mh 16.9.2009 12:51

ilusionosti

u blbosti to je jisté, u vesmíru je jisté, že není ohraničen, nicméně jeho rozpětí je konečné, přečtěte si Einsteina a Hawkinga a budete mít jasno, hmota vesmíru je konstanta a inteligence lidstva též, část lidí jde s inteligencí nesmírně vesmírně nahoru, zrovna jako někteří s prachama, nicméně tupá a nuzná masa vše namrdá do konstanty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Puk 16.9.2009 0:44

Pane Husák, tak z toho bych si zase tak moc nedělal

Milý pane Husák, Váš příběh je sice veselý, dobře psaný a dojemný, nicméně normální a charakteristický; žádný důkaz nekonečné blbosti.     Kolikpak Vám je ???

Já jsem pravděpodobně o něco starší, a tak se mi to stalo alespoň dvakrát (což nejni nezbytně pravda, ale když já už si holt tak úplně všechno zase nepamatuju).

Poprvé to byla klika:  aktovka spadla hned v garáži, a já se dostal přez celé údoli do práce a zpátky bez dokladů, bez peněz , a bez chuti se o tom s někým bavit. Když jsem přijel domů, otevřel garáž a viděl ji tam, omdlel jsem štěstím a stálo mě to dva koňaky než jsem přišel k sobě . . .  Víte co by mi manželka řekla, kdyby se to dohmátla, a hlavně jak dlouho by to říkala? . . .

Podruhé to holt bylo horší - ta potvora spadla někde na ulici - a už jsem ji nenašel . . . čímž jsem si ověřil, jaká to byla poprvé klika. Tak jsem se (stran zraněného ega) začal vyptávat, jestli se to taky stalo někomu jinému. Když jsem své nové informace dal dohromady, zjistil jsem, že jsem vlastně hodně nalevo na křivce pravděpodobnosti.

Tak vidíte. Normálka - běh času, a ne důkaz nekonečné blbosti.        Puk

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 15.9.2009 22:50

Pane Husáku, ocenění největší:

ode dneška možná budu s to vyslovit či číst jméno Husák bez tamtěch dávných konotací. Dííky!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Spirit 15.9.2009 22:06

Pane Husáku,

ve Valticích, podobně jako kdekoliv v Zemi Moravskoslezské, se v předvečer svátku patrona místního kostela neslaví posvícení, ale HODY. Posvícení, které se slaví v Čechách, vzniklo jinak - jako výročí posvěcení místního kostela. Němci a Rakušané používají v obojím významu slovo KIRTAG. Do roku 1920, kdy přestaly být Valtice součástí Dolního Rakouska, se tam slavil jen Kirtag. Protože Češi (úředníci, lékaři, pošťáci, celníci, učitelé, ajznboňáci) se do Valtic stěhovali až po 1. světové válce, a navíc z míst (měst), kde hodová tradice dávno vymizela, Kirtag pokračoval až do roku 1945. Potom už to byly jen moravské hody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

maugli 15.9.2009 19:33

Historka skutekně

k popukání, takže hlásím, že jsem se málem popukal. Jen houšť!  :-))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jonas3 15.9.2009 13:24

kvadrat blbosti

Krasna prihoda...

Jinak mohu pridat z vlastniho soudku, kde byla blbost v kvadratu a mozna jeste nasobena kosmologickou konstantou:

Na sluzebne jsem byl ohlasit vykradene auto (ovsem zlodejem gentlemanem - nic neznicil, jen si ukazkove vyhackoval dvere a odmontoval obe zpetna zrcatka, otevrel kapotu a odmontoval predni svetlo... nic neposkodil, i sroubky mi tam nechal ). Zaroven se mnou dorazil pan v obleku, velice distingovany, ale velice vyplaseny. Take si dal doklady - celou diplomatku na strechu a rozjel se. A jelikoz to byl pojistovak, byla plna smluv. Ovsem korunu tomu zacal nasazovat sluzbu konajici policista, kdyz se mu pan snazil vysvetlit, ze ztratil osobni udaje, spoustu osobnich udaju a ze je to velky pruser. Na to policista vytrvale reagoval tim, at mu rekne jake ztratil doklady - obcanku, RP atd... Pan mu vytrvale opakoval, ze nic takoveho neztratil, ale ztratil smlouvy a pod s kvantem osobnich udaju. Policista utvrzen ve svem nazoru na osobni udaje stale chtel vedet, co teda pan ztratil - jestli teda obcanku, ridicak nebo kdovi co jeste. Pan mavajice svymi doklady, ktere mel u sebe, se marne snazil vysvetlit, ze tohle ma... Ale ze nema smlouvy s osobnimi udaji klientu uz policajt nepochopil. Asi po 20 minutach a 5. zachvatu smichu jsem se do toho vlozil a snazil se panovi pomoci s vysvetlenim toho, co vlastne ztratil... Marna snaha, absolutne nemozne. Cele to vzalo necekany konec, kdyz policista prohlasil "Tak ja to tam nejak napisu" a zacal datlovat. Dodnes by me zajimalo, co tam napsal...

Dodatek: pak prisel na radu muj pripad - po obhlidnuti auta (kterym jsem bez svetla a zrcatek musel dojet na sluzebu!!! - na pokyn onoho policajta) dotycny pise "...zcizeno prave predni svetlo...". Ohradil jsem se chybelo svetlo u ridice, tedy leve.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

qwerty 15.9.2009 13:23

Dcera mi zabouchla klíče

v autě s běžícím motorem.  Rezervní klíč jsem měl ve šrajtofli, která byla taky uvnitř.  Navíc jsem nechal sandály taky vevnitř - měl sem celou rodinu jen vysadit a jet do práce.  Haubnu jsem otevřel po 10 minutách, ale drátěným ramínkem jsem dveře otvíral asi půl hodiny.

Od tý doby vozím rezervní klíč přimotaný elektropáskou pod vozem, už se mi párkrát hodil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

sestřenice Běta 15.9.2009 11:40

blbec v nás

pane Husáku,

díky že jste zase jednou připomněl to, čemu bychom se mohli trochu víc věnovat - blbci v nás. (Psal o tom myslím už pan Horníček, ne?). O blbosti druhých víme vždycky hodně, ale o té vlastní...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 15.9.2009 9:56

No, blbost,

já bych dal přednost označní roztržitost, případně jistá nesoustředěnost daná přemírou povinností ...

Možná je to nějaké TO,

nicméně já dávám přednost tezi, že roztržitost je znakem géniů.

Stalo se cca před lety deseti, že jsem zaparkoval před hypermarketem. Vypnul jsem motor, zhasl světla, ukryl panel od rádia, sebral cigarety, zapalovač a mobil a nacpal to do kapes, popleskem na patřičnou kapsu jsem verifikoval přítomnost šrajtofle, pootevřel řidičské dveře, centrálním čudlíkem zevnitř uzamkl vůz, vystoupil, ujistil se, že držím v ruce klíče od auta, elegantně zabouchl ony řidičské dveře, přesvědčil se pohledem, že čudlíky ve všech dveřích jsou správně zalezlé a je tudíž korektně uzamčeno a ještě jednou jsem se ujistil, že to, co držím v ruce, jsou klíče od auta. Nebyly. Byl to zapalovač; klíče vězely vetknuty ve spínací skřínce uvnitř uzamčeného vozu. Obešel jsem vůz a pocloumal všemi dveřmi i víkem kufru, leč ač vůz nebyl nejnovější a měl své vrtochy, centrál tentokrát neselhal. I vyndal jsem mobil druhdy mi vnucený (připomínám - je to deset let tomu nazad - naco mně mobil, že - nejsem přece telefonující fanatik) a zavolal své paní - ta už mně zná a nosí ssebou rezervní klíče. Moje paní řídíc se s kolegy přemisťovala služebním vozem, handsfree sada reprodukovala hlasitě mé vylíčení události i pokornou žádost o pomoc - a posádka vozu včetně mé řídící paní vypukla v tak bujaré veselí, že prý způsobila zácpu na rušné křižovatce.

No, pak mě vysvobodili, akorát teze o  roztržitosti co znaku géniů se setkala s rozporným přijetím - specielně moje paní se přikláněla k názoru, že nejsem génius, nýbrž naopak individuum neschopné samostatné existence. Tedy vlastně blbec ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mlady.k.70m 15.9.2009 8:36

skleroza aneb za blbost se pltí

nejste sám i ja jsem v zimě položil brašničku sdoklady a penězěnkou na střechu auta pak jsem očistil okna od námrazy sedl a jel do práce  jen jeden KM  spadky jsem šel hledat pěšky  nenašel .Pak jsem po uřadech  hold za blbost se platí ať je to s vesmírem jak chce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JN 15.9.2009 8:17

a cokdyby jel za Vámi Chocholoušek ?

Říkáte : musím se s tím nějak vyrovnat ...a pane Husák, už jste zpátky z PL doma anebo se s tím ještě v tom blázinci stále vyrováváte ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vytrezvitel 15.9.2009 8:08

pěkné, jen s tím Einsteinem to

není úplně správně. On totiž kdysi slavný vědec vyřkl: "Existují na světě dvě věci, které jsou nekonečné. Vesmír a lidká hloupost." Pak se zamyslel a dodal. "U toho Vesmíru si nejsme úplně jistí".

• reagovat
• nahlásit příspěvek