5.5.2024 | Svátek má Klaudie


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Krok zpět!

Ministerstvo školství oficiálně zahájilo změny rámcových vzdělávacích programů, o nichž se bude v nejbližší době rozhodovat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Su 5.5.2022 7:01

Z korporátní sféry. Vše anglicky. I Čech s Polákem na cigáru v německé firmě se baví anglicky. Stejně jako na výměnném pobytu s Řeky či Slovinci. To že ještě existuje nějaká holandština, mě doslova udivuje. Nezvládnutý jazyk se prostě nepoužívá, pokud není situace zoufalá. Používá se jazyk ve kterém se šíří vědění a kterým se dá vydělat (je nejuniverzálnější) To je z pohledu Evropy Angličtina. A pro plnohodnotný život je anglická konverzace nezbytnější než Májovci, Ruchovci a Lumírovci o rozpoznání dobu od buku nemluvě.

L. Kuča 4.5.2022 23:10

To je sice hezké, že umí přecházet z jednoho jazyka do druhého, ať si část pro mne za mne odříká třeba mongolsky, hlavně kdyby u toho dokázala zůstat po celou dobu kompetentní v oblasti fyziky plus dalších přírodních věd a ekonomických dopadových modelů. Tam spíše začíná trpět západní civilizace nepřehlédnutelnou negramotností.

L. Severa 4.5.2022 11:22

Začal jsem chodit do školy v roce 1935 a již od třetí třídy jsme měli němčinu. Školní výuka pokračovala až do roku 1945. Když pak byla v zaměstnání po mně požadovaná znalost dvou jazyků tak se mně to velmi hodilo. Dcera měla na gymnáziu povinnou němčinu a na vysoké angličtinu, takže neumí ani jeden jazyk.

P. Adámek 4.5.2022 10:33

Kdesi mám předválečnou knížku studentských anekdot "Třída se směje". Je tam jedna k zamyšlení:

Na závěr sjezdu abiturientů klasického gymnázia po 10 letech se rozhodnou, že do pamětní knihy napíšou latinsky větu "Neučíme se pro školu, ale pro život". Jenže to nikdo z nich neuměl přeložit do latiny.

Já si myslím, že každý další živý jazyk je užitečnější než latina (snad s výjimkou povolání, kde se latina používá). Umím anglicky? Přiberu němčinu. Umím oba? Přiberu španělštinu atd. Latinu snad jenom jako libůstku.

H. Rybnická 4.5.2022 11:11

A co budoucí lékař nebo biolog anebo dokonce, představte si, kněz?

M. Hoblík 4.5.2022 10:21

Na co je našemu žákovi druhý jazyk? Stačí, že umí ukrajinsky!

J. Ošlejšek 4.5.2022 9:49

Pan autor nám všem tady dokázal , že je naprosto mimo realitu . Možná míst sepisování podobných hloupostí by mu prospěla roční praxe učitele na základní škole.

D. Polanský 4.5.2022 9:06

Jasné, ne jen latina, ale i řečtina, pak angličtina, francouzština, italština jelikož je nejmodálnější, němčina jelikož Německo a Rakousko je náš sousedé. A nemluvě o silné filozofické německé škole. Trochu slovenštiny není také na závadu. Maďarština má zase zajímavý způsob ohýbání slov a připojování předložek ke slovu. Sanskrt se hodí jako příprava na programování, má podobnou strukturu. Prostě tenhle článek je blábol. Kvalitní vzdělání automaticky neznamená znalost cizího jazyka, viz nízkou znalost cizích jazyků u Američanů. Koneckonců ti, co jazyky znají si jej z 95 % dopilovali pobytem v cizině. Jako sám autor. Jinak Židé nadevše ctí rukodělnou práci.

H. Rybnická 4.5.2022 11:25

Jasně. Nejlepší lékaři světa byli převážně Židé.

V. Kučer 4.5.2022 14:25

Můj švagr Angličan se učil německy ale všude na něj mluvili anglicky a tak toho nechal. Na konec se začal učit česky.

Z. Bednar 4.5.2022 9:03

Hrozná hloupost, od začátku do konce. Vyhozenné hodiny na základní znalost druhého cizího jazyka nás stojí kvalitu na tom prvním. A nepřináší to naprosté většině žáků vůbec nic. Zrušení povinnosti vůbec neznamená, že se ho ti co chtějí nemohou učit.

Obecně je hlavní problém našeho základního školství jeho přehnaná unifikace. Ve většině uspěšného světa se už na ZŠ děti dělí a někdo se učí víc hudebku a někdo matiku.

RakouskoUherský koncept, který prosazujete nás udržuje v zaostávání za výukou v progresivnějších společnostech.

V. Němec 4.5.2022 8:43

Při tom šíleném vývoji trochu předpokládám, že překladače budou v blízké době ve formě miniaturního HW u ucha, ze kterého uslyšíme naši rodnou řeč jako od tlumočníka.

Tím nepopírám potřebu naučení se cizích jazyků, ale taky matematiky a technických oborů vůbec!!!

Zatím je školství směřováno podle zásady, když žáci (studenti) nezvládají přeskočit, sníží se laťka.

Z. Bednar 4.5.2022 9:06

Zatím je naše školství hlavně oragnizovánoé podel teorie, že všicvhni mají být stejní. A tak se budoucí houslistka i programátor učí to samé prvních 9 let. A to asi nemůže fungovat dobře.

Jinak ve skutečnosti ve školství založeném na RU konceptu jen pořád přidáváme látku podle vývoje ve společnosti. Takže ve většině oborů je toho násobek než bylo před lety. To těžko mohou přeskakovat všichni ve všech oborech.

P. Dvořák 4.5.2022 7:39

Znalost jazyka neznamená, že bude blbě umět první i druhý (pátý) cizí jazyk, ale raději ať umí jenom jeden a pořádně.

Proč matematiku pro některé vůbec ne a další jazyky ano i pro ty, co se nejsou schopni pořádně naučit češtinu + jeden cizí?

Z. Bednar 4.5.2022 8:58

R^

V. Mokrý 4.5.2022 6:46

Kolikátý už od r.1989 ?

J. Strakoš 4.5.2022 5:44

Plně souhlasím s tím, že jazyky se nejlíp učí v mladém věku a později to jde jen hůře.

Nicméně latina? Opravdu? Chápu, že i ajťák by si pak mohl přečíst Vergilia v originále, ale jinak je to jazyk opravdu již starý. Je to stejné, jako by se dneska programátoři učili Basic nebo Cobol - není to nemožné, ale význam to bude mít pouze pro malé množství z nich.