Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Žijeme v bublině na prasknutí
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Novák 20.5.2017 18:10Re: pitomý fejeton Pokud vím, třeba irská a španělská vláda se nezadlužila proto, že chtěla budovat infrastrukturu, ale proto, že poskytla záruky za insolvenci bank a ty záruky pak musela splácet (půjčit si na to). A ty banky nekrachovaly proto, že půjčily někomu kdo to pak nesplatil, ale proto, že nakoupily jakési (americké) deriváty, u kterých se posléze ukázalo, že nemají žádnou cenu. |
|
|
Z. Koutecký 20.5.2017 17:44Re: pitomý fejeton Nevím, pane Šejno, odkud své údaje čerpáte, ale podle údajů ČNB na konci roku 2016 stav zahraničního dluhu České republiky činil 3528,1 mld. Kč (tj. 74,8 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh zvýšil o 332,3 mld. Kč. A to jsme na tom ještě docela dobře, ostatní státy EU, zejména členové eurozóny jsou na tom vesměs ještě hůře. |
|
|
K. Novák 20.5.2017 17:41Re: Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, Nedávno jsem se dočetl v jednom článku v německých novinách, že VB dluhy nesplatila. Splatil je SSSR, a to zlatem a surovinami, částečně ještě v průběhu války. VB se po válce s USA dohodla na snížení a splatila jen 10%. My jsme naše jednotky ve válce z velké části zaplatili z našeho zlatého pokladu, který se před válkou podařilo dostat do Británie. |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 17:40"Kvantitativní uvolňování" je TOTÉŽ jako tištění peněz na rotačce v Německu r. 1923. S úrokem to nemá co dělat. Ty natištěné peníze se sice mohou půjčovat na úrok, to ale není jejich podstata. Pokud zavedete pro lidi záporný úrok, dostaví se KRACH. Všichni si totiž začnou své peníze vybírat a to zruinuje všechny postižené banky. Během Velké krize počátku 30 let zkrachovalo v USA cca 2000 úplně zdravých bank jen proto, že vkladatelé jim přestali věřit a chtěli si masově vybrat hotovost. Pak už dokonce chtěli místo papírků zlato a tak Roosevelt rozhodl, že vlastnění zlata bude trestné (a pomocí tohoto zákona okradl následně vkladatele o polovinu jejich peněz!). |
|
M. Prokop 20.5.2017 16:47Re: Můj selský rozum to nebere. To je omyl. Kdyby si ten, kdo nemá, půjčoval od těch, kdo mají, bylo by vše OK. Jenže oni si půjčují ryze virtuální peníze, vytvořené centrální bankou. Systém frakčního bankovnictví. |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 16:46:-P "Problém je s tím nesmyslným "růstem" za každou cenu." Růst znamená jen to, že se zítra budeme mít o trochu lépe než dnes. Vy se chcete mít hůře? |
|
|
M. Prokop 20.5.2017 16:43Re: pitomý fejeton Je dluh investiční, je dluh prožírací. Investiční (podaří-li se) je správně. Prožírací špatně. Jděte se vzdělávat. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 16:37Re: pitomý fejeton? Papirove penize jsou dost nestatny pripad. Pokud nebude tvrda statni intervence tak banka na namesti meho rodneho mesta bude pujcovat na kladny urok. S nepapirovymi penezi se muze stat kde co. Ve vetsine dalsich pripadu zaporny nebo nulovy urok samozrejme existuje. Doporucena cetba: Egyptan Sinuhet. No nevim kde zijete, ale ja jsem pouzival vymenny obchod dost casto (ted kdyz jsem v duchodu uz to tak moc nedelam). No ale jeste stale mne kamarad za podnajem nasi chaty plati ve whisky (presneji mne dava whisky - no holt antibabisak). |
|
|
M. Těhanová 20.5.2017 15:25Re: pane Pazdero Takže je to vlastně strašně jednoduché.Když si ČNB mohla vytisknout peníze a za tyto peníze nakoupit Eura, takže by tím vlastně mohla smáznout státní dluh. Nebo ČNB nemá nic společného s českým státem? Peníze by neměly vznikat z ničeho, nemají pak žádnou cenu. Vy v tom nikdo nevidíte jaká je to všechno obludná pitomost? Zchudneme tím my všichni, jenom ČNB se to nijak nedotkne. Na skutečnou ekonomiky, kde se vytvářejí nějaké hodnoty, tyto jejich finanční ekvalibristiky nemají žádný vliv... |
|
