Bylo by zajímavé zjistit, kolik z těch lodí se vracelo zpět a kolik jich skončilo na dně oceánů.  Jestli čínští mudrcové placení státem uvažovali tak, že takové velké lodě musely být tehdy zákonitě velice neobratné a tudíž bylo snadné s nimi ztroskotat a menší obratnější lodě jsou zase na takové cesty malé a tudíž nemá cenu je používat.

V Evropě se pravděpodobně mudrcové zabývali něčím jiným, problematiku lodí přenechali praktikům, tedy  lupičům, pirátům a kupcům a ti nevěděli, že s tak malými loďmi nemohou tak daleko na moře a tak jsme Čínu předehnali.

Ale ono taky pravděpodobně Čína byla tehdy bohatá země a měla svoje jihočínské provincie, takže suroviny  z tropů měla na svém území, předpokládám, takže přední i zadní Indie, Arabové i Afrika jim prakticky neměla co nabídnout. Proto se mohly tehdejším čínským mudrcům - státním ekonomům zdát tyhle výpravy ztrátové. Zatímco evropské země byly na severu a v té době poměrně chudé na drahé kovy, které za staletí z nich vytáhli Arabové právě za tropické koření a další věci dovážené přes ně z Indie a právě Číny.

Dneska to je možná přesně  opačně.