H. Rybnická 10.6.2020 9:17

Pan Kindl vynikajícím způsobem líčí jak se do (od roku 1918) německojazyčného pohraničí Češi vlastě dostali. Pozemková reforma spočívala v státně řízeném přerozdělování pozemků (tedy konfiskaci), samozřejmě k nevýhodě dřívějších majitelů(starousedlíků, pozemky šlechty), obsazení státních a komunálních služeb (policie úřednictvo, školství ) převážně Čechy z vnitrozemí, kterým samozřejmě musela být zformována atraktivní nabídka . Samozřejmě na úkor místních, německojazyčných občanů, jejichž rodiny tam sídlily po staletí, kteří tato místa ztratili nebo vůbec nebyli z národnostních důvodů schopni je vůbec získat. Stovky stránek stenoprotokolů parlamentu "nového" Československa hovoří o tom, čemu se později říkalo " čechizace" pohraničí. A to v době poválečné (první světové) později hospodářské krize, kde pracovní místo bylo otázkou přežití celých rodin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 10.6.2020 9:27

,,vynikajícím, = tj. názorově vám vyhovujícím. Je vskutku drzost, když se Češi stěhují v rámci českého státu, ohlédnuto od toho, že češi žili v sudetech už před rokem 1918. Ve státní službě byla pochopitelnou podmínkou vedle loyality i znalost vetsinoveho jazyka statu, aby se vůbec mohlo fungovat. Stovky stránek budou hovořit i třeba o potřebě rudé revoluce ( kom. poslanci v parlamentu), aniž by to bylo důkazem zodpovědnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 10.6.2020 10:26

"Češi" se nestěhovali.Byli tam prostě nasazeni v rámci svého státního zaměstnání. Pokud vyhodím dosavadního učitele z práce jen proto že byl německý a přeložím do severních Čech učitele českého, který doposud působil na Jižní Moravě, je to státní zákrok, který ve větším množství způsobí sociální nespokojenost. Nebo zkonfiskuji starousedlíku výnosné pole, možná v lepším případě vyměním za horší půdu, abych jimi mohl odměnit ochotu sedláka se přestěhovat z vnitrozemí do Sudet, nesmím se rozčilovat, když se tento sedlák cítí ukřívděn a nespokojen.. Tyto okolnosti se rády jaksi zapomínají, ten stereotyp zlých Němců, kteří byli u nás nespokojeni nám Čechům prostě lépe vyhovuje. Sebereflexe prostě není. Ostatně: ti němečtí úředníci zpravidla uměli jak česky tak německy. Byla to svévol státu, ostatně dokumentována, jak již uvedeno v záoisech diskuzi v parlamentu první reubiky, tisku atp..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mareš 10.6.2020 12:31

Studujte, vzdělávejte se, a to nejlépe přímo v archivních pramenech: noviny, písemnosti obcí, hejtmanství, kroniky atd. Vaše soudy nejen budou reálnější, ale hlavně se změní...snad. Sebereflexe :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 10.6.2020 19:24

Učitelé se dle vašeho tvrzení vyhazovali? Proč by se měli vyhazovat, učili německé žáky, v pořádku, německé školství od základek po univerzity existovalo. Konfiskace polí běžným sedlákům je stejně tak pravděpodobné. A jako vtip je dobré i vaše tvrzení, že němečtí úředníci ZPRAVIDLA uměli i česky.

Ale když účelově věříte, že co parlamentní zápis, to nepochybná pravda, tak jistě věříte i zápisům vyjádření komunistických poslanců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 10.6.2020 10:56

Je zajímavé, že rodiči nebyli nepřátelsky vymezeny proti Němců a to táta byl po nějakou dobu v Dachau. Tátu trápilo, že v době, kdy došlo k zastřelení Německého statkáře, nebyl ve vesnici. Jel do vnitrozemí randit s ženou, která později byla mojí mámou. Říkal, že za vše, co se dělo v pohraničí jsme si mohli částečně sami. V době celosvětové krize byl hlad. Němci sháněli práci a nemohli ji sehnat. Třeba v Mostě se stavělo nádraží, když chtěl práci Němec, byla mu nabídnuta mzda, která nepokryla cestu, ale do Mostu se dováželi za větší mzdu dělníci z Čech a Slovenska a tak by se dalo pokračovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 10.6.2020 8:22

Přesné.

Před časem jsem viděl hodinový "dokument" v německé TV. Stran Drážďan. Stran zkázy Frauenkirche. V závěru byla opakovaná sekvence: pád zbytku klenby (to bylo až hodiny po bombardování, do ticha), tympány v koncertu v kostele několik dní před náletem (ty prý jakoby předznamenaly osud/pád chrámu) ....... jen v celém tom pořadu jsem neviděl a neslyšel (ani jednou) bouchnutí silných dveří u plynové komory v Birkenau. Nic. Jen ty pohnuté pohledu Němců při tom koncertě a procházkách po nábřeží Labe.

Němci asi nic nezavinili. To president Beneš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.6.2020 12:50

Jojo, a přitom záběrů, jak se o pět a půl roku dřív sypou z Heinkelů 111 bomby na Varšavu je natočeno dostatek. Že by jimi ten film o Drážďanech měl začínat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 10.6.2020 17:36

..a tady jsem zase u toho, že každá historická událost musí být posuzována v kontextu doby, v níž se odehrála.

Můj o hodně starší kolega byl totálně nasazen k výrobě letadel nedaleko Drážďan. Vzpomínal na ty dva únorové dny roku 1945.. klečeli jsme na zemi, která se třásla a modlili se "Bože, dej ať to trvá věčně!"

Dnes už je doba jiná, dnes už se otevřeně plivá na Arthura Traverse Harrise. A jiné..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 10.6.2020 13:03

https://www.youtube.com/watch?v=QWVOxHyJ2xQ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.6.2020 8:30

I ten Juraj Herz, Žid, natočil za německé peníze Habermannův mlýn, kde jsou Němci ti hodní a Češi ty svině, zcela v intencích nacistických novin Stürmer a Völkischer Beobachter. Holt náckovské peníze těmhle pokrokovým lidem nesmrdí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 10.6.2020 10:36

Pokud si vzpomínám byl tento film natočen na základě skutečných událostí. Bohužel pane Houžnáku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.6.2020 11:21

Lžete jako obvykle. Skutečné události tam byly zcela překrouceny, například kněz, kterého ve skutečnosti Němci zavraždili v koncentráku, je tam vykreslen jako pomahač nacistů, hlavní postavu ve skutečnosti zavraždil jeho německý kumpán z karet po sporu z hospody, a tak dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.6.2020 13:17

Ovšem skutečností podle zadání patřičně upravených, aby to správně vyznělo. Viz příspěvek pana Houžňáka. Holt umělecký záměr, že ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 10.6.2020 17:46

.. pánové, pojaty striktně dle pravdy by události vystačily na krátkou noticku v Černé kronice. S patřičnou dávkou umělecké tvořivosti se staly dramatem, za jehož ukázkovou stavbu by se nemusel stydět ani Aristoteles.

• reagovat
• nahlásit příspěvek