Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Nemilé pocity z přečtení svých dřívějších výtvorů
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lapil 15.6.2017 13:25Poznámka šibeničně technická Nepletu-li se příliš, trest "bude za hrdlo pověšen, dokud nezemře" není bolševickou specialitou, ale standardem od dob daleko dávnějších. Rozhodně pamatuju popravčí a mučitelské muzeum v Yorku, kde "vystavovali" nějakého nešťastníka, který sebou vydržel cukat snad půl hodiny, nebo takovou nějakou nehoráznou dobu. Trochu jsem zabloumal po internetu a překvapilo mě, že rušení trestu smrti je docela historická záležitost. U nás ho prakticky zrušil Josef II. (následně byl obnoven, ale člověk se musel dopustit velezrady a podobných vymyšleností). A gilotina měla být jakousi humánnější verzí popravy do doby, než se trest smrti zruší úplně. Zdá se mi ale, že je to počátek "revolučních" tradic, ve velkém pak popravovali zase až bolševici a nacisti. |
|
V. Student 15.6.2017 15:34Re: Poznámka šibeničně technická Za hrdlo bylo lze věšet různě. Obecně platí, že čím delší provaz (tedy tím delší "let" člověka do propadliště), tím větší šance na zlomení vazu a tedy smrt relativně rychlou. Občas se nepovedlo, ale krátký provaz (a tedy žádné trhnutí, a tedy pomalé dušení) byl opravdu vynález komunistů. Fašisti na to čas neměli, poprav mnoho. To bolševik byl onačejší majstr. Kdesi jsem kdysi viděl fotku té místnosti na Pankráci - šibenice byla vlastně obyčejná železná tyčka, která se jedním koncem zastrkovala do otvoru ve zdi. Délka provazu byla podle toho, jak moc byl na té tyčce namotaný (tyčí stačilo párkrát otočit a provaz mohl být kolem krku skoro napnutý. To vše, tedy včetně propadliště, těsně u zdi, takže popravovaný si to musel opravdu "užívat". Fuj tajksl. No, ona poprava v plynové komoře, dejme tomu v takové Oklahomě, to musí být taky něco... |
