K. Křivan 20.7.2022 12:01

My. lidi, ho chceme. Papaláši ho nechtějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 20.7.2022 11:58

Přesně tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 20.7.2022 11:58

Je v tom ovšem jeden nemalý háček. Oni ti potentáti EU totiž nikdy žádný rozum neměli a pokud snad nějaký malý ano, potom jej využívali a využívají jen k vlastnímu obohacování na úkor ostatních občanů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 20.7.2022 11:55

Přewsně tak! A jsme zase u toho jednoho základu, jedné základní příčiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 20.7.2022 11:55

Potentáti EU se rozhodli že se zbaví závislosti na rozumu tím, že ho přestanou používat..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 20.7.2022 11:54

Lze všechno možné. U nás bychom museli tím svinským krokem vyhnat všechny politiky zejména ty z politických stran. Vyhnat je z veřejného života a přiznat jim minimální možný důchod. Za to, co udělali se státem si nic jiného nezaslouží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 20.7.2022 11:54

Přesně tak. I když plyn zcela vyjmeme z energetického mixu, stále je to SUROVINA (nejen) pro výrobu dusíkatých hnojiv. Samozřejmě jeho spotřeba by byla mnohem nižší a je otázka, jestli by ten Ruský byl opravdu nutně potřeba.

Bez čeho z Ruska se ale asi neobejdeme je fosfor. NPK hnojiva jsou dnes nezbytná, jak popisuje pan Lomborg, a ten fosfor se do budoucna rýsuje jako veliký problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 20.7.2022 11:53

napůl hladomor... jako následem mnohanásobného přelidnění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.7.2022 11:42

Trefné přirovnání...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 20.7.2022 11:42

Ano, vím, bez ironie - bez sytetických hnojiv a genetických modifikací to nikdy nedokážeme. Ale nestavme si tábory "všepostřikovačů" a "bojovníků za práva žížal". Např. ty výzkumy využívání přirozených nepřátel škůdců nebo mikroorganismů, které jsou pro rostlinu neškodné a zaberou "životní prostor" jakožto prevence šíření virulentních škodlivých organismů nejsou od věci a nepatří do kategorie hysterického bezmyšlenkového aktivismu, ale spíše k pokusům o promyšlené řešení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.7.2022 11:42

Jo, ovšem tam už je napůl hladomor...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 20.7.2022 11:06

Evropa nic dostatečně nesnižuje. Aby se opravdu začalo množství lidí snižovat, musela by k a ž d á rodina mít max j e d n o dítě. Po sto letech by snad bylo možno akceptovat dvě děti na rodinu a nikdy více.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 20.7.2022 11:05

Jedno pozitivní bych na příkladu Srí Lanky viděl. Že lze politiky, kteří tu bídu způsobili, vyhnat svinským krokem. Je to nejrychlejší cesta k nápravě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 20.7.2022 11:04

Myslím si totéž, potentáti EU se rozhodli že se zbaví závislosti na sexu tím že ho přestanou provozovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 20.7.2022 11:00

Do budoucna? On je to pořádný prů..r už dnes!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 20.7.2022 10:54

Fakta jsou jasná a známá. Bez výroby syntetických hnojiv by zeměkoule uživila zhruba tak třetinu ze současného počtu obyvatel. Syntetická hnojiva se vyrábí ze zemního plynu. Ten plyn tedy není nahraditelným zdrojem energie, jak se domnívá ne zrovna malá část populace. Je především velmi důležitou surovinou pro chemickou výrobu. A teď to nejdůležitější. Evropa se bez ruského plynu neobejde. Ne bez zhroucení evropské ekonomiky. Ne teď , ani za 5 let ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 20.7.2022 10:48

Na zeměkouli je asi tak 5 x více lidí, než kolik je dlouhodobě únosné. Navíc rozložení je takové, že čím méně produktivní obyvatelstvo, tím větší porodnost.

Různé human organizace tento trend ještě posilují.

Takže vzhůru dolů, všichni na Mars!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 20.7.2022 10:43

Jako kluk jsem brigádničil na bramborových polích. Stačilo, aby trochu zapršelo, a bez gumáků jste do pole nemohli.

Dnes se po mnoha polích v Polabí dá po sklizni jezdit na motorce, a to i po dešti. Něco má na svědomí těžká technika, hlavní ale je, že půda bez organických hnojiv degraduje. Tím nás strašili už profesoři agronomické fakulty tehdejší VŠZ v osmdesátých letech. Polistopadová dekolektivizace a zdražení umělých hnojiv ten trend načas zvrátily, ale už je tady zase. Zemina, tedy půda bez humusu, toho moc neurodí, ani kdybyste ji cpali dusíkem v desetinásobných dávkách. Jednoduše ten dusík neudrží.

Nevím, jak moc je to reálně řešitelné, ale zaděláváme si tu do budoucna na pořádný průser.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.7.2022 10:16

Ano, nechceme ho z Ruska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.7.2022 10:16

Přesně tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.7.2022 10:15

Taky proto, že místo žrádla se tam pěstuje palmový olej na biopaliva, a těží štěpka na spalování v EU ekologických kotlech. A za to všechno mohou jenom a jedině ti Zelení bolševici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 20.7.2022 10:11

No dobře, chybí základní potraviny. Kde chybí ? V tzv. "třetím světě". A proč si třetí svět to co mu chybí nevyprodukuje sám ? Protože chtít po nich práci je rasýsmus. !

Příroda má své zákony, na které jsme my všichni krátcí. Jeden zákon zní: "Kdo nebo co není schopné se uživit, musí zemřít". Jen my lidi jsme tak blbí, a myslíme si, že stojíme nad přírodními zákony. Svět je dvacetkrát přelidnéný, a my musíme spasit ty neschopné a líné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 20.7.2022 9:59

Má pravdu v tom, že počet obyvatel, hlavně tam, kde krajina není schopna je uživit, j͇e͇ problém. Není to sice geometrickou řadou, ale je to neúnosné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 20.7.2022 9:57

Útok Ruska na Ukrajinu prostě j͇e͇ problém, ať už s produkcí obilí nebo plynu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 20.7.2022 9:55

Jednoduchá je skutečnost, že daný počet lidí je možno nasytit jen intenzivním zemědělstvím. "EkoBio", tak oblíbené a prosazované EU to nedokáže. Složité je, jak toho dosáhnout s co nejmenšími škodami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Hančar 20.7.2022 9:20

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 20.7.2022 8:54

Ono to celé není zas tak jednoduché. Umělá hnojiva samozřejmě nejsou vůbec žádný problém. V podstatě představují obdobné živiny, jaké se nacházejí i volně v přírodě. Mnohem horší je to s pesticidy a insekticidy, které se bohužel na stavu životního prostředí nevyhnutelné podepisují víc než celý průmysl dohromady. Korunu tomu dávají protiplísňové postřiky, které se defakto téměř neliší od fungicidních léčiv používaných v humánní medicíně. Rezistence vůči těmto postřikům narůstá, což by snad ani nebyla taková tragédie v běžném zemědělství, ale ne že by to nedělalo vrásky na čele lékařům, kteří už nemají proti plísňovým onemocněním, kolikrát je život ohrožujícím, co podat. Takže pravda je, jak to často bývá, někde uprostřed.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 20.7.2022 8:39

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 20.7.2022 8:27

V článku se hovoří o tom, že "brutální ruská válka na Ukrajině způsobuje čím dál větší nedostatek potravin ve světě. Ukrajina i Rusko patří k významným vývozcům základních potravin do celého světa: stojí za víc než čtvrtinou vývozu pšenice a velkého množství ječmene, kukuřice a rostlinného oleje. Není proto divu, že v souvislosti s válkou na Ukrajině se už začíná mluvit o celosvětové potravinové krizi."

Bohužel tomu tak není. Ukrajina představuje asi 4 procenta světového vývozu obilí, což je v mezích normálního výkyvu světové úrody. V posledních letech je Rusko největším světovým vývozcem potravinářského obilí. A také zemního plynu, který neslouží k vytápění, jak se nám snaží vsugerovat nevzdělaní novináři a politici.

Dusíkatá hnojiva pro zemědělství se vyrábějí z plynu a státy západní Evropy si samy na sebe uvalují z mocenských nebo ideologických důvodů sankce omezující tuto výrobu nebo dokonce fantazírují o superzelené agrotechnice.

Celosvětovou potravinovou krizi tedy nehledejme za kouřovou clonou konfliktu na Ukrajině, ale v degeneraci realistického myšlení a jednání politiků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 20.7.2022 8:21

Souhlas, počet obyvatel je na začátku problému, hnojení polí kravským a jiným hnojem bylo po staletí dostatečné pro obživu zemí kde zemědělství bylo na dobré úrovni a živilo se jim velké procento obyvatel. Nyní je vše jiné, o všem v zemědělství rozhoduje cena nafty pro zemědělské stroje a cena umělých hnojiv. Ekozemědělství je vlastně návrat do minulosti ostatně podobné je to u OZE.

• reagovat
• nahlásit příspěvek