P. Gabriel st. 17.2.2012 15:36

Bakalářsko magisterský omyl!

Zavedení bakalářsko-magisterského shématu do vysokoškolského studia, respektive nekritické a bezmyšlenkovité převzetí tohoto zahraničního schématu na naše školy, to byl nejtragičtější polistopadový omyl ve školství! Nejenom že přinesl kvalitativní zhoršení absolventů, což je v důsledku faktického zkrácení studia o jeden semestr zákonité, ale přinesl i zvýšení nákladů na studium.  Nechci soudit, jaká je uplatnitelnost bakalářů v jiných než technických oborech. Vím ale bezpečně, že než bych přijal v chemii, nebo ve strojařině špičkového bakaláře, raději příjmu průměrného průmyslováka. Pokud jej vůbec seženu! Zavedením bakalářsko-magisterského schématu byla hrubě poškozena úroveň vysokoškolské výuky.  A rektor univerzity, který takovéto věci neví, pane Hample, je v čele univerzity přinejlepším zbytečný! A berte to, prosím, jako léty praxe ověřený názor technika a manažera.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Bílý 16.2.2012 10:31

Re: Pane Hample,

Svědčí to hlavně o tom, že mají čas na kraviny, protože se neučí :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 16.2.2012 8:26

Pane Hample,

po přečtení vašeho článku se ve mně utvrdil pocit,že jde jako obvykle až na prvním místě o peníze,čili o moc.Znovu a znovu to vyplývá z akademických prohlášení a nejhrůznější na tom je,jakým způsobem jsou zmanipulovaní studenti,kteří,jak z nedávného průzkumu vyplynulo ve své většině vůbec neví o co jde.A to,že se nejvíc "bouří"studenti především oborů sociálních a filosofických fakult také o něčem svědčí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kunes 16.2.2012 6:26

konkurence UK

Pane Hample, konkurence sourkomých universit se Vaše škola bát jistě nemusí. Když ovšem srovnám Vaše postoje s postoji rektora Masarykovy university, tak si troufnu převídat, že, pokud se vedení obou škol nijak výrazně neobmění, do deseti let MU UK převálcuje nejen ve vybraných oborech, ale i v celkovém hodnocení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kunes 16.2.2012 6:20

Profesorská místa

Pane Hample, Vaše strašení poklesem kvality u profesorů je dost chatrné. Profesory by si, podle věcného záměru, vybírala škola (rozšíření akademické svobody) a ona si musí na kvalitu dohlédnout. Ve skutečnosti jde o něco úplně jiného. V současnosti je profesorský titul svým způsobem nárokový, tj. každý kdo dosáhne určité kvalifikace se může stát profesorem (po schválení příslušné komise). Takový systém je v mezinárodním srovnání unikátní. Běžné naopak je, že počet pofesorů je omezený - daný počtem příslušných míst. Profesorem se může stát člověk, které obsadí uvolněné nebo nově vytvořené profesorské místo. Hlavní příčinou odporu akademického establishmentu u nás je, celosvětově běžný, způsob obazování profesorských míst konkurzem, ve kterém mohou soutěžit i lidé mimo akademické prostředí (u nás by šlo především o lidi z ústavů Akademie věd, obecně se za velké plus považuje působení ve výzkumných odděleních velkých firem). V současném systému se tito lidé profesory nemohou stát, protože většinou nesplňují požadavek odučených let.

Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že odpor k tzv. funkčním místům není veden právě obavou z konkurence. A opakuji, že argument snížení kvality (případně jmenování kamarádů) je pouze mlžení. Pokud by byl myšlen vážně, tak vlasně říká, že university sebe nejsou schopny spravovat a že jsou prolezlé korupcí. Jsou to totiž university samé, kdo má konkurzy na profesorská místa organizovat a nové profesory vybírat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek