19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

GLOSA: Informace - nové náboženství?

Se zájmem jsem si přečetl článek Václava Včelici (Neberte nám naši dobu, Právo 15. 10.), který je polemikou s názory Václava Bělohradského.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Hašek 22.10.2019 21:05

S jakoukoliv informací jedinec naloží podle (bez pořadí důležitosti):

věku, vzdělání, zkušeností, zážitků, četby, vyprávění, ...... . No, to by stačilo. Prostě chytrého blbec neopije rohlíkem. Grétu jo. Příklad.

Pokud malému řekneme, že Montana je pouze bar na rohu - vezme to. Pokud deváťákovi v lese řekneme, že to je muchomůrka zelená a on je to klouzek modřínový, pošle nás do prd..... . Tedy doufám.

Toto platí obecně pro veškeré vnímání světa. Pro příjem informací. Ostatní je ideologické plkání Šabatové.

Takže veškeré přednášky o "ruském vlivu" a dělání "zaručeně pravdivých" (třeba veřejnoprávné dělání) informací jsou jaksi mimo mísu. Něco jako kecy ministra Kopeckého (1948). A je to tady zas!!! Zkráceno.

J. Skála 22.10.2019 14:59

Já si myslím, že názory pana Bělohradského jsou natolik ... ehm alternativní, že by se s nimi dalo polemizovat od rána do večera. Pan Včelica však vzal polemiku za konec ... ehm také alternativní.

Š. Hašek 22.10.2019 21:06

Tak nějak.

I. Polák 22.10.2019 8:32

Takže závěr: Vy ty informace nepotřebujete protože by vám k ničemu nebyly.

To už jsem někdy slyšel. Ano, většinou je to i pravda, ale přesto jsem si jistý, že je to špatně.

J. Anděl 22.10.2019 9:36

Spíš myslím, že je to takhle: informace velice často může někomu prospět a někomu jinému uškodit. Proto máme ochranu soukromí. Dokonce - nevím tedy, jak přesně to je - chápeme, že obžalovaný může ve svém zájmu i lhát a jeho příbuzní nemusejí svědčit, když by jim to uškodilo, nebo tak zhruba něco (klidně mě opravte).

Kromě toho jsme ale definovali cosi, jako veřejný zájem, který je a vždycky bude s ochranou soukromí v konfliktu (a nejen veřejný zájem, u příkladu zdraví prezidenta ale zůstaňme u něj).

Pan Křeček, podle mě, možná i ovlivněn svou rolí zástupce ombudsmana, říká, že rozhodneme-li se porušit "lidské právo" na soukromí z důvodu veřejného zájmu, nestačí jen právo vědět, je potřeba taky účelnost.

Což podle mě není otázka, kterou by šlo vyřešit v kategoriích pravda/nepravda. Záleží, ke kterému principu (ochrana soukromí versus veřejný zájem) se přikloníme blíž.

Bývaly doby, kdy právo gentlemana na soukromí, ať třeba v roli poslance, bylo nedotknutelné. Teď máme dobu, kdy právo novináře či občana na informace zdá se být nedotknutelné. Ani v jednom případě nelze podle mě hovořit o vyváženosti.

J. Anděl 22.10.2019 9:42

Konkrétně u zdraví prezidenta účel splní spíš ... třeba, fabuluji... nějaký systém zdravotních kontrol (jako u seniorních řidičů), ale skutečně není důvod, proč by se to muselo pitvat v médiích v barvitých detailech. Můj názor.