Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Otroci a nevolníci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Hák 12.12.2022 19:27Myslel jsem nevolnictví u nás, tohle je víc, než jsem čekal. Děkuji za zevrubné a zajímavé vysvětlení. |
|
|
V. Kučer 12.12.2022 19:22Hranice mezi nevolnictvím a otroctvím není zcela jasná. Otroci v USA měli vyšší životní standart než tehdejší nevolníci v Rusku. Po zrušení otroctví měli američtí černoši možnost odstěhovat se do Afriky, byl tam pro ně vytvořen stát Libérie ale moc jich toho nevyužilo. |
|
J. Kindl 12.12.2022 18:05Seleské bouře byly z důvodu, že po třicetileté válce nastal úbytek lidí a šlechta zvedla povinnosti roboty. Bouřili se zejména sedláci, kteří měli majetek. |
|
|
P. Diviš 12.12.2022 18:00Stavěli pomaleji, rychleji povolovali. :-P |
|
|
J. Rejzek 12.12.2022 17:22Různé selské bouře svědčí o zoufalství podaných. Lidé také utíkali na panství, kde se žilo lépe. Nejvíce těchto bouří a povstání bylo na církevním majetku. |
|
|
J. Farda 12.12.2022 13:50I prügelpatent z devatenáctého století byl sui generis reziduem nevolnictví zrušeného o necelé století dříve Josefem II. Historia Magistra ... https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpraskov%C3%BD_patent |
|
|
J. Farda 12.12.2022 13:46Oni už poznání přeci mají, jsou woke ... |
|
|
R. Polášek 12.12.2022 13:30Řekl bych, že i ve středověku rádi nevolníka do války odvedli. To byly všelijaké ty pomocné pěchoty a domobrany vyzbrojené "vesnickými" zbraněmi, cepy nebo narovnanými kosami a podobně. Nebo pokud pán měl málo svobodných pro postavení armády a tak za své peníze nevolníka vystrojil jako pěšáka. |
|
|
B. Havel 12.12.2022 11:58Díky za ohled na historii, kdo ji nezná musí si ji zažít znovu! Co by se aktivisti zabývali nějakým poznáním, mají názor (správný) a je to. běda ... |
|
|
B. Havel 12.12.2022 11:56Zajímavé, ale najděte také data, jak dlouho se stavěly některé technické stavby. Když to slyším z historie, připadá mi, že jsou často rychlejší než dnes. |
|
|
J. Plzák 12.12.2022 11:31Máme dnes svobodnou vůli nad svým životem? Green Deal a boj proti globálnímu oteplování nám jsou přikazovány. Dáváte dobrovolně na Ukrajinu? |
|
|
J. Plzák 12.12.2022 11:26Zajímavé a zasvěcené údaje. Až budem my nevolníci, Soros, Schwab, Gates a další se už postarají o tu žádoucí, vysokou efektivitu. |
|
|
J. Plzák 12.12.2022 11:21Dlouhé řeči - o nevolnictví - málo významu. Nevolníci budem, až nám naše celosvětové elity zavedou digitální měnu. Pak budou oni, bezezbytku, rozhodovat co smíme a co nesmíme. Pak teprve budem praví nevolníci. |
|
|
J. Kindl 12.12.2022 11:05Bylo zrušeno nevolnictví to znamená byl zrušen zákaz lidem z vesnice se stěhovat. To pomohlo městům a vznikajícím manufakturám, které potřebovali pracovní sílu. Potom za 60 let byla zrušena robota. |
|
|
J. Kindl 12.12.2022 11:03Povinnost roboty ležela na gruntě, nikoli na lidech. To znamenalo, že je jedno, kdo robotu odpracoval: důležité bylo splnění závazku. To znamená, že sedlák kupříkladu mohl namísto sebe poslat na panské svého čeledína.Výše robot ke konci 17. století ustálila na třech dnech práce v týdnu, tedy na sto padesáti dnech do roka Nevolníci celých devadesát dní do roka, tedy ve dnech oficiálních svátků a nedělí, nesměli pracovat. Jelikož samotných nedělí je do roka dvaapadesát a soboty byly tehdy samozřejmě pracovní, zbývá nám skoro čtyřicet ostatních svátků. Ty se musely světit, dokonce ani na svém se nemohlo pracovat. Efektivita práce. Byla neuvěřitelně, ba směšně nízká. Příklad: odvoz dvaceti čtyř beček soli do Prahy, vzdálenost přibližně 60 km, zabral celé 24 robotní dny. Anebo dovoz stovky fošen na vzdálenost čtyř kilometrů. Celé čtyři dny. To se tedy moc nepředřeli. A když se vyvážela mrva na pole, tak na sto hektarů bylo zapotřebí jednoho roku: přesně tří set sedmdesáti dnů. A na zorání zhruba 245 hektarů byl zapotřebí 1391 pracovní den. Ale to jsou skoro čtyři roky. |
|
|
V. Novak 12.12.2022 11:03Prostě moji předkové, kteří nevolničili u Kouniců, na tom nebyli o moc líp, než předkové dnešních ubutlukrů (oblížených, utlačených, ukřivděných (C) Škvorecký)) amerických černochů. |
|
|
V. Novak 12.12.2022 10:58To je ovšem už tzv. Druhé nevolnictví v 17. století. |
|
|
V. Novak 12.12.2022 10:55Nevolnictví je terminus technikus pro velký rozptyl uspořádání vztahů mezi pánem a nevolníkem. Nevolník byl především připoután k půdě a panství. Opustit ho směl jen se souhlasem pána, stejně jako se směl jen se souhlasem pána (panské kanceláře) oženit, koupit nebo prodat statek - pokud ovšem nebyl statek pána a nevolník tam nebyl jen jako nájemce, dát děti na řemeslo nebo (zcela výjimečně) na studia na kněze. Když pán kus panství prodal jinému pánovi, bylo to i s nevolníky. K čemu by taky pánovi byla půda bez "drnohryzů"? Pán mohl svého poddaného fyzicky trestat, i když ne libovolně. Ale je rozdíl mezi nevolnictvím středověkým a druhým nevolnictvím od 17. století, což byla hlavně záležitost střední Evropy a důsledek Třicetileté války. A je rozdíl mezi nevolnictvím na různých panstvích. Ve středověku nevolníka neodvedli do armády (taky co by s ním v rytířské armádě dělali), což bylo později běžné. Tak odvedli v F. L. Věkovi starému Žalmanovi syna, zatímco Jiří, budoucí manžel Babičky se nechal zverbovat a dokonce k jinému panovníkovi. V Rusku platil až do Borise Godunova "Jurjev děň", kdy jednou v roce měl "krepostnoj" právo změnit pána. Godunov to zrušil, protože po opričnině bylo málo rolníků na práci - na což mužici zareagovali hromadným úprkem na Záporoží, Dněpr, Těrek, Volhu, tedy ke kozákům. V Čechách a na Moravě takové možnosti neměli, v Uhrách prchali k Turkům hlavně z náboženských důvodů. Takže nelze určit to všeobecné, protože nevolnictví se měnilo v čase i místě. Základem byla osobní nesvoboda - "člověčenství". |
|
|
R. Polášek 12.12.2022 10:54Ono to asi bylo v různých dobách různé. Po třicetileté válce to vygradovalo, protože se populace změnšila o nějak 2 /3 lidí a zbylí museli feudálům vydělávat, proto feudálové utahovali šrouby. Nevolník musel bydlet a být tam, kde mu pán přikázal, obdělávat pole, které mu přikázal, oženit se nebo vdát jen se svolením pána, povinně kupovat produkty z panské lihopalny, pivovaru a všelijakých manufaktur atd. |
|
|
O. M. 12.12.2022 10:51Tehdy nevím, ale "dnes" bylo na nevolnictví podstatné to, že nevolník neměl svobodnou vůli nad svým životem - bez souhlasu vrchnosti se nesměl stěhovat, jestli se dobře pamatuji, tak ani ženit / vdávat. |
|
|
R. Polášek 12.12.2022 10:42Jestli tomu dobře rozumím, nevolníci se ve feudálním systému defakto vyvinuli z otroků. Poddaní feudálního pána byli původně dvojí, byli to svobodní, kteří se k feudálovi přidali nějakou dobrovolnou dohodou či smlouvou a nesvobodní, to byli třeba zajatci získaní v nějakých bojích nebo dlužníci a podobně. Ty mohl feudál libovolně umístit tam, kde je potřeboval, bez ohledu na jejich přání. Mohl je umístit na nějaký zemědělský pozemek a potom pro něho ptracovali jako zemdělci nebo jim mohl dát zbroj a zbraně a potom musloužili jako jeho vojáci.... Svobodných postupně ubývalo a nevolníků přibývalo, ten proces popsal například Jirásek vPsohlavcích. |
|
|
P. Hák 12.12.2022 10:05No dobře, tak se autorovi nelíbí název "nevolnictví" a nahradil by jej slova "nesvoboda" nebo tak nějak. Mne více zaujala pasáž "Nevolník v českých zemích musel zvládnout nejen robotu, ale i práci na vlastním hospodářství." Nebylo v tom nevolnictví náhodou něco víc než jen robotní povinnost? Nevolnictví bylo, pokud tetička Wiki nekecá, zrušeno roku 1781, robota až 1848. Jen o robotu tedy zjevně nešlo. Nemohl by někdo znalý vysvětlit, co se jevilo tehdy lidem na nevolnictví jako nejpodstatnější? |
|
|
J. Lukavsky 12.12.2022 9:35Nevolnictví bylo jistě omezením osobních svobod, ale bylo to v době, kdy bylo lepší mít i špatného pána nežli žádného. Pak mohl kdokoli si s vámi udělat cokoli. A hospodářské postavení nevolníka bylo závislé od pána a bylo různé v čase. Pokud byl pán rozumný tak to nepřeháněl, koně můžete také utahat k smrti, ale víc už vám toho neodveze. Byly doby kdy robota na panském byla s potahem ročně několik dní. Ale jistě se časem ukázalo ekonomicky výhodnější když svobodný sedlák jenom platil daně a nic víc. Otroci byli vždy méně pracovití a méně spolehliví nežli zaměstnanci. To platí furt. Probatum est. J.L. end |
|
|
M. Hoblík 12.12.2022 9:11Pokus o překroucení historie! V dnešní době nic mimořádného. Ve středověku si všichni spokojeně žili a Hitlera měl každý rád... |
|
|
F. Navrátil 12.12.2022 8:20Ještě jeden rozdíl bych připomenul. Snaha o zrušení otroctví v USA měla silný náboženský podtext. U nás byla katolická církev oporou nevolnictví. |
|
|
M. Pecina 12.12.2022 7:16Z socialismu zde byla pro některé profese také určitá forma nevolnictví - tzv. umístěnky. |
|
|
F. De Winter 12.12.2022 6:54Díky za připomenutí důležitých a přehlížených faktů. |
