R. Polášek 27.8.2022 8:40

Bylo to v Příboře, ne Příboru.

To, že Štramberáci nemohli sehnat stavitele se možná týkalo toho, že Příborsko bylo tehdy česká tedy vlastně moravská národnostní periférie a národnostně hraniční okres. Hned od Příbora na sever a na západ už byly německojazyčné oblasti Sudet, německý už byl Mošnov, byly Sedlnice, německý už byl Nový Jičín. Nevím jak Libhošť. Ostatně i v Příboře byla německá zemědělská čtvrť Prchalov. Nebyl to tedy pro česky hovořící stavitele nějaký atraktivní region, na rozdíl od třeba Frenštátu nebo Rožnova s mezi českými buditeli v Praze hodně známých Pustevnami.

A zadat stavbu německému staviteli, možná už z blízkého Nového Jičína, který by si na stavbu určitě přivezl i své německé dělníky, nejspíš tehdy nebylo politicky únosné.

Na druhé straně Příbor zas tak bezvýznamná periférie nebyl, je dobré si všimnout, že pokud se jedná o příborské rodáky, Příbor jich má hodně. Většina z nich není tak světoznámá, jako třeba Sigmund Freund, ale v rámci regionu střední Evropy neb podobných se uplatnili hodně a dobře. Jestli to nebude tím, že Příbor dlouhodobě po staletí disponoval kvalitním školským ústavem provozovaným v rámci příborského piariisckého kláštera nebo později v rámci jeho školské tradice. V Příboře studoval už třeba profláknutý Jan Sarkander. Dnešním nástupcem toho ústavu, i co se týká zřejmě budovy, bude dnes zřejmě příborské gymnázium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek