J. Řezák 13.9.2017 11:25

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Ano, byl jsem špagát a vojnu jsem "žral" v míře nutné k přežití, proto jsem vycházel i s lampióny. Máte pravdu v tom ztraceném čase a skutečně to byly zkušenosti, které jinde získat nešly. Včetně dvou smrtelných úrazů - "na rozkaz velitele" šlo o nešťastnou náhodu, ale všichni jsmevěděli, že šlo o trestuhodnou nedbalost lampasáků. Já prostě svoje angažmá pozitivně nehodnotím, i když jsem trpěl spíše duševně a tím ztraceným časem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 13.9.2017 11:38

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Já Vám Váš názor neupírám, a jsem ten poslední, který by chtěl ČSLA coby instituci hájit. Ale ono nejde o instituci a její reprezentanty, ono jde o to, co si z toho člověk odnáší.

Berte v potaz, že dokonce i veskrze negativní zkušenost může Vaše (moje, kohokoli) budoucí kroky i Vaši osobnost samotnou ovlivnit pozitivně.

A to je myslím to, oč tu, obecně i v článku samotném, běží. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 13.9.2017 12:05

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Ano, díváme-li se na to z pohledu zásady "co tě nezabije, to tě posílí", pak Vám dávám za pravdu. Přeji hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 13.9.2017 12:50

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Můj dojem z vojny se blíží spíše tomu páně Řezákovu.

Doplněno tím, že málo nucených věcí funguje dobře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Šafránek 13.9.2017 11:26

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

I v kriminále se dají získat zkušenosti, které jinde nezískáte :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 13.9.2017 11:32

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Je to tak, a v lecčems asi zkušenosti hodně podobné - ale některé "vojenské" ani v lochu nezískáte. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 13.9.2017 12:25

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Můžete se snažit obhajovat tu gumárnu sebevíc, nic než ztráta času, důstojnosti a do té doby nabytých morálních vlastností v tom nebylo.

Všechny tzv.vojenské znalosti, které jsem tam nabyl bych jednak snadněji získal jinde (pokud jsem tak již neučinil dříve) a druhak se jich pak nemusel zbavovat. A je úplně fuk, že jsem tenkrát byl mladý a již bez ideálů. A přestože je to již skoro 40 let, selektivní ztrátou paměti netrpím a vidět něco na té zrůdné mašinerii mne prostě nepřinutíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Donát 13.9.2017 12:38

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Nezávidím vám tu zkušenost. Mám jinou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 13.9.2017 12:51

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Ano, stejně to definoval politruk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Donát 13.9.2017 13:27

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Co definoval politruk?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 13.9.2017 20:17

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Jinou zkušenost. Pak ovšem vyšlo najevo, že jen tlumočí obsah rudé brožurky vyprodukované v propagačním oddělení ruské armády i když ti to možná taky jen opsali od Napoleona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 13.9.2017 13:13

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

A já Vás snad nutím?

Myslete si, co uznáte za vhodné. Já si naopak můžu myslet (a myslím), že vnímání černá/bílá je v tomto případě nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 13.9.2017 13:56

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Ano, to je naprostá pravda. I bez smajlíku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vass 13.9.2017 12:35

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Po 24. měsících základní vojenské služby prohlašuji, že to bylo úplně na nic. Jistě, některé dovednosti jinde nezískáte, ale třeba takové to pravidlo, že mazák žere brkaši bagrem a řízek drží způsobně v ruce, je v civilu dost na prd. Kdyby děti uměl vychovat ten, kdo si je pořídí, nemusel by vzdychat zpátky po vojně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 13.9.2017 13:25

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Ano, chápu.

Ale možná není chybou ZVS, že jediné, co jste si z ní odnesl, je poznání, že "mazák žere brkaši bagrem a řízek drží způsobně v ruce".

Možná je chyba někde jinde, kdo ví...? :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 13.9.2017 15:49

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Pane Švejnoch, kolik jste za dobu ZVS vystřílel "ostrých" nábojů? Nejde mi o řízky a bagr. Kolik ran jste vypálil na terč, a kolik řízků jste "zgábloval"? Víte, nic ve zlém, ale jenom mne zajímá, zdali nebylo více řízků, než těch patron. Jsem starej "haluzák", sportovně kdysi střílející. Lapioni měli na střelnici vždy hrůzu, aby z pistole vz. 52 (7,62*26 Tokarev) nastříleli limit (leížící/klečící/stojící figura), aby nepřišli o prachy. Tak jsme jim to nastříleli, i ten jejich "střelovod štábu" podplukovník, byl vždy rád (byl na výsledku svých majorů a kapitánů finančně závislý...), pouze politruk nestřílel zbraní, ale kušnou. Ale všici důstojníci drželi tlamajznu (prej nesmíme nastřílet žádný "majstrštik"), to by ani blbá inspekce výsledkům těch domácích podpantoflantů (znali jsme důstojnické paničky) nevěřila. Jinak, vyřádil jsem se s tou pistolí vz.52, dvakrát uzamykací válečky roztrhly "fršlus". Holt náboj 7,62*25 Tokarev. Vono to bylo původně děláno na 9mmLuger. Ale ne, nechci zabřednout do technických záležitostí.

Jedná se o princip "přežití", kdy nám třeba lehne elektrika (blackout). Nebo, když nás zachvátí orkán, či musulmanská invaze.

Budeme se se tomu umět bránit a přečkat daný krizový stav? Blackout. Bez EET a pokladen si nic nenakoupíte, prachy z bankovních domů, ani z bankomatů nevydudáte. Bankocetle udáte, ale co potom? Musulmanská invaze? Víte, asi ve svém věku (67) budu militantní. Invazisty střílet a hubit (na hubení tasemnice Niklosamid a Praziquantel). Že jsou to nehummánní prostředky? A musulmanská invazní svoloč je "humánní" ve svém pojetí práva Šaria? Zbývá princip typu1683 u Vídně, a precedens, jak Kara Mustafa Paša prchal zpět do lůna "islamastánu". Střílet, nikoho neživit, kdo ve zlém přichází.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 13.9.2017 20:01

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Pane Davide, vokativ zní "Švejnochu". Nejsem (úplný) jazykový purista, ale některé poklesky v jazyce mně mateřském mě opravdu iritují (u diskutérů, kteří za to stojí).

K věci: Krátká palná zbraň je v této diskuzi úplně irelevantní - většina záklaďáků (mého věku a široko daleko od něj) střílela z Sa58 - což, jak jistě uznáte, je kategorie zcela jiná. Nejsem sportovní střelec (tím méně sniper), a již poněkolikáté v této (a jí podobných) diskuzi opakuji, že Sa58 byla zbraň, která splňovala účely, kvůli kterým byla zkonstruovaná - více než uspokojivě.

Objektivně lze říct, že ostrých nábojů jsem (přes svůj handicap v podobě služby u PTP) vystřílel víc, než kolik bylo "vojenských" řízků, nejméně o řád.

Co se týče "principu přežití": Nevím sice, nakolik je tato otázka relevantní v kontextu mých příspěvků zde, ale jsem toho názoru, že já, 50+ bývalý pétépák, jsem schopen v "principu" přežít snáz, než valná většina dnešních "mamánků".

Ostatní otázky, které nastolujete, s mými příspěvky zde nesouvisí vůbec, a zcela jistě překračují možnosti tohoto příspěvku, a v neposlení řadě limity mé ochoty se jimi zde zabývat. Až budete mít nějakou konkrétníé výhradu k mým tvrzením, neváhejte ji zveřejnit, a já Vám na ni rád odpovím... ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 13.9.2017 14:01

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

No, nás spíše oblažovali gulášem a ten jinak, než bagrem nešel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 13.9.2017 14:53

To Vám věřím, pane Švejnochu

Cit.: "ale na druhou stranu to byly nejrůznější zkušenosti, které bych jinde prostě získat nemohl". Byla to škola života v přerodu z "ideálů" jinošství, do "reality", kterak se následný život dá v drsných podmínkách "dirigismu" přežít, a jak "dirigismus" nenásilnou formou očůrat. Naučit se zšívárně, předstírání angažovanosti před politrukem (třeba nástěnky), kamarádšoft s práporou od inendaňťáků (extrovní výstroj a bednu KD za flašu rumu), býti zadobře s práporou od "špekounů", tedy od kuchyně (extrovní menáž za malý legální úmaz nějakých cifer v oučetnictví, ohledně NZ nějaké flákoty...). Víte, pyramidy se budují odzdola nahoru, a i z "ucha" se může stát ten, kdo bude nosit v tornistře maršálskou hůl. Asi mi budete lát, ale vojna opravdu přetvořila jinocha v muže, které by jinde, než výkonem ZVS získat nemohl. Muž pak ví, kdy sklapnout kušnu, kdy podlézt, kde má přeskočit, koho si má (monetárně i naturálně) naklonit, a čím se má obrnit, a jak se eventuálně bránit. Prostě volit cestu v "silniční síti dienstreglamá" tak, aby našince nezblbla a jeho neohrozila na těle i na duchu. To je do života opravdu nutné, systémová zkušenost, nabytá třeba v průběhu ZVS, nikolivěk jalové teoretické bláboly, realita funguje jinak. Ti mamánci, když je vidím s jointem blábolit o nějakém "multikulti" éthosu ve straně Zelených, tak mi to připomene mládí, kdy hippies také cosi hlásali s kytičkami a šňupali LSD. Klasická spirála vývoje. Také jsem byl tehdá "odpůrník", ale když jsem nechtěl tatíkovi doběhnout do džbánku pro pivo, a pak zrýt záhony, holt na mne vytáhl řemen a ... Bylo po ideálech a nastala ta holá pracovní realita. Ale pak jsem od tatíka dostal "pětku", abych si zašel do hspody na pívo (spláchnout prach - dnes kriminální čin zletilého tatíka). Je mi 67, furt pracuji jako prduch, bez pohybu bych asi zdravotně "vyhnil". Doktory jenom potřebuji na potvrzení způsobilosti, že vidím, slyším, EKG a chemismus v útrobách mám OK. Ouřady ŘP, ZP, zaměstnavatel. Haluzák na penzi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Donát 13.9.2017 11:35

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Na vojně byly pro mě zajímavé první tři měsíce. Základní výcvik a pak odborný výcvik ve zbrani, ke které jsem byl přidělen. Bavilo mě to a k něčemu to bylo. Naučil jsem se o sebe postarat, přesně podle hesla "mladý voják - hotový kouzelník". Zbytek vojny byly bohužel už jen ubíjející obdenky při službě na rotě, či v autoparku a čekání na civil. Přesto jsem rád, že jsem na vojně byl a myslím si, že alespoň několikaměsíční základní výcvik by byl ku prospěchu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Švejnoch 13.9.2017 12:00

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

No, já, jak jsem se už dříve zmínil, jsem byl u "novodobých PTP" (Silničně-stavební vojsko), takže přijímač jsem měl jen měsíc, žádné zvláštní zaškolení k lopatě jsem nepotřeboval, takže pak už následovalo jen 23 měsíců šesti či sedmidenních pracovních týdnů s pracovní dobou 7:00 - 18:00 (nebo i, dle potřeb boje proti imperiálistům, delší), což byla, zejména vzhledem k mé vrozené lenosti, taky pěkná votrava. ;-)

Ale jak jsem psal výše - přesto tu záležitost celkově hodnotím spíš pozitivně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Donát 13.9.2017 13:38

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

To musela být hrozná otrava. Nezávidím. Zlatých 365 :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 13.9.2017 14:08

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

To je náhoda, já u nich byl také. Jenže tam šlo spíše o to, aby se plnily plány stavebních prací a na ostatní se (v zájmu premií) docela kašlalo, protože dělník na stavbě musí být odpočatý. Poplachy 0, cvičení v terénu 0, když nepočítám vyprošťování uvízlého náklaďáku "naší" technikou - vojenský velitelský rozkaz zněl jasně: "Hele, nějakej vůl támhle sjel do příkopu s Tatrou, my jsme nejblíž, vem si jeřáb a pět chlapů a nějak mu pomožte." Dostali jsme pak děkovný dopis (takové ty soudružské kydy) a hlavně opušťák navíc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 13.9.2017 23:19

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

No, Vy jste absolvoval vojnu za bolševika. Já taky.

Soudíte, že dnes by byla stejná?

Soudíte, že cca půlroční, možná i kratší, intenzívní výcvik pěšáka - bigoše polního vzduchem chlazeného - by nebyl přínosný? Aspoň by věděl, kterým koncem flinta střílí a jak z ní něco trefit, jak nezabloudit v lese bez navigace a jak přežít bez mamahotelu.

Armáda potřebuje vycvičené zálohy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řezák 14.9.2017 0:21

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Už jsem to psal jinde: za ideální považuji švýcarský model, kde, pokud se nemýlím, musejí všichni projít několikatýdenním výcvikem, kde získají znalosti toho, co potřebují, t.j. schopnost zacházet s ruční palnou zbraní (včetně teorie, chování na střelnici, ovládání zbraně atd.), hod ostrým útočným granátem, znalosti první pomoci (a ne to, že tonoucího omráčíme úderem a táhneme ke břehu a omrzliny třeme sněhem). Bez opiček na buzerplace, rajóny v nutném rozsahu (a ne drhnout hajzlmísu kartáčkem na zuby). Prostě smysluplná činnost, která něco pro život dá. Ne dva ztracené roky života (já tedy jen jeden, ale také ztracený).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 14.9.2017 9:16

Re: Ten váš manžel, madam, byl ...

Ano, nejsme zde v zásadním rozporu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 13.9.2017 9:02

Dřív bývali z kluků po návratu z vojny v 21 letech

hotoví muži. Bylo to normální. Samozřejmě se vyskytovaly výjimky, ale z většiny kluků ta vojna udělala opravdu muže. Já na vojně byl a bylo to tvrdé. Nevzpomínám na to rád a jsem naopak rád, že mí synové na vojnu už nemuseli. Ale zušlechťovací a utvrzovací efekt povinné vojenské služby na mnohé mladé muže nemohu přesto popírat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek