Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Autor popisuje ideálního ústavního soudce jako člověka, který se aktivně vzepřel tehdejšímu režimu a soudil jinak a statečněji. Popisuje vlastně aktivistického soudce. Takový soudce by ale neměl zastávat funkci v instituci, která má za úkol být pojistkou dobrého fungování ústavního pořádku. Takový člověk by měl usilovat o místo ve sněmovně, kde je naopak aktivistických lidí potřeba.

Autor si možná neuvědomuje, že různé ústavní instituce potřebují různý druh lidí, lidi s odlišným způsobem myšlení či povahou. Soudce Fremr by pravděpodobně nebyl dobrým poslancem ve sněmovně, ale o tuto funkci ani neusiloval. Na funkci ústavního soudce se však hodil. Petr Pavel by možná také nebyl dobrým poslancem, ministrem či ústavním soudcem, působí však zatím jako dobrý prezident.

Už jsem napsal, že soudce Fremr se svými rozsudky zostudil. Soudil jako slouha.

Tedy podle mého mínění.

Mně se nezdá tahle vec: byla Horáková odsouzena podle platných zákonů?

Naznačuju zmanipulovanost důkazů, nemožnost reálné obhajoby a zaujatost soudu vůbec.

Problémem není, že se do ústavního soudu mohou dostat morálně a politicky nevhodní lidé. Problémem je, že nefunguje systém, který by tomu zabránil. Jenerál a senát patří ke stejné partě. Tak se stalo, že Fremr se málem stal ústavním soudcem, Baxa se stal předsedou ústavního soudu a jenerálská kámoška Ronovská místopředsedkyní ústavního soudu. Proti jednomyslné lince sněmovna, senát, prezident a ústavní soud není odvolání.

Politicky nevhodní lidé ? Zase se vracíme myšlenkově do komunismu.

Za minulého režimu jsme mohli jezdit bez problémů akorát tak do Prčic a taky do NDR. Na mé jedné služební cestě právě do NDR (byl jsem tam mockrát), nás přijal technický ředitel, pochopitelně kovaný komunista v luxusní kanceláři plné hesel a diplomů. Pozval nás do Lipska na večeři a po několika sklenkách vína a nějakého bonekampu nám vykládal, jak za války jako pilot Luftwaffe sestřelil už nevím kolik ruských stíhaček. Všichni jsme se dobře bavili.

V tzv. západním Německu byl povolán ke službě v Bundeswehru a jeho vybudování zkušený nacistický generál Hans Speidel, který na východní frontě realizoval taktiku tzv. spálené země. Integroval Bundeswehr do NATO a stal se velitelem spojených pozemních sil NATO ve Střední Evropě. Čím větší gauner, tím žádanější. Ve skutečných demokraciích byl považován za válečného zločince.

..."pokud se někdo aktivně vzepřel tehdejšímu režimu a soudil jinak a statečněji, a tedy se tehdejšímu režimu vzepřel, tak ten má morální právo nyní aspirovat na vysoké justiční funkce..." Toto není pravda. Pokud někdo takový byl, tak pak nebyl soudcem, tedy není jim ani nyní a nemůže se o tuto funkci ucházet. Maximálně mohl mít štěstí a za celou profesní kariéru před rokem 1989 se dostal k rozvodům a souzení kapsářů, kde neměl šanci se dostat do konfliktu s ideologií.

A teď je otázka, jestli to bylo štěstím nebo měl známé, kteří mu jiné (možná sporné) případy nedávali. Je to tedy člověk dostatečně morálně kvalitní, aby tuto nejvyšší funkci zastával?

Je pravda, že jsme nedosoudili všechny osoby, pracující ve výkonných orgánech tehdejší moci. Jestli je to správně nebo ne, je asi již jedno. A jestli má právo se někdo takový ucházet o tyto funkce nyní? Má. Ale zda projde následnou "lustrací" jeho "morálních" kvalit. To je už jiná otázka. Přitom, technicky vzato, svoji práci mohl dělat dobře a zodpovědně tehdy i nyní. Zákonu se nezpronevěřil.

Základní problém je v samotném pojmu morální právo. Morální právo je něco jiného než morálka. Morální právo je určitý soubor přestav o fungování společnosti, které nejsou dostatečně přesvědčivé na to, aby se staly součástí morálky samotné. Do morálního práva lze zařadit různé principy fair play, morální hierarchii mezi lidmi, nerovnost mezi lidmi na základě postavení v morální hierarchii, různé politické ideologie apod.

Pojem morální právo skrývá v sobě obsah, který s principy morálky ve skutečnosti nic společného nemá a pouze se za ni skrývá. Proto by se tento pojem vůbec neměl používat.

Dělíme obyvatele na dvě třídy, na politicky poskvrněné a neposkvrněné.

“...představte si, že by v Německé spolkové republice, jmenovali v roce 1977 soudcem jejich ústavního nebo nejvyššího soudu, právníka, který soudil za časů nacismu.”

My češi nejsme jako oni. Jsme lepší, pokrokovější, empatičtější a rozhodně chytřejší.

I ve Spolkové republice Německo soudili soudci, kteří soudili v éře nacismu. Pokud soudili podle tehdejších zákonů

Dobré. Nevím ale, proč je třeba si zákonem zakazovat jmenování těch či oněch soudců. Stačí je nejmenovat.

Připomíná mi to povídku, kterou TGM povídal Čapkovi o ruských mužících. Měli ve vsi most, který se jim rozpadal a bylo již nebezpečné přes něj honit i prasata. Mužíci nebyli schopní však se dát dohromady a most opravit. A tak šli na úřad, aby jim byla oprava nařízena, a oni ho pak budou MUSET opravit.

Pan doktor Kolman vybral skvělý příklad. Mazáci tejrali ptactvo a lampasům to vyhovovalo, protože to udržovalo řád. Ale bylo to naprosto nezákonné. Zákon nepomáhal.

Pravidelně, znovu a znovu si přehrávám Vzkaz Vojtěcha Cepla. Pan profesor tem, mimo jiné, vysvětluje možnosti zákonné úpravy. Poslech doporučuji každému.

Naše současná potíž je jinde, protože výběr soudců US si už veřejnost snad pohlídá. Ten problém je v tom, kdo instituce (nejen právní) po celou dobu od převratu ovládal. Výmluvný příklad je Nejvyšší státní zastupitelství. Od vzniku té instituce až dosud tam působí vojenští prokurátoři.

Co si asi můžu myslet o "firemní kultuře" NSZ? Napíšu to. Jen to nejhorší.

Správná otázka myslím je, kdo koho ovládá? Firemní kulturu NSZ pan Diblík sice uvádí v uvozovkách, ale jeho kulturu přece neurčuje NSZ samo, ale jeho nadřízený, ne?

Ovládá NSZ instituce nebo instituce ovládají NSZ? Nebo, není to tak, že ten, kdo by ovládat měl, se ovládání vzdal a vzdává?

Jinde je to Parlament, jako volený lidem, kdo má nejvyšší moc ve státě. Kdo je nejvyšší moc v ČR, kdo má tedy moc ovládnout NSZ, prostřednictvím svých volených zástupců?

Nebo, ví se komu NSZ podléhá de iure, popřípadě de facto?

Nebo, vládne vláda, nebo orgány moci veřejné? atd. atd.

Naprosto spravna uvaha. Po roce 1989 mel byt vydan zakon, ze komuniste nesmi zastavat v nejblizsich 15 letech zadne spolecensky zavazne funkce, jako treba soudce, ucitel, etc etc. Tak jako to bylo ustanoveno pri denacifikaci Nemecka. K dekomunistizaci Ceskoslovenska ale bohuzel dodnes nedoslo... Proto ty problemy...

Myslim, ze jste cestny clovek a proto mirite na "cestna povolani".

Bolsevici vsak byli ukuti z jineho materialu, ti cest nemeli. Vrhli se do kapitalismu s elanem, nasetrenymi penezi a hlavne-informacemi a znamostmi. Pri privatizaci (povazuji ji za dobry projekt) byli uz skoro v cili, kdyz se ostatni radili u registrace.

Jeste nedavno byli v TOP TEN ceskych miliardaru 8kousku s bolsevickym pozadim.

A proto jsme tam, kde jsme-stale to tu ridi bolsevici :-/