28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Přibyl 28.9.2020 21:07

Koncem 19. století skládaly maturitu jednotky procent populačního ročníku, zatímco nyní maturuje 80 % populačního ročníku. Úroveň obtížnosti maturitních úloh se proto musela nevyhnutelně snížit.

J. Kraus 25.9.2020 19:47

Tohle téma by se mělo zakázat. Je to na několik článků. Kromě úpadku jazyka i přízvuk - nedokážu se dívat na CS mystery, Prima zoom. Něco jako by parodoval Američan z Vysočan, jiný hlasatel je vytrvale a nesmyslně ironický. Kromě otrockého překladu z angličtiny, němčiny i tvorba nových slov tam, kde čeština už dávno má pevnou terminologii. A děje se to stále víc i na ČT2. Dále namátkou odstínění významu slov (dnes je vše "nenávist", Prymula "zuří"). Ještě před pár desítkami let i prostí lidé bez vzdělání mluvili podobně jako Vavák nebo Dlask, jejich čeština byla jednoduchá, výstižná a čistá. Věděli jaké slovo, jaký odstín použít, nebyla vše synonyma jako dnes. Člověka napadá, jak vlastně ta spousta slov s jemně odstíněným významem vznikla. Jako děti jsme si s češtinou hráli (totě kupodivu, lze se nadíti). A byla v tom radost. Tu dnes malí příbuzní zahledění do mobilů nemají, místo upřímnosti jakýsi škleb. Vše jsou emoce, i články na motoristických webech jsou jimi nabité. Třetinu proškrtat. Jak narazím na "neskutečně", "neuvěřitelně", přestávám číst. Ale mladí těmi plevelnými slovy podtrhují svoji osobnost a domnívají se být vtipnými. To bující ubožáctví je zoufalé. Je příznačné, že s pokleslou češtinou často souvisí i jakési negativní založení autora a u někoho lze dobře sledovat, jak se negativní spirála roztáčí. Jsou pochopitelně výjimky. Dělení lidstva probíhá i po této linii a je stále zřejmější, že zdaleka ne všichni přežijí.

T. Zlesa 25.9.2020 20:23

No, pro vnitřní klid je třeba mít na paměti, že většinu informací o světě nám zprostředkovávají novináři a autoři "literatury faktu". Je to jejich zboží a musí ho prodat. Takže nebrat všechno co vidíme a slyšíme moc vážně. ČT vydržím sledovat pár minut, párkrát za týden. Zda máchají rukama jsem proto nezaregistroval, ale je to možné. V minulosti jsem sledoval počasí s moderátorem co pozvedává obočí několikrát za minutu, jméno nevím, je tam někdy i teď. Proto jsem to přestal sledovat a hledám to na windy aj. Např. NP je pro mě dost depresivní web, většinou ne moc valné články, manipulativně podsunuje "kontroverzní" témata, odpudivě působící diskuse nabroušených lidí...

Existují stovky jiných, např. Právě dnes je spolehlivý zdroj, kde se dá něco najít o normálním životě... ale tyto věci se prudce vyvíjejí, za pár let to může být jinak. Mladší generace jsou převálcovávány už od dětství, takže myslím mají vyšší imunitu než "dědkové".

J. Jurax 25.9.2020 23:03

No jo, no, chcete-li vytříbenou češtinu, čtěte klasiky - Vančuru, Čapka ... ačkoliv třeba i exnerovky (Václav Erben) jsou psány krásnou češtinou.

J. Jurax 25.9.2020 19:24

Tak - a kdo z Vás, vzdělanců zajisté odmaturovavších z matiky a případně akademickými tituly ověnčených, s bohatou životní praxí spočetl ty 135 let staré matematické příklady žádané po maturantech gymnasií klasických i reálných?

Bez gůglu, jen pomocí tužky, papíru, tabulek goniometrických funkcí a logaritmů, pravítka, kružítka a vlastní hlavy!

Já bych řekl, že my jsme měli před 53 lety příklady lehčí; jak je to dnes, netuším ...

M. Sláma 25.9.2020 19:58

A co teprve staří Římané a aritmetika při jejich zápisu čísel :-) ...

J. Jurax 25.9.2020 22:52

Neznali algebru, logaritmy ani odmocniny ... :-)

M. Rozbořil 25.9.2020 23:05

Přiznám se bez mučení, že ač absolvent mat-fyz třídy v r.1965, na ty rovnice jsem koukal jako bych to viděl poprvé (asi i skleróza postupuje).

J. Jurax 25.9.2020 23:11

No, ta s těmi odmocninami v exponentu vede na kubickou rovnici, a tam už jsem v hlavě nenašel vzorečky ... :-)

J. Kocián 25.9.2020 17:03

Stačí si poslechnout mluvu Karla Šípa nebo Jana Krause. To je čeština jak vyšitá.

J. Chaloupka 25.9.2020 14:52

Stačí když si poslechnete ty děvenky v čt24. Jejich mluva je tak trhaná, že to rve uši.

Š. Hašek 25.9.2020 15:26

Copak trhaná .......... hodně máchaj rukama a hodně jsou v soláriu.

Výkon atomové elektrárny uvádějí v litrech vody za euro/dolar. A rychlost vozidel uvádějí v jejich módní barvě.

Docela bžunda, Kdyby to ovšem nebylo k pláči.

T. Zlesa 25.9.2020 14:40

Titul nebo maturita byly v dávnější minulosti razítko, že dotyčný má určité schopnosti. To přetvává, praxe to ještě pořád vyžaduje. Se znalostmi pro praxi to už moc společného nemá, protože se nikde nepracuje jen se znalostmi ze školy. Na každém (skoro) místě je třeba se zaučit, naučit se problematiku, vstřebat rady starších, nastudovat zákony, naučit se pracovat bezpečně, naučit se co nedělat, atd. Ve škole se o tom doví málo. A mistři oboru jsou ti, co jsou schopni se vzdělávat více. S titulem, či bez. A taky se v praxi nedělá takovým nezodpovědným způsobem jako u maturity, že byste pracovali jen tolik, na co si vzpomenete.

L. Severa 25.9.2020 13:59

Jestli není kvalita nahrazována kvantitou. Jednak se rozmohl počet inženýrů, ale také se zvětšil nárok na výuku. Mám čtyři zkoušky z matematiky na VŠ. Když jsem nahlédl do skript své dcery studující ve stejném oboru, byl jsem překvapen, jak byly požadavky z matematiky rozšířeny. A u vnučky, také stejného oboru, se mně zdálo, že jsem se nikdy matematiku neučil. Většina železobetonových staveb u nás realizovaných byla počítána podle dovolených namáhání betonu a oceli. Přechod na výpočet podle stupně bezpečnosti nebyl nijak dramatický, ovšem došlo na mezní stavy. No, nevím, zda přinesly něco podstatného, kromě složitějších výpočtů. Rozpočet na stavbu uměl vypracovat každý průmyslovák, ovšem za komunistů se došlo k samostatným profesím – rozpočtářům a cenařům. Se stohy sborníků. Mám z toho dojem, jakoby ti specialisté rozšiřovali svoji důležitost tím, že svoji profesi stále víc komplikují. Ovšem za tou kvantitou zahleděnou do teorie se možná vytrácí z paměti ty základní nutné znalosti.

P. Kubáč 25.9.2020 13:32

Akademické tituly mají nulovou hodnotu - známý elektrikář melouchář - kupuje lesklou limuzínu každé dva roky a jeho sousedi - magistři s nesplacenou fabií se mohou potrhat

J. Pavel 25.9.2020 13:02

Táhne mi na padesát, takže už jsem si něco odžil a podobným článkům se musím smát. Jak říkali už staří latinící: Ó tempora, ó mores. Miluju gramar-nacis, kteří když už nemají žádné faktické argumnety, tak sepsují sloh a gramatiku. Za nás se zase naříkalo na to, že za první republiky se na gymnasiích vyučovala latina a řečtina a kde jsme dnes? Ruština a němčina.

Když mi jsme byli mladí a školou povinní, hrávalo se na válku, němce a partizány, indiány a kovboje. Nejpopulárnější duo v kinech byl Bud Spencer a Terrence Hill a ti pro ránu nikdy nešli daleko. Válečné filmy byli povinné. Tak nestrašte tím, že kreslené násilí nám kazí děti. Je to přesně naopak, v osumdesátkách polovina kluků chodila do karate, druhá dělala fotbal, dnes? Pomalu nikdo z nich neumí dát pořádnou ránu.

D. Stirsky 25.9.2020 11:40

Chtělo by se lkáti nad úrovní dnešních VŠ a maturantů. Jenže ono to bude různé, případ od případu, škola od školy. Dnes žijeme v době, kdy musím vědět, jak dané exponenciální rovnice spočítat na kalkulačce nebo v MS EXCELu. Latiny je škoda: kdybych ji dva roky měl na ZŠ, měl bych daleko menší práci s francouzštinou a s angličtinou. Ano, čeština a slovenština jsou krásné jazyky a novináři, politici, manažeři a celebrity je ohavně przní. Jenže co s tím naděláme? Angličtina - pro mne nehezký, ale lingua-franca jazyk - vše převálcuje. Co nadělám s tím, když prodavače upozorním, že "mějte hezký den" je fuj-tajxl anglicismus a on na mne hledí jak tele na nové vrata a nerozumí, proč by to mělo být špatně. Nebo když prodavačka v Luxoru zadávala na zákazníkův dotaz do PC "KVO VADYS" a nic nenašla (viděl a slyšel jsem na vlastní oči).

J. Ganaur 25.9.2020 10:17

Musíme se dostat na úroveň přicházejících inženýrů a doktorů.Jinak by se cítili frustrováni!:-(Školné!!!

M. Nesrsta 25.9.2020 9:19

Na svém blogu nesrsta.blog.sme.sk jsem se souhlasem p. autora Antona Laučeka převzal článek ""Debilizácia" národa" se zájmem, jaká bude k tomuto článku s velmi závažným obsahem odezva v diskusi a v následujícím článku "Polemika ... " jsem potom diskusi komentoval.

H. Rybnická 25.9.2020 9:00

Za starého Rakouska bylo v kavárnách zvykem, zásadně oslovovat pánské návštěvníky "Herr Doktor". Pokud dali vyšší zpropitné nebo měli lepší ošacení "Herr Baron". Pokud by se dnes někdo ucházel o post v nějaké US firmě ví, že na titulu vůbec nezáleží. Záleží na zkušenostech v oboru. Mezi kolegy se oslovuje křestním jménem, oslovovat nějakým titulem by bylo přinejmenším komické. Jiný kraj jiný mrav.

R. Langer 25.9.2020 8:42

Tu maturitu bych teda nedal. Ale my jsme latinu a fráninu neměli, мы говорили по русски. ;-D

I. Pávek 25.9.2020 8:22

Tak mě napadlo jakým titulem se honosil třeba Tomáš Baťa.

J. Jurax 25.9.2020 18:46

Švec.

B. Michal 25.9.2020 7:36

"Ona touha sbírat tituly (v našem případě vysokoškolské) je v nás zakódována pravděpodobně již od dob středověkých."

Možná, ale taky nutnost: chcete učit v mateřské škole? Musíte mít VŠ vzdělání.

Chcete dělat ajťáka na úřadě? Musíte mít VŠ vzdělání (na oboru nezáleží), ačkoliv budete třeba jen objednávat servis a měnit tonery v tiskárnách.

P. Hatina 25.9.2020 3:27

Tak ono myšlenky sice naprosto správné. Ovšem - možné řešení ani střednědobě neexistuje. Tady je nutné si uvědomit, že formální stupeň vzdělání - vyjádřené titulem z VŠ je součástí společenského statusu člověka, tedy i to jak ho společnost vnímá a hodnotí. A toto vnímání nelze rychleji změnit, resp. a to už vůbec nějakým zákonem či jinak společnosti nařidit.

Co z toho plyne, že pokud by se i nakrásně podařilo tu výuku (a zkoušení) rychle zpřísnit - ovšem potom by lidé se stejnou kvalitou dosahovali nižšího formálního vzdělání (bez titulu) a byli by tím společensky i karierně degradováni oproti těm z předešlých generací, kteří to vyšší vzdělání (a titul) mají.

Z. Lapil 25.9.2020 7:49

Společenský status VŠ: podle mě přesně naopak, respektive osobně pozoruji ztrátu statusu svého titulu ing.

Určitě ale platí, že aspoň maturita, ne-li VŠ, je povinná v jakékoliv státní správě, snad kromě uklizecek. JAKYKOLIV obor. Což, podle mě, vzdělání značně devalvuje, protože glejt začíná být důležitější než schopnosti a zároveň glejt ztrácí smysl ty schopnosti potvrzovat.

Nevím, co s tím. Chodit a říkat Smekněte, prochází inženýr, to asi není ta správná cesta.

Tak si jen občas vzpomenu na překvapivě dávnou scifistickou povídku, jejímž hrdinou je promovany pisar na stroji.

P. Novotný 25.9.2020 11:23

Trochu bych Vás opravil - oni ti z předešlých generací ty vědomosti mít prostě museli, aby měli nějaký titul. Kdežto současní absolventi VŠ nemají ani poloviční znalosti, co jsme měli my po základce - mohl jsem to pozorovat na dceři. Prostě nároky se velmi "zmírnily", pokud vůbec nějaké zůstaly. Vždyť jak je možné, že si studenti vymohou zrušení maturity z matematiky, "jelikož její naučení je pro ně příliš náročné"?!

