P. Fiala 15.3.2012 17:37

Pohyby a změny organické i jiné hmoty i té myslící

Dva či tři tisíce roků znají vzdělanější lidé úsloví "Nevstoupíš do stejné řeky dvakrát" (mění se řeka i člověk vstupující). Opepřil toto úsloví fyzik v minulém století svou "Obecnou teorií relativity". Vše se pohybuje (i v atomech stále "něco kmitá"), mění se, rodí a zaniká a i pozorovatel z různých koutů prostoru, ať v mikro či makro světě, "vidí" - obecně vnímá různé vjemy ze svých čidel a různě tak vyhodnocuje k etalonu, stejně jako své "excitace" makromolekul v nervových zakončeních "pocitů", které jeho know-how od přírody dané i to získané během života v jiných částech mozku má.

Jenže těchto pocitů se člověk nenají, neoblékne se do nich ani před nepřízni počasí neschová, ani před nepřáteli se neuhájí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 15.3.2012 11:32

Výpočty "štěstí"

Už v první třídě nás učili, že např. hruštičky a a třeba knížky se se obvykle nemají sčítat. Přesto se najde dost hochštaplerů kteří tvrdí, že např. ty hruštičky (smyslové blaho) a knížky (duševní blaho) sčítat lze jako součástky smontovatelného štěstí. Obvykle se ukáže, že ty číselné kódy pro různá blaha jsou účelově zvolena tak, aby vyšel předem požadovaný výsledek (že nejšťastnější jsou lidé např. v Bangladéši).

Musíme si uhájit své právo, usilovat o své štěstí o své právo zahrnout do něj něco úplně jiného, třeba opačného než většina lidí (pokud tím nikomu neškodíme).

Konec konců honba za shora přiděleným kouskem štěstí by mohla skončit smrtí hlady, u přístroje na stimulování mozkových "center" štěstí, tak jako se to už experimentálně podařilo u potkanů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek