23.10.2021 | Svátek má Teodor, Theodor


Diskuse k článku

GLOSA: Ďáblův vír

Panování knížete Bořivoje II., syna prvního krále Vratislava II. se na Vyšehradě pomalu chýlilo ke konci. Celý červenec L.P. 1119 byl větrný a deštivý. Lidé se křižovali a zdržovali se venku co nejméně. Sklízela se však úroda.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 19.7.2021 21:39

No jo, naši nevědoucí předkové připisovali pohromu Satanovi a ordinovali si na to ještě vroucnější modlitby.

To teď jsou jinačí kabrňáci, a vzdělanější - pohromu připisují globálnímu oteplovaní nebo ještě moderněji klimatické změně a ordinují na to ještě urputnější boj proti kysličníku uhličitému.

Poctivě řečeno - obě metody na příčinu a průběh pohromy neměly a nemají žádný vliv, ale ti naši nevědomí předkové tím modlením aspoň nenapáchali tolik škody.

K. Machala 20.7.2021 2:50

K. Machala 20.7.2021 2:52

Palec nahoru jsem chtěl dát, díky.

K. Wichterle 19.7.2021 11:41

Darebáci ! Na Vyšehradě asi pálili moc hnědého uhlí, jezdili starými dieselovými auty a házeli jednorázové plasty do Vltavy ! Neměli tam žádnou Gretu a Příroda je za to ztrestala ! Timmermans nám to vysvětlil.

V. Novák 19.7.2021 9:39

Ďábel se projevil nejméně ještě jednou v 19. stol.

Následky tornáda prozkoumal Gregor Mendel.

L. Písařík 19.7.2021 9:31

Pěkné povídání, možná pravdivé až na tvrzení, že opat popíjel víno z rubínového poháru. Pěstovalo se tehdy už v Praze víno a znali tehdejší skláři způsob barvení skla zlatem? Kdysi jsem inklinoval také k barevným pohárům do doby, než jsem na základě zkušeností zjistil, že nejlépe se kvalita vína odhaduje v poháru z obyčejného sodnodraselného skla, nebo - chcete-li ze skla olovnatáho ( dodává vínu jiskru). Přírodní pohrommy byly a budou, ani vyspělý stát jako USA jim nedokáže zabránit. Říkám si, jak by dopadli na jižní Moravě, kdyby místo pevných zděných chalup měli postavené, dnes módní dřevenky.

P. Nešvara 19.7.2021 9:40

Nikdo neříká, že pohár byl vyroben v Čechách, tehdejší Benátské sklárny byly vyhlášené. Víno se také mohlo importovat.

L. Písařík 19.7.2021 10:14

Ano. Dokonce sám professor Higins říká: Anything is possible.

A. Pakosta 19.7.2021 9:47

Písaříku, čtěte věci radši dvakrá, třikrát, než začnete spisovat své odsudky. "..popíjel víno rubínové barvy z těžkého nazelenalého skleněného poháru " - to znamená, že rubínové (tmavočervené) bylo to víno, nikoliv sklo! To mělo podle autora naopak nazelenalý odstín, tak typický pro středověké sklářské výrobky. Takže závada patrně na vašem přijímači....

L. Písařík 19.7.2021 10:13

Máte pravdu, chybička se stala. Ale ani z nazelenalého poháru (= zbytky Fe2O3) správnou barvu rubínového vína nezjistíte. Někomu to ovšem nevadí.

Z. Lapil 19.7.2021 14:08

Koukám, že už jste byl informován :-)

A. Hanousková 19.7.2021 18:22

Říká se tomu lesní sklo. Obé vínko z něho chutná.

A. Pakosta 19.7.2021 22:02

Nazelenalé sklo dělali ve středověku proto, že bílé ještě dělat neuměli, jak jsem se kdysi dověděl ve sklárně v Bělčicích. A dobré víno mářadu jiných atributů, které barva sklenky neovlivní. Přeji hezký den!

J. Krásenský 19.7.2021 13:11

První vinici založil svatý Václav.

J. Pavelka 19.7.2021 13:33

V Praze se víno pěstovalo už v čase svatého Václava...Karel IV. pouze dovezl z Burgund nové odrůdy...

Z. Lapil 19.7.2021 14:05

Tak znovu a lépe:

Probošt vyšehradské kapituly popíjel víno rubínové barvy z těžkého nazelenalého skleněného poháru a dojídal dobře uleželého bažanta.

:-P

J. Jurax 19.7.2021 21:42

No, módní dřevěnky - měli by aspoň dostatek třísek na podpal. Spalování dřeva je ekologické. ;-)

V. Kuhaj 19.7.2021 8:58

No jo, pokrok nezastavíš. Kdepak Satan, tornádo f4 to bylo, žádné strachy. Morálku do těchhle věcí už dávno netaháme, kdepak Bůh.

A co do toho tahat třeba zdravý rozum? Jsem pro, aby se po sesuvech země a potopách přestávalo blábolit, že to udělal Bůh, a naopak se začalo mluvit o tom, že je potřeba stavět na místech, kde tohle riziko není. Já vím že u tornáda na Moravě se to předvídat fakt nedalo, ale mluvím teď spíš o těch událostech v západní Evropě. Buď se budu domy stavět tam, kde mají, nebo bychom si neměli stěžovat. Jenže ono to bude jako vždycky - Američani o tom natočí film, my se oklepeme, a zase budeme stavět tam, kde se nemá. A až to přijde, svedeme to na Boha.

L. Písařík 19.7.2021 9:40

Před lety jsem pracoval v Barmě právě v době, se ve vedlejším Bangladeši rozvodnila řeka Gangha, smetla všechno v deltě s tisícemi obětí. Tehdy byla uspořádána celosvětová sbírka na vybudování záchranných úkrytů pro lidi žíjící v deltě.( Také my. zahraniční šéfikové, jsme přispívali.) Ale tehdejší vláda za ty peníze raději nakoupila zbraně s odůvodněním, že by vybraná částka nestačila a že v přelidněném státě, kde je každý metr orné půdy vzácností, se tak volná půda okamžitě obsadí dalšími obyvateli.Jsou připady, kdy je každá pomoc marná.

V. Kuhaj 19.7.2021 13:39

No, to je docela síla. Ale překvapen nejsem. Víte, já už jako kluk musel v rámci Solidarity přispívat. Pamatuju si, jak jsme vybírali na Afriku, ubohé černochy. No, nedávno v nějaké škole pořádali běh pro Afriku. Kdo startoval, dal startovné, které se posílalo do Afriky. Už bych to docela ukončil. Tamní pánové se místo se samopalem budou učit s krumpáčem a lopatou. A místo etnické čistky ve vedlejší vesnici budou muset přemýšlet, jak nepojít hlady. To by je mohlo naučit.

J. Pavelka 19.7.2021 13:38

Ono 11 metrů nad hladinou řeky už není záplavové pásmo...On si člověk nevybere...Všude hrozí buď povodně, nebo sesuvy půdy, nebo větrné smrště apod...

V. Kuhaj 19.7.2021 13:41

Ano, ale od toho jsou tady hydrologové, geologové atd. Ne aby nám vyprávěli co bude za dvacet let s planetou, ale řekli kde je prostě nebezpečno. 11 metrů je argument. Ale podle toho podloží je jasné, že jde o písčitou půdu, která má v případě prolití vodou nulovou soudržnost. Nebo jinak: jestli odborníci nevěděli, že se tohle může stát, tak musí ještě hodně studovat. Tolik za mě.

Z. Lapil 19.7.2021 14:26

Kdekoliv se může stát cokoliv. Tedy skoro. Nemá cenu utrácet drahé peníze za ochranu před nepatrnou pravděpodobností. I v tom autě máte jen jednu rezervu a ne osm, protože píchnout můžete i rezervní rezervu.

Nemluvě o dvojím přístupu: buď můžete budovat extra solidně, a pak přijde průšvih jednou za několik generací a stojí za to, nebo "to" spíchnete levně a co pár let stavíte znovu.

A je to taky možnost minimalizovat škody. Typicky velké kotelny: velký kotel občas vybuchne, takže je třeba kotelnu postavit tak, aby některá stěna či střecha byla MNOHEM slabší, než zbytek, takže případná katastrofa A/ nezboří celý barák a B/ letí tam, kam chcete (na dvůr a ne na náměstí plné lidí. Nebo deformační zóny aut. U benzínových pump mřížky v podlaze nebo vany schopné zadržet benzín z nádrže i toho největšího náklaďáku nebo na co to dimenzují.

Jen mimochodem - sušičky mléka mají taková opatření taky, protože i když se to na první pohled nezdá, i sušené mléko může vybouchnout (organický prach).

M. Hoblík 19.7.2021 8:19

Jak si to ten Hlubuček může pamatovat? Tak detailně - přitom je to už tolik let!

J. Pavelka 19.7.2021 13:35

Cagliostro si v 18. století pamatoval jaký to byl frkot při stavbě pyramid...při peloponézské válce, na svatbě v káni Galilejské apod....;-):-):-)

J. David 19.7.2021 7:27

Co dodat, lidem po tornádu hodně štěstí, a mnichům, řádně se řeholit ve víru pomoci bližním. Nejenom modlitbou je ale i mnich nápomocen bližnímu svému.