slávek Valašsko 2.5.2008 22:38

Reforma jistě, ale předevší zájem o vlastní profesní růst

Hlavním problémem není vyloučení cenového mechanizmu  od 1948 do 1989 a z toho plynoucích problémů. S globalizací a nástupu mezinárodní integrace společnsko ekonomického života vyžaduje i nové přístupy ma trendy v právnínické vzdělávání. "základní právnické vzdělání" má podlle mne dobrý základ, ale problém  je tu s dalším a celoživotním vzdělávání u těch, kdo se věnují právní praxi. Zde  je mnohdy trend, právní praxi vykonávat bez dalšího  teoretické studia, jen" odkojením praxí" a samovzděláváním na vlastní pěst. To je  s dobou třetího tisiciletí naprosto nedostatečné a společensky neakceptovatelné. S tím se právnické vzdělávání bude muset vypořádat a ti kterých se to týká budou  muset  sáhnout na své pohodlí.Bez systematické teoretické průpravy v další právní praxi  to do budoucna nepůjde. Má-li být společnost připravená a úspěšná , pak bude muset změnit  zcela jasně požadavky a ti kterých se to týka, náhled a přístupy a opustit dosavadní zažitou praxi.  A to by mělo být  vodítkem pro tuto reformu. Neustálý koloběh a tak  budou -li studenti v postgraduálu,krátkodobých kursech a pod. budou i peníze v systému .A  vo tom to taky asi je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jurajda 2.5.2008 10:09

Já pozorovaj vědecky na Marsu lidi jsou-li!

Pane kolego s tím profesorem Švejnarem to nemůžete myslet s dobrým svědomím vážně anžto jesti vidno jak onen pan profesor umí velice mnoha slovy vyjádřiti větu jednoduchou též pochopitelnou i prostému plebsu znějící libozvučně takto:Víte abych vám řekl,já vám nepovím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AndyO 1.5.2008 20:29

no, kdyby Gross coby premiér studoval techniku,

tak by dnes ty baráky padaly a tramvaje jsou bez kol. A naopak, kdyby Gross bez funkce studoval práva, tak je třeba v prváku ještě dnes. Je to prosté.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Schumacher 1.5.2008 18:25

Právní výzkum ?

Spíš soutěž v okecávání něčeho, co zvednutím ruky nějaké většiny zmizí v propadlišti dějin aby bylo nagrazeno něčím jiným co posléze stejnou cestou zmizí tamtéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jindra 1.5.2008 17:13

o jakem vzdelani je rec?

pravni "vzdelani" ziskal i Gross. Kdyby podobnym vzdelanim proschazeli technici, padaj vam na hlavu baraky a updavaj kola tramvajim.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ola 1.5.2008 16:44

srovnání

1. Lékaři mají nařízeno celoživotní vzdělávání, musí pod patronací Lék.komory " sbírat " kredity, jinak by nemohli vykonávat praxi.

2. Po ukončení fakulty lékaři musí dále atestovat, aby mohli pracovat privátně( tedy na smlouvu s pojišťovnou), je jim minimálně 30 let a pak jim cenu práce určuje pojišťovna- cca 250 Kč hrubého za hodinu. Neexistuje právník, aby šel pod 1000 Kč na hodinu. Hodinová mzda 2- atestovaného lékaře v nemocnici je 140 Kč hrubého.

3. Proto každý chce studovat právnickou fakultu a lékaři jsopu nedostatkoví, hlavně že prskáme kvůli 30 korunovým poplatečkům.

4. Bude hůře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

norik 1.5.2008 16:21

řešení?

autor článku se de facto ohání jen financováním. takže k tomu - školné je jistě možné i vhodné, ale, jak on sám přiznává, bude tvořit jen menší část příjmů fakulty. důležitější než zdroje je totiž rozdělování peněz. dokud nebudou učitelé dostávat peníze podle toho, kolik studentů navštěvuje jejich přednášky a semináře, tak se nikam nedostaneme. to je tedy aspoň to, co se týká vyučování. co se týká vědecké činnosti, tam systémové řešení nehledejme, bude to chtít čas a trpělivost, vysokoškolští pedagogové, alespoň ti mladší, se teprve za hodně dlouhý čas budou snažit prosadit vědecky i venku a teprve pak úroveň jejich publikační činnosti stoupne.

ps: ten nápad zavést studium některých oborů jen na některých fakultách jsem, protože jde o právo, nějak moc nepochopil.. je známé, že skutečné právnické fakulty existují jen v brně a v praze, ale proto snad ještě není nutné plzeň a olomouc zbavit možnosti poskytovat plnohodnotné mgr. studium (o postgraduálu nemluvím). tato cesta by jen snížila již teď nedostatečnou mezifakultní konkurenci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Anna V. 1.5.2008 11:51

