Pěkný článek celkem o ničem a o všem i docela pěkné diskuzní příspěvky bez oplzlých politiků, jako už málo kde,ty okna mám na kličku,jako už málo kdo a  tak jsem ušetřil za opravy a do toho Hunpolce, kde jsem nikdy nebyl se rád podívám a za ty ušetřené peníze si tam dám oběd jako náhražku za tu dřinu s ručním stahováním oken. Ale v principu, na vysočině zastavte kdykoliv a kdekoliv, a nebude to ztráta času.

Kolozub

Do autoservisu Racek v Humpolci jsem jezdíval s tátou a našim Tudorem jako malý kluk kolem roku 1947. Další servis vlastnil tuším pan Pipek. A v kdejaké vesnici stála benzinová pumpa. Pumpovalo se ručně a u těch starších pump byly nahoře takové skleněné odměrné nádoby.... Auta se potkala tak 3x za den. Cestáři opravovali výmoly lopatou a v kárce si vozili štěrk. Občas k opravě použili kus drnu vyrýpnutý z pankejtu. A za každým autem se zvedal sloup bílého prachu který se vznášel ve vzduchu ještě dlouho. V zimě silnice protahoval těžký šípový pluh tažený koňmi z pivovaru. Sypalo se škvárou, ale jen v prudkých kopcích. A když bylo sněhu moc, posílali pro tátu sáně, tažené krásným párem vraníků. Nohy se strčily do kožešinového pytle, zvaného fusak. Klus koní, rolničky, jiskřivý sníh a hlavně mládí. Kde to všechno je?

Je to hrozné být pamětníkem!  Vždycky mi říkali: " Kam se cpeš, jseš ještě moc mladej!" Pak zase  "Co tu chceš, jseš moc starej!"  Kdy mi bylo tak akorát se nějak nepamatuju :-)

V létě jsem vyrazil na dovolenou směr Chorvatsko a pár kilometrů od domova jsem trefil dlažební kostku. Před Budějovicemi jsem zjistil, že se mi podezřele třese výfuk. Pro jistotu jsem se stavil v servisu (nevím, v jakém), auto mi na chvíli odebrali. Pán po chvíli přišel a pravil: "Mám dvě zprávy - dobrou a špatnou. Ten vejfuk jsem vám utrh` a bude to zadarmo". A fakt si nic nevzal.

(Technická: urezl ten úžasný chromovaný nástavec, co si tam namontoval předchozí majitel. Takže dovolená bez problémů).