P. Rada 20.5.2017 14:52Re: pitomý fejeton? Za nedostatečné považuji to, že prakticky žádný bankovní systém není projektován na zápornou úrokovou sazbu. Za takové situace prakticky hned končí a soukromý sektor zvlášt. Banka prostě zavře dveře. Vyjímkou bývají intervence centálních bank, měnové reformy, finanční krize ... a další neblaze proslulé jevy. Přírodní systémy naopak od prakticky jen rozvojových trendů na které slyší banky pravidelně vykazůjí jak růst, tak běžně stagnaci a i pokles jako relativně běžné jevy. Směna v přírodě probíhá totiž přes nikoli fiktivní ale naopak nezničitelné hodnoty surovin a energií a to dává přírodním systémům daleko vyšší odolnost. Pro dnešní fiktivní bankovní systémy se však pokles stává ponětem nikoli jen zůžení služeb ale dokonce až kolapsu který se jak lavina může pro ztrátu podstaty finančního metabolismu fatálně přenést na celou společnost. Pokud např. banka nemá zajištěn kladný úrok - nedá úvěr obchodníkovi - ten nenakoupí - spořebitel nemá co koupit... přestane produkovat.. - a vše se zhroutí i když nezanedbatelné hodnoty ještě ze setrvačnosti také existují. Prostě proto, že na přímou směnu hodnot společnost už prakticky zcela odvykla/rezignovala. |
|
|
M. Těhanová 20.5.2017 14:37Re: pitomý fejeton Reagovala jsem na to, co psal pan Šejna. S administrativou bank to nesouvisí a to, že mají bankovní úředníci vysoce nadstandardní platy jenom ukazuje, jak vysoké úroky platí všichni za úvěry. Z poplatků by těžko byly miliardové zisky bank a na ničem jiném nevydělávají. Nesouvisí to ale s tím, co psal pan Šejna a ani moc s tím, co psal autor. Problém je s tím nesmyslným "růstem" za každou cenu. |
|
|
P. Rada 20.5.2017 14:25Re: pitomý fejeton? K tézi .."přebujelý administrativní aparát"... Bankovnictví je svým aparátem skutečné ve zvláštní pozici a to je znát už s toho, že platy bankovího úředníka bývají i násobné oproti stejně graduovanému ale např. ve školství zaměstnanému. Počty úředníků v souromé bankovní sféře přitom však pravděpodobně mnohanásobně převyšují státní sektor. Pokud už bych měl hodnotit přebujelost administrativního aparátu na většinu - pak ale spíše toho státně srávního - než soukromého. K "zamyšlení" pak předkládám, že málo kdo s občanů vůbec kdy o úvěrech jednal s úředníky nějaké státní/centrální banky. Její úroková sazba je navíc dnes blízská nule. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 14:23Re: pitomý fejeton? Pokud spolecnosti myslite stat tak centralni banky maji system s dostatecne pruznou urokovou sazbou . |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 14:19Re: Můj selský rozum to nebere. On je asi dost podstatny rozdil mezi pujckou kterou ma stat a ostatnimi pujckami. Pro statni dluhy selsky rozum neplati nebot stat muze menit pravidla hry. |
|
|
K. Pavlik 20.5.2017 14:13Re: Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, Popisujete jen ty uspesne pujcky, o tech ostatnich se asi takticky nezminujete a je jich hodne. |
|
|
M. Těhanová 20.5.2017 13:07Re: pitomý fejeton Jde o to, že to jsou virtuální peníze, čili: komu se co dluží? Dále - to, jak využíváte infrastrukturu, to si každý z nás zaplatí ze všech možných daní. To znamená, že nikdo nic nevyužívá zadarmo, jediný, kdo se na tom vlastně nepodílí finančně, je přebujelý administrativní aparát, který většina z nás ke svému životu nepotřebuje. Zkuste se občas zamyslet, než začnete dělat chytráka. |
|
|
P. Rada 20.5.2017 12:40Re: Můj selský rozum to nebere. Příznačně jste v úvaze pozapoměl reflektovat, že ke každé půjčce je přižazen úrok. Obvykle jde o kladné úrokování které pokud se dostatečně často opakuje vyprodukuje v systému sumu která je tvořena s podstatné části právě jen naúrokovanými penězi. Takto vzniká "bublina" o níž většina občanů ale téměř neví do doby dokud za své peníze může opakovaně směnit za relativně podobné hodnoty zboží či služeb. Každodenní platbou za cokoliv se takto společnost utvrzuje v doměnce, že peníze kterými disponuje jsou kryté jinými celospolečenskými ativy. Taková relace ale vůbec nemusí být blízká pravě a jeli rozdíl vůči příliš vypjatý - bublina praskne, splaskne... a peníze se najednou začnou jevit nepoživatelné a pod. |
|
|
J. Chaloupka 20.5.2017 12:25Kolem r. 2007-8 (nevím přesně) bylo někde uveřejněno, že VB splatila USA dluhy z druhé světové války, které si půjčila, vzhledem k tomu, že USA schválili zákon o půjčce a pronájmu. Tím pomohly VB zvítězit v druhé světové. Ale pravda, byla to jen taková noticka. A také jsme prý zaplatili vše do posledního knoflíku, co potřebovali naši letci, kteří bojovali v druhé světové. Také prý Haiti (na rozdíl od Dominikánské republiky, která je na druhé půlce ostrova) je chudé proto, že se cca 180 let vykupovalo z francouzského otroctví. Tak jak to s těmi dluhy je, platí se nebo neplatí? |
|
|
P. Rada 20.5.2017 12:19Re: pitomý fejeton? Mě spíš pitomé přijde, že společnost nemá systém s dostatečně pružnou úrokovou sazbou a i tím dlouhodobě rizkuje kolaps. Ten systém peněžních úvěrů je sice sám o sobě ideálně motivační. Pokud fakticky má kam se extenzivně rozvíjet a také k rozvoji dojde a přitom je výše úroku všech průvodních transakcí korektně stanovená - pak může být vše relativně v pořádku ba dokonce lze zažít nebývalý progres. Problém začíná pokud se do výčtů hodnot např. nezapočítávají negativní dopady investičních akcí. Stát např vybuduje dálnici která posléze nikam nevede (jen se třeba dlouhodobě stane neprůjezdnou z důvodů sesuvu...). Přitom u všeho asistují kladné úroky. Celek pak může vykázat nízkou hodnotu - zatímco peněz je v objehu neobyčejně hodně - až bublina praskne. Příkladnou oblastí kterou zřejmě i s dat dobře znáte ale která v diskusích často irituje emoce je rozvoj společnosti na fosilní dluh. Nezapočítávané dlouhodobé dopady externalit mohou způsobit celosvětově pokles výkonu ekosystémových služeb které však násobně překračují celosvětové HDP. Výsledkem dlouhodobě může být celkově hluboký ekonomický propad za situace extrémě vysokého objemu peněz provázející faktickou recesi. Konflikt následně může znehodnotit jak měnu tak životní úroven. |
|
M. Šejna 20.5.2017 11:45no jistě já provozuji doma socialismus, protože mám hypotéku na dům. Vlastním tedy nemovitost a splácím ji, takže jsem socialista. Správný kapitalista si žádný dům na hypotéku nekoupí. Správný kapitalista celý život šetři na nový dům, aby si ho mohlna stará kolena v důchodu konečně koupit. Do té doby tak nějak po kapitalisticku bydlí v nájmu u nějakého socialisty, který si na nemovitost, kterou kapitalistovi pronajímá, půjčil. :-D |
|
|
M. Šejna 20.5.2017 11:41pane Pazdero jak můžete intervence ČNB označit za zadlužování? ČNB si žádné peníze nepůjčila, pouze nakoupila cizi měny a cizí cenné papíry za nově vytištěné koruny. Tyto cizí měny a cenné papíry ale ČNB neutratila a nemusí je splácet, protože je má na "svých účtech". Pokud to bude nutné, tak ČNB ta svá aktiva v cizích měnách prodá. Takže kde Vy vidíte ten dluh? |
|
|
M. Šejna 20.5.2017 11:35pitomý fejeton skoro každá úspěšná firma využívá provozní úvěr, bez kterého by mnohokrát nemohla investovat do nových technologií. Hromada lidí si bere úvěr na nákup nemovistí. Je to špatně? V čem je splácení hypotéky špatnější, než bydlení v nájmu? Státy se mnohdy zadlužují proto, aby vybudovaly lepší infrastrukturu (dálnice, železnice a dnes už i kabely datových sítí). Co je na tom špatněho? A je zvláštní, že mnoho kritiků zadlužování, kteří tvrdí, že nikdy si nic nepůjčili, tuhle státní infrastrukturu "na dluh" používají a nepřipadá jim to nemravné. Auro článku by se měl jít vzdělávat a neposlouchat svého finančního poradce. Český státní dluh se pohybuje okolo 35% ročního HDP, což je realitvně málo, a hlavně podíl dluhu na HDP už několik let klesá. Tak co se autor fejetonu plaší? |
|
|
R. Langer 20.5.2017 10:33Re: Není to tak úplně pravda. Nájemci vybírání daní za Teď aktuálně mluví Venezuela. |
|
|
R. Langer 20.5.2017 10:31Re: Můj selský rozum to nebere. Vysvětlení je jednoduché, to je socialismus v praxi. Pro upřesnění - i v těch USA. |
|
|
P. Rada 20.5.2017 9:43Re: Dluhový systém. Ano v bankovnictví jde pravidelně o spekulativní pojetí principu trvalého růstu. Jen čistě teoretcky by banka mohla i peníze zkartovat. Konkurenční mezibankovní vztahy tomu ale zásadně brání. Banky daleko raději peníze emitují a čím více to přeženou oproti faktickému stavu ekonomiky - tím snadněji bublina nějakou formou praskne. Problém je i v tom, že bez bankovního systému by ekonomika ztratila pružný a potenciálně mimořádně motivační prvek svého metabolismu. Nebýt za tím vším lidská chtivost - nemuselo by v celém systému docházet k tak obludným disproporcím. |
|
|
P. Rada 20.5.2017 9:34Re: Pane Rada, je to daleko JEDNODUŠŠÍ Omyl - finanční dluh daný kladným úrokem nutně vzniká ve všech světových měnách nevyjímaje Číny... - nikoliv jen v Německu. Vzniká všude kde zkončila směna zboží za zboží či energii za energii a kde jednostranně převládla kladná úroková sazba navíc často nekorektně předbíhající faktický ekonomický efekt. Kladnou úrokovou sazbu udržují přitom banky už jen proto aby sami mohly fungovat. Dnešní finanční svět totiž oproti tomu reálnému nezná dlouhodobě fungující systém se záporným úrokem. Excesivním řešením principiálního nesouladu tak bývají krize až války. |
|
|
K. Pazdera 20.5.2017 9:22Re: Dluhový systém. V průběhu času se vždy objeví nějaký renomovaný ekonom, či ekonomka, kteří tvrdí, že honba za růstem je vlastně zbytečná a pro ekonomiku nepotřebná. Není to jen "tlačení" centrálních bank na "kladný úrok". V době uplynulých tří a půl roku ČNB vytiskla 1,5 bilionu Kč, bylo to protideflační opatření. Vlastně "zachránila" kladný úrok za cenu dalšího zadlužení. Tyto virtuální peníze využijí spekulanti až přijde jejich čas, na dalším, ještě větším získání nadvlády nad naším hospodářství...či se snad jen mýlím? |
|
|
K. Novák 20.5.2017 9:14Můj selský rozum to nebere. Když někdo nemá peníze, může si půjčit. Půjčí si od toho, kdo je má. Množství peněz v ekonomice se tím nezmění, jen se přesunou od jedněch k druhým. Půjčit si lze pouze tehdy, když někdo peníze má, čili půjčit může. Jakmile je rozpůjčuje, tak je nemá a nemůže už dále půjčovat. Zdá se ale, že existuje někdo, kdo má peníze pořád a může půjčovat donekonečna. Kdo to je? Kdyby to byly centrální banky, které by peníze jednoduše natiskly, měly by tím vyvolat pád hodnoty peněz, obrovskou inflaci. To se ale neděje, obavy jsou spíš z deflace. Placení kartičkou v tom nemůže hrát žádnou roli, na účtu peníze být musí a pokud se něco vyrobí nebo postaví, peníze na to musí být, jinak by se ekonomika zhroutila. Tak v čem jsou ty dluhy? Neumím si to vysvětlit jinak, než že ty dluhy jsou jenom jako, že někdo (stát) je označen jako dlužník, ten dluh jako uzná a splácí ho, když může, a věřitel je "trpělivý" a nenaléhá. Vypadá to jen jako mechanismus přesunu peněz ze státních kas do soukromých kapes. Čili jen mechanismus podobný třeba "církevním restitucím", kdy stát uznal nárok, který ve skutečnosti neexistoval, a nyní v tichosti platí něco, co vůbec nemusel. |
|
|
J. Schwarz 20.5.2017 9:08Re: Dluhový systém. Dluh vznikde vždycky, kdy jste s případnou platbou v prodlení. Ten, kdo počká se stává vaším věřitelem a vy jeho dlužníkem. Může nastat situace, kdy každý dluží každému, celkový dluh je vysoký i když vlastně skoro žádný není. Můžu mít v bance 10 milionů a přitom si dalších pět půjčit, banka mi v tomto případě půjčí velmi ráda. A co se týče emise peněz, tak ta, pokud by byla garantována zodpovědnými státy by mohla fungoval líp než zlato, protože zlata může být moc nebo málo, ale to pro danou ekonomiku pravé množství jen čirou náhodou. |
|
|
P. Vaňura 20.5.2017 8:51Není pravda, že se dluhy nedají řešit, je to ale drahé a ty dluhy nesmí být velké. Velká Británie obnovila po napoleonských válkách směnitelnost libry za zlato a tak provedla její revalvaci. |
