Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Civilizační limit
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Holíček 30.8.2018 15:17Vidím ještě jeden moment, co mě irituje. Ten viadukt byl prozkomám, proměřen a navržen k rekonstrukci. Projekt vypracován a náklady stanoveny expertně. Hlavami pomazanými a firmami prověřenými. Co se nestalo? Hned tři neschopné pilíře se ukázaly být přehlédnutelnými. Jak je to možné? O kolik se stavba opozdí, prodraží a co se ještě objeví? |
|
V. Novák 30.8.2018 18:35Re: Vidím ještě jeden moment, co mě irituje. Do těch cihlovejch oblouků se nevidí. To byste chtěl moc. Mě překvapuje, že jsou poškozený jn 3 - přece jenom, 40. léta 19.(!) století... Objevit se může opravdu ledacos. |
|
|
V. Novák 30.8.2018 14:57Předpjatý beton je běžná stavební technika a ty kabely se samozřejmě kontrolovat dají - a taky mají. Defektoskopie není žádná horká novinka. Mimochodem - kabely u visutých a zavěšených mostů se taky nekontrolují jen pohledem - dovnitř e musí "podívat" defektoskop. Ovšem to se musí taky skutečně dělat a ne jen dát razítko, jak tomu bezpochyby bylo u té trojské lávky. Jak v Janově, nevím, ale nic bych za to nedal, že příslušná firma šetřila... |
|
J. Lepka 30.8.2018 18:13Re: Předpjatý beton je běžná stavební technika Pokud jsem dobře pochopil mnohá vyjádření odborníků, statiků. mostařů a tak, byly u trojské i nymburské lávky kabelové tunely zalité betonem, to se tam endoskop asi těžko protlačí. Snad by to řešil rentgen, ale existuje vůbec nějaký, co by to zvládl ??? |
|
|
V. Novák 30.8.2018 18:33Re: Předpjatý beton je běžná stavební technika Do nosných kabelů Golden gate Bridge se taky endoskop neprotlačí - používá se, pokud vím, gama zářič, nejspíš iridium, dříve snad i kobalt 60. Rentgen by musel být hodně tvrdý, vyžadoval by pořádné napájení a kromě toho X-záření dost difraktuje, my nesměli zapnout rentgen dokud byl někdo v místnosti. Když jsme dělali rebgeovou krystalografii. Popáleninyod tvrdýho X jsou hodně hnusný. A blbě se léčej. |
|
P. Kubáč 30.8.2018 14:16Betonové mosty jsou neopravitelné Do betonu vniká vhlhkost a oxid uhličitý, které oba způsobují, že beto se stává tvrdším a křehčím než předpokládal technologický návrh mostu + rezavění ocelového armování + rezavění lan v přepjatém betonu. Vydrží snad stavby ze sopečného betonu antického typu, ale žádný dnešní betonový most se věku Karlova mostu nedožije |
|
|
O. Mayer 30.8.2018 13:34U podobných těžko předvidatelných neštěstí.. .. stojí za to vzít také v úvahu, kolik lidí by asi přišlo o život, kdyby ta auta dále jezdila tou klikatou státovkou a ne po té jistě velmi odvážně postavené dálnici. Jako občané státu, jehož stavební kapacitu na několik let zcela zarazil 20 km úsek skrz několik oblých/komolých kopečků bychom se měli spíše zdržet jakýchkoliv předčasných soudů. Ano, mosty občas (zřídka) spadnou, zemětřesení 1x fatálně poškodilo atomovou elektrárnu a očkování může (opět velmi) zřídka někoho vážně poškodit. Jak lákavé a (ne)bezpečné jsou ale alternativy? |
|
|
M. Pivoda 30.8.2018 12:34Inovace technologické a sociálně-ekonomické Čekám na statistiku, kolik lidí v Česku asi spáchalo sebevraždu v důsledku sociálně-ekonomické inovace po listopadu 1989. Zatím se čeští historici tu a tam vyjařovali jen ke ztrátám lidským a materiálním v důsledku české sociálně-ekonomické inovace v roce 1948. --------------------- Většina lidí si přeje inovace, nikoliv setrvání v době kamenné. Experimentální přístup k (jakýmkoliv) inovacím je produktivnějším přístupem, než přístup jednorázovou implementací teorií velkých (sebevědomých) myslitelů. Pravděpodobnost, že spadne most je stále menší, než že nás svými výrony zahubí slunce (12%), nebo na nás spadne nějaký větší asteroid (méně než 1 promile). |
|
|
O. Mayer 30.8.2018 13:19Re: Inovace technologické a sociálně-ekonomické .. nemusíte čekat, statistiku sebevražd vede ÚZIS a lze jí najít do 30 vteřin (ostatně tato data existují už skoro 150 let do minulosti). Souhrnně lze říci, že sebevraždy u nás globálně klesají od roku 1966 (což souvisí s nesjpíš s psychiatrickou péčí) a po roce 1990 došlo spíše k propadu něž nějakému vzestupu v důsledku sociálně ekonomické inovace. Jediná chvíle kdy bylo možno najít nějaký přechodný vzestup bylo kolem roku 2011 (ale zdaleka sebevraždy nevystoupali na úroveň osmdesátých let). Pokud chcete ovšem údaj typu " nový režim zabil x lidí" , tak toho se bohužel nedočkáte, neboť se vám nejedná o statistiku, ale politický argument. Každopádně, za tohoto režimu prokazatelně došlo k sebevraždě několinásobně méně lidí, než za toho minulého (a to i když vezmeme v úvahu časový faktor) |
|
|
M. Pivoda 30.8.2018 14:01Pro Otto Mayera Samozřejmě, že souhlasím s tím, aby byla bezpečnost mostů kontrolována. Já jsem chtěl poukázat na to, že reakce veřejnosti na spadený most byla neúměrně vysoká kvůli čtyř desítkám mrtvých. Přibližně tolik mrtvých muselo být například dosaženo v Česku v době metanolové aféry, než české úřady konečně začaly konat. A pokud jde o sebevraždy kvůli politickým změnám: Vím, že právě kvůli změně politického systému spáchala sebevraždu (skokem z okna) vedoucí kontrolního oddělení na VUT Brno. A žena, která tu kontrolorku na VUT Brno pak vystřídala, se dopustila prokazatelného kontrolního podvodu. Rektora to nezajímalo. |
|
|
J. Jurax 30.8.2018 11:33No jo, řekněme konstrukční odvaha, ne-li přímo pochybení, jenž případně v době projekce ještě jako pochybení vnímáno nebylo, obtížná až nemožná kontrola klíčových prvků konstrukce (ta lana zalitá v betonu), nedostatečná údržba (stojí peníze), případně jen šlendrián nebo nedostatek znalostí ... a ono to spadne ... |
|
|
J. Lepka 30.8.2018 10:52Ony existovaly výhrady vůči konstrukci janovského mostu de facto od prvopočátku. A pokud jsem dobře pochopil, základní problematickou veličinou byly betonem zalité napínací kabely, což znemožnilo včasnou identifikaci prorezivění, tedy totéž co v trojské a nymburské lávce. Ovšem v Janově ještě umocněné velmi odvážnou konstrukcí a hlavně naprostou ignorancí působení soli, která se mikrotrhlinami poměrně snadno dostala až k napínacím lanům. |
|
|
P. Harabaska 30.8.2018 11:26Re: Ony existovaly výhrady vůči konstrukci janovského mostu Němci v minulých letech nahradili řadu mostů postavených na německé dálnici v padesátých letech se zabetonovanými předepjatými lany právě kvůli nebezpečné a nekontrolované korozi. |
|
|
J. Sinnreich 30.8.2018 4:51Zkouska Pri testovani Nuselskeho mostu (1975) v Praze pouzili tehdejsi projektanti zcela neobvyklou metodu zatezovani. Na most najelo 66 tanku T-55 (pocitam ze bez posadky, jenom s ridicem) a merilo se pomoci tensometru, zda je deformace v norme a most nespadne pri pouziti sovetskych vagonu metra. Zajimalo by me, co by se stalo s tanky a ridici,kdyby nebyla. https://www.youtube.com/watch?v=VfSoBPn1ryE |
|
|
J. Jelínek 30.8.2018 8:01Re: Zkouska Ta metoda nebyla nijak neobvyklá. Zajímavější bylo dynamické zatěžování mostu pomocí raketových motorů na tuhé palivo. A kdyby most nevydržel statické zatěžování tanky? Inu, nahoru by neletěly. |
|
|
J. Lepka 30.8.2018 10:46Re: Zkouska Přesto se musel, pokud mne paměť nešálí, instalovat rošt rozvádějící zatížení sovětských vagónů do pilířů. |
|
|
J. Jelínek 30.8.2018 12:10Re: Zkouska Také se mi něco takového vybavuje, ony ta sovětské vagóny byly poněkud těžší. |
|
|
O. Kratky 30.8.2018 14:32Re: Zkouska Máte pravdu, rošty tam jsou, coby kluk jsem tam byl na prohlídce při dokončování kolejí. Nicméně rošty jsou po celém dně z hodně vysokých I profilů, nevím jestli jsou do pilířů ukotveny, spíše roznášejí hmotu vagonů po celé ploše dna tunelu. |
|
|
V. Novák 30.8.2018 14:53Re: Zkouska Ne - ten rošt nemá se dnem tubusu nic společného, je to vlastně samostatný most v mostu, samostatně položený na pilíře. |
|
|
V. Novák 30.8.2018 14:50Re: Zkouska Ty tanky tam nebyly kvůli sovětským vagónům metra, protože o ty se staral a stará roznášecí rošt uvnitř mostu. De facto další most, tentokrát ocelový. A ten se dá kontrolovat dobře a opravovat taky. Ostatně už jednou kompletně opraven byl, pracovalo se o víkendech a postupně vyměňovali popraskané, ne ovšem zkorodované součásti. Původní návrh byl, že nebude v Praze metro, ale podpovrchová tramvaj, která pojede po povrchu a jen v centru se dostane pod zem. Proto tak dlouho trvalo vybudování Hlavního nádtaží a Muzea a vše se kopalo z povrchu. V mostě pak mělo být na dně tubusu nasypáno štěrkové lože, do kterého se měly ukládat normální koleje. Naštěstí tenkrát sovětští odborníci ty naše přesvědčli, že je to celé blbost a vybudovalo se metro. |
|
|
J. Lepka 30.8.2018 18:21Re: Zkouska A teď tu blbost chtějí oprášit v Brně. Ale ještě k Nuselskému mostu. Jednou, nedlouho po spuštění do provozu jsem měl zkušenost se projet metrem, když zrovna mašinfíra honil nějaké zpoždění, tak to práskal co to šlo a ve vagónech hladina hluku atakovala práh bolesti. |
