27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

ESEJ: Kdo je pravice a kdo ne?

Levice je oproti pravici velice uniformní, a proto nudná; pravice je oproti levici názorově mnohem bohatší, různorodější, a proto zajímavější. Jenomže i ona různorodost nemůže být bezmezná.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Urban 24.9.2011 23:17

Viděl bych to trochu jinak

Je top otázka pohledu na věc. Jako smysluplnější bych ale viděl definovat politické směry obecněji. Například levice - konzervatismus - liberalismus - fašismus. Poslední tři směry jsou "pravicové"jen v tom smyslu, že jsou nelevicové. Podobně jako levice, liberalismus a fašismus jsou nekonzervativní, jinak je opět mnoho nespojuje.

Konzervatismus přitom definuji jako snahu vyhnout se radikálním změnám, jeho opakem je revoluce jako snaha o co nejradikálnější změny.

Tyto politické směry nejsou charakterizovány ani tak konkrétními hodnotami (všichni mohou přijímat nebo naopak odmítat západní hodnoty), jde spíš o způsob, jak k cíli dojít,

J. Štrobl 25.9.2011 10:10

Re: Viděl bych to trochu jinak

Milý pane, fašismus je jasně směr levicový. Všechny fašistické režimy vycházely ze socialistických kořenů stejně jako nacismus. Dalším znakem fašismu je korporativismus, tedy to, o co snaží třeba naše odbory. Žádný jiný pohled na věc neexistuje. Buď to někdo ví anebo opakuje neustále bolševické lži, jejichž autorem je, jak je známo, Stalin.

J. Štrobl 25.9.2011 10:30

Re: Viděl bych to trochu jinak

Stalin byl prvním člověkem, který přiřadil fašismus k pravici. Stalo se tak na 6. sjezdu Kominterny v Moskvě 1928, když prohlásil, že „fašismus je posledním vzdechem kapitalismu" . Šlo však pouze o pokus vzít „národnímu socialismu" vítr z plachet, protože jeho „mezinárodní socialismus" začal na politickém kolbišti světa hrát druhé housle. Teprve druhá světová válka umožnila Stalinově terminologii zahnízdit se v hlavách politologů a publicistů, kde