M. Krejčí 17.10.2020 19:21

Hovořit o hledisku, zda se péče o rizikové skupiny vyplatí či ne, je vzorec myšlení nacistů. Autorova slova o tom, že "jedině lidi z této třetí skupiny mělo a má smysl chránit před nákazou." je projevem otřesného cynismu a bezohlednosti. Právě takto uvažující lidé představují pro nás větší riziko než sám covid. Kvalita civilizovanosti je u společnosti hodnocena mj. podle toho, Představa, že bezstarostně se chovající starší lidé, nenosící v létě roušky, jsou důkazem toho, že tato skupina covidem ohrožena není, je absurdní nesmysl. Fakt, že za 9měs s covidem nevzrostl ani počet hospitalizovaných s vážnými diagnózami, ani celk. počet zemřelých nemá ohledně ohrožení virem SARS-coV-2 vůbec žádnou vypovídací hodnotu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krejčí 17.10.2020 18:28

I když jako lékař znám odpovědi na většinu zde položených otázek, odpovědět na ně v tomto omezeném prostoru nelze. Už otázky tazatele jsou koncipovány laicky; pokud by se takto ptal lékař, byl by zralý na odebrání diplomu. Aby laický tazatel odpovědím porozuměl, vyžadovalo by to aspoň bazální znalosti z mnoha medicínských oborů. Být "poučeným laikem" k tomu rozhodně nestačí. Je důsledkem biologické reality, že mezi lékařem a laikem je nepřekročitelná informační bariéra. Právě ona je mimochodem přísně věcným zdůvodněním etické náplně Hippokratova kodexu. Tato bariéra je důvodem, proč je a vždy bude vztah nemocného laika k odbornosti lékaře založen na důvěře. Kdo ji chce obejít aspoň částečně obejít, musí vystudovat medicínu. I tak se nevyhne tomu, že v jiných oborech, kde nebude absolvovat postgraduál, budou jeho znalosti jen mlhavé. Je fakt, že covid je z velké části stále neznámou nemocí. To není důvod k iracionálním reakcím, jako je strach či panika, ale k racionálním obavám a k předběžné opatrnosti. Nevíme totiž, jakou část biologicky destruktivního potenciálu viru SARS-coV -2 známe. To, co zatím jako lékaři víme, je varující. Počty vážných případů a úmrtí v rozporu s tvrzením autora zajisté rostou; možná měl na mysli %. Mnozí virologové popírají dnešní menší nebezpečnost viru. Naopak : s rostoucí mírou promoření světové populace obecně u koronavirů roste pravděpodobnost vzniku velmi smrtící mutace. Něco podobného byla "španělská" chřipka. Mluvit o absenci zvýšení celkového počtu vážných případů a úmrtí v populaci nemá za 9 měsíců žádný smysl. Z patofyziologického hlediska není rozdíl mezi úmrtím "s" koronavirem, ev."s" covidem nebo "na" ně. Jde jen o kvantitativní vyjádření kvalitativně téměř identického působení viru v organismu a klinických příznaků. Tvrdit o někom pozit. na SARS-coV-2, že covid neprodělal (neonemocněl) je zavádějící, protože průběh může být tak nenápadný, že se o jeho prodělaní nemocný dozví až při objevení sekund. následků např.na plicích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Zeman 14.10.2020 20:45

1. Chránit je třeba především nemocné a staré zejm. v domovech důchodců apod., neboť tam je riziko těžkých průběhů a smrti prokazatelně nejvyšší. Ostatně průměrný věk zemřelých v ČR je velmi podobný jako střední délka života v ČR - viz http://000.sweb.cz/2020-10-14_19-49_umrti-23.ods.jpg a v jiných zemích tomu je tak ve vztahu ke střední délce života v daných zemích rovněž - takže už samotná příčina smrti je v této souvislosti sama o sobě velkou otázkou. K promoření populace dojde tak jako tak a zrovna český příklad dobře demonstruje, že drakonická opatření dramatický průběh epidemie pouze v čase odsunují. Navíc je otázka, zda to neurychluje právě plošné nařízení roušek -jak by mohla napovídat data z Japonska - mechanismy, jak by mohly právě roušky nejen chránit před transmisí vysokých virových náloží ale zároveň nákazu roznášet a přispívat k promoření populace se při prakticky velmi nízké úrovni hygieny jejich užívání mimo nemocniční setup přímo nabízí.

