Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ESEJ: O filosofii tak i onak
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
S. Moc 13.3.2012 23:57skvělé naprosto přesná úvaha, Specielně tam, kde autor vytýká filosofům, že se domnívají vyřešit věci které leží za naším trojrozměrným světem a trojrozměrným myšlením. Navíc naprosto geniální postřeh, že tam odsud k nám pronikají občas signály... Materialismus těm signálům přisuzuje jen nepoznanost, ale pořád je řadí do našeho světa. Zatímco jiní filozofové za nimi tuší vidět ty jiné dimenze... |
|
|
P. Hlosta 13.3.2012 19:05Pane Frýbort, vaše úvaha za tři mínus! Jednak úvaha únavně dlouhá. Jejím smyslem se nedá nijak filozoficky zaobírat a tím se sama dehonestuje na bezobsažnou. Jistěže se dá filozofovat, dlouze, přiměřeně, krátce i mlčky a to o čemkoliv. Je to práce mozku a pro mnohé i zábavná. Tato činnost mozku se však nedá nazývat filozofií, jak autor nám vnucuje. Filozofie je myšlenkový směr. Filozofických směrů je jistě spousty a jejich studiem se můžeme obohatit. Kupříkladu takový stoicismus je filozofický směr. Jeho držením se doslovně bychom nemohli dosáhnout onoho blaženého stoického vrcholu. Je to jen návod ke způsobu žití a ne dogma. Autor dělá z filozofií ideologii. V tom je jeho zásadní omyl. Možná ho spletl onen Marx, kterého sám uvedl jako filozofa. Komunistická ideologie ale ani zdaleka nebyla filozofickým směrem, pokud syrový materialismus se z ní nevyjme jako základní filozofický směr. Ideologie totiž vzniká použitím filozofického směru. S pomocí ideologie pak lze i lidi vést tou úzkou uličkou tam, kam se jim původně ani jít nechtělo. Filozofie je však široká pláň a ne úzká ulička. Je to životní styl ve směřování. Co nás v životě potkává nevzniká z filozofie kterou uznáváme, ale co nás potká, můžeme s pomocí své filozofie ovlivnit. Možná se i v mnohém mýlím, ale ideologii o zbytečnosti filozofie si vnutit nenechám pane Frýborte. Nevypil jste přes míru vína u psaní této úvahy? |
|
J. Václavíková 14.3.2012 1:04Re: Pane Frýbort, vaše úvaha za tři mínus! Dík za Vaši námahu, i když to tu může vypadat na házení perel, no, však víte. |
|
|
J. Charvát 13.3.2012 18:56Díky, pane LF. Jsem rád, že někdo dokázal tak pregnantně zformulovat to, co sám cítím.Vznešenou prázdnotu a zbytečnost filosofie, která lidem nic nepřináší, toliko svým nositelům více či méně dobře placená místa v šeru universitních pracoven. Neb, jak správně píšete, kdykoli se filosofové pokusili ze svých košatých úvah odvodit něco praktického, vznikl z toho buď nesmysl nebo přímo katastrofa, podle toho, kdo se té úžasné matérie posléze zmocil. Opravdu bych se přimlouval za odsouzení filosofie do sféry osobních a tudíž z veřejných zdrojů nehonorovaných zálib. Koneckonců, žádné prostředky k tomu nejsou ani zapotřebí - stačí papír a tužka, a hodně volného času... |
|
|
P. Hlosta 13.3.2012 19:12Re: Díky, pane LF. Tak přesně za vás Frýbort mluvil! Vám je škoda duševního bohatství od věků lidstvem střádaného. Vám stačí uzený žebírko, zelí, brambor a pivo. Co vy jste kdy četl?! A co jste při tom byl schopen vůbec pochopit?! PCHE!! |
|
|
V. Vlach 13.3.2012 21:58Re: Díky, pane LF. Máte ve svém nitru negativní energii pramenící z nedostatku duševního uspokojení,za které si ovšem můžete sám,jinak by jste to tak velejemně neprozradil.Nerozumíte Podstatě,proto je každá úvaha pro Vás košatá(nedostižitelná),vzdáváte hold materialismu,který Vás určuje a nekonáte nic pro anihilování negativní energie pěkně si lebedící na Vašich nedospělých představách-iluzích. |
|
|
J. Kanioková 13.3.2012 13:32Pane Frýborte, tentokrát absolutní 1***** Jen malé připodotknutí - Ženy: Jedno jim ale chybívá: zalíbení ve hře. V naprosté většině to je trochu jinak. Je pro to daleko jednodušší vysvětlení - nemají čas! Od mala jsou programovány na dobré fungování rodiny.. Což je funkce tak náročná, rozmanitá a obrovsky zodpovědná.. a o sny připravující velmi neúprosně, střízlivě a velmi brzy.. A většinou ty nejlíp to zvládající, stojí právě za těmi "snícími kluky až do smrti". |
|
V. Němec 13.3.2012 9:11Když Když se člověk zamyslí nad některými obecně příjmanýmy moudry často zjistí že je to ohromný nesmysl |
|
|
Z. Jaromír 14.3.2012 4:47Re: Když Jakkoliv je takový požadavek nefilosofický, prosím o nějaký příklad. Jinak musím říci, že pan Frýbort je zručný stylista. To mu jaksi umožňuje s lehkým srdcem vyjádřit se takřka ke všemu. Nakonec je mu jedno, o čem mluví, jen když píše, píše, píše. Zatímco už ve starém Řecku se obec pyšnila tím, že si může dovolit živit filosofa, pan Frýbort po dvou a půl tisíci letech tříbení lidského ducha míní, že filosofie jako povolání je nesmysl, a pokud tu má obstát, tak snad akorát jakožto volnočasová záliba nějakého toho pošetilého jedince atd. Jste, pane, hlupák, a to myslím vážně, neboť napsat třeba tu blbost o Kantovi (co ten chudáček mohl tak asi vědět o životě, že ano....) může pouze a pouze hlupák. |
|
|
V. Němec 14.3.2012 12:57Re: Když Vážený příklad vám dávat nebudu jednoduše ty obecná moudra které se vám vybaví podrobte kritice a jistě při vašich schopnostech sám na nějaké ty nesmysly prijedte . Jinak vám děkuji za vaše hodnocení mé osoby teď již vím že jsem alespoň něco já vám to bohužel nemohu oslavit neb vás neznam |
|
|
P. Lenc 13.3.2012 9:09Krásné,děkuji. |
|
|
J. Boleslav 13.3.2012 15:01Re: Krásné,děkuji. Připojuji se. |
|
K. Kužel 13.3.2012 5:52Že by nakonec měl pravdu... Ludwig Wittgenstein, když řekl, že všechny podstatné problémy vyřeší přírodní vědy (hlavně fyzika) a na filozofii zbude jen vysvětlování pojmů? Jednu dobu jsem pojal podezření, že filozofové se dali na filozofování, aby si vyřešili nějaké svoje osobní problémy - úzkosti apod.(podobně, jako se to říká o psycholozích). Ale ta hravost bude asi lepší motivací. |
|
|
K. Kužel 13.3.2012 6:10Re: Že by nakonec měl pravdu... Ostatně Arthur Schopenhauer, v článku zmíněný, je velmi dobrou ilustrací: Četl jsem kdysi jeho útlou knížečku, ve které krásně logicky vybudoval teorii převtělování. Bylo to velmi kompaktní, až elegantní. Jenže v samém základu bylo dosti podivné pojetí nekonečna. S moderním pojetím nekonečna (B. Russell) by to vůbec nefungovalo. |
|
|
J. Poláček 13.3.2012 9:23Re: Že by nakonec měl pravdu... Brilantní článek. Souhlasím z tím že filozofie může být obecne považována za činnost při které se snaží někteří lidé vysvětlovat chod vesmíru. Možná autor jako člověk veskrze praktický a světaznalý lehce tendenčně umenšuje pole filozofie jan na "profláknuté" firmy, různé podivíny, introverty ,...., Možná by nezaškodilo se zamyslet i nad jistou "spekulací" že bychom měli do té nejobecnější filozofie zařadit také náboženské nauky - vždyť mají take ambici popisovat řád vesmíru (mimochodem se to přímo bytostně dotýká většiny lidstva, čili záležitost dostatečně masová aby to zůstalo bez povšimnutí) a naopak také samotnou vědu, jenž činí totéž, akorát u toho po sobě švihá bičem verifikace, či spíše falzifikace, jak nám doporučuje Popper - filozof :-) |
|
|
K. Kužel 13.3.2012 10:15Re: Že by nakonec měl pravdu... Ano, článek je to opravdu pěkný a moudrý. Jen úplně přesně neříká, co bychom měli od filozofie vlastně chtít. Asi nejpřesnější a nejmoudřejší bude ten závěr - že je to krásná a dobrodružná HRA. |
|
|