Příčina asi také bude v tom, že někdo administrativně určil, že všichni mladí budou mít maturitu a 75% pak VŠ vzdělání. Statisticky prostě na maturitu má sotva 50% a na VŠ max.30% - příroda se nedá ošulit. Navíc se tím totálně rozvrátilo učňovské vzdělání, což je nenapravitelná chyba (spíše zločin).

P. Hatina 25.9.2020 12:26

S tímto argumentem bych souhlasil - jenomže zádrhel je v tom, že nyní už jsme o generaci dál. To zmírnění už probíhá kontinuálně 20-30 let (jak jsem se teď podíval, současná VŠ soustava byla modifikována už v roce 1990). Tudíž už dnes jsou na řadě vedoucích a odborných míst (a hlavně na úřadech i v politice) lidé s tituly z tohoto zmírněného vzdělání a takto jsou kladeny společenské požadavky.

Tudíž - a bohužel platí to co jsem napsal, pokud by se nyní ty podmínky zpřísnily, ti noví absolventi (pokud by dosáhli se stejnou kvalitou nižšího formálního vzdělání) budou tím a zase desítky let degradováni. Protože, doufám že nepředpokládáte že pokud bude tvrdší výuka, budou automaticky i všichni kvalitnější absolventi. Bohužel tím bude i větší odpad.

O tom zda budou potřeba akorát ti z učňaků je na diskuzi. Protože, samozřejmě že je výhodné mít manuálně zručné řemeslníky. Jenomže, při současném stavu ekonomiky by už měli být schopni pracovat samostatně ve službách. (Dejme tomu, od komunikace se zákazníky, nákupu materiálu, fakturace, daně, ale i dodržování technologických a bezpečnostních postupů, atd...)A k tomu jim ta maturita (pokud je správně navržena) velmi pomůže..

J. Jurax 25.9.2020 19:09

Trošku bych polemizoval. Ono maturita je něco jiného než učňovský list. Abychom neměli tucty diametrálně odlišných maturit - pro kuchaře, obkladače, skladníky, automechaniky, kadeřnice atd. až konečně pro zdravky, průmyslovky a gymnázia.

Běžný gymnazista neprojde maturitou bez znalosti ruchovců a lumírovců, zato jsou mu celkem egál třídy oceli a běžně ani netuší, že něco takového existuje. U vyučeného zámečníka, byť i ozdobeného maturitou, je tomu výrazně naopak.

Prostě u řemeslníka tomu neříkejme maturita, ale výuční list. Oba tyto pojmy mají svou tradiční náplň a nedobře je směšovat. Váha výučního listu je stejná jako maturity, ovšem v různých oborech. A jejich získání vyžaduje výrazně odlišné penzum dovedností a vědomostí.

A ano, maturita je podmínkou nutnou pro VŠ, kdežto výuční list ne. Jenže jak je pošetilostí pustit maturanta z gymplu k opravě elektrické rozvodny (nejspíš to nepřežije buď on nebo rozvodna), tak stejnou pošetilostí je pustit vyučeného elektrikáře na medicínu - vyletí po prvním semestru. Dokonce i na elektro vyučený elektrikář vyletí v prvním semestru na matice. Oba prostě nemají vhodné základy, ovšem mohou se je doučit - ten první si dodělá výuční list a ten druhý maturitu.

P. Hatina 25.9.2020 21:40

Já s Vámi opět naprosto souhlasím, že absolvent odborné školy by měl mít jiné požadované znalosti než gymnazista - a jak dodávám, z tohoto hlediska byla už protlačená společná státní maturita politická hloupost.

Nicméně, pořád se domnívám, že učební obor není na stejné úrovni jako škola s maturitou - tou je až střední odborná škola s maturitou ve stejném oboru. A že "právně to potřebné , kde by se ti absolventi naučili jak pracovat samostatně (i jako živnostníci - jak jsem uvedl), tam chybí. Abych dal jistý příklad - nedávno si moje známá objednala "řemeslníka" na opravu sprchy v koupelně. Nebyl schopný si ani objednat a dovézt ten náhradní materiál sám - to si musela dle jeho pokynu sama a počkat až přijede znova příště ho pouze namontovat. O nějaké "fakturaci" ani nemluvě, to snad chápete,, ;-D