M. Bílý 16.12.2016 12:55

Dobrý den, pane Polanský (8:02)!

Nostalgické vzpomínání na ubližování komunistickým režimem je zajímavé téma. Patřím mezi ty, které režim připravil o všechno (včetně vystěhování z vlastního). Přesto hodnotím-li oněch čtyřicet let života v bolševické diktatuře musím konstatovat, že jsem (přes časté připomínání mého buržoazního původu a z toho plynoucí ústrky) dosáhl v životě toho o co jsem usiloval.

Vděčím za to svému přesvědčení, že si, v každé sebe svízelnější situaci, musím poradit sám. Abych příliš neunavoval uvedu alespoň jeden příklad. Když jsem v roce 1958 nebyl prověřen pro práci v projekci a musel odejít do výroby (tam jsem si mohl zvolit kam nastoupím) vybral jsem si práci elektromentéra (pomocného, neb nejsem vyučen) v Elektromontážních závodech a nastoupil na povrchový důl Ležáky v Mostě na elektrizaci kolejiště. K dobru mi byly znalosti získané v otcově podniku (výroba armatur pro elektrická vedení). Tři dny po nástupu jsem upozornil pana mistra na těžkou chybu v právě namontovaném napájecím vedení u kolejiště (které si on nevšiml) a zachránil ho tak od průšvihu. Odměnil se mi přeřazením ze 4 do 6 pracovní třídy (s tou chodila většina vyučených do důchodu) a můj první plat činil (včetně odlučného ) 8.000 Kč čistého (na Nové hutí Klementa Gotwalda u Ostravy brali tehdy montéři mnohem víc). Jako provozní vedoucího projektového ateliéru jsem si vydělával 2.100 Kč hrubého plus 200 až 300 Kč premií. V práci montéra jsem se uplatňoval neustále dobře. Exceloval jsem, když jsem misto pana mistra řídil montáž velkého desetivodičového stejnosměrného napájecího vedení na příhradových stožárech (on měl zkušenost jen na trolejových vedeních).

Dodnes mi běží mráz po zádech z mé opovážlivosti, neb jsem měl znalosti jen teoretické, ale uměl jsem pracovat s teodolitem, což mi významě pomohlo a dopadlo to dobře. Stále jsem bral okolo osmi tisíc čistého a protože jsem abstinent neutratil jsem nic v hospodě a ušetřil jsem si na Embéčko.

Musím bohužel končit. Hezký den všem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 16.12.2016 15:42

Re: Dobrý den, pane Polanský (8:02)!

A teď si představte, čeho všeho byste Vy, aktivní a nebojácný člověk, mohl v životě dokázat, kdyby Vás v rozletu nebrzdil primitivní bolševik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 16.12.2016 18:09

Re: Dobrý večer, pane Schlägele (15:42)!

Máte pravdu, s velkou pravděpodobností bych vedl otcův podnik po jeho odchodu do důchodu a rozhodně bych do státní kasy přispíval jako podnikatel víc, než jako projektant či (z rozhodnutí strany) elektromontér za panování primitivních bolševiků. Je třeba si ovšem uvědomit, že zničení buržoazie (a v mnoha případech následné zničení toho, co vybudovala) si přálo ve zcela svobodných volbách v roce 1946 asi 30% voličů. Otcův podnik (jeden z pěti v kontinentální Evropě) vzal za své do pěti let po znárodnění.

Na druhou stranu byl by to asi poklidný život, kdežto takto jsem (hlavně sám sobě a přátelům) ukázal, že klacky házené pod nohy mi nemohou zabránit uplatnit se (díky vlastním schopnostem a jistě i štěstí - což je jak známo vlastnost) co nejlépe v dané situaci.

Přeji hezký zbytek večera!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 16.12.2016 18:26

Příspěvek z 18:09 bych po nahlédnutí do Wikipedie ...

... opravil tak, že procento pro KSČ ve volbách 1946 činilo přibližně 40% a ne 30%.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.12.2016 14:46

Re: Dobrý den, pane Polanský (8:02)!

Jo - trochu mimo téma - tady je aspoň vidět rozdíl mezi platy dělnické třídy a nespolehlivé, neboť přemýšlející pracující inteligence za bolševika. Vzdělání se za bolševika finančně nevyplatilo - pokud se jeden nedostal do vyšších řídících funkcí.

Suma platů vysokoškoláka a vyučence v průmyslu se srovnala tak deset let před důchodem (v průměru tedy), suma platu středoškoláka byla až do důchody menší než suma u vyučence.

Až po sametu se to srovnalo.

A jak to vím - jednak tohle občas proskočilo v tisku i těsně před sametem, jednak jako programátor jsem měl přístup k datům ve fabrikách, v nichž jsem pracoval - ono tehdy bylo zabezpečení dat primitivní, na JSEPech vlastně žádné. Jen bylo třeba vědět, kterou pásku či disk nasadit ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 17.12.2016 19:12

Dobrý den, pane Juraxi (17.12.16 (14:46)) !

Maličko bych si dovolil Vás doplnit, pokud jde o rozdíl v platech dělníků a t.zv pracující inteligence za bolševíků. Výše dělnických platů byla odstupňována zhruba takto:

nejnižší dělnické platy byly v zásobovaní, vyšší v továrnách, podstatně vyšší měli hutníci a horníci a ještě o něco vyšší ti, kteří pro hutníky a horníky připravovali nová pracoviště, případně rozšiřovali stávající, na př. NHKG (Nová huť Klementa Gottwalda) nebo povrchové doly na uhlí, obsažené ve státním plánu, tedy politicky prioritní.

První a druhá dělnická skupina (zásobování, továrny) byla většinou platově níže, než zaměstnanci u nichž se vyžadovalo odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání technického směru. O platech horníků či hutníků už platí bez vyjímky to, co uvádíte ve svém příspěvku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 17.12.2016 21:51

Re: Dobrý den, pane Juraxi (17.12.16 (14:46)) !

No, nevím - pracoval jsem v továrnách strojírenských a elektrotechnických - to by byla asi ta Vaše druhá dělnická skupina - a tam mi to, co tvrdím, z dat vycházelo zcela přesvědčivě.

Nástupní plat VŠ v mých letech byl 1350 brutto po pěti letech studia a roku vojny (červený diplom nebo hutě etc. 1450) - to vyučenec už čtyři roky (neboť dva roky vojny) vydělával o dost víc. A ten handicap se tak do třicítky ještě zvyšoval - až tak po pětatřiceti letech věku dosáhl průměr platů VŠ tohoto věku ve fabrice průměru stejně starých vyučenců (i se započtením platů ředitelů a náměstků; ono zase byly dělnické profese - montéři, lidi na speciálu - co to vyrovnaly); a platilo to i když jsem vyloučil tyhle extrémy. No a v té padesátce se suma celoživotních platů v průměru srovnala - a do důchodu stihli VŠ v průměru vydělat přece jen víc jak vyučenci, ne ale o moc.

A jak pravím - středoškoláci to v průměru do šedesátky nedohnali - i když třeba mistři na dílnách byli placeni slušně - nezřídka víc, než jim podřízení nejlépe placení dělnící.

Podotýkám, že jsem to počítal z průměrů věkových skupin v roce výpočtu - ono v datech se dalo jít tak rok dva do minulosti, pak se záznamy mazaly - bylo málo médií.

Perlička - když dva vysokoškolští vzdělanci s dvouletou praxí jeli v roce 1975 jednat z moravského městečka na ministerstvo do matky měst ohledně konfigurace počítače, tak šofér, mimochodem mladší než my, co je nás tam šestsetrojkou vezl, měl s přesčasy měsíčně víc jak my dva dohromady (THP se přesčasy neplatily, přinejmenším tam, co jsem dělal) - aspoň se tím chlubil. Nedalo moc práce v SPS si ověřit, že moc nekecal - měl asi o dvě stovky míň. My tehdy měli celých 1600 brutto každý. A to, že nám dali šestsetrojku se vysvětlilo - byl začátek ledna a vůz netopil, takže k převozu papalášstva nebyl vhodný. Ale před ministerstvem reprezentoval ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bílý 18.12.2016 15:09

Děkuji moc za Vaši odpověď.

Vy to máte propočtené, já to beru odhadem co si pamatují, takže u Vás asi bude pravda. Jen jednu maličkost bych dodal: tady u nás v Praze byly platy přeci jenom vyšší, než u vás na Moravě a navíc v projekci se též platilo lépe, než jinde. No a konečně, ačkoliv jsem SŠ měl jsem plat jako VŠ. Jednak jsem se zřejmě uměl prodat a jednak jsem celoživotní dítě štěstěny. To se projevuje v současnosti třeba tak, že já důchodce (s mírně nadprůměrným důchodem) bydlím na (horních) Královských Vinohradech sám ve 4 + 1 první kategorie za 3.500 Kč měsíčně.

Srdečně Vás zdravím, přeji hezký den a mnoho štěstí a pohody ve Vánočním čase. Mirek Bílý

• reagovat
• nahlásit příspěvek