portwyn 14.12.2007 15:40

Článek má hlavu a patu

a přestože o lecčems lze diskutovat, nelze popřít, že paní autorka nenadává, ale hledá řešení. Tudíž článek i s diskuzí považuji za přínosný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jaf 12.12.2007 22:51

Konečně něco k věci!

Jen tak dál!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

bývalý učitel 12.12.2007 21:55

jEŽIŠMARJÁ..

..testy přeci testují pouze schopnost být úspěšný v testu,tedy konformitu či účelově vyvinuté dovednosti.Já sám jsem vedl kursy zvyšování IQ,rozumějte zvyšování schopností uspět dobře v IQ testech..To není vzdělávání a už vůbec ne výchova člověka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hrad 12.12.2007 21:29

Proč?

Domnívám se, že ti, jimž je svěřeno koncepční řešení současnosti a budoucnosti našeho školství by se měli intenzivně zabývat způsoby, jak zabezpečit jeho fungování a nepřesouvat tyto úkoly na školy a učitele. Zatím zjišťuji, jak se bývalá ministryně školství tvářila, jakoby měla dostatek znalostí.  Kde je mohla získat? Při účasti na protestech proti Temelínu? Co udělala lidem kolem Topolánka, že musela vyklidit pole? To ve škrtání pěněz ve školství již nechtěla ustoupit?  Do současnosti( 17 let po listopadu) jsme se mohli spoléhat na setrvačnost systému založeném v minulosti. Tento systém byl postaven na výkonnosti, byť mnohdy deformované. Dnes je výkon považován za málem nepatřičnou kategorii. Zážitkoví pedagogové se množí už i mezi řediteli škol, těmi manažery výskytu.  Spoléhat se však na tuto setrvačnost mi připomíná myšlenku Jeana Lavacheryho, pedagoga tuším z 19. století  o tom, že „pohřební a školské zvyky se ve vývoji civilizace nejméně mění. To proto, že jedny i druhé vedou ke hrobu. První pohřbívají tělo, a druhé ducha“. Tato setrvačnost zdá se, pomalu končí. V systému roste entropie, když jsou oslabeny regulativní zpětné vazby. Těmito vazbami jsou především inspekce a hospitace.  Jsou nahrazovány pedagogickou "kreativitou", což je jen náš název pro anarchii. To vše pod praporem něčeho tak pozitivního, jako jsou práva dítěte. Škola, a to i ta naše škola, to není ostrov v moři. Je spojena a mravním klimatem celé země. Diskuse na těchto stránkách je toho důkazem I když je nejistota základním atributem tržního hospodářství a její přijetí známkou dospělosti, myslím si, že jistý druh jistoty pro školu musí existovat. Nejistota děti neurotizuje. Jenom při zaručené existenční jistotě budou moci učitelé zastávat ve škole funkci herce, policajta, učence, žalářníka, rodiče, inspektora, rádce, přítele, psychiatra, na slovo vzatého odborníka ve všech otázkách, jak nám to ve své moudré a úsměvné knížce „Nahoru po schodišti dolů“ sdělila Bel Kaufmanová. Mají slova cenu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Minutus 12.12.2007 20:57

Au, to bolí!

Škola jak je pojatá paní autorkou a její kriterium na hodnocení je akceptováno většinou diskutujících se stává závodištěm a s dětí se vyrábějí dostihoví koně, rspektive jsou děleni na koně chovné a tažné. Není divu, že ve velkém počtu případů uspěchy ve škole nekorespondují s budoucími úspěchy v životě. Taková škola NAPROSTO ignoruje rozvoj emocionální inteligence, ba tuto složku programově potlačuje. Škola nemá cpát do hlavy tolik faktů z biologie, historie, chemie a dalších předmětů podobného memorovacího rázu. Určitě ne škola základní. Naopak má učit lépe jazyky, matamatiku a také - to dělá jen minimálně - pravidla komunikace (nejen asertivitu) a společenského chování. Má také VYCHOVÁVAT. Je to asi těžší, než si jen odříkat látku z memorovacího předmětu a pak "chytat" žáky na každém detailu. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František 12.12.2007 19:51

Dobrý učitel je na hodinu dobře připraven či do hodiny vybaven

Chvíli jsem také učil. Dobrý učitel zná výuku celé hodiny z paměti - pohraje si se žáky. Jeho žáci s ním komunikují, přímo mu visí na rtech. Správní žáci chtějí něco poznat, chtějí se něco naučit, i v matematice. Dobrého učitele pozná každý takto velice znadno. Poznají to žáci, jejich rodiče a samozřejmě i ředitel, který  musí také všímat také toho, jak jeho učitelé ve třídách učí!

Dále - dobrý učitel se stále vzdělává, má přehled o všem novém, musí jít také s dobou atd. Prostě dobrý učitel je nejen do hodiny dokonale připraven, musí být svými vědomostmi výborně vybaven, aby na dotazy žáků dokázal fundovaně odpovídat, nemusel si nic vymýšlet.

Prostě dobrý učitel je dobrý učitel. To poznají jeho kolegové, žáci a nakonec i ředitel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ctenar 12.12.2007 19:22

Na čem se shodneme?

Dohodněme se na diskusi. Nechť každý diskutující vyjmenuje stručně chyby a problémy ve vzdělávání. Dejme je dohromady, přiřaďme každému problému váhu např. od 1 (nejvážnější) do 5, a pak diskutujme o možných řešeních, když ti, co by  měli  přicházet s řešeními, z jakýchkoliv důvodů selhávají.

Poté žádejme řešení, klepejme na všechny možné dveře. Jinak naše diskuze bude jen ztrátou času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 12.12.2007 18:29

JAK POZNAT DOBRÉHO ŽÁKA . . .

bude pokračování?

Můžeš přivést koně k vodě, ale nepřinutíš ho pít když nechce . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dědek 12.12.2007 16:08

Nejdřív příprava!

Učitelé jsou dobří i špatní. Ale! Základní problém je v tom že žáček ,určený ke zušlechtění tím nelepším učitelem, pokud není z domova připraven, neni zušlechtitelný. Do hlavy plné prachů,drzosti, netolerance a přezírání které děťátko nasálo od rodičů nedostane nic ani Komenský!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

lydie belostná 12.12.2007 14:16

hodnocení učitelů

je  složité a  začíná   s  rozvrhy.....pokračuje  celoroční  kontrolou  příprav a   t řídnických  hodin,  aktivním  dotazováním   nadřízených  ohledně   průběhu  vstřebávání  znalostí  dětmi  a  také  samozřejmě   testováním  či  podobnou   aktivitou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Chris Kelvin 12.12.2007 12:43

Za našich časů...

...se dal špatný učitel zpravidla poznat podle toho, že za pololetí měl u každého žáka tři známky (zpravidla 2x zkoušení 1x písemka), ze kterých stanovil aritmetickým průměrem známku na vysvědčení. Schválně, jaký průměr vám vyjde ze zcela běžných známek 1, 5, 2....? Ano, správně, je to trojka. Přitom se mohlo jednat o nadprůměrného žáka, který se (jak už to u dětí bývá) občas na něco nepřipraví. Správný kantor podle mě musí mít průběžný přehled o znalostech žáků, každý den si ověřovat znalosti, mít zpětnou vazbu na svou výuku. Pokud žák dostane z něčeho čistou pětku, musí to brát jako svou chybu, prostě něco nevysvětlil dostatečně. Zvláště na nižších stupních ZŠ. Je jasné, že ve třídě se třiceti žáky to nejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rudý Baron 12.12.2007 12:35

článek příliš zjednodušuje

a to je jeho základní nedostatek. Dostává se totiž k závěrům, že problémy s motivací žáků k učení se vyřeší "karabáčem" pravidelného testu. A jako bonbónek na dortu spadne řediteli do klína spravedlivý prostředek pro hodnocení kantorů...

Mám přes dvacet let praxe, z toho 13 jako zástupce a posléze šéf základní školy, tak o tom leccos vím. Autorce bych rád odpověděl delší reakcí, ale nevím, jestli to v příštích dnech budu stíhat. Tak ji jenom chci říct, že je dobré, když se o problémech ve školství píše a za to jí chválím, protože jich máme "plný dům".  

Základní myšlenku ale stihnu i v této krátké reakci. Autorčina představa , že ředitel koukne na výsledky testu a zeptá se učitele " jaktože Vám celá třída plave v matice??" je sci-fi. Takový kantor neumětel už by ze školy dávno startoval vzduchem bradou vpřed a patami vzad a předpokládám, že ředitel, který by neumětelství kantora  zjistil až z testů, by ho měl ( pokud možno dobrovolně ) následovat v těsném závěsu. Pořádný pedagog nové žáky přečte nejdéle během prvního společného roku, zpravidla během prvního pololetí. A pěkně natvrdo to rodičům musí říct ve stylu " Pepíček by mohl být studijní typ, proto a proto a chce to ho vést k systematičnosti v tom a tom"  a následně SPOLUPRACOVAT na Pepíčkově vývoji s rodiči. Podotýkám spolupracovat. Když jedna strana neslyší druhou, dopadá to s Pepíčkem zpravidla nalevačku....

• reagovat
• nahlásit příspěvek