J. Kanioková 13.3.2012 13:58Ano, brát si z ní určitá, zkušenostmi potvrzená moudra, ale jen jako možný úhel pohledu k pochopení a řešení problému Stačí si uvědomit, co některé události, vírou v celou pravdu konkrétní filozofie (ideologie) či filozofa, způsobily.. Možno připomenout - Jean-Jacques Rousseau, nejen jeho názory, ale i způsob, jakým sám žil.. Je neskutečné množství mouder (rad), které jsem si celý život zapisovala. A spousta z nich nakonec dopadla v konkrétních situacích špatně. Ale tohle moudro ctím - "Svoboda je pro lidi jednající, riskující, aktivní" - prof. Machovec. Čili svoboda sama o sobě není nic moc, když chybí takoví lidi. Natož, když pro ni mnozí nemusí nic moc obětovat, nejvýš tak pár dnů chodit na náměstí cinkat klíči. A pak jen čekají, že ONI to zařídí. Nebo argumentují - Mělo BY SE.. |
|
|
K. Kužel 13.3.2012 14:06Re: Ano, brát si z ní určitá, zkušenostmi potvrzená moudra, Víte, já bych si netroufl posuzovat, kdo má nárok na svobodu a kdo ne. Myslím, že by neměla být upírána nikomu kromě individuí, která byla rozhodnutím soudu ubytována v penzionu s ostrahou. |
|
|
R. Langer 13.3.2012 13:54Re: Že by nakonec měl pravdu... Náboženské nauky filozofií nepochybně jsou, stejně ovšem jako Marxismus... |
|
|
B. Rybák 14.3.2012 17:55Re: Že by nakonec měl pravdu... Pan Ludwig Wittgenstein má v zřejmě v podstatě pravdu. Vždyť přírodní vědy jsou "dítka" filozofie, která svou matku téměř vysála. Má to ale "háček". Ono to vysvětlování (definování) pojmů,je nesmírně důležitá záležitost. Je nezbytným předpokladem pro smysluplnou diskuzi o nich a tedy i pro jejich vědecké zkoumání. To se týká i pojmů transcendentních (vědecky neřešitelných) jako je Svoboda, Náhoda a Nutnost, Bůh, Spravedlnost, Poznatelnost světa, Proč jsme tady? Jejich úplné řešení nikdy nebudeme znát, ale pro lidstvo (jednotlivé lidi) bude postoj k nim vždy velmi důležitou posilou v jejich aktuálním směřování. Vždyť konec konců, filozofie odjakživa "jenom" vysvětlovala "pár" pojmů. P.S. Z dřívějších Vašich příspěvků vím, že otázku platnosti determinismu (principu kauzality), považujete za vyřešenou s odkazem na pravděpodobnostní model současné atomové fyziky (vlnové mechaniky). Tady ale může právě jít o případ, ukazující na důležitost, kterou může mít nadhled filozofický. Tvrzení moderní atomové fyziky, že stav systému (jeho komponent) není plně určen jeho stavem předchozím, může znamenat jenom to, vliv na výsledný stav mají i faktory ležící mimo (námi poznaný) materiální systém, nebo jsou zákony popisující změnu stavu chybné (jsou přinejmenším chybně interpretovány). Čistě filozofické důvody ostatně vedly A. Einsteina jednak k objevu obou teorií relativity (ve vesmíru vládne harmonie, a tak např. princip relativity známý v mechanice, musí platit i pro elektromagnetické vlny). A naopak obdobné důvody filozofické, (Bůh s námi nehraje v kostky) mu bránily přijmout vlnovou (kvantovou) mechaniku. Galileo Galilei správně řekl: Příroda hovoří jazykem matematiky. V současné atomové fyzice ale abstraktní matematické konstrukce zcela vytěsnily z fyziky myšlení a představy fyzikální. Pomíjivá módnost těch teorií (např. teorie strun) ukazuje, jak málo jsou s nimi fyzikové v "hloubi duše" spokojeni. |
|
|
K. Kužel 15.3.2012 5:47Re: Že by nakonec měl pravdu... Zkusím reagovat po částech: a) přírodní vědy (PV) jsou především metodou poznávání reality. Metodou kvantitativní, velmi úspěšnou. Filosofie je natolik různorodá, že odvozovat PV od filosofie jako takové je velmi sporné. Snad se dá hovořit o vztahu PV k pozitivismu. b) vysvětlování pojmů: Pravděpodobně věříte, že transcendentální pojem je hádanka seslaná shůry. Jejím řešením je definice. Háček je v tom, že se filosofie jako taková na jedné definici jedenoho tr. pojmu těžko shodne. Zůstane věčný boj, a to je asi docela dobře, dokud nepřijdou na lidstvo starosti daleko přízemnější. c) v neurčitosti, kterou kvantová fyzika akceptovala a dále ji zkoumá, vidíte neustálé zasahování vyšší moci. Takový Bůh by byl pro mne nepřijatelný. Jakžtakž bych dokázal snést Boha, který nastaví počáteční podmínky Vesmíru a nechá vše běžet. Zkoumá, jestli je nastavil dobře. Když ne, vše zruší a začne znovu s opraveným nastavením. |
|
|
K. Kužel 15.3.2012 5:59Re: Že by nakonec měl pravdu... d) nemyslím, že by Einsteina vedly k formulování obou teorií relativity filosofické pohnutky. Spíše navázal na práci vědců před sebou, například Lorentze: http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/17_lt/17_lt.htm e)Citujete GG: "Příroda hovoří jazykem matematiky." Myslím, že je to spíše naopak: Empiricky přišli lidé k určitým obecným poznatkům, které vykrystalizovaly v axiomy, na nichž stojí matematika. Například algebra vytváří vlastně tautologie z nějakých snad osmnácti axiomů. Ty axiomy byly zvoleny tak šťastně, že konstrukce na nich vybudované stále jsou dobrou oporou ke zkoumání světa. |
|
|
B. Rybák 15.3.2012 10:50Re: Že by nakonec měl pravdu... Postupem doby se i teorie relativity formálně matematizovala (axiomatizovala) a její filozofická stránka byla potlačována nebo k Einsteinovu zármutku redukována na podporu morálního relativizmu (všechno je relativní). Měl jsem možnost opatřit si její vysvětlení (v edici Kruh) od lidí (např. prof. Záviška) kde je zcela očividné rozhodujícím důvodem (silou), že Einstein teorii relativity vytvořil, ačkoliv její základní vzorce vytvořil geniální (svou transformaci odvodil matematickou analýzou Maxwelových rovnic pro elektromagnetické záření) Lorenz, bylo jeho filozofické přesvědčení o homogennosti světa (všeobecné platnosti jednoduchých, "matematicky krásných" principů". Např. i obecnou teorii relativity zdůvodňoval pomocí t.zv. "myšlenkových pokusů" (fyzik ve výtahu taženém jiným zlomyslným fyzikem, který tím ve výtahu vyvolává projevy jakoby gravitační, sleduje zakřivení paprsku způsobené "gravitací"). Tuto filozofickou oporu (jistotu, odvahu) pan Lorenc a Poincaré postrádali. |
|
|
B. Rybák 15.3.2012 10:22Re: Že by nakonec měl pravdu... Nemyslím si, že transcendentní pojmy přišly shůry. Naopak, jsou to výsostně lidské otázky, o nichž je možno přesným uvažováním (filozofickým-logickým) prokázat, že nejsou "vědecky" řešitelné a ušetřit tím spoustu času a energie (to, že jsou stále "mudrcové", kteří si myslí, že např. "Boha" umí prokázat nebo vyvrátit je toho neveselým dokladem. Nevidím žádné zasahování vyšší moci. Jenom logicky dedukuji, že pokud někdo tvrdí, že stav nějakého systému není určen jeho stavy předchozími, musí připustit, že popis toho systému není úplný, protože do "hry" nutně vstupuje něco, co není v jeho popisu systému definované (jinak podvádí přinejmenším sám sebe). Pohyb filozofie mezi determinismem a indeterminismem připomíná antické dilema pohybu mezi Skylou a Charybdo. Ale ten "princip kauzality" buď platí (a svoboda je pouhou fikcí) a nebo neplatí (a pak je tu nějaká mimo materii stojící "síla"). Řešením pochopitelně nemusí být "Bůh" některého z existujících náboženství. Svět jsme si podle "svého" měřítka rozdělili na ten "náš svět", "mikrokosmos" a "makrokosmos". Projevy různě rozvinutého života hledáme jenom v tom "našem světě". Možná, že existuje i na úrovni makrokosmu (kosmická inteligence) nebo i na úrovni mikrosvěta (inteligence hmoty). Nemusí být všemocná a třeba nás potřebuje. U mě se tedy jedná jenom o logické roztřídění možných alternativ (o žádné z nich není a nejspíš nikdy nebude rozhodnuto). |
