7.5.2024 | Svátek má Stanislav


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Petr Kohout 20.9.2007 16:16

Církev v době Josefa II nevlastnila NIC,

pouze spravovala zpravidla státní, někdy i jiný majetek. Od té doby se více či méně úspěšně pokouší spravovaný majetek "napsat na sebe".

Richard III. 19.9.2007 18:47

Je na čase zbavit se omylů

Asi bych nepodepsal všechno, co autor napsal, ale je to jeden z nejobjektivnějších pohledů na české dějiny a česká náboženská hnutí, jaký se v českém prostředí vyskytuje. Dík za něj.

Náboženský vývoj v Česku by zasloužil samostatnou práci. Zejména vývoj po roce 1918, naprosto zmatený a nekřesťanský postoj zakladatelů Československé církve nemá s náboženstvím mnoho společného. Je to ovšem klasická ukázka víry, v níž hrály větší roli emoce a politické motivy než rozum.

Kolemjdoucí (J.Š.) 19.9.2007 17:38

Pišto, vezměte už konečně na vědomí,

že za Karla IV. žádná "Říše římská národa německého" neexistovala:

 "Od 11.stol. Říše římská, od 13.stol. Svatá říše římská, v 15.stol. s dodatkem 'národa německého'."   -  německá příručka Tatsachen über Deutschland, 1993.

 

rolandszewczyk 19.9.2007 18:55

Re: Pišto, vezměte už konečně na vědomí,

ti bratři v triku ze Soluně,to máte na mysli ty agenty-poradce,kteří provedli unikátním způsobem ideologickou diverzí vůčí středoevropskému uzemí?

Pišta 19.9.2007 21:04

Re: Pišto, vezměte už konečně na vědomí,

Beru na vědomí.  Svatá říše římská- středověký státní útvar s "římským císařem" v čele. Vznikla 962, zrušena 1806. Od patnáctého století se nazývala Svatá říše římská národa německého.V počátcích se v podstatě kryla s územím raně feudálního Německa a severní  Itálie. Za Karla IV zahrnovala: Meklenbursko, Frísko, Starou Braniborskou Marku a Novou Braniborskou Marku, Falc ,Württenbersko, Bavorsko, Švýcarsko,Rakousy, Korutany ,Štýrsko, Tyroly, Meklenbursko, Frísko, Brabantsko, Hesensko, Nasavsko, Lucembursko, Durynsko, Sasko, země Koruny České až po řeku Moravu, Savojsko, Burgundsko, část Provence, Janovsko, Florencii, Kraňsko. A to jsem možná, ještě něco opomenul. V literatuře je běžně nazývána Římsko- německá říše. Patrně pro odlišení od Říše římské, jejíž západní část zanikla v roce 476 n.l.

Woe#terim 19.9.2007 16:31

Katolíci, husiti, vierozvestcovia

Autor (Jan Kubalčík) spochybňuje všetko, čo „nenapomáha Západu“ a špeciálne katolicizmu. Uvediem niekoľko príkladov:

Hrdá moravská knížata Rostislav (Rastislav, Rastic) a Svatopluk (Svätopluk, Svjatopolk) nedělala nic pro „národ“, ale pro své mocenské postavení – „Moravské“ (resp. moravsko-nitrianske) kniežatá robili to, čo bola otázka prežitia, niekedy vsadili na Frankov (Francúzov), ale keď sa začala rúcať Franská moc, pracne vybojovaná Karolom Veľkým a v samotnej Veľkej Franskej ríši vypukli nepokoje, vtedajší vládca Mojmír I. sa pokúsil striasť sa nadvlády Nemcov (Alemanov), čiže odmietol moc Východofranskej ríše. Podobne konal aj jeho nástupca Rastislav, najprv vernosť (východo)Frankom, potom aliancia s Bulharmi proti nim, nakoniec aliancia s Byzantíncami proti Frankom a Bulharom, posvätená aj nábožensky – spomínanou misiou solúnskych bratov.

Že byli pozváni svatí věrozvěstové, bylo krásné (a pro mě osobně cyrilometodějská tradice hodně znamená), ale v následných letech poněkud komplikující – pre autora „cyrilometodějská tradice hodně znamená“ pretože si ju už prisvojila katolícka cirkev. Preto jej (tradícii) zrejme treba dať „malé bezvýznamné plus“. Avšak „východného kurzu“ sa autor stráni, jednak akoby „západný kurz“ nepriniesol nijaké komplikácie (a videli sme kam krajinu doviedol Svätoplukov príklon k Západu, cirkevných veciach samozrejme) a vyhnanie Metodových nasledovníkov. Teda „export“ slovanského pravoslávia do Bulharska, Chorvátska (Chrováti sa pravoslávia vzdali na konci 11. stor., Poliaci – Wislania a Polania na zač. 11. stor. – Boleslav Chrabrý, Česi približne v tej istej dobe) neskôr Srbska bol zrejme obrovským negatívom pre tamojšie národy v tej dobe (?!). Všimnime si jedného, prijatie slovanského pravoslávia spôsobil národu najprv komplikácie, ale neskôr (o generáciu, dve) práve naopak, bol stužujúcim prvkom posilujúcim ríšu. Naopak prechod späť ku katolicizmu vládcom (Svätopluk, Boleslav Chrabrý) priniesol výhody iba na začiatku.

Woe#terim 19.9.2007 16:55

Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia – pokrač.

Následné (revoluční) hnutí však bylo katastrofou pro naše území i pro okolní země. To, že se je nepodařilo včas pacifikovat, přineslo neblahé následky – autor, opäť v rámci „duchovnej kolaborácie“ so Západom, odsudzuje „revolučné“ hnutie, ktoré však „revoltujúci“ nezačali a teda zaň nenesú zodpovednosť. Autor teda navrhuje „skloniť hlavu“ pred „legitímnou vládou“, Žigmunda Luxemburského, najmä preto, že ten bol vážený na Západe.

Kedže je autor miestopredseda Konzervatívnej strany, predpokladám, že je veriaci, a že je katolík. Ako veriaci by mal vedieť, že husiti nevíťazili vojenskou „genialitou“ J. Žižku, tým menej Prokopa Holého-Veľkého. Že je to Boh, „ktorý stavia správnych vojvodcov do čela armád“, a „bez zvolenia ktorého sa ani lístok nepohne“. Vtej dobe Česi prejavili vypätie vôle a nezdolnosti, ktoré už nikdy neprejavili. Že boli za husitov vypálené kostoly a mníšske centrá? Stačí povedať, načo slúžili vtedajšie kostoly a akú úlohu plnili mnísi a čo sa stalo s tými, ktorí odmietali omšu (ako boli potláčaní napr. valdenskí vo Francúzsku a sev. Taliansku). Boli postavení pred kostol a ak sa nezúčastnili omše (napr. valdenskí odmietali karolícku omšu ako bohorúhačstvo) bol im vytrhnutý jazyk a boli umučení... Že husiti (neskôr Jiskrovi bratríci) znemožňovali svojím bojom koncentrovanie západných kresťanských armád na boj proti (stále viac mocnejúcim) Turkom? Nepravda – pápežovia skúsili proti Turkom všeličo – aj inváziu západných armád na Balkán (samozrejme nie na podporu pravoslávnych) aj spojenectvo s Tamerlánom a neskôr aj s Mamelukmi, či Perzskou ríšou – ako protiváhe Turkov. Nakoniec, po bitke pri Moháči pápež uzavrel s francúzskym kráľom (František I.) a tureckým sultánom (Soliman I.) spojenectvo proti Karolovi V. Habsburskému a nepomohol mu tak neskôr pri prvom obliehaní Viedne (r. 1529). Ale pápežovi tieto čachry nevyšli, Španieli a Rakúšania vyplienili Rím (r. 1527).

ja 19.9.2007 17:18

Re: Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia – pokrač.

Z které agitky to čerpáte? Je to nádhera, je vidět, jak taky lze vykládat a přiohýbat historii. Nechci komentovat detaily, jen jedno: Jde o to, co rozumíme slovem "konzervativní". Já bych si tipnul, že to nebude obdiv k revoltám všeho druhu, ale spíš k těm, kdo přes ty revolty dokázal udržet nějaký řád. Kdo obdivuje jakoukoli revoltu a kravál, ten asi nepůjde do konzervativní strany.

Woe#terim 19.9.2007 17:39

Re: Re: Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia – pokrač.

Ako dopadli valdenskí – zdroj Otakar Dorazil: Vládcové v dějinách Evropy.

A čo sa týka kolaborácie pápežov s Turkami (aj Arabmi v rôznych časoch za rôznych podmienok), či inými rozmýšľam kde som to čítal (viete, ja som prečítal už toho veľmi veľa). Ale to že pápež vyslal poslal (mnícha Viliama) k mongolskému Hulegu-chánovi, aby ho získali pre boj proti mohamedánom (mimochodom úspešne – peniazmi) to som sa dočítal v knihe Křížáci ve svaté zemi od manželov Hrochových.

Čo sa týka tých rebélií – nie každý „řád“ (poriadok) je dobrý...

ja 19.9.2007 17:06

Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia

Nevím, co chcete těmi příklady dokázat. První odstavec jen detailizuje to, co napsal autor článku, nic víc (až na úsměvný detail Frank=Francouz). Druhý odstavec je terminologicky poněkud originální. Ono "slovanské pravoslaví" jakožto politický prostředek se mohlo udržet jen tam, kde nebyl silný vliv "franského pravoslaví" (ten termín jsem právě vymyslel, ale snažím se použít termín analogický Vašemu) jako politického prostředku. Čili z hlediska "národních mýtů" nic překvapivého. A co by se bývalo stalo, kdyby nebyl býval tak silný vliv východofranské říše, to bych nechal romanopiscům.  

Woe#terim 19.9.2007 17:30

Re: Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia

Frank-Francúz, Aleman-Nemec, Anglosas-Angličan, Vizigót-Španiel, Sueb-Portugalec, Longobard-Talian, Burgund-Švajčiar – nie nie je to úsmevné. Ale keď sa Vám to nepáči, možete dať dnešným národom prídomok staro – napr. Frank - Starofrancúz, Aleman - Staronemec, atď.

Píšem o slovanskom pravosláví, pretože Cyril a Metod boli pravoslávni – hoci sa to mnohým katolíkom páčiť nebude. A na Vašom mieste, by ste ma nemuseli ťahať za slovo (franské pravoslávie,  skôr franský rímsko-katolicizmus).

Z „tvorby mýtov“ ma neobviňujte: i autor zdvôrazňuje – čo by bolo keby; a ja mu odpovedám. A v istom zmysle je to i potrebné (teda zistiť-určiť, kde sme spravili chybu), nie prenechať to románopiscom.

Woe#terim 19.9.2007 17:17

Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia

K tomuto tématu snad zbývá dodat jen to, že všemožným plamenným reformátorům můžeme poděkovat za to, že zatímco oni často velmi nepokorně a často velmi krutě trhali jednotu křesťanstva na kusy, Turci táhli Středomořím – se všemi důsledky, které to pro nás mělo… A buďme fér, na roztržku jsou vždy (alespoň) dva: za mnohé z toho může i zbrklost a neochota naslouchat tehdejších vrcholných představitelů římskokatolické církve – už som to vysvetlil vyššie, pápežovia vyžadujú jednotu v boji proti pohanom, ale sami sa nesprávajú ako hrádza proti Turkom, Arabom, komunistom, či slobodomurárom; odsúdia ich slovami, ale tajne s nimi uzatvárajú (dočasné) spojenectvá.

škoda legitimní monarchie, na jejíchž troskách byly rozpoutány vášně v 19. století podnícených nacionalismů – autor, ktovie prečo plače za Rakúsko-Uhorskom. Áno, monarchia mala i svoje plusy, ale spomeňme si na jej začiatky, keď Karol V. Habsburský (aj iní Habsburgovci pred ním) jednoducho nepodporil zhromažďovanie nemeckých vojakov na „križiacku výpravu proti Turkom“ (proti verbovaniu Nemcov na „pomoc Uhrom“ vtedy vystúpil i Martin Luther), ale sám Karol sa uchádzal o korunu českú a uhorskú, pričom hlavným prísľubom Čechom, či národom Uhorska bol práve budúci boj proti Turkovi-pohanovi. A to ešte nevedel, chudák, že o pár rokov bude stáť pri Viedni, opustený všetkými a len zázrakom Viedeň nepadne do tureckých rúk... Ináč k moci mu pomohli istí Fuggerovci... Čo ďalej? Mnohé veci čo Rakúsko urobilo sú na Západe pokladané za zlé, hoci sú dobré – napr. účasť na 1. delení Poľska, oponentúra (Rakúska) voči krajinám nakazených revolučným morom za účasti Ruska a Pruska voči Veľkej Británii a Francúzsku v 1. pol. 19. stor., či trhaní katolíckej jednoty (zo strany Rakúska) pri vojnách o španielske dedičstvo. Iné sú zlé, hoci sú bežne západnými historikmi pokladané za dobré – 30-čná vojna je vysvetľovaná ako boj proti Turkom, rozpad Rakúsko-Uhorska sa pokladá za zničenie nemeckej protiváhy...

servác 19.9.2007 23:31

Re: Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia

No, k těm papežům, spojujícím se s Turky: nebyli zdaleka sami. Byli to i protestanti, mezi nimi např. J.A.Komenský, který ve svých spisech ušlechtile plánoval spojení s Turky na vyhlazení římské církve, té nevěstky babylonské. Veškeré morální námitky pak zahnal tím, že Turci jistě ochotně přestoupí na čistou evangelickou víru.

Chain-mail-rust 20.9.2007 17:30

Re: Re: Re: o kolaboraci s Turky

Máte pravdu, mnozí protestanti v stoletích 16. a 17. vítali spolupráci s Turky než s katolíky. Kupříkladu povstání uherských knížat Bocskaie, Bethléna, Rákošiho se opíralo o tureckou podporu. Taky šlo o "protestantské" svobody a ty více zaručovaly Turkové, nežli papež. Ovšem, papežové opravdu, taky občas dali přednost spolupráci s Turky (s Araby taky). S Turky tehdy kolaborovali mnozí: i francouzský král, později i Poláci ve století 18-tém.

Ještě k tomu Komenskému a protestantskému postoji k Turkům: vidíte a Luther se zachoval jinak, nejdřív sice protestoval proti tažení na pomoc uherským křesťanům (proti Turkům), později ale turecké nebezpečí a spojenectví  severoněmeckých šmalkaldských protestantů s Turky, nazval ohrožením evangelia.

mi 19.9.2007 18:41

Re: Katolíci, husiti, vierozvestcovia

Článok sa týka českého myšlienkového prostredia v súvislosti s TGM.

A Vy, slovensky píšúci nešťastník, sem vkladáte svoje odporné výprdy. Hanbite sa !!!

Vašou duševnou chorobou je  pravoslávie, ktoré ste posunuli o 300 rokov skôr, ako sa objavilo.

Ignorujete islam, akoby nebol jednou z príčin vášho pravoslávia - prečo? Lebo ste dement.  

Chain-mail-rust 20.9.2007 17:18

Re: Re: článek není o Masarykovi ani náhodou

:-D:-D:-DBa, ba.

V 11 odstavcovém článku se jméno Masaryk vyskytlo jenom 8-krát. Ve 5 odstavcích se slovo Masaryk ani nevyskytlo. Stručně řečeno, s jistou nadsázkou, článek o Masarykovi není.

To se dobře píše o někoho "výprdech" bez argumentů, že jo!

Mimochodem, váš předřečník má v mnohém pravdu. Arabskému islámu, té původně židovské sektě, pomohly na nohy právě papežové, kteří nesnášely byzantskou nadvládu. A pravoslaví vzniklo až ve století 11-tém? Již Konstantin Veliký byl hlavou ortodoxní (pravoslavné) církve. Taky Justinián I. ve století šestém.

Islám byl příčinou vzniku pravoslaví? Naopak, islám oslabil byzantskou říši, a tím pomohl zaostalým polobarbarským západním kmenům chopit se samostatné vlády bez byzantského poručnictví, právě tak, jako vpád barbarských kmenů, 2 století předtím, pomohl východořímské říši zbavit se západořímské konkurence. Přiznávají to i katolické kroniky. A papežové doopravdy spolupracovaly s Turky, Araby, Normany a dalšími "pohany", v dosahování svých cílů. Dělo se tak opravdu často. Taky je pravda to, že katolická církev si Cyrila a Mětoděje přivlastňuje, byť jich nechtěli v 9. století a papež schválil jejich misi, protože nemohl jinak (spory s Franky, arabský vpád do Itálie), s výhledem do budoucnosti, že se této "komplikace" (tedy mise) při nejbližší příležitosti zbaví. Taky, že jo!

Sumo 19.9.2007 11:48

Poznámka

1. Já osobně silně pochybuju o schopnosti katolické církve vnitřní proměny

2. Kdy vzniká národ a jaká je jeho definice ?  Většina odborných knih předpokládá vznik českého národa sloučením kmenů ( klanů, obyvatel, atd ) spojených panovníkem jazykem a ekonomikou ještě před Husův středověk. S tím souhlasím. Podle autora dotaženo do důsledku neexistuje národ v zásadě dodnes.

rolandszewczyk 19.9.2007 18:59

Re: Poznámka

samozřejmně,že ne,existuje jen a jenom obyvatelstvo

J. Kostelecký 19.9.2007 11:19

Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

 v rámci  něhož každý  na základě několika převzatých frází silácky radikálně "zhodnotí" minulost a s přezíravým nadhledem ignoranta odsoudí údajné omyly a zločiny minulých generací! Tak zvané bourání starých mýtů, aby mohly být vytvořeny mýty nové, to vše tady již několikrát bylo. Doporučuji přečíst si některé články a publikace fašizujících (tenkrát o sobě ještě nemluvili jako o konzervativcích) novinářů a publicitů, na př. J. Scheinosta,  Emanuela Moravce nebo Emanuela Vajtauera . Viz na př. Vajtauerův článek Mythos und Wirklichkeit im Bewusstsein der Tschechen v čas. Böhmen und Mähren z ledna 1945 - tam je vše, jenomže daleko obratněji, "sofistikovaněji" napsáno. Na internetu diskutujícím "znalcům" historie doporučuji odpoutat se od obrazovky, více číst a seznamovat se s dobovými dokumenty. Potom vaše soudy nikdy nebudou tak jednozančné.

Pamětník 19.9.2007 11:39

Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

Ono to přepisování, zjednodušování a ohýbání historie má u nás tradici, už od roku 1918.

Velmi zajímavý by byl objektivní a pokud možno pravdivý pohled na působení československých legií v Rusku.

Pišta 19.9.2007 16:20

Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

O to právě jde!  To zjednodušování a hodnocení dávno minulých událostí dnešními měřítky je typické právě pro totalitní systémy. Těmi frázemi je zaplevelen český pohled na historii už od dob Rukopisů. Kdyby někdo ve Francii učil historii podle Třech mušketýrů, skončil by asi na psychiatrii. U nás se běžně vykládá historie podle románů a divadelních her Aloise Jiráska a nikdo se ani nediví. Jirásek byl sice středoškolský učitel dějepisu a dobrý dramatik i spisovatel, ale nebyl historik. Historik musí pracovat s prameny a musí tomu věnovat veškeré úsilí. Musí neustále, zjištěná fakta porovnávat i s jinými prameny a pak teprve dělat závěry.

servác 19.9.2007 23:34

Re: Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

Souhlasím. S jedinou výjimkou: nepokládám Jiráska za dobrého spisovatele.

No 19.9.2007 18:28

Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

Autor je přírodovědec, nikoli historik a tedy pracuje se sekundární, v nejlepším případě, literaturou. Nemůže jinak, protože s prameny neumí pracovat. Autor je politik v sice zanedbatelné straně ale konzervativní, s vírou, že má (jedinou) pravdu.

Na příklad podobný nehistorik D. Irwing zase věří ve faktografii pamětí a vyprávění o očitých svědků.

Pišta 19.9.2007 21:29

Re: Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

Jistě, ale na rozdíl od  komentátorů, kteří opisují z Jiráska, vychází z Pekaře. A to byl po Palackém první historik, který se vůbec obtěžoval prameny studovat, V současné době je dobré si přečíst něco od Petra Čorneje. Ten má k dispozici i prameny z jiných zemí, které Pekař neměl. Problém je hlavně v tom, že nepříjemné pravdy, byť potvrzené ,se jaksi nesluší zveřejňovat. Například skutečnost, že raně středověká Praha byla centrem obchodu s otroky. Takže pak se snadno může stát, že debatér na netu hrdě prohlásí , že na něj si nikdo s nějakým náboženstvím nepříjde , protože on je potomek husitů.

No 20.9.2007 14:06

Re: Re: Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

Ten text není historický esej, je politický článek na pozadí nehistorické, tedy neprofesionální, interpretace dějin. Autor má svou politickou vizi a tu předvádí, ovšem vizi totálně politicky núspěšnou ( http://www.volby.cz/pls/ps2006/ps2?xjazyk=CZ ). Kdyby článek na podobné téma napsal politik z velké strany, určitě  by se diskuse vedla političtěji (politika, programy, osobnosti apod.), zde se ale hledají politikova moudra.

Obchod s otroky v Praze v 10. století, o tom se vědělo, ale protože se o často něm zmiňoval protektorátní politik E. Moravec ve svých kolaborantských článcích, tak se komunistům hodilo se o něm mlčet a vlastně ani nyní to téma není příliš politicky korektní. Oni to totiž byli slovanští otroci dovážení arabsko/židovskými otrokáři (hlavně) do muslimského Španělska. Nyní, když se řekne obchod s otroky tak jedině správná interpretace je obchod s černými otroky, ale nesmí se zase moc uvádět, že je bílí otrokáři nakupovali od černých otrokářů. Jen tak na okraj.

Pišta 22.9.2007 18:12

Re: Re: Re: Re: Tohle tendenční zjednodušování složité historie,

Tak jednoduché to zase nebylo. Přemyslovská knížata si vylepšovala rozpočet lovy na otroky v Polsku a na území dnešní Litvy. A právě tyto otroky sem jezdili nakupovat obchodníci.

Josef 19.9.2007 11:16

lid

No ještě k tomu plebejství: Redefinice českého národa v 19.stol., jako reakce na nově vynořivší se německý jazykový národ, byla vymyšlena českou elitou (hlavně šlechtici, ale i začínající podnikatelé). Národní obrazení tedy nebylo dílem plebejců, ale přesně naopak. Lid by se v pohodě smířil s němčinou  a tedy s  příslušností k novému německému národu. Lid v nejširším slova smyslu vždy vyznával: "Žrát, šoustat, cestovat" a v tomto myšlenkovém světě o nějaké národy nejde.

Jan Hájek 19.9.2007 12:00

Re: lid

chyba, správně je: lidi lžou, m.daj a kradou

Ojebavac Marxe 19.9.2007 10:19

Vyborny clanek, ale monarchie zas tak skoda nebylo

Dobry clanek - jinak k vete "skoda legitimni monarchie" jen dodavam, za za svuj konec si ona monarchie a Habskurkove mohou sami treba kvuli neprovedeni federalizace a decentralizace statu v prubehu 19. stoleti - IMHO.

Marat 19.9.2007 11:07

Re: Vyborny clanek, ale monarchie zas tak skoda nebylo

A co měl mít s federalizace a decentralizace ten prostý lid? Ten plebs? To byla touha jen několika mocichtivých individuí.Ten lid,plebs se dá velice snadno zblbnout a oblbnout.A to se stalo i tomto případě.Masaryk nebyl žádný lidumil.Prostým lidem pohrdal.Měl se za něco lepšího a za sobě rovné považoval ani né desítku hodnostářu ve světě.Mocichtivá individua své touhy po moci,bohatství vydávají za zájem toho plebsu,kterým ve skutečnosti pohrdají.Těm sedlákum,čeledínum,nebo nádeníkum asi tak záleželo na federalizaci a decenralzaci,která jím měla přínest je větší daně a mizernější život.Co se zlepšilo na životě prostého lidu po záníku R-U?Na Masaryka a tu I.Republiku  nanáší vlastnečícien sílné nánosy pozlátka.