Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: První republika se bránit chtěla, alespoň chvíli!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Pamětník starejch dob 16.6.2007 18:40Re: Re: Mnichovsky mytus Kolik těch tankových a mechanizovaných divizí Hiler roku 1938 měl??? Kolik moderních letadel měla tehdy Luftwaffe? |
|
|
J.G. Pašek 16.6.2007 17:13Re: Re: Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Nevěřící Tomáši . . . . Francie měla kolem 40 miliónů obyvatel a ČSR kolem 13 z toho 3 byli Němci. Francie měla 200km hranici s Německem ČSR 1000 a s Rakouskem dalších 450. To jsou jednoduché počty kdo mohl finančně si dovolit postavit. Když se o těch opevnění začalo mluvit, o Hitlerovi nikdo nevěděl a neslyšel . . . . ten se stal kancléřem v 1933 a to už ve Francii ta Maginot Linie byla skoro dostavěna . . . . Začali 1930 a dokončili 1936 cca 500 bunkrů, pro 500-1500 vojíků a 4 roky to vybavovali a cvičili vojáky. . . a chtěli stavět stejné pevnosti na mrňavé hranici s Belgií, ale došly jim prachy a čas . . . . a to jich bylo 4x tolik kolik Čechů. Půlka národního rozpočtu šla na naší armádu a většinu schramstly ty naše bunkry . . . . cca 7000 a cca 200 dělostřeleckých pevností. Většina těch bunkrů bylz malé třídy pro 5 vojáků . . . . . v těch bunkrech kolem Labe jsme si s klukama hráli na vojáky . . . . ty měly případný útok zpomalit aby byl čas udělat všeobecnou mobilizaci . . . . . protože nebyly silnice domnívali se, že Němci připlavou do Čech po Labi. Tu asfaltku z Děčína přes Hřensko do Drážďan postavil až za okupace Hitler a na levém břehu silnice není do Němec dodnes . . . .potom přišel Mnichov a následoval anšlus a Sudety a Němcům většina těch bunkrů spadla bez výstřelu do klína . . . . ty bunkry byla filosofie generálů, kteří byli za 1. Sv. války frajtři a v 1. Republice generálové, generální štáb, kteří museli projít vojenské kurzy a školení na francouzkých vojenských akademií než byli povýšeni . . . . . tož tak. Tak proto jsme se asi opičili. Jak jsem napsal v původním komentáři, Maginot Linie měla zastavit Němce, na 3 týdny, aby Francie měla čas a všeobecnou mobilozaci . . . . . nu a než se Francie zmobilizovala a vzpamatovala z šoku, že je Hitler v Mnichově podvedl a lhal, Hitler už okupoval půl Evropy . . . blitzkrieg. Takže víš kam si můžeš strčit ty slavné bunkry . . tam, kam Žišky obrněné vozy . . . do muzea a kde si můžeš vypínat hruď. |
|
|
Rýpal 16.6.2007 17:06Re: Dobu, kdy jsme se chtěli bránit pamatuji A divíte se? Je zcela zjevné, že o našem osudu vždy rozhodnou mocnosti (včetně takyspojenců) v nějakém tom Mnichově. Tahle země si navíc neváží lidí, kteří za ni bojovali. Napřed je strčili do lágrů (v Polsku je dokonce rovnou likvidovali), poté je nechali leda tak topit v kotelnách anebo zametat chodníky. Dnes živoří z důchodů zpravidla nižších, než mají jejich bývalí mučitelé... |
|
|
Rýpal 16.6.2007 16:58Re: Mnichovsky mytus Přesně tak. Źeleznici, silnice, letiště a další dopravní tepny by rychle rozbila Luftwaffe mající převahu asi tak 20:1. Vojáci by tak v opevněních zůstali bez potravin, munice i posil. Opevnění by stačilo prorazit koncentrovaným útokem na několika málo místech. Do vytvořených průlomů by pak nepřítel vrhnul své tankové a mechanizované divize, kterým by pak už nic nestálo v cestě… |
|
|
Rýpal 16.6.2007 16:49Hmmm... Padají tady v diskusi líbivá srovnání boje Davida s Goliášem (Izraelci, Sparťané či Finové), uvedu také jedno. Hrdina od Little Bighornu generál Custer se v roce 1876 hrdinně s pěti rotami modrokabátníků (cca 250 muži zčásti bez řádného výcviku) vrhnul na téměř 2.000 válečníků šesti spojených kmenů Siouxů a Šajenů... |
|
|
L'ego 16.6.2007 16:07Mnichovsky mytus Podle vyjadreni tehdesjiho (z roku 1938) nacelnika gen. stabu Krejciho byla obrana v zari 1938 vzhledem k tomu, ze Nemecko anektovalo predtim Rakousko od pocatku beznadejna. Pevnosti jsou mozna hezke, ale jak ukazal Tesar, byly staveny pomerne nelogicky - jednotna koncepce, byla-li nejaka, se rozplynula vlivem soupereni nejruznejsich politickych a hospodarskych klik. Navic naprosto chybely na jiz zminene rakousko-ceske hranici, tudiz by utocici armada snadno vpadla jeste nemobilizovanym (ona mobilizace take neprobehla zas tak slavne: nemecti vojaci nenastoupili, navic nebyl dost aut a ridicu, temi meli byt prave cesti nemci) obrancum do zad pred jejich planovanym ustupem na Slovensko. O tom, jak by takovy ustup asi probihal, kdyz nebyl dostatek aut a zeleznicni trate zapad-vychod CSR se nachazely co by kamenem dohodil od hranice, netreba dlouze uvazovat. Benes i armada to velmi dobre vedeli: proto otazka braneni nikdy nestala - vse byl jen bluf v diplomatickem boji: coz se ostatne lze docist v modernich publikacich (napr. Karnikovy dejiny Prvni republiky) |
|
|
Občan Prahy 16.6.2007 14:49Re: Kapúitulovali zasraní Pražáci : Proboha co dělá administrátor webu?! Takovýhle buranský rasismus a ono to klidně vyjde! |
|
|
G.R. 16.6.2007 14:42Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Když dnes mluvíte se vzdělaným Francouzem, dovíte se, že dnes se už ví, že se v době stavby Maginotovy linie vědělo, že se dá snadno obejít přes Belgii, k čemuž nakonec - logicky - došlo. Ovšem taková megalomanská stavba je velký kšeft pro stavební firmy, jejichž vliv asi těžko zpochybníme. A pokud se betonuje v zájmu obrany vlasti, je podpora veřejnosti zaručena. U nás byla situace hodně podobná, čímž ovšem v žádném případě nechci naznačit, že naše pohraniční pevnosti jsou pouze dílem stavební lobby. Chci jen říct, že ve jménu vznešené myšlenky leckdy leckomu leccos projde. Dnes jsou například zase v módě ekologické stavby a záchrana planety. A jak pravil klasik, zdroje jsou. |
|
|
Hnyk 16.6.2007 14:37Re: Je to ještě horší V roce 1918 Anglie, Fracie, USA za účasti Masaryka namalovali čáru na mapě, kudy povede hranice ČSR (jakož i dalších států vzniklých rozkouskováním RU). V roce 1938 Anglie a Francie za účasti Hitlera tu čáru vygumovali a namalovali ji jinde. Kdyby nedošlo v Rusku k revoluci a Rusko 1. SV doopravdy vyhrálo, tak by z RU nezbylo ani to Rakousko, hranice mezi Ruskem a Německem by probíhala asi tak na čáře Terst, Vídeň, Plzeň, Liberec, Wroclaw, Krakow, Gdaňsk. V české gubernii by se psalo azbukou a každoročně se v chrámu Sv. Víta slavila pravoslavná mše na oslavu báťušky cara a památky osvobození z rakouského žaláře národů. A nějaký Hitler by byl jen číslo v archivu registrace příjemců sociální podpory. |
|
|
Sam 16.6.2007 14:09Re: Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana |
|
|
Bohata 9 16.6.2007 14:01Kapúitulovali zasraní Pražáci : Protože jim Goring pohrozil ,že jim poboří jejich nahraboné majetky v Praze jednak z doby kdy vydělali na 1.SV jednak i rakouská šlechta ,která se koncem 17.století nasáčkovala do Prahy ze strach před Turky.Samozřejmě chaloupky si zde postavili pěkné.Proto nás pražské zájmy stály ,stojí a budou stát naši existenci jako národa. |
|
|
nepolitik 16.6.2007 12:57Dobu, kdy jsme se chtěli bránit pamatuji když jsem byl tehdy ještě kluk školou povinný. Bohužel dnes u našich mladých mužů nic podobného nevidím a podle těch několika příspěvků to ani nelze očekávat. Ochota bránit se je nejlépe vidět v dikusi o radaru, který u nás chtějí USA umístit. Zbabělost se stala naší národní vlastností. |
|
|
Neverici Tomas 16.6.2007 11:47Re: Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana Nekde vam v arbsko izraelske historii vypadla stranka o valce Yom Kippurske. Tehdy se do toho opravdu obuli a bojovali docela dobre. Presto nakonec zase musely velmoci zastavit izraelske tanky drive nez vstoupily do Kahiry... |
|
|
karlos-kral 16.6.2007 11:36Re: Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana v tomhle nemaš pravdu.Izraelci v sedmidenni válce bojovali proti všem sousedním arabským státům a vyhrali. |
|
|
Jojin 16.6.2007 11:17Re: Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana Dovolím si připomenout že naše pohraniční hory jsou dostatečně obtížnou krajinou pro vpád na naše území(ve Finsku to byla bažinatá tundra)protože Německá taktika Blizkriegu v takové hornaté oblasti je na nic.Připočteme-li velmi dobře situované pevnosti a pevnůstky(pokud jste navštívili některou z nich zjistili jste že měli hlavně protipěchotní zbraně a protipancéř na lehčí obrněná vozidla,žádné těžké protitankové zbraně)po dokončení by byla naše hranice těžko prostupná a vezmete li do úvahy fakt že naše tehdejší armáda dokázala ve velmi krátké době mobilizovat i varianta s paradesantními jednotkami je nejistá z hlediska útočníka. |
|
|
Maňas 16.6.2007 11:08Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana a tech spartanu bylo ve skutecnosti 7000 vcetne vojaku z ostatnich mest, tech 300 jenom krylo ustup ostatnich a jako vysledek jejich akce bylo vypaleni sparty, navic persane nemeli zadnou luftwafe, ktera by recke pozice proste preletela... A s tim Izraelem to taky neni tak zhave, vlastne jsou to jenom pohranicni putky a semtam nejake ostrelovani raketama, kdyz naposledy slo do tuheho, hned se do toho obul zapad. A kdyby se jednou ti arabove nastvali a uderili plnou silou, tak na druhy den Izrael neexituje. |
|
|
NevericiTomas 16.6.2007 9:50Re: Re: Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Jinak hned v roce 38, po okupaci Sudet, provedli Nemci na severni Morave cvicny paravysadek, ktery meli naplanovany a po analyze museli priznat, ze by akce skoncila naprostou katastrofou... |
|
|
NevericiTomas 16.6.2007 9:48Re: Re: Opičili jsme se po Francii . . . . Oba placate o necem cemu nerozumite. CSR se po nikom neopicila. Generalni stab si proste spocital jakou armadu bude mit Nemecko v roce 1940, jak rychle je schopen mobilisovat a dosel k jedinemu moznemu zaveru: Jestli se chce CSR vubec branit musi zastavit nepritele jeste na hranici a udrzet ho tam nekolik dni aby stihla mobilisovat. Tvar a velikost republiky neumoznovala manevr mechanisovanymi jednotkami, navic nemecka armada by byla dost silna, aby CSR vyridila bez mobilisace. Jedine mozne reseni byly ty pevnosti. Armada ale nikdy neplanovala, ze se bude branit na hranicich, naopak pocitala s tim ze bude muset vest ustupove boje ne zdrzenou, ktere skonci protiutokem koordinovanym se spojenci. Sami Nemci hodnotili operacni postupy cs. armady dosti vysoko. Vystavba CS. branne moci byla zacilena na rok 1940, coz byl podivuhodne spravny odhad, neb v roce 1938 Nemci opravdu nemeli dost sil bojovat s koalici. V jednom se ovsem cs. generalove preocitali.... |
|
|
sisifos 16.6.2007 9:41Re: Re: Re: Kdy jsme se měli bránit? PANE HALSKA prectete si prosim KNIZKU ktera ma nazev SPION JEMUZ NEVERILI napsala to dcera FRANTISKA MORAVCE FRANTISEK MORAVEC byl predvalecny SEF SPRAVODAJSKYCH SLUZEB CSR az si to prectete budete prekvapen ! A VAM PANE BOREK DEKUJU ZA PRISPEVEKDOUFAM ZE VAM JEDNOU PODEKUJE I PAN HALSKA A NEJENOM ON PREJU PEKNY DEN ! |
|
|
R 16.6.2007 8:37Re: Opičili jsme se po Francii . . . . No já nevím. Brněnský Špilberk, Hukvaldy, Josefov, Terezín i ty pohraniční opevnění, to všechno byly vojenské stavby, ve kterých se svého času utopily velké prostředky a které nakonec buďto nebyly v konečné verzi dobývány vůbec nebo jen krátce, protože hlavní bitvy se odehrály jinde. Myslím, že naše pohraniční opevnění by byly co k čemu maximálně tak v bojích první světové války. V bojích druhé světové války by němci znemožnili přísun posil a zásob do bunkrů letectvem, ostatně vyzkoušeli si použití letectva už ve Španělsku v občanské válce, následně by určili bod, kde by přesilou dělostřelectva během pár dnů prostříleli průchod pro tankovou armádu a potom rychlostí 30 kilometrů za hodinu by ty tanky dobývaly nijak nechráněné vnitrozemí. Pokud by se vůbec obtěžovali probojovat přes to opevnění a prostě by ho neobjeli. |
|
|
J.G. Pašek 16.6.2007 7:45Opičili jsme se po Francii . . . . http://www.lignemaginot.com/index10.htm Když si národ vybuduje komplikovanou obranu, zákopy a pevností, za a do kterých se schovají bránit se, to přinutí nepřítele hledat cestu jinde a jinak je dobýt a porazit. To napsal Prušák, pověstný generál, genius praktik a teoretik, Carl von Clausewitz, 1780-1831. La Ligne Maginot en Alsace - 200 kilometres de béton ed d'acier. Co bylo v ČSR ještě na výkresech a politici se handrkovali v parlamentu kde na to vzít prachy v době ekonomické krize, a jesti jezdit napravo nebo nalevo, ministr národní obrany Francie, Andre Maginot, 1877-1932 přesvědčil Francii, že potřebuje betonové pevnosti na hranici s Německem. A tak si postavili drahé a komplikované pevnosti, VELKÁ ZEĎ, o kterých si nalhávali a tvrdili, že jsou nedobytné a Francie bude mít dost času na plnou mobilozaci. A jak na to šli Němci dostat se do Francie, porazit a dobýt, to dobře víme. Udělali ze slavné Maginot pevností a francouzské armády sekanou. Letadla, parašutisti a napadli je zezadu . . . . Francie nedomyslela, že v příští válce budou jiné zbraně, dopravní prostředky pro armády a bojovat jinak než v té 1. Světové válce . . . . a tak by stejně skončily bez výstřelu ty drahé české pevnosti, kdyby byly. Nafoukaný, pompézní blb DeGaule, když zrušíl členství Francie v organizaci NATO, od té doby Maginot pevnosti chátrají, vláda úmyslně zasypává, snad aby Francouzům nepřipomínaly jak Francie bez výstřelu dopadla . . . . některé sklepy koupili farmáři kde pěstují žampióny . . . . |
|
|
Borek@exil 16.6.2007 7:29Re: Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana Finové nesrovnávali. Bojovali. |
|
|
Claudio 16.6.2007 6:03Re: Re: Re: Kdy jsme se měli bránit? A kdo se posr-l strachy před Němci a pak před Rusáky? Nejvyšší politické figury! A podle mně jsme se posr-li pak před těmi figurami i my - národ. A národ má takové nejvyšší politické figury, jaké si zaslouží. |
|
|
Jiří S. 16.6.2007 4:09Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana Porovnávat finsko-ruské války se situací ČSR není správné. ČSR: Úzké území plné silnic a železnic ze tří stran obklopené kvalitní útočící armádou, mezinárodní politická izolace až nepřátelství (agresor dle mezinárodního společenství). Finsko: Obtížný terén, nepřátelská armáda útočící prakticky jen na poměrně úzké šíji, mezinárodní izolace útočníka (v Zimní válce). Pokračovací válka byla vedlejší frontou 2SV a ruské síly byly vázány na hlavních frontách ). Všechno to jsou jen KDYBY, stalo se takto. |
|
|
Borek@exil 16.6.2007 3:12Re: Re: Kdy jsme se měli bránit? Vždycky a okamžitě! Při mobilizaci projížděly přes Moravskou Novou Ves vlaky, plné mobilizovaných. Chlapi se vykláněli z oken a řvali na lidi, lemující nádraží a mávající: Přivezeme vám z Hitlera guláš!!! .....Ti chlapi chtěli bojovat. I já jsem chtěl bojovat v šedesátám osmém; řval jsem vzteky z bezmocnosti......byli jsme doma z vojny sotva měsíc, rádi zpátky v civilu. Ale doufali jsme, že nás zavolají......nezavolali. Někteří říkají: No, jo ale kdybyste se Rusům bránili, třeba byste tady dneska ani nemuseli být. Odpověď je jednoduchá: No a? |
|
|
Borek@exil 16.6.2007 3:05Re: Re: Opevneni nebyla dobudovana Čtěte Bibli, tam to všechno je...Samuelova kniha nám povídá, jak na Židy přišla veliká bída....Hej, héj, kam se valej?..Takhle Goliáš ho provokuje, David slušně salutuje...Když mu ale óbr plivnul do očí, David se otočí, prakem zatočí...Když začínáš , no tak tumáš...byl jsi velkej, já měl kuráž!.....a jakej byl Goliáš??? |
|
|
Borek@exil 16.6.2007 3:01Re: Opevneni nebyla dobudovana Prohrát válku není ostuda. Ostuda je vzdát se bez boje. Vzpomeňte na Thermopyly! 300 Sparťanů proti desetitisícům Peršanů,....a nepodělali se. Naopak Rvali se jak šílenci. 5 milionů Finů proti CCCP....a taky se v podstatě udrželi, jejich územní ztráty nebyly katatastrofální. Válka neskončila okupací ale příměřím. Malinkatý Izrael soustavně dává přes hubu asi šedesáti milionům Arabů! |
|
|
Jiří S. 16.6.2007 2:46Re: Je to ještě horší 2. světová válka se počítá od 1. 9. 1939. Takže KDYBY Hitlerovo Německo nenapadlo Polsko, byly by součástí Německé říše i rakouské země a pod její "ochranou" Protektorat BuM, samozřejmě také Slezsko a Východní Prusko. V roce 1945 už byla otázka příslušnosti území odtrženého Mnichovskou dohodou mezi spojenci vyřešena, Velká Británie i de Gaullova Francie ji už neuznávali (porušena ze strany Německa), USA se nikdy netýkala. Nedávejte Rusku větší zásluhy než mu náleží, vždyť bylo od srpna 1939 do června 1941 spojencem Německa a podle toho se chovalo. (Čest vojákům Rudé armády padlým při boji s Hitlerem, oni za pikle svého "voždě" nemohli.) |
|
|
bastard 16.6.2007 1:27Je to ještě horší Kdy jsme se měli bránit? Na podzim 1938 nebo v březnu 1939? To je dost kardinální otázka. Po Mnichovské dohodě totiž dostala ČR ultimátum, čtěte dobře, od Anglie a Francie, že jsme povinni vyhovět nárokům Němcům a vydat jim Sudety. V případě že odmítneme, budou to tito "takzvaní spojenci" považovat za příčinu války .. z naší strany.. Prostě si nás rozkouskovali jako nějaké pusté území v Africe. O nás bez nás. K dokreslení tehdejšího stavu v si uvědomme ještě dvě věci - odtržení Sudet nebylo součástí 2.světové války - kdyby Hitler nezačal válku, byly by Sudety dodnes německé, a zcela legálně.A ta druhá??? Ještě v květnu 1945 jednal Dönitz s Američany o separátním míru, a o udržení hranic Německa z jara 1939, tedy včetně Sudet..Ještě že Rusové byli proti.... |
|
|
Demobilizovany 1939 16.6.2007 0:56O pohranicni opevneni se prudce bojovalo Tehdy sovetska armada se stezi probijela pres byvale cs. opevneni a pohranicni bunkry v prostoru Opavy v dubnu 1945 - osvobozeni Ostravy se oddalilo o nekolik mesicu urputnou obranou nemeckych jednotek ktere se drzely v byvalych cs. pohranicnich opevnenich. Takze kapitulace v roce 1939 se nevyplatila - alespon pro ty padle ceskoslovenske a ruske vojaky pri dobyvani Ostravy. |
