29.4.2024 | Svátek má Robert


Diskuse k článku

HISTORIE: Vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov (3)

Aj môj otec dostal povolávací rozkaz na východný front. Len s veľkou námahou sa z tej povinnosti vysekal. Posudkový lekár, známy Bratislavčan, mu podpísal neschopenku do „ruskej zimy“. Dostal za to veľkú hrudu masla.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Vinkler 1.11.2022 16:22

K trilogii "Vznik spoločného štátu Čechov a Slovákov" bych dodal to, co jsem tam nenašel.

1) Česká politická reprezentace podvedla Slováky a nerealizovala společný stát Čechů a Slováků, jak bylo původně dohodnuto za účasti M.R. Štefánika

2) Slováci dvakrát Čechům namydlili schody , poprvé za Hitlera , podruhé po listopadu ́89 , kdy rozhodli o zániku společného státu.

Je to škoda, kdyby se plnilo slíbené, mohl dodnes společný stát Slováků a Čechů existovat.

T. Krystlík 1.11.2022 16:50

Ad 1: Ano. Ad 2: Slováci měli 14. 3. 1939 na vybranou: pohlcení Maďarskem nebo Slovenský štát. Nerohodli o zániku Československa po roce 1989. Praha jen neakceptovala jejich konfederační představy a způsob přerozdělení peněz ze státní pokladny.

P. Vavruch 1.11.2022 15:45

Jedna oprava: Znárodnění průmyslu neprosadili komunisti, ale sociální demokraté a to už před únorem. Komunisti měli jiné starosti. Vím to, protože můj otec v sociální demokracii bojoval proti pravicovému vedení, které znárodnění zpomalovalo. Vyhrál, ale stálo to nervy. Kuriózní na tom je, že se můj otec oženil do cukrovarnické rodiny a 24 let v cukrovaru pracoval.

T. Krystlík 1.11.2022 16:52

Radikální znárodnění v roce 1945, přesahující komunistické návrhy, prosadil V. Majer patřící k pravici ČSSD. Komunisté neprotestovali.

P. Vavruch 1.11.2022 22:54

Jistě, ale neznárodnilo se všechno najednou. V roce 1945 to bylo jen znárodnění bank a klíčových průmyslových podniků. Chtěl jsem v článku opravit dvě věci: že to nebyli a komunisti a že to bylo před únorem.

T. Krystlík 1.11.2022 23:46

Pozoruhodné bylo, že rozsah znárodnění v roce 1945 navržený Majerem byl mnohem radikálnější než komunistický.

P. Vavruch 2.11.2022 21:45

Jak jsem říkal, komunisti měli jiné starosti. Znárodnění nebylo pro ně důležité. No a Majer si zřejmě myslel, že takhle už by to mohlo stačit.

L. Písařík 1.11.2022 12:59

Chtělo by to taky něco o tom, jak slovenská předválečná vláda ve spolupráci s gestapem z Vídně připravovali vyhlášení Slovenského štátu, jakmile Hitler obsadí zbytek českých zemí.Což se taky stalo.!!

T. Krystlík 1.11.2022 16:53

Nepřipravovala. Tiso před odjezdem do Berlína musel slíbit, že nerozhodne o ničem bez Slovenskej rady (parlamentu), což přesně dodržel.

M. Pivoda 1.11.2022 11:22

A co vznik demokracie?

Připomenu z historie, že už jako prezident ČSSR, Gustáv Husák kdysi trefně sdělil, že "českoslovenští občané by chtěli socialisticky pracovat a kapitalisticky žít".

Tuto vodu s ohněm se ale nakonec nepodařilo spojit. Nejsme Čína. Takže v roce 1989 zde následovalo velké politické překabátění, doprovázené velmi nízkým stupněm ekonomicko-organizační inovace. Napodoboval se totiž jen okolní kapitalismus a nebyl už vůbec čas na zákonné rozdělení státu Československa, tj. dle občanského referenda. Přesto se zde stále mylně traduje, že s příchodem změn po listopadu 1989, přišla k nám i demokracie.

L. Písařík 1.11.2022 12:50

A která demokracie by se vám líbila? Třeba Swis made?

Uznávám sám, že jsou lepší demokracie než u nás, tady je to bitva stran a hnutí a na občana si vzpomenou tehdy, když se schyluje k volbám. Třeba tady v Brně, dal jsem si práci přečíst program všech kandidujících stran a bylo to, jako by pocházel od jednoho a téhož autora, jen semtam něco bylo jinak. Volit podle programu nešlo, tak jsem volil podle sympatie;-D

M. Pivoda 1.11.2022 13:17

L. Písařík je ... . Nemohu to napsat, abych nepobouřil automatizovaného cenzora na Neviditelném psovi.

Jestliže jsem od tzv. Sametové revoluce 1989 dehonestován kdekoliv v Česku, měla by na mých preferencích snad opravdu záviset kvalita české demokracie? Jak na něco takového mohl L. Písařík vůbec přijít?

Všimněte se prosím britské demokracie. Tam se ctilo rozhodnutí občanů o Brexitu, přestože tak rozhodla většina národa jen o jedno a půl procenta!

T. Krystlík 1.11.2022 0:32

Béla Tuka odsouzený cs-soudem k trestu smrti byl popraven jako ochrnutý stařec po mozkové mrtvici sedě na invalidním vozíku. Byl uškrcen. Fuj!

K. Bratinka 1.11.2022 6:04

Pán Krystlík, ďakujem za spoluprácu.

Niektoré vami spomínané detaily som nepoznal. Napríklad, ten o vzťahu medzi Benešom a Čatlošom. Pozrel som si vás na wikipédii a pochopil som prečo. Dovolím si dať do vašej pozornosti knihy:

Úkrop Pavel: Slováci v Stutthofe...

Imrich Karvaš: Moje pamäti

Olah Ľubo: Guvernér Karvaš

A tiež video:

https://rakuskekulturneforum.sk/dr-hugo-portisch-spomienky-na-detstvo-v-bratislave-v-rokoch-1930-a-1940/

Ak to náhodou poznáte, prosím, nechcel som vás uraziť.

T. Krystlík 1.11.2022 10:43

Vážený pane Bratinko, děkuji za tipy - ani jednu publikaci jsem nečetl. S Hugem Portischem jsem viděl desítky věcí, ale tuto ne. V cz-Wiki jsou o mně často smyšlenky, které neopravuji . nepotřebuji, aby veřejnost měla přesnější informace. Máte výhodu, že cz-sk-vztahy nejsou tak palčivé jako česko-německé. Dopište mi, prosím, na tkrystlik@yahoo.de.

A. Šír 1.11.2022 14:42

Pane Krystlíku, na Wikipedii je informací o vás velmi málo, takže smyšlenky žádné, takže ani není, co byste mohl opravovat. Jsou tam ovšem odkazy na různé věcné kritiky různých historiků, kteří konstatují vaše historické neznalosti a hrubé zkreslování historických faktů. Namátkou: https://armada.vojenstvi.cz/aktuality/nazory/jak-se-tvori-myty.htm

T. Krystlík 1.11.2022 16:47

A kde berete jistotu, pane Šíre, že Šrámek píše pravdu? Plány nástupu cs-vojks se nedochovaly, takže se dodnes neví, zda měl být preferován ústup na Slovensko nebo kruhová obrana Čech. Ostatní, co pan Šrámek píše, jsou polopravdy. Stejně se má s ostatními kritika historiků uvedených ve cz-Wiki.

A. Šír 1.11.2022 14:34

Jedno oko nezůstane suché. Hitlera za stejných okolností by vám bylo také takhle líto? Tuka byl válečný zločinec, fašista, maďarský agent (v r. 1929 dostal 15 let za špionáž), posléze i nacistický agent, organizátor deportací Židů.

T. Krystlík 1.11.2022 16:40

Bezmocní lidé se v civilizovaných státech nepopravují.

J. Farda 1.11.2022 20:12

A la španělská Garota.

T. Krystlík 1.11.2022 22:54

Ne, krátká oprátka (cca 80 cm).

T. Krystlík 1.11.2022 0:28

Když SNP, tak také i toto. Beneš, Sergěj Ingr, ministr obrany československé londýnské vlády, a František Moravec od 4. 8. 1944 věděli, že se na Slovensku připravuje povstání, které organizuje slovenský ministr obrany Ferdinand Čatloš. Místo toho, aby jednali se spojeneckými štáby o podpoře povstání, udal Beneš Čatloše slovenskému prezidentu Jozefu Tisovi, že Čatloš s ním (Benešem) chce navázat styky. Beneš nenáviděl Čatloše za to, že odmítl přijmout jeho program pro Slovensko zveřejněný ve vládním londýnském prohlášení 30. 6. 1943. Neměl také jistotu, zda jeho a londýnskou vládu slovenští povstalci, tudíž SNR (Slovenská národná rada) uznají za svrchovaného držitele státní moci, a obával se, že povstání by posílilo postavení Slováků v poválečném státě. Beneše zajímala jen jeho vlastní moc a postavení v poválečném Československu, nikoliv odboj nebo povstání. Generál Čatloš ve svém memorandu nabídl SSSR, že ve vhodný okamžik nechá otevřít v Karpatech průchody pro Rudou armádu a slovenské vojenské velení uskuteční státní převrat s tím, že moc zůstane v rukou slovenské vojenské diktatury. Cílem bylo zachránit existenci slovenského státu i po skončení války. 26. 8. 1944 došlo k převratu v Ružomberoku, kde převzali moc armáda a partyzáni, následkem čehož slovenská vláda ztratila nad městem a okolím kontrolu. Tamější okresní náčelník přikázal zničit všechny symboly neodpovídající duchu ČSR a nařídil vyvěsit československé vlajky. 27. 8. 1944 zastavil v Martině mezinárodní rychlík s německou vojenskou misí z Bukurešti, vracející se po svržení rumunské vlády do Německa. Sovětský velitel partyzánů Pjotr A. Veličko žádal po veliteli martinské posádky jejich likvidaci. Členové vojenské mise byli tedy slovenskými vojáky odvedeni z vlaku do kasáren a druhý den ráno bylo všech 24 osob včetně tří žen zastřeleno. Se svolením Tisa z 28. 8. vkročil Wehrmacht následující den, 29. 8. na Slovensko. SNP vypuklo naprosto nekoordinovaně.

F. Navrátil 1.11.2022 8:34

Zatímco Beneš byl prezidentem mezinárodně uznaného Československa, Čatloš byl ministrem obrany Slovenského štátu, který byl hitlerovským satelitem. Čatloš poslal slovenskou armádu do války proti Polsku a později na východní frontu. V roce 1944 se rozhodl přeběhnout ke spojencům s představou, že na Slovensku vyhlásí vojenskou diktaturu. Když se mu situace vymkla z rukou a vypuklo povstání, spolupracoval s wehrmachtem při odzbrojování slovenských vojenských jednotek. Podobné plány měl i Gustáv Husák (spolupracoval s Šaňo Machem), jen místo vojenské diktatury chtěl diktaturu proletariátu a připojení Slovenska k Sovětskému svazu.