6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

FEJETON: Divná setkání

Minulý týden jsem byla na besedě o Ázerbájdžánu, do které se čile zapojilo několik Ázerbájdžánců, kteří patrně žijí v České republice. Besedu uváděl film Úžasný Ázerbájdžán, promítaný v rámci každoroční akce Jeden svět na školách.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Urban 4.12.2013 20:58

Soudružka blábolí o Azerbajdžánu

a Chartě. No bodejť by se zpovídala ze své likvidace ÚSTR.

T. Czernin 2.12.2013 22:18

Zoufalá bába

sviní veřejný prostor svými výlevy v pátečních LN. Přestal jsem je kvůli tomu kupovat, to vzteknutí mi opravdu za ty peníze nestojí...

J. Pospíšil 2.12.2013 15:42

Proč?

Vážená pí.Šustrová,nevím proč se zabýváte Azerdbajdžánem,když už torzo vaší Charty chce něco udělat pro blaho lidu tak se přičiňte na domácí scéně! Zatím to je naprostá bída a to co jsem jako mladý obdivoval(jsem r.46)s přibývajícími souvislostmi dokazuje,že vaše vnímání světa je naprosto scestné.Přesto vám přeji užijte si zbytek života v klidu a pohodě.

I. Cerman 3.12.2013 15:09

Re: Proč?

...jako člověk poctěný v tomto fejetonu negativní přízní paní Šustrové si rovněž dovolím položit otázku, co vlastně Azerbajdžancům chce radit?

V článku podrážděně odmítá nutnost zabývat se hlouběji otázkou lidských práv i demokracie, ale až azerbajdžánský lid svrhne tyrana a začne budovat demokracii, která se pozná dodržováním lidských práv, měly by ho asi takové otázky zajímat. Nebo dopadne jako my, nebo jiné posttotalitní státy východní Evropy.

J. Vyhnalík 2.12.2013 14:27

Divná setkání

Paní Šustrová ta setkání přišla divná, ale co teprve druhé straně! ;-)

I. Cerman 3.12.2013 15:10

Re: Divná setkání

Mě přišlo nejdivnější, že mi vyčítá něco, co jsem vůbec neudělal. To malý -ch- ve slově Charta v článku vůbec nemám.

P. Papež 2.12.2013 10:10

Hroší kůže

Hroší kůže kritizuje to, co sama provádí. Vyžírka.

J. Kulišek 2.12.2013 6:17

poznamka

V muslimskych zemich je s tou oposici a svobodnymi volbami nutno jednat opatrne. Ono se totiz nemusi myslet to co mysli zapadni clovek, ale jde o nastoleni vlady islamistu  a jejich krutovladu svobodnymi volbami , nebo vystridani autoritativni, ale snesitelne vlady za horsi diktaturu. Zatim zapadni levicovi intelektualove tim jsou povestni, ze podporovali ve vetsine islamskych statu, zmenu k horsimu.

I. Cerman 2.12.2013 0:57

...ještě k "navážení"

Ve svém blogu se "navážím" možná do revoluční skupiny kolem Petra Uhla, ale ne do prof. Patočky. Kromě toho se i tam snažím aspoň stručně uvést, že v Chartě existovala názorová různost a čtenáře blogu, který je určen nejšírší veřejnosti, upozorňuju na přehlížený význam křesťanského křídla Charty, ať už jde o katolíka Václava Bendu, nebo evangelickou myslitelku Boženu Komárkovou, nebo další méně známé postavy. Myslím, že v době, kdy chartistka Lenka Procházková vede mravní boj proti katolické církvi a oživuje primitivní proticírkevní propagandu, je důležité na to upozorňovat.

J. Kulišek 2.12.2013 6:06

Re: ...ještě k

Proto bylo v sametove revoluci nemozne nejak uvazovat o zakazu komunisticke strany, nebo pozadovat potrestani tech co delali bezpravi. Mnoho chartistu byly lide, kteri se v minulosti prilis hluboce zapletli s komunistickou stranou a take byl dost tech kteri presvedcenymi marxisty ci komunisty zustali. No a takovi se spise prodrali do popredi, ti co byli uplne jine orientace, krestanske co konservativni, zustali vzadu, nebo uplne zapomenuti.

Š. Hašek 2.12.2013 16:38

Re: ...ještě k

Mnoho chartistů byli echt stalinisté. Později přešli na levicovou úchylku komunismu s lidskou tváří.

Co proboha mohli říci v roce 1989? Nic a jen nic.

I. Cerman 2.12.2013 0:55

Šlo o Kanta, ne o skandál, paní Šustrová.

Ve zmíněném článku mi nešlo o to se "navážet do prof. Patočky", není to žádný skandální útok, cílem článku je upozornit na to, že klíčem k mravnímu odkazu Patočky pro Chartu je jeho skrytý odkaz na Kantovu Metafyziku mravů v eseji O povinnosti bránit se proti bezpráví. Jelikož se zabývám osvícenstvím, tato okolnost mě dlouho zajímala, mimo jiné proto, že Patočka se ve své filozofii před rokem 1977 od "moderního osvícenství" spíš distancoval. V článku pak přehlížím vývoj Patočkových názorů na politickou etiku a zmiňuji i jeho problematické texty z let 1967 až 1970. Ty kritizoval jednostranně už Emanuel Mandler, jehož kritika je značně jednostranná a spíše osobní. V 70. letech se zase staly terčem kritiky brněnské disidentky Boženy Komárkové, která v Patočkově přednášce o filozofii českých dějin viděla projev prosovětské kolaborace. Zkrátka každý, kdo sleduje problematiku ví o těchto textech a node mne by bylo nepoctivé, kdybych v interpretaci Patočkovy etiky jejich existenci zamlčel.

Všechny tyto texty byly už někde zveřejněny, je možno si ověřit, co píšu. Nevím, co je skandálního na tom, když o Patočkovi uvedu, že odkazoval na Kanta. Chartu s malým ch v článku nemám a myslím, že autorčino přirování mého článku "k Rudému Právu a estébáckým textům" je značně přestřelené a zcela mimo realitu.

Nicméně v redakce LN Orientace dala článku dala jiný název a mezinadpisy a něco připsala i do textu.

Možná by paní Šustrová mohla obsah článku vylíčit trochu korektněji, kdyby ovšem nemusela věnovat půlku článku situaci v Azerbajdžánu....

J. Václavíková 2.12.2013 11:12

Re: Šlo o Kanta, ne o skandál, paní Šustrová.

A ona přirovnává k Rudému právu Váš článek, anebo jen výraz charta?