2. Popsané případy reinfekce jsou tak vzácné, že je lze z desítek milionů dosud testy potvrzených případů spočítat na prstech a vím jen o jednom případu reinfekce, který vedl v druhém případě ke smrti a nevím o žádném, kde by hrál roli stejný strain viru. Lze tedy spíše předpokládat, že imunita skutečně vzniká - bez toho by ostatně nebyla ani případná vakcinace účinná - jakkoliv není zatím úplně jasné, jak dlouho prakticky vydrží.

3. V oné petici nikde nevidím vyzývání k cílenému promořování. K tomu při dané náloži případů a R0 v populaci dojde ostatně tak jako tak samovolně. Bezpříznakový, nebo mírný průběh nemoci, který si nevyžádá hospitalizaci je v ČR u více než 95% potvrzených případů a jen méně než 1% končí na JIP. CFR navíc v čase neustále relativně rychle klesá, v mnohých zemích vč. ČR už dosáhlo úrovně v pásmu sezonní chřipky a v jedné už dokonce hluboko pod ním (Singapur). Takže otázka, zda ona plošná opatření jsou adekvátní a zda nejsou výsledně spíše kontraproduktivní, je naprosto legitimní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 14.10.2020 8:58

Jasné, pán Wagner.

1) Tiež si myslím, že je to prehnané, ale zas je tu už bežný komunitný prenos, desiatky percent bezpríznakových poztitívne testovaných, takže, predpokladaám, že to % ľudí pozitívnych na covid nebude v súčasnosti malé. Obzvlášť, keď pozitívny neznamená automaticky nakazený, alebo chorý. Viete odhadnúť (štatisticky) % ľudí pozitívnych na covid?

2) Čo hovoríte na toto porovnanie?

„v letech 1995 až 96 bylo v průběhu chřipkové epidemie postiženo zhruba 11% obyvatel České republiky. ...

„V roce 1995 tady byla epidemie sezónní chřipky, kde jsme zaznamenali exces, tedy nárůst úmrtí celkový o téměř 6 tisíc případů, čili to byla, myslím si velká epidemie zapříčiněná tehdy virem H3N2,“ řekl v roce 2013 tehdy hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

zdroj:https://manipulatori.cz/zavadejici-chripka-1995-v-cesku/

No a vo Švédsku (populácia cca 10mil) udávajú úmrtnosť s covidom cca 6000. Samozrejme, nie je koniec roka a porovnávajú sa úmrtia na chrípku s úmrtiami s covidom. (ak majú metodiku ako ČR, kde sa počítajú úmrtia s covidom - na SK sa počítajú úmrtia na covid).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Herodek 14.10.2020 0:08

Napriklad srovnavat parazitalni onemocneni s virovym. Indoktrinace strachu se dostava mimo meritelnou skalu.

Teprve nedavno jsme absorbovali rovnost mezi spanelskou chripkou a covidem a nyni tu mame dalsiho kandidata. Skvrnity tyfus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.10.2020 22:25

Tak to sme v háji. Ak sa neimunizujú ani ľudia, ktorí prekonali akútnu infekciu, vakcinácia sa stáva dosť dubióznym projektom. Ale skôr si myslím, že ide o tých cca 5% jedincov u ktorých nedôjde ku sérokonverzii. Tak dramaticky by som to potom nevidel. Pravdepodobne ide o to isté. Plošné premorenie aktívnym ochorením je však ako cielený projekt veľmi riskantné a nebezpečné pre vedľajšie následky, ktoré pri vakcinácii odpadajú. Cielene prekonať napríklad škvrnitý týfus, aby som bol potom imúnny - no, ťažko si predstaviť takého exota. Nehovoriac o etickom probléme takéhoto riešenia.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 13.10.2020 20:32

Pane Zemane, prosím, pročetl jste si pořádně a domyslel důsledky toho, co se navrhuje? Vzhledem k tomu, že pracovní kolektivy, učitelé, zdravotníci jsou věkově různorodé. Dostatečná separace různých věkových skupin je v případě, že nepočítáte s omezeními, opravdu nemožná.

To, co se navrhuje ve výzvě je v reálu realizovatelné jenom takovým způsobem, který úplně na začátek navrhoval šéf jedné stáje formule I. Ten chtěl, aby se jezdci i mechanici, mladí zdraví muži, cíleně infikovali. Po odeznění infekce by byli imunní a formule I by běžela.

Pokud by se opravdu měla realizovat cesta navržená v odkazované výzvě, museli by se mladí na jistou dobu separovat v odděleném uzavřeném prostoru, cíleně by se nakazili a po prodělání nemoci a kontrole bezinfekčnosti by se mohli vrátit s nadějí, že jsou imunní.

Takový plán má několik klíčových problémů, které ho v reálu vylučují.

1) Pokud se lidé brání očkování a nechtějí na ně přistoupit, i když jde o velice pečlivě testovanou záležitost, u které víme, že rizika nežádoucích efektů jsou minimální, myslíte, že se nechají dobrovolně infikovat, když ví, že i u mladých nejsou velice dramatická následky docela pravděpodobné.

2) Pořád je nejisté, do jaké míry je člověk, který prodělal infekci opravdu imunní. Objevily se případy, kdy se člověk nakazil podruhé a dopady druhého průběhu nemoci byly dramaticky vyšší, než u toho prvního.

3) Dopady dramatických zdravotních dopadů či dokonce úmrtí při cílené infikaci by byly ze společenského hlediska hodně dramatické.

Osobně si myslím, že žádná vláda by se k realizaci plánu, který z výzvy vyplývá, neodhodlala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.10.2020 20:18

Určite, inak by sa nepridával do dezinfekčných roztokov. Aj keď ja osobne to považujem za barbarstvo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.10.2020 20:15

Podobne ako pri chrípke.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 13.10.2020 19:46

Pane Wagner, již Jan Werich prohlásil že nejhorší je srážka s blbcem. Myslím že jediný odborník v této problematice je zde pan Moravčík.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 13.10.2020 19:37

Polovina peněz ze zdravotního pojištění prý se u nás vydá na nemocné kterým se tím prodlouží život o jeden rok. Průměrný starobní důchod je u nás něco přes 170 tisíc korun ročně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 13.10.2020 19:32

sranda musí bejt - za 1*** a

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 13.10.2020 19:09

Záhy se však přišlo na to, že „přéčinó tej diagnóze bela chebná elektrónka é třenáct z podniku Katóda Holomóc.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 13.10.2020 18:49

Teprve nedávno se ukázalo při použití vysoce citlivých diagnostických metod jako je například magnetická rezonance, že část pacientů má známky zánětu srdečního svalu, na který neexistuje žádná specifická léčba. U některých zánětů se navozuje útlum imunity, to ale v případě virové aktivní infekce není použitelná strategie. Zánět srdečního svalu může být stejně relativně přechodná a dobře tolerovaná věc s dobrou prognózou, ale stejně tak může vést ke srdečnímu selhání, případně k poruchám srdečního rytmu a může být příčinou úmrtí.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ales-linhart-ceska-kardiologicka-spolecnost-rozhovor-srdce-koronavirus.A200924_204106_domaci_lre

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.10.2020 17:28

Samozřejmě pomalým udušením na koronavirus!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 13.10.2020 17:18

Mají, musíme ukázat, že něco děláme!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 13.10.2020 17:07

To úmrtí bude useknutím hlavy nebo jak???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 13.10.2020 16:18

Blbci jsou plní sebejistoty, inteligentní lidé plni pochybností. Pokud ovšem někdo odmítá fakta v režimu 2x2=4, diskuze je absolutní ztrátou času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 13.10.2020 16:15

Jste think tank v plné nahotě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 13.10.2020 15:55

Proboha, tak jsem narazil na konspirátora, který věří, že Američané nebyli na Měsíci. Tak s takovými iracionálními lidmi je racionální diskuze nemožná a zbytečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vychodil 13.10.2020 15:47

ještě bych přidal relevanci PCR testů (každý si může dohledat relevantní informace), a jsme u toho, že celé je to fejk, tak obrovský, že jej ani potřeba skrývat...což platilo samozřejmě pro akci 11/9/2001, a pravděpodobně i pro Apolo program...tož tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.10.2020 15:37

Souhlas ALE k tomu středověku. Tehdy mívaly rodiny 8+ dětí, aby se při tehdejší úmrtnosti udržela vůbec nějaká populace, umělý potrat se trestal smrtí a to jak těhotné, tak i andělíčkářky. A to by se dnešním mladým, co se chtějí jenom bavit nebo blbnout asi nelíbilo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Brich 13.10.2020 15:32

Jen aby se soubor opatření nezvrhl v soubor nedopatření

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vychodil 13.10.2020 15:16

naprostý souhlas, ovšem to neznamená kapitulaci...naopak, je zapotřebí zvýšit úsilí ve sdílení alternativních (nechci říci pravdy) názorů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.10.2020 15:13

Úmrtnost při koupání v řece či v rybníce je 250 lidí ročněm není to tak málo. Na Covid zemřelo přes 1000 lidí, to je třeba více, než při autonehodách!

V USA zemřelo na Covid přes 200 000 lidí, ve WW2 padlo 400 000 Američanů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vychodil 13.10.2020 15:12

už jsem se zmínil jinde, pár fotek mne nepřesvědčí. to musím stále provokovat s live interview ?,Vážený pane, pokud pár fotek tvoří vaší realitu, tak pánbůh s vámi...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Zeman 13.10.2020 15:06

Zde je celosvětová petice v češtině: https://gbdeclaration.org/great-barrington-declaration-czech/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.10.2020 15:06

Těch 6000 představuje nárůst ročního počtu zemřelých o 6%!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 13.10.2020 15:04

Kdo je ochoten zemřít pro zachování prosperity nočních pajzlů ať zvedne ruku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagner 13.10.2020 14:57

Takže, pane Boháčku, shrňme si, co opravdu říká statistika. Testují se dvě skupiny obyvatel:

1) První jsou Ti, co cítí příznaky nebo ví, že byli na akci, kde byli infikovaní. A také ti, kteří byli vytrasovaní hygienou. Tedy ti, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že jsou nakažení. Těm platí testy většinou pojišťovna.

2) Ti, kteří potřebují test pro svou cestu do zahraničí, či z jiných důvodů test potřebují . Ti předpokládají, že by nemuseli být infikovaní. Ti jsou většinou samoplátci testů.

Dále poznamenejme, že v celkovém počtu testů jsou i opakované testy jednoho člověka.

Zmíněná první skupina opravdu není reprezentativní skupinou. Nevím, jestli Vám říká něco podmíněná pravděpodobnost. Pokud ne, tak se prosím podívejte na ten článek, který odkazuji a hlavně na video přednášky pro veřejnost, která tam je. A právě tato první skupina tvoří a vždy tvořila dominantní část testovaných. Takže procento odhalených pozitivních opravdu nereprezentuje populaci. Je to asi tak, kdybychom dali skupině obyvatel vyplnit dotazník o jejich názorech v různých oblastech politiky. Vybrali ty, kteří měli silně pravicové odpovědi a zeptali se na to, kterou stranu volí. A podle počtu voličů ODS v této vybrané skupině bychom soudili o výsledku voleb v Česku.

V poslední době už se testy pro cestování téměř neprovádějí, nestíhá se trasovat a testy se provádějí z velké části lidem s příznaky. takže jde o ještě výběrovější skupinu. Takže, opravdu těch 25 - 30 % neukazuje procento lidí pozitivních na PCR testy v populaci, jak tvrdíte.

Dalším faktorem je, že úmrtí je posunuto o dva až tři týdny od pozitivity. takže dnešní počet mrtvých odpovídá počtu infikovaných před dvěma až třemi týdny. A v u nás i v řadě dalších zemí s kvalitní lékařskou službou a nezahlcenými nemocnicemi umírá zhruba 1,4 % pozitivně testovaných.

• reagovat
• nahlásit příspěvek