Zpětnou vazbu,

informace o kvalitě právnického vzdělání nejlépe poskytují její absolventi, např. Stanislav Gross s jeho pověstnými "vílety" na právnickou fakultu v Plzni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetrK 1.5.2008 11:12

Žádný strach, právnická ucha,

která si dělají nároky na jmenování soudci, budou určitě kvalitnější než jejich současní kolegové s komunistickou minulostí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mejla 1.5.2008 11:09

"Impaktovaný" autore, bohužel jste zcela mimo. Aby se právnické fakulty

dostaly na úroveň civilizované země, musejí z nich nejprve odejít všichni komunisté a jejich pohůnci. Svoji dezorientaci jen dokazujete náklonností k socialistickému ekonomovi panu Švejnarvovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Magor Milda , Mgr. etc. 1.5.2008 8:39

Rozdíl mezi českými a třeba německými vysokými školami je stále větší

zejména proto, že se vyučuje v podstatě stejnými metodami, jak se učilo na střední škole. Na německých universitách je podstatná t.zv. akademická svoboda, t.j. každý si může (ovšem ve vymezeném rámci) sestavit sám program, který hodlá studovat, jeho povinnosti jsou definovány v počtu zápočtů a zkoušek za semestr. Presence na přednáškách je dobrovolná, realita je taková, že jsou hojně navštěvovány přednášky i v příbuzných oborech, neboť si posluchač od nich slibuje výhody při zkouškách. Souvisí to také s tím, že posluchači chápou, že tím získávají bezplatně hodnoty, které platí stát. U nás bylo a předpokládám i že je dost přísné sledování účasti na přednáškách a cvičeních, zpravidla se v takových disciplínách jako právo, ekonomie nebo lékařství nadměrně memoruje. Zkrátka přichází zejména logika, její porozumění vede k spolehlivějším diagnosám a ušetří nekonečné opakování neúspěšných pokusů o správné rozhodnutí. Bohužel však i veřejnost nemiluje logické vysvětlení, emocionálně je požadováno, aby se vše řídilo 'hlasem lidu' což bývá velmi ošidné.

U právníků je ovšem dědictví totalitní minulosti zvláště výrazné, byla to doba, kdy právní výklad pouze doprovázel rozhodnutí stranického orgánu. Právníci té doby jsou dnes učitelé, jaká je asi jejich životní zkušenost? Na nápravu si asi ještě dlouho počkáme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alex 1.5.2008 6:41

Ke změně mohlo dojít už dávno, kdyby...

Změnu systému vzdělání na právnických fakultách si nepřejí především jejich pedagogové. Pro většinu je k jejich nenáročné existenci výhodnější, když vše zůstane při starém. Na téma mnoho hovořil a psal prof. Cepl, který řešení vidí ve zřízení soukromé právnické fakulty. Cepl se léta snažil - bezvýsledně - prosadit změny v zastaralém systému výuky na právnických fakultách. Většina vyučujících vydávala za odborné publikace své příspěvky v různých sbornících škol nebo v novinách. Počínaje rokem 2007 mají takové články nulovou hodnotu (např. v Lidových novinách, MFD, ale také v Souci, Bulletinu advokacie a mnoha jiných, kde šlo otisknout kdejakou banalitu). Podle mne se však nic nezmění. Na fakultách v Česku běžně přežívají vyučující s mizivou či žádnou publikační činností. Je jich mnoho a jistě najdou způsob, jak vegetovat dále. Jedinou věci, která by to mohla prolomit, je zřízení soukromé právnické fakulty. Odkazuji zde na názory a projekty prof. Cepla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tx 1.5.2008 5:45

Pohled zvenčí:

Jsem sice VŠ, ale technik, nikoliv právník. Byl jsem svědkem, jak se dcera našich přátel (na Slovensku, ale  to asi moc rozdíl nebude) připravovala ke zkoušce. Memorovala (!) zákony. Byl jsem z toho poněkud zděšen. Možná za Rakouska, kde zákon z r. 1756 platil ještě v r. 1918..., ale tady, kde se novelizuje kdeco 2x do roka??? Vždyť v tom bordelu, který si říká právní řád a který odhlasují naprostí laikové (no, a o právnících v PS si taky myslím své, ona čárka za slovem někdy hraje podstatnou roli, viz např. Listinu práv a svobod, čl. 31:  Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.- jde o obojí, nebo jen pomůcky?), se nevyznají ani zkušení právníci a každý si to může vysvětlit jinak (říká se tomu "právní názor").

    Školné by možná něco vyřešilo. Nicméně ještě lepší by bylo, kdyby se nějak omezila "poslanecká tvořivost". Řekl bych, že (aniž bych - probůh - chtěl přivolávat minulost!!!) za bolševika ty "technické" (doprava atd.) zákony byly lepší (o politických pochopitelně není řeč), protože je připravili odborníci a poslušný parlament jen zvedl ruku. Dnes do toho kecá kdekterý poslanec, aniž by tomu rozuměl, jen aby se "zviditelnil" a tak vznikají paskvily. Jestliže je k zákonu podáno 345 pozměňovacích návrhů, tak se v tom nikdo nemůže vyznat a jsou schváleny i zcela protichůdné návrhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

glosátor 1.5.2008 5:07

několik poznámek/2

Konkrétně za druhé: Školné vede studenty k dojmu, že si zaplatili absolvování. Je to jasné ze zkušeností ze soukromých škol. Pověst a úroveň skoly je dána mnoha faktory a nelze to vydupat ze země na zelené louce.

Konkrétně za třetí: Harvard University je exkluzivní institutuce a nemá smysl s ní srovnávat běžné skoly, byť i slušný standard. Bohužel však české firmy, i české pobočky velkých zahraničních firem naši akademickou sféru nijak významně nepodporují - nemám tušení, jak to změnit. Asi nejsem sám. Autor také nepřináší žádný návod.

Konkrétně za čtvrté: Doprovodné aktivity jsou důležité, kromě ekonomického přínosu přinášejí UK do mezinárodního povědomí - to penězi nezměříte. Problém je myslím jinde - zřejmě málo učitelů je schopno vyučovat třeba v angličtině. (Něco jiného je 20 minut na konferenci, něco jiného soustavný výklad, moho hodin celý semestr).

Konkrétně za páté: Platy VŠ učitelů jsou bohužel obecně nízké pro všechny a u právníků je to zvlášť vidět. Ale i v jiných oborech je to směšné - vědci na vrcholu své kariéry třeba po dvaceti letech práce v oboru mají platy srovnatelné s platy mladých absolventů mimo akademickou sféru (cca 35 tis., na veřejných VŠ je to jenom o trochu lepší). Platy doktorandů (nástup cca 8 tisíc měsíčně, slovy osm tísc!) jsou úplně mimo realitu. Akademická kariéra musí vycházet ze zájmu o vědeckou a pedagogicku práci, musí i existovat jasný kariérní řád a získání titulů a vědeckých hodností nesmí být snadné, včetně případů politiků, kteří si odskočí do akademické sféry pro ověnčení svého jména nějakým tím titulem! Je asi příznačné, že kromě PhD (dříve CSc.), které lidé dosáhnou pár let po absolvování university,  nemáme žádnou další zákonem danou vědeckou hodnost. Díky alespon AV, která zavedla vědecký titul DSc. - to ale VŠ ani parlament nevyvádí z klidu.

Návrh reformy to tady asi nevyřeší, pokud si akademici neudělají jasno a pořádek a nedokážou o tom přesvědčit politiky. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

glosátor 1.5.2008 5:06

několik poznámek/1

To je opravdu příliš hrubý nástřel a kromě dobrých myšlenek bez návodu jak je realizovat obsahuje i řadu pěkně znějících, leč nepromyšlených floskulí.

Nepochybuji, že je autor veden dobrými úmysly, ale snad se zamyslí nad následujícími řádky.

Obecně: Autor zřejmě - možná jenom částečně, nechci mu křivdit - nechápe smysl vysokoškolské výchovy. Tou je i určitý obecný historický rámec discipliny, bez které není možné porozumět přítomnosti. Do studentů musí také jakýmsi způsobem "prosáknout" duch discipliny, její metody, Jinak by to bylo praktické školení, jenom delší než běžné školení a říkalo by se tomu VŠ. Svobodná volba studentů jaké předměty budou studovat musí mít své meze. Posoudit to musí někdo z většími zkušenostmi. VŠ by měla spíše vést lidi k tomu, aby se stali obrazně řečeno návrháři karosérií místo dělníků u montážního pásu.

Konkrétně za prvé: Impact factor je produkt soukromé firmy Thomson Scientific a výběr časopisů, ze kterých se počítá impaktní faktor je dán rozhodnutím této firmy. V rukou neodborníka se IF může snadno stát řeznickým nožem místo jemného nástroje. IF může být POUZE JEDNÍM z ukazatelů vědecké výkonnosti. Podívejte na to, jak probíhá diskuse na téma IF tam, kde jsou dál než právníci: a) jak se vyrovnat s dramatickým rozdílem jeho výše v různých oborech - hrubou opravou je podělení mediánem oboru, ovšem šikmost IF zůstává problémem, dále se IF počítá obvykle z posledních tří let, ale průměrné maximum citovanosti může nastat (a taky v moha oborech nastává) později; b) jsou "národní" discipliny, kde IF nemá smysl apriori. Tohle je na léta diskusí v oboru, jinak jsou to samé floskule. Proto také vzniknul seznam neimpaktovaných uznávaných časopisů a vedení fakult by měla tlačit na zvyšování úrovně časopisů a pokud to má smysl, tak nepsat česky, mít potom mezinárodní redakční rady a posílat články zahraničním recenzentům. S tím souvisí i návrh na hodnocení a vyhazování lidí, který snad autor nemyslí vážně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek