8.5.2024 | Den vítězství


Diskuse k článku

HISTORIE: Kterak Švédové dobývali Brno (2)

Švédský vojevůdce Lennart Torstensson se zpočátku snažil vyjednat předání města bez boje, což velitel městské posádky rázně odmítl. Poté založil své sídlo v dnešním Králově Poli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Orisek 22.8.2022 18:21

Pokracovani:

Svedove ovsem Cechy hned tak neopustili. Jeste po dalsi dva roky se zabyvali plundrovanim jiznich Cech a severni Moravy.

To plundrovani melo pro Svedy dulezity vyznam: Timto zpusobem byli totiz vojaci a zoldneri v te dobe odmenovani.

Ti co rozumeji teto casti ceske historie casto vtrdi, ze "osvobozeni" Cech od katolickych Habsburgu protestantskymi Svedy, ktere vyjednavali Komenius a spol., byla naivni myslenka prave kvuli tomu plundrovani a ze udatni Cesi pouze branili svoje domovy. Po tom plundrovani a znasilnovani na Male strane a v jinych mistech je na tom mnoho pravdy.

I. Orisek 22.8.2022 18:15

Ceska (a Moravska) historie obsahuje mnoho podivuhodnych a nestastnych prihod.

Svedske oblehani Brna v roce 1645 bylo predehrou k oblehani Prahy v roce 1948. To byla posledni valecna akce 30ti-lete valky ktera skoncila Westfalskym mirem. "Udatni prazsti studenti a prazskou posadkou uspesne odrazili Svedy a nedovolili jim prekrocit Karluv most" pravi ceska mytologie.

"Svedove na moste" je zname panorama na Petrine. Svedove snadno porazili malou posadku u Brevnovske brany a obsadili Malou stranu a Hrad, kde byla ulozena dela prazske posadky. Moje matka, ucitelka, se nikdy neopomnela zminit o teto slavne casti ceske historie.

Ale jak tomu vlastne bylo? Pouhych 28 let po Bitve n Bile hore bylo 200 let ceskeho protestantismu zapomenuto a udatni Cesi bojovali za slavu jejich Habsburgskeho cisare, ktery se jim za to jiste bohate odmenil.

Profesor Jirasek nazval nasledujicih 30 let dobou "Temna". Jiste to bylo temno pro cesky a protestantsky element avsak nikoli pro ceske zeme.

Cechy zazily ohromny hospodarsky rozvoj za tu dobu a mnoho kostelu a palacu bylo v Praze postaveno pozvanymi italskymi architekty.

Avsak hlavni je v teto veci to, ze ceska protestantska elita slechticu a vzdelancu byla nucena po Bile hore emigrovat. Komenius se usadil v Holansku a Hollar v Londyne.

Tito cesti emigranti se snazili presvedcit protestantske Svedy (a Nemce a katolicke Francouze, kteri meli namitky proti Rimu) aby Cechum pomohli s osvobozeni od habsburgske katolicke nadvlady (puvodne nevyznamna svycarska slechta).

Svedum se to malem podarilo! Zabranil tomu pouze Westfalsky mir. Svedove se spokojili s vydrancovanim Male strany a se znasilnovanim malostranskych mestanek. Rovnez vyloupili Hrad se zbytkem sbirek Rudolfa II. Zrejme toho zbylo jeste mnoho potom co Zimni kral uprchl do Bavorska s 500 nalozenymi vozy rano po Bitve na Bile Hore protoze sesazena svedska princezna z toho pohodlne zila po zbytek zivota v Italii. Cenna ceska bible je vystavena v knihovne Univesity Upsalla.

Svedove ovsem hned tak Cechy neopustili. J

V. Dolník 22.8.2022 18:13

De Souches nechal předem zlikvidovat budovy před hradbami, údajně je dal zapálit. Jenže oheň se snad díky změně směru větru přenesl i na Petrov, katedrála chytla a byla sto let bez střechy. Ta nízká věž podle všeho dostala na frak taky. Za těch okolností nerozumím, jak mohli na Petrově zvonit poledne a je jedno v kolik hodin, když zvon nebylo na co zavěsit. Zajímalo by mě, ze kdy je první písemná zmínka o poledni v jedenáct hodin. Byl-li Petrov sto let beze střechy, nejspíš v té době ani nikoho nenapadlo vymýšlet jakékoliv pověsti o zvonění v jedenáct.

První díl článku mě velmi zaujal, o de Souchesově mládí jsem tohle nevěděl.

Zajímavá byla spojnice mezi městem a Špilberkem (Tam velel jednoruký skotský podplukovník Ogilvy.) Tenhle zákop/příkop byl chráněn malou pevnůstkou někde uprostřed. Švédi na ni neúspěšně zaútočili, pak ji nechali být. Nejsem znalec vojenské taktiky, ale mám za to, že Švédi měli vytrvat, pevnůstky zlikvidovat a s ní i komunikaci mez hradem a městem. Dobře, že tak neudělali. Anebo je to špatně?

M. Pivoda 22.8.2022 10:11

Ocenil bych, kdyby v dalším článku se autorka pokusila spekulovat o možných vojenských léčkách a tricích, které budou třeba k dobytí Taiwanu.

J. Jurax 22.8.2022 13:37

Víte, tohle je o Brně a třicetileté válce. UI potřebuje inovovat, nechápe pojem času ...

P. Dvořák 22.8.2022 18:22

Švédové se chystají dobývat Tchai-Wan?

8-o

M. Pivoda 23.8.2022 10:10

Podrobné zkušenosti z minulých válek jsou jen málo přenosné do současnosti, která čtenáře zajímá nejvíce.

Ano, určitě se bude vojensky klamat i v současné i budoucí válce (to je zajímavé zkoumat), ale například někdejší hradby dnešní drony nezastaví.

Takže studium historie má své praktické poznávací limity. Proč? Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.

Zajímavější je studium historických předpovědí. Nevíme proč, ale některé předpovědi se totiž skutečně naplnily, jiné ale ne. Jeden z nejlepších minulých prognostiků, středověký Nostradamus. předpovídal, že v roce 2023 vyhynou dvě třetiny lidské populace na planetě Zemi. A to je důvod k zamyšlení.

Čeští důchodci dnes ale raději "duševně onanují" na Švédských válkách. Proč? Aby ve škole získali jedničku z dějepisu. Ha. Ha. Ha.

P. Dvořák 22.8.2022 9:04

Historie možná ví, že možná bylo všechno jinak. To je často na historii ve srovnání s legendami (?) půvabné a zajímavé.

S určitostí ale Brňáci ví, že i dnes na katedrále bijí zvony v 11 hodin.

V. Povolný 22.8.2022 9:52

Ano, na Petrově fakt zvoní poledne v 11h. A ta pověst o Torstensonovi říká, že je to od dob obléhání Brna Švédy. Ale je to jen pověst. Třeba má paní Rybnická nějaké pravděpodobnější vysvětlení.

P. Dvořák 22.8.2022 12:19

No dokonce to prý bylo tak, že ten zvoník, ač raněný a na pokraji sil, protože věděl o plánu Torstenssona, chtěl za každou cenu Brno zachránit a začal zvonit o hodinu dřív.

Každá doba a v podstatě každá událost má své hrdiny, kterým se v jiné době mnohdy bourají pomníky.

J. Pokoutný 22.8.2022 7:54

Strašná čeština a styl.

P. Vébr 22.8.2022 8:13

Chopte se pera (či spíše klávesnice) a ukažte se...

V. Kuhaj 22.8.2022 9:49

Netřeba umět vyrábět rohlíky, aby se člověk směl vyjadřovat k jejich kvalitě.

P. Dvořák 22.8.2022 12:21

Jak se to říká? Nějak takhle?

Kritik je ten, který přesně ví, jak udělat lépe něco, co sám neumí. :-)

J. Jurax 22.8.2022 13:39

Neřekl bych.

A. Šír 24.8.2022 15:25

Jen tak, z principu vždycky na všechno plivat svou zkaženou žluč? nebo nějaký konkrétní příklad?