Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jakub S. 3.11.2007 23:16To má být vtipné či k věci, klade? Všimni si, že tady dneska výjimečně převažujou zajímavé s l u š n é názory, mínění, stanoviska. Tak se připoj - nebo pokračuje takhle. No a tím právě ukážeš, kdo inteligent není. Tak co to bude, no - ? |
|
|
AeroKarel 3.11.2007 23:25"monarchie byly zcela logicky postaveny principu občanskému" nebo dynastickém, a o občanech nikdo moc neuvažoval? |
|
|
Josef 4.11.2007 15:02Idea "Grossdeutschland" - Myslenka Velkonemecka ! Pane Podracky, zkuste pro nas zpracovat a zpristupnit nam tuhle myslenku, kterou se zaobira kazda nemecka ucebnice dejepisu na desitkach stranek a o ktere my, Cesi, nemame ani poneti! Nastolil ji poprve frankfurtsky parlament v r. 1848 a byla od te doby do nekonecna Nemci probirana az do konce 2. sv. valky! Mela pry mnoho variant. |
|
|
Jarda 3.11.2007 14:44rakouští Němci zradili Rakousko Často se nám Čechům vyčítá, že jsem rozpustili Rakousko-Uhersko, ale co jsme měli dělat? Ve skutečnosti to byli rakouští Němci kdo zradili Rakousko resp. příčinou byla pargermánská ideologie. Tato ideologie z regionálního označení "Němec" udělali umělý národ bez vlastních hranic - a tak se řeklo, že Němcem je každý kdo mluví německy (přesněji různými navzájem velmi odlišnými německými dialekty). Takže najednou zde miliony "Němců" mimo hranice Pruska a začalo se válčit a tyto války "Němci" prohráli. |
|
|
doxa 3.11.2007 16:27Re: rakouští Němci zradili Rakousko Jenže Deutsche si už dávno před tím říkali všichni Němci, bez ohledu na to, jestli žili v v Prusku, Bavorsku, Rakousku nebo v Sedmihradsku popř. na Volze |
|
|
Jarda 3.11.2007 17:56Re: Re: rakouští Němci zradili Rakousko To nijak nevyvrací regionální označení "Němců". Že si tak říkali i přistěhovalci ze středu Evropy do tatarského prostředí mi nepřekvapuje ani nešokuje. Za Němce se považovali i Češi a to až hluboko do 19. století. |
|
|
doxa 3.11.2007 22:05Za Němce se považovali i Češi a to až hluboko do 19. století. a kteří Češi? |
|
|
Jakub S. 3.11.2007 23:18Za Němce se považovali i Češi a to až hluboko do 19. století - ?! Jaroušku, pro všecky bohy, kde jsi vzal tenhle absolutní nesmysl? Vzpamatuj se a přečti si něco, prosím. JS, historik |
|
|
doxa 3.11.2007 12:11S těmi školami to bylo oboustranné Jelikož obecné a měšťanské školy byly plně v rukou obcí a měst, tak v obcích s českými obecními samosprávami bývaly německé menšinové školy všemožně šikanovány (oko za oko, zub za zub, co na tom, že trpěly děti) |
|
|
doktor 3.11.2007 21:04Re: S těmi školami to bylo oboustranné Už jsem tady psal, že ryze české brněnské předměstí, v němž jsem se narodil, bylo počátkem 20. století jednou z největších vesnic (12.000 obyvatel) Předlitavska, teprve od roku 1912 městem s českou samospávou. Školství ovšem řídily ZEMĚ, a Němci (kterých byla 1/3) řízený Moravský sněm tam povolil pouze jednu českou (a pro pár desítek německých dětí jednu německou) školu. Brněnský německý Schulverein tam bez překážek už někdy v roce 1878 zřídil velký německý školní komplex, kam pro nedostatek míst v české škole byly nuceny chodit i české děti. Po roce 1918 na tom v republice zůstaly německé školy (včetně vysokých) na počet obyvatel té které národnosti lépe, než české. |
|
|
doxa 3.11.2007 22:03O základním školství nerozhodovaly země, nýbrž OBCE A Schulverein byl soukromý spolek pro vydržování menšinových škol, stejně jako česká Matice školská |
|
|
doxa 4.11.2007 1:56Re: O základním školství nerozhodovaly země, nýbrž OBCE A jestli byl nedostatek míst v české škole, tak to byla především ostuda tamější české obecní samosprávy, která tu školu měla z vybraných školních přirážek financovat, Chodit do jinojazyčné školy tehdy žáky žádný předpis nenutil. |
|
|
Grossböhmen 3.11.2007 11:50Krakonoš nebo Rüberzahl Obdivuhodné blbosti mají tuhý kořínek i v tkzv. konzervativní straně. To že je autor snad nějak ideologicky zaměřený, nemusí znamenat že je hlupák. Pokud se chtěl vyjádřit k historickému tématu kterému zjevně nerozumí, nemusel falšovat historii. Pro minimum informací k tématu a jejich pravdivosti stačí nahlédnout např. do knihovny parlamentu. Pokud chtěl napsat konzervativní bajku, neměl si vybrat pro něho tak složité téma. Přínose článku je pouze to, že potvrzuje jak zaryté jsou "politické masáže" tkzv. českých dějin. Neselhávající politická karta když se neví kudy kam. |
|
|
strejda 3.11.2007 17:24Re: Krakonoš nebo Rüberzahl Vynikající naprosto nekonkrétní slohové cvičení. K čemu je to dobré? Jaké blbosti máte na mysli? |
|
|
Ryšánek 3.11.2007 8:19až na pár nepodstatných detailů zcela souhlasím.. ... a oceňuji práci, kterou jste si dal s tímto článkem. Děkuji. Lze sjednotit Československo i dnes??? Ano, lze! Masaryk, Štefánik, Beneš a všichni Čs. legionáři to dokázali za podmínek nesrovnatelně horších, než my máme dnes!!! více na... www.ceskoslovenskosjednotime.cz |
|
|
Fleischer 3.11.2007 8:08Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Pane Podracký, naučit se za 2 roky mluvit cizím jazykem na úrovni státní zkoušky je nesmysl. Proč měli státní úředníci v německém jazykovém území mluvit jinak než německy? Pozemková reforma: zabraná půda v pohraničí (v německém jazykovém území) přicházela téměř výhradně do českých rukou.Němci se opravdu s ČSR nesžili. Je to však částečně i vina českých politiků. Českých Němců se právo na sebeurčení národů opravdu netýkalo, a bylo by stačilo málo - např. autonomie, nebo federální uspořádání státu. Čeští politici bohužel nebrali opávněné požadavky německých spoluobčanů vážně. Důsledkem bylo odstoupení pohraničí Německu a nakonec i zánik ČSR.
|
|
|
doktor 3.11.2007 10:02Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Pane "Fleischere", oceňuji, že nepoužíváte zpolitizovaný termín Sudetští Němci, ale jinak nemáte pravdu. Čistě německá jazyková území u nás neexistovala, a zástupný pokřik německých úředníků, že naučit se tak složitý jazyk, jako je čeština, je nemožné, se tu ozýval už za Badeniho. Provolání samostatných německých území u nás v roce 1918 a 1919 - t.zv. Republik Deutsch-Österreich a Deutsch-Böhmen - bylo technicky neuskutečnitelné, a jeho proklamátoři od počátku nepokrytě směřovali do Říše. Za situace, kdy R.- U. nebylo schopné svým národnostním menšinám zajistit rovnoprávnost, a bylo zřetelně ve vleku politiky německého císařství, které ho už tenkrát hodlalo pohltit, bylo jejich osamostatnění jediným řešením. Článek Vlastimila Podrackého je je velmi dobré shrnutí problémů tehdejší doby. Netušil jsem, že mrňavá Konservativní strana má takové moudré členy. |
|
|
Fleischer, 3.11.2007 17:38Re: Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Nejen R.-U. nedokázalo dokonale zajistit rovnoprávnost svým menšinám, ani ČSR to nedokázala. Národnostní politika ČSR byla dokonce horší než v R.-U. Čistě německá jazyková území u nás existovala, to je naprosto nevyvratitelný fakt. Např. Liberec měl v r. 1918 pouhých 7% Čechů,. Je pravda, že např. na Mostecku a Teplicku byla silná česká menšina (v r. 1918 ca. 25%). Na druhé straně je pravda, že i v čistě českém jazykovém území existovaly německé jazykové ostrovy (Jihlava, Brno, i v Praze žilo ca. 40.000 Nměců). V pohraničí začalo českých občanů přibývat až po vzniku ČSR. To samozřejmě nesli Němci velmi nelibě. Je to pochopitelné, Češi také neměli rádi na svém území německé státní zaměstance, policisty, železničáře.... |
|
|
Hanák 3.11.2007 12:31Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Pane Fleischere, v této souvislosti bychom se mohli také ptát, proč převážná většina českých Němců a Rakušáku (zejména ta inteligentní) již dávno alespoň částečně česky neuměla. Vždyť tady žili stovky let a byla to jejich vlast (tedy Heimat)? Jak to bylo a je s německými emigranty za moře? Jak dlouho jim trvalo naučit se anglicky nebo španělsky - a proč to vlastně v těchto případech dělali a v jiných to nešlo? Zajímavé je, že většina Čechů německy uměla a hovořila, mnozí dokonce lépe něž samí Němci. Žádný úředníček, řemeslník, poddůstojník (a dokonce i vojáček) se bez toho nemohl obejít. Shodou okolností proč demokratické Německo dnes vyžaduje zkoušku z jazyka u imigrantů (a to i ryze německého původu, třeba z bývalého SSSR)? Ostatně by se dalo v této souvislosti poukázat na situaci staronových baltických republik, zejména Estonska. Kolik Rusů vladlo a vládne nějakým jazykem národa, v jehož hranicích žili a žijí. Zato i ten nejjednodušší pastevec losů mluví zcela slušně rusky - a jde to. Jak by asi pochodil dnes takový Katalánec, který by se ucházel o místo na poště bez španělštiny? A proč by měl Čech za první republiky dokazovat svoje znalosti němčiny jenom proto, že úředník na radnici, nebo policajt rozumí pouze německy, a tu těžkou češtinu se nemůže a nehodlá naučit? Každá řeč je těžká, pokud se ji právě musíme nebo chceme naučit. |
|
|
Fleischer, 3.11.2007 18:03Re: Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Je pravda, že česká inteligence za R.-U. němčinu ovládala i když po 20 letech existence ČSR již ne každý uměl německy. Pro Čechy je rozhodně praktičtější učit se německy než pro Němce se učit česky. Německy se člověk dříve (ale i dnes) dohovořil po velké části Evropy. Němci žili v Čechách po dlouhá staletí to máte pravdu, ale žili v německém jazykovém prostředí a to i po r. 1918. Nevím jestli se Němci učili jiné jazyky, naučit se cizímu jazyku jim určitě jako komukoliv jinému národu trvalo dost dlouho a ne každý byl schopen se cizímu jazyku vůbec naučit. Jestliže se pošťák uchází o zaměstnání měla by mu logicky postačit znalost rodného jazyka, stejně jako u jiných státních zaměstnanců. Znalost obou zemských jazyků mohla být samozřejmě výhodou. Ani Čech samozřejmě nemusel znát německy. Pokud by občan jednal s úřadem v jiném jazykovém území musel by ovládat druhý jazyk nebo mít tlumočníka. |
|
|
strejda 3.11.2007 17:32Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Máte pravdu, že vina za neuspokojivý vztah Čechů a Němců v ČR je i na straně českých politiků. Jde ale především o to kdo má jak velikou vinu. A ta je diametrálně rozdílná. I Podracký uvádí, že český stát podle Masaryka potřebuje k dozrání 50 let. Nedostal je a nemohl tak dospět k nějakému federativnímu vyrovnání s menšinami. Obzvlášť ne po roce 1932, kdy Němci zaujali destruktivní taktiku vedoucí ke zničení ČSR. |
|
|
Fleischer 4.11.2007 6:56Re: Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Po roce 1932 již bylo velmi pouzdě! |
|
|
Jarda 4.11.2007 0:23Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Nejen statni urednici museki skladat zkousky z cestiny. Museli i dustojnici armady, tuto dobu dobre popisuje basnik J.Sv.Machar ktery byl generalnim inspektorem nasi armady v letech 1919-24 v reportazi "Sest let v kasarnach". Mimo jine popisuje jak za nim chodili byvali dustojnici c.a k. armady kteri chteli slouzit sve nove vlasti, ale pri zkouskach z cestiny propadli, byly pry tam tak nesmyslne otazky na pr. "jak se jmenovali psi v Babisce B. Nemcove". Machar casto pomohl, bohuzel lze prepokladat, ze bylo i hodne tech co si stezovat nesli a proti novemu statu zahorkli. Spousta Nemcu jako majitele obchodu se cesky naucila a posilala sve deti "na handl" ceske do nemeckych rodin a naopak. (nas zakaznik nas pan) Nemcinu jako uredni jazyk pro cele mocnarstvi zavedl uz Josef II, proto prevladala on sam cesky docela obstojne umel. Vudce stavovskeho povstani J.A.Schlick se cesky naucil az v dospelem veku, dobrou vuli mu vsak uprit nelze. Je vecna skoda, ze vedeni jak ceskem tak i v nemeckem prevladali v kritickem obdobi 1867 kdy se rozhodovalo o c.a k. trializmu misto dualizmu neustupni militanti. Cisar Franz Josef I byl ochoten k tomutu reseni, bohuzel neuspel. Vetsina lidi vidi na te stare monarchii vsechno negativni, ale tak to nikdy nebyva, byla i spousta pozitivniho. Staci srovnat uroven hospodarstvi a prumyslu u nas a v Polsku pod ruskou okupaci v roku 1918. Na vysoke nasi urovni ma jiste zasluhu i spoluprace obou narodu kralovstvi ceskeho. Vseobecny upadek po roce 1948 zapricinilo nejen rizene hospodarstvi ale mimo jine i vyhnani Nemcu. |
|
|
Borek@exil 4.11.2007 6:23Re: Re: 2 ROKY ????? Po příchodu do Ameriky se má žena, angličtiny naprosto neznalá, přihlásila do kursu ESL - English as a Second Language. Po první návštěvě výuky brečela, že tam všichni rozumí a mluví, jenom ona ani brnk.........za 4 měsíce byla schopna si po telefonu vyjednat zaměstnání .......!!!!! |
|
|
Fleischer 4.11.2007 7:00Re: Re: Re: 2 ROKY ????? Vaše žena je jazykov nadaná, gratuluji. Výuka na úroveň státní jazykové zkoušky trvá průměrně inteligetnímu člověku ca. 6 let. Někteří lidé nejsou schopni se naučit ani základy cizího jazyka. Jako učitel to vím velmi dobře. |
|
|
OneTearofBlueDeer 4.11.2007 11:59Re: Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Povazuji za velmi zajimave neco takoveho cist. Nicmene s narodni ( a jazykovou) identitou maji problemy i jine narody (napr. Kanada, kde pred ziskanim kanadskeho obcanstvi musi zadatel zazpivat kanadskou hymnu - z toho duvodu nikdy nemoho u kanadske obcanstvi ani zadat - byl bych uvezen za przneni statni hymny |
) Otazku o jmenech psu z babicky nepovazuji za az tak problemovou, soucasne dotazniky pri ziskavani obcanstvi v Nemecku maji zaludnejsi otazky....|
|
Josef 4.11.2007 14:34Re: Re: Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 Zpivat sice neumis, ale jinak jsi borec! Takovych lidi, kteri znaji vsechny psy ze vsech kanadskych romanu, moc neni !! |
|
|
Homolka tobolka 4.11.2007 16:54Re: Re: Re: Ohlédnutí za 28. říjnem 1918 soucasne dotazniky pri ziskavani obcanstvi v Nemecku maji zaludnejsi otazky.... Jaké? |
|
|
Marian 3.11.2007 8:01Díky, je to výtečně napsané |
|
|
Borek@exil 3.11.2007 6:50Děkuji za stručný a výstižný přehled......ale takhle nás to ve škole za bolševika neučili. Po odchodu do exilu jsem ztrávil asi 5 let jenom doučováním se nedávné historie. |
