17.5.2024 | Svátek má Aneta


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Maturita z češtiny podle Cermatu

Slovo maturita, jak je obecně známo, pochází z latinského slova maturitas, zralost. V jiných jazycích znamená dospělost a v minulosti i u nás závěrečná zkouška na středních školách byla zkouškou dospělosti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Berger 7.5.2015 22:10

Máte pravdu,

v r. 1950, kdy jsem maturoval, byla povinná čeština, ruština (dnes by to byl 1 cizí jazyk), latina, "společenské vědy" (což byl tehdy zárodek marxismu, ale byly tam i otázky z dějepisu a zeměpisu) a pak na výběr: matyka, fyzika, chemie a přírodověda. Chtěl jsem matyku, tu bych se nemusel učit a udělal bych ji levou zadní, ale zas mi bylo blbý nedělat chemii, když jsem na ni chtěl jít, tak jsem ji "oprášil" (byla jen 2 roky). Dnes z 32 našich absolventů jen 3 nemají VŠ (i ti tři byli ve svých profesích velice dobří), několik docentů a univ profesorů. Dnes každý - od CERMATu po ministry se chce "zviditelnit" a aniž by kdy stál před třídou co učitel "vymýšlí vylepšení" - tedy na základě teorií a svého pžesvědčení. Podle toho ty"reformy" taky vypadají. Jak je možné, že když studenti projdou 4 - 8 let gymnasium se známkami 1 - 3, u maturity jich 1/3 "rupne"? Buď je výuka špatná nebo maturita špatná. Věčná úvaha, zda má být matematika povinná (jako že rozvíjí logiku). Ale logiku rozvíjí i latina! A dát taneční konzervatoři k maturitě matyku může jen debil ... A to říkám jako technik! Všichni ti "reformátoři" by měli trochu přibrzdit. Ostatně bývalý Výzkumný ústav pedagogický taky proslul tím, že tam byli vědci, ověnčení mnoha tituly před i za jménem, kteří ale měli společnou vlastnost: nikdy skutečně neučili. Proto taky jejich "metodiky" podle toho vypadaly (např. množiny). Taky tak vypadá hodnocení dnešní, kde češtinovou slohovou práci, která zaslouží Nobelovku ohodnotí někdo na 5, "neboť neodpovídá zadání úvaha".

P. Mach 7.5.2015 18:19

Nesmysl

Vzhledem, k cochcáreně, hovadskému systému financování, které byly zavedeny socanskou ministryní školství neblahé paměti buzkovou a demografickému vývoji, jsou k maturitám připouštěni, a to včetně gymnázií, bIbečkové, kteří měli i na základní škole na vysvědčení trojky. Ti by nepoznali esej, ani kdyby je sestřelila bukem z oblohy. U maturity z českého jazyka, jejíž hodnocení probíhalo na škole, to pak vypadalo následovně: "Tak to tomu dementovi dáme, abychom se s ním nemuseli srát další rok." Pokud tedy nechceme, aby maturita dále devalvovala a kvalita vzdělávání v českých školách klesala, tak hodnocení prostě musí probíhat formalizovaně a na centrálním úřadě.

P. Kersch 7.5.2015 17:06

Omyl pana Hvížďaly

Omyl autora zde diskutovaného článku spočívá v tom, že - jako mnoho jiných nezasvěcenců - nikdy prakticky na střední škole neučil, natož aby učil češtinu a literaturu, nebo čtyři školní roky vedl svou třídu k maturitě. Dnešní maturitní zkouška z českého jazyka prozkoumává určitou malou část studentových znalostí. A to je vše. I průměrný student ovládá celou řadu písemných forem (dopis, úvahu (vznešeně "esej"), popis, návod k činnosti, žádost, vyprávění a dal.) a má povšechné vědomosti o české a světové literatuře. Jako vždy tyto vědomosti má především od svých kantorů. Internetové informace jsou jen doplňující, i když to fandové internetu zuřivě popírají. Pochopitelně, že většina těchto vědomostí se časem zapomene - záleží na tom, jakou pracovní náplň absolvent má přidělenou a v jakém prostředí se pohybuje ve svém volném čase. Zůstává povědomí o pravopise a existenci literatury. Maturitní zkouška z češtiny podle Cermatu - to je asi jako kdyby v protokolu o krevním obrazu pacienta vás zajímal pouze obsah glukózy.

E. Vašátko 7.5.2015 6:33

Když to tak čtu, tak s dojetím vzpomínám na maturitu

a otázky, které jsem musel tenkrát před 50 lety u "potítka" řešit. Nikdo mě nějakým složitým poznáváním co je esej a co je úvaha nezatěžoval, ale spíš jsem musel umět gramatiku a umět se logicky vyjadřovat. Musím říci, že jsem v životě potřeboval oboje, napsal jsem asi 50 výzkumných zpráv, nespočet odborných článků do různých novin a časopisů a dodnes vydávám (už 25 let) technický zpravodaj PO a celý život jsem s tím vystačil. Zato když občas čtu některé články v novinách, divím se, jak mohli někteří dnešní redaktoři vůbec maturitu složit. Myslím, že dnešní pohled na maturity z češtiny je úplně mimo mísu.