Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jan Baťa

Po smrti T. Bati se v jeho trezoru našla obálka adresovaná jeho nevlastnímu

bratru Janovi. V obálce bylo psaní, ve kterém se za 50 milionů Kč prodává

Janovi veškerý průmyslový a obchodní majetek splatný do jednoho roku. Svědkové se shodovali, že Jan byl naprosto překvapený. "Je to platné? "zeptal se. Notář řekl, že ne, pokud to nepodepsal vedle prodávajícího i kupec. Jan tedy vyndal pero, napsal, že s koupí souhlasí a podepsal se. Když si uvědomil, že těžko může uzavírat dohodu s někým, kdo zrovna zemřel, připsal ještě: "resp. koupil jsem dle ústní dohody." Za okupace Jan Baťa odjel s vědomím nacistů do Brazilíe. Tam skoupil statky společnosti Viacao Sao Paulo - Matto Grosso a obchodní společnosti Alto Parano. Odtud zásoboval hitlerovce surovinami. Podivné obchody uzavřel Baťův podnik s německou společností Sloman Brothers. Americké noviny Jana obviňovaly ze všemožných hříchů, od využívání dětské práce až po sympatie k nacismu. Poradce správy Glen McPherson se zabýval Janovou politickou orientací. Po schůzce odešel s přesvědčením, že Jan je arogantní ničema a že pravděpodobně nadržuje nacistům. Spojenci v té době Jana a všechny Baťovy filiálky v neutrálních zemích zařadili na černou listinu. V praxi s nimi nesměl obchodovat. V roce 1940 Jan Baťa v dohodě s Göringem vypracoval šílený plán přestěhování českého národa do Patagonie v Jižní Americe. V roce 1944 při bombardování Zlína bylo na 60% obuvnických dílen zničeno. Velitelem amerických leteckých jednotek byl majitel největších závodů na obuv v USA Johnson. Bylo shozeno na 259 bomb. Některé i na rodinné domy na Letné. Z toho několik desítek časovaných.

Pro strejčka příhodu si koupil pronikavě žlutý guma-plátno oblek do deště a dal do kufru auta . . .

Za límcem na štítku BAŤA . . .Made in China.

Tak už by snad mělo skončit to handrkování o slavném ševci a škrpálech . . . . komouši znárodnili . . ehm . .ehm . . ukradli stovky takových a nikdo se z hrobu o ty fabriky nehlásí, aby mu je vrátili . . jenom švec Baťa . . . .

guma-plátno oblek do deště...!

Pašku, proboha - tohle ne že není dobrá čeština, to už vůbec žádná čeština není - bože, ti staří emigranti už ztrácejí i základní srozumitelnost - lidi... mimochodem, žádný Baťa se od pětačtyrycátého dodnes o zlínskou fabriku vůbec nijak "nehlásil", vůbec - aby bylo jasno... a co to má znamenat, s tím "oblekem do deště" - ? Oblek, milej Pašku, je něco jiného, a v češtině dycky byl, než si po půl století myslíš... jako nebožtík Honza Beneš. Nezbolševizovaný čéštyn. Člověku je trapně za autory, kteří leckdy mají pravdu - totiž měli by, nebýt toho projevu - - -

Asi se nedá ztotožnit se vším v článku!

Nejsem si zcela jist, že právě Jan Baťa byl tím vzorem. Z několika případů lze usuzovat, že jeho vztah k lidem nebyl právě nejlepší. Traduje se, že zakladatel Tomáš Baťa měl vztah k lidem podstatně lepší, pak zahynul v letadle. Jak to bylo s jeho spoluprácí s nacismem nevím.

Ještě než národ svého nejlepšího syna v roce 1947 odvrhl,

odvrhl ho celý západní svět v čele s USA, takže J.A.Baťa mohl podnikat jen v Brazilii. Měli bychom vědět, proč.

Jednoduše,

závistiví darabáci, špinící úspěšného konkurenta, jsou kdekoliv na světě.

No, aspoň něco

že se ve Zlíně dočkal pomníku člověk, který se se svým bratrem Tomášem zasloužil v neposlední řadě také o to, že z bezvýznamného městečka vyrostlo výstavné město, plné zeleně. Centrum můžeme Zlínu my liberečáci jen závidět. Je úžasné, že už před válkou žil člověk, který myslel nejen na práci, ale i na to, aby se i v centru města lidé cítili dobře.To nám bohužel v Liberci nehrozí.

Omyl

Ten smutný konec Jana Bati zajímavě rozebírá kniha M.Ivanova "Sága o životě a smrti Jana Bati a ...". Jedna věc mne ale v tomhle článku rozesmála. Tvrzení:Tomáš Baťa se bál hospodářské kriza a proto předal podnik Janovi Baťové se nikdy krizí nebáli, ve většině projevů  je chápou jako zkoušku, kterou je třeba projít. Osobně mám za to, že právě hospodářská krize je posunula dopředu. A za druhé - Tomáš Baťa nikdy podnik Janovi nepředal. A šéfoval ho (podnik i Jana Baťu) velmi nekompromisně do poslední chvíle letecké havárie při níž zahynul. Baťové byli skvělí podnikatelé a zaslouží si obrovskou úctu.

Omyl? Ne, prostě lež.

Tomáš Baťa se bál hospodářské krize a proto předal podnik Janovi : oboje je prostě nesmysl. Ví to každý lokální historik, ví to každý starý Zlíňák. Pozor, čtenáři: na NP začíná být dost článků, stavících na emocích a informacích z populárních periodik či odkud místo na faktech!

Rozdíl?

"Pokud se nezpronevěřili, měli zajištěnu doživotní existenci (pokud odborně selhali, byli přeloženi). V tom je zásadní rozdíl oproti dnešku."

Tedy přesně totéž, co chtěl, vyžadoval a odměňoval, u "svých zaměstnanců" režim komunistů.

Re: Rozdíl?

...prostě,pařez zůstane pařezem a vůl volem...

Peníze pro Beneše

Benešova mise v Londýně ,byla po uznání jeho vlády Brity, financována z peněz ČSR uložených v londýnské bance. Před uznáním vlády, měl k dispozici pouhých dvacet tisíc dolarů,které údajně vybrali američtí krajané.(Robert Bruce Lockhart Přichází zúčtování str.80)

žádám rudou chátru

aby aspoň protentokrát držela papulu a nepošpiňovala velkého člověka