27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

FEJETON: Na poslední chvíli

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Kylchap 7.1.2011 20:28

Madam,

to co se do tří dnů nevyřeší samo je naprosto zbytečné řešit.

J. Pašek 7.1.2011 15:33

Maňana, maňana, maňna . . .

Zejtra, zejtra, zejtra jak říká líný Mexikánec . .   .  .  . Do našeho revíru přistěhovala nová rodina. Zakrátko se jim narodilo děvčátko Alice.. Pořídili si štěně, labradorského  retreevera protože byl hnědý jako čokoláda, dostal jméno Hersey jako je Hersey čokoláda . . . Děvčátko rostlo jako z vody do krásy , a jak ten čas letí, začal stavěl před jejich domem školní autobus . . Prvňáček. Pokaždé, když jsem šel na špacír s naší Dívou, Herseya běžel očuchat a pozdavit se s Dívou . . .  Helsy . .  Helsy  . . Helsz Ali běžela a volala,  Díva vrtěla ocasem, když jí Ali hladila.  . . . Jednoho podzimního dne jsem našel v naší  schránce modrou obálku s paselkou namalovanou známku a kostrbatým hůlkovým písmem adresa" Od Hersey Dívě  . . Otevřu  . .  "Dívo, Hesey tě má rád , posílá ti svojí fotografii a žádá poslat mu tvojí. Na fotce byla Ali,  na hlavě slamák, farmářské texasky s náprsenkou na kšandách, mámy obrovské sluneční brýla u nohy tlemící Hesey.  . . Nu, jako vysřižené z časopisu.  . . Manželka řekla  . . .Ty to umíš, napiš něco, já vyberu nějakou fotku Dívy  . . . Já opřel dopis o lampičku na psacím stole, to abych nezapoměl . . .Zejtra . .zejtra . .zejtra . .  Zanedloho jedu do práce a u jejich domu stáli stěhovák.  . . . Ptám se manželky, proč. . .To nevíš? Zbláznili se, rozvedli se, museli prodat dům . . A kde je paní Goodings a Ali?   . . .Odstěhovali se do Pennsylvánie k rodičům. . . . Poslal jsi ten dopis s fotkou co jsem ti dala?  . .Ne . . . A já bych radši držel deset ran opratí přes zmrzlou hubu   . .  .  Jesti ještě někdy dostanu tak krásný dopis, odpovím ten samý den . . .  Dopis od Ali? Ten mám ůmyslně přený o tu lampičku dodnes . . .  

M. Martinovská 7.1.2011 15:19

Moc hezký článek! Až na tu fotku.

Doplňuje se mi to s jiným článkem o prokrastinaci. 

Ať ty hromady obinadel opravdu nepotřebujete!

M. Bílý 7.1.2011 13:57

K Vašemu dotazu, paní Boublíková, jak jsem na tom.

Coby důchodce tak fifty fifty. Žena nedovolí, abych se flákal nad míru. Ovšem coby pracující inteligent (projektant) jsem měl ještě třetí strategii. Přidělenou poštu (po vyřízení toho opravdu neodkladného) jsem dal do spodního pravého šuplíku psacího stolu, říkal jsem tomu:  na siláž. Nevěřila byste, co věcí se časem "vyřídilo samo". Zlatej socialismus. Člověk, který měl nos se nepředřel.

J. Kombercová 7.1.2011 12:35

Nesmělý dotaz:

Paní tchyně četla? :)

F. Matousek 7.1.2011 8:30

me spíse napadlo

ze jsou-li lékérnicky vyhovujívící natolik, ze jsou sbírány a darovány jinam, nebudou jiste zas tak spatné, aby se ze zákona musely menit.

A ze tedy nejde ani tak o kvalitu nove vybavenych, jako o necí kseft. Za ta léta co jszdím uz mám lékárnicku x-tou, vzdy novou a lepsí, která se potom rusí a shání nová platná.