Jura Jurax 23.2.2009 14:50

No,

cca před pěti lety jsem si přivodil vnitřní zlomeninu kotníku, což mi v Brně na úrazovce promptně sešroubovali dvěma železy - čest a sláva jim, hrozili mi trvalými následky a ono celkem nic - a když mi později dávali tzv. chodivou sádru, lékař mně laikovi trpělivě vysvětlil, že můžu mít klasický gyps nebo jakousi moderní plastovou skořepinu, popsal mi pro i proti - a já si vybral klasický gyps, a zdaleka nejen proto, že byl grátis.

Ono holt ležet a žít s gypsem - najmě nechodivým - nese ssebou jistá omezení. A nepříjemnosti taky. Třeba jenom vyšplhat se s nechodivým gypsem do čtvrtého patra bez výtahu je celkem slušná posilovna. A dostat se dolů ze čtvrtého patra jen o něco menší. A v práci jsem se s gypsem - nechodivým a pak i chodivým - nevešel na WC - malé kabinky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Frank 23.2.2009 11:52

Opravdu nejlepší jsou ti pacienti, kteří si pořád na něco stěžují.

Nechci si zastávat doktorů, ale vaše pindy , že lehčí infarkt by byl možná lepší, jsou příšerné. Ležel jsem na JIPce měsíc s meningkokem a nějaká zlomenina je proti tomu procházka růžovým sadem. Nemáte ani ponětí o tom, to je to opravdu strádání. Viděl jsem kolem sebe tolik utrpení, o kterém nemáte ani potuchy. A nikdo si neztěžovat na netu. A pokud vaše přítelkyně není schopna vydržet nějakou tu bolístku, tak ji naučte chodit nebo ji vozte na vozíku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VT 23.2.2009 9:37

Milý Václave,

doufej, že nedopadnete jako moje žena a já. Po skutečně nešťastném pádu si žena zlomila ruku tak, že byla raději poslána  na Bulovku ke specialistům. Verdikt? Pokusíme se léčit těžkou sádrou. Po mnoha dnech bezesných, nemohla si ani lehnout, došlo k nejhoršímu. Ruka nesrostla (také věk kolem 60). Operace nutná, šrouby už v roce zůstanou a ani po roce už ruka není a asi už nikdy nebude plnohodnotná. Takže vařím, peru, že se na to... Přeji ti pevné nervy a výdrž. Snad dopadnete lépe. Zdravím z Brandýsa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tino 23.2.2009 7:31

Kdo je marod, neproklíná doktory

Léčení má tu vlastnost, že je nepříjemné. Míra nepříjemnosti je pacientem neovlivnitelná a jen zdravý člověk nepříjemnostem odolává, což je logický protimluv. Pozoruhodné na tom je, že čím zdravější člověk a tím i méně trpící při léčení, tím více nadává na lékaře a zdravotní personál. Ti, co vážně byli nemocní, trpěli léčením hodně, v naprosté většině velebí svého lékaře a děkují personálu za své vyléčení. Mnozí ale nevydrží tvrdost léčby a poruší léčebné postupy nařízené lékařem. Pak po nevyléčení proklínají doktory i zdravotní personál. Rozhodně si nepřiznají vlastní nedisciplinovanost v léčbě a hlavně pak zdůrazňují zlodějskost zdravotnictví, které je obralo o mnoho financí i času bez valného léčebného účinku.

Nejvíc nadává na doktory a zdravotní systém ta zdravější a nedisciplinovanější část populace. Ta opravdu marod tiše trpí a je vděčná za snahu doktorů a zdravotního personálu. Této části populace jsou třicetikačky u .  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

nO... 23.2.2009 7:16

Následnou embolii nepodceňujte !

Po uvolnění "svěráku" se do krve vyplaví sražené kousky krve, které dokáží spolehlivě zastavit jakékoli bolesti.Trvale.A světlu vstříc !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R.J. 23.2.2009 0:32

Dobrý postřeh,

na jedné straně úžasné výkony, na straně druhé pořád socialistický bordel. Jenom doufám, že mastné odškodnění ,které budou platit nemocnice zjednají nápravu. Jiná cesta asi není možná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlad1 23.2.2009 0:32

Od doktorů nechtějte soucit.

Zaskočil jsem před časem k doktorovi na kontrolu. Asi jsem byl drzý, nebo co. Bavil se se mnou přátelsky a klidně. Načež mne náhle nechal sebrat. Já týden staré auto před polinou, páč jsem si odskočil z práce. A za týden mne porcovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek