26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

FEJETON: Potíže s vinárnou

Hned úvodem upozorním, že tyto glosy, moje i kolegů glosátorů, najdete v písemné podobě na webu. Jako psaný článek má i tato glosa svůj titulek: Potíže s vinárnou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Hatina 4.11.2020 1:23

Zajímavá otázka, a odpověď má dvě části. Ta první, jistě že takto postižena zůstane jen část té generace. Nakonec, i dnes se část dětí - i s podporou rodičů i učitelů doma tvrdě učí. (Mohu osobně potvrdit)

A teď ta druhá část odpovědi, přímo klasické "co s těmi zbývajícími" až vyrostou. Z pohledu sci-fi (přesněji, starší sci-fi, tu novější už tak nestíhám) řešením bude, že je společnost bude tolerovat a bude je živit dál - čili jako dneska na socdávkách, akurát jich bude v populaci víc. Tak to viděl a popisoval jako samosebů sám veliký Lem. Ostatně, když se podíváme do depresivních příběhů J. G. Ballarda, tak ten rovnou konstatoval, že pro většinu lidí prace nebude, takže je přesunou do dovolenkových hotelů, ať si tam užívají až do konce svých dnů.

Radši nebudu spekulovat co by se stalo, kdyby na to společnost neměla dost zdrojů. Ostatně, zrovna teď probíhají v UeSej volby, a není tak vyloučeno, že to skončí občanskou válkou.

A že se tím zase vracím k Lemovi, jeho kafkovsky pojatý román Deník nalezený ve vaně - jeho hrdina, přespávající v toaletách velké státní instituce, a živící se zbytky z podnikových bufetů, to taky neměl lehký...

L. Písařík 3.11.2020 22:16

Souhlas, ale v tom případě bude stačit poslat všechny komiksy do mobilů. Ale co když nezbude nikdo, kdo by mobily vyrobil?

Dívám se na všechny velké starověké civilizace s pochybnostmi, jak vytesali jemné reliéfy do kamene bez znalosti výroby a obrábění kovů (třeba zrovna Inkové a Aztékové) nebo nádherné hladké sochy z ušlechtilého kamene a najednou konec. A místo nich divoké válečnické kmeny a lidstvo vrácené o půl tisíciletí zpět. Nebude to osud současného lidstva?

P. Labaj 3.11.2020 21:39

Tak jsem to zkusil. Ale nefunguje to. Někteří kámoši zůstali zespodu. :-(

P. Hatina 3.11.2020 19:49

Přesněji řečeno, ty metody existují pro generace lidí, co skutečně číst, od mala umí. Ale jestli se budou ještě nějakou dobu opakovat vlny kovidu a opakovaně vyhlašovaná distanční výuka, tak se to ty nejmladší generace číst pořádně nenaučí. A pro ně se potom bude komiksová četba docela hodit:)..Jen tedy pro ně přepsat do komiksů všechno co budou v životě potřebovat :)))

P. Hatina 3.11.2020 16:57

Že jsem si vzpomněl, na román Zmatek nad Zmatek od Verna. Jen závěr, světu hrozí (jako obvykle v románech) apokalypsa, ohromná zaplavená území, hurikány, zničená města, miliony lidí mrtvých a bezprizorních.

S blížícím se ohlášeným okamžikem chaos a beznaděj po celém světě vrcholí.

Až tedy na jakéhosi mladého inženýra, který si dovolil nalezené výpočty uznávaného koryfeje přepočítat, a objevil v nich závažné chyby, že se prostě nestane vůbec nic. Ale protože už nestačil své zjištění, včas zveřejnit (bo tenkrát nebyl tén internét, milé děti , musel by do redakce papírových novin, fuj), tak alespoň sám připil šampaňským celému světu a lidem na zdraví.

Lidi musí v něco doufat, aspoň v románech...

L. Písařík 3.11.2020 13:12

R^R^R^;-)

L. Písařík 3.11.2020 13:11

Je tomu dávno, ale mám pocit, že ten příběh vyšel napřed knižně, něco si z něj pamatuji, ale pokládám ho za příliš pražský fenomén sozva pochpitelný, protože většina občanů v Praze nežila a dosud nežijí. Pokud se týká komixu, myslím že vycházel na zadní straně nějakoho časáku pro děti, ale v té době jsem již o takovou literární libůstku opravdu nejevil zájem, vzhledem k věku. Prostě je to tak, jeden vdolky, jiný holky.

J. Jurax 3.11.2020 12:55

Ani mne komiksy neoslovily; a to jsem to po sametu, když se s nimi roztrhl pytel, ze zvědavosti zkoušel. Ono se s tím asi musí začínat v předškolním věku ... přes Polámal se mraveneček se jeden lety propracuje až k Thorgalovi ... :-)

Mám je furt za literaturu pro negramotné, i když v některých jsou pěkné obrázky ... :-) ... třeba od Saudka ...

M. Krátký 3.11.2020 12:40

chlubit se vlastní nedokonalostí je masochismus - baví vás to velmi ???

R. Langer 3.11.2020 9:05

Já vám připadám jako podrážděný, a napadám vás tím, že vás upozorňuji na to, že pokud takovým způsobem odmítáte komiks, okrádáte se o oblast umění vám zcela netušenou? Máte zajímavé představy o tom, jak vypadá někdo, kdo je podrážděný a někoho osobně napadá. Zkuste se mrknout do zrcadla, možná objevíte někoho mnohem blíž, než byste čekal. ;-D

R. Langer 3.11.2020 9:02

Jinak - když tady tak sleduji vaše projevy - vy jste asi nikdy nečetl jako komiks ani Rychlé šípy, že mám pravdu? ;-)

L. Písařík 3.11.2020 9:01

Ubezpečuji vás, že si rád ponechám svůj názor i přístup ke komiks. Necítim opravdu potřebu probírat se komiksem, abych se nedostal do stavu, který prezentujete podrážděním a osobním napadáním. Být ve vašem stavu, spěchám za dr. Chocholouškem - ale pozor - to bych udělal já - pro vás nemám žádné doporučení.

R. Langer 3.11.2020 8:58

Na Josefa se gentlemani hodnotí jinak. To by snad pochopili i ve Spojeném Království. ;-D

R. Langer 3.11.2020 8:56

Pokud máte skutečné vzdělání, a je vám vlastní umění číst, nikdy byste komiks nezavrhoval. Že se zrovna vám nelíbí, a že si ani nedokážete představit, že by mohl zpracovávat nějaká závažnější témata je pouze váš problém. A kdyby jste náhodou zjistil, co je to manga, to už byste se se asi opravdu nestačil ani divit. Jsou to ovšem vaše mezery, v tom vašem "vzdělání". To jenom tak na okraj... ;-)

L. Písařík 3.11.2020 8:04

Pořádný komiks jsem skutečně nikdy neviděl, nanejvýš tak 2 stránky, potom jsem si řekl: co tady děláš, na co je ti vzdělání a umění číst? A sáhl jsem raději po knize. Leč připouštím, že komiksy lidem, kteří nejsou ve čtení zdatní, mohou způsobovat jisté "literární" zážitky. Jo, a když vycházel ještě Dikobraz, tak někdy obsahoval i docela čitelné komiksy, leč dávno tomu, dávno. Stejně si nedokážu představit, jak by mohl být převeden do komiksu třeba Hemingwayův Stařec a moře. Ale možná, jako říká plukovnik Pickering - Anything is possible.

R. Langer 3.11.2020 7:53

Hm, ale takhle jste schopen tu myšlenku šířit i tam, kde byste to třeba nečekal. Kromě toho - vy jste vlastně nikdy žádný pořádný komix neviděl, že? ;-)

L. Písařík 3.11.2020 6:31

Pracoval jsem na montážích a tak jsem jednou přijel do nejmenovaného podniku ve Znojmě. bylo tak asi půl osmé, ale tabulky v oknech jedné kanceláře se prohýbaly pod bujarým zpěvem alkoholických písní, až to hřmělo: bylo totiž právě Josefa. Ti lidé asi nemohli býti gentle-te-many, že pane autore.

L. Písařík 3.11.2020 6:23

Vždy jsem pokládál komiksy za dílka pro lidi, co jsou se čtením naštíru.Pořád jsem přesvědčen, že ke sdělení myšlenek existují i jiné, kvalitnější metody.

V. Kolman 3.11.2020 6:11

Dávno, dávno již tomu pane Baslere. S nostalgickou slzou v oku vzpomínám na toho krásného draka, namalovaného na stěně Krakatitu. Zdalipak tam ještě je?

V. Kolman 3.11.2020 5:38

Že je Země kulatá?

Přejeďte globus náklaďákem a problém je vyřešen. Země je opět krásně plochá.

J. Basler 3.11.2020 5:30

Jj, taky mám pár vzpomínek na páteční odpoledne v IT pár let po převratu. Dalo se sednout, popít a až bylo dopito a doděláno, odkráčelo se domů. To ani nemluvím o době předpřevratové - tam mezi "dělnickou třídou a pracující inteligencí" byla vždy příležitost uspořádat neformání pracovní poradu... Nejhorší to bylo po roce 2005 v jedné firmě. Všichni jezdili autem do práce. Potom jsem dostal šéfa z Libanonu a ti "mezišéfové" měli takovej strach, že se ani láhev vína do firmy nesměla podívat. V tomhle směru je nejlepší současná doba home officu. I když se s vínem začne dřív, mezi obědem a večeří, podle nálady...

Ale vzhledem, k tomu, že A. trochu (byť hodně dávno - okolo 2K), několikrát jsem byl nahoře v Krakatitu - vzal mě tam J. Gavlas z ICZ, tak bych se i přidal...

M. Krátký 3.11.2020 3:30

K té vinárně moje hodně staré vzpomínky - v dobách před 30 až 50 ti letech jsme "pracovali" v prototypové dílně klasického strojírenství - dílna byla samozřejmě v přízemí a konstrukční a jiné kanceláře byly v patrech nad námi. A tak se to někdy seběhlo, že jsme si lahev vína ( jednu až více ) otevřeli velmi výrazně dříve než píše Aston a pak k nám nakouknul někdo ze shora a zeptal se naivně "na co pijete ?" a my mu svorně odvětili, že "na lačno !" - dobré ráno všem R^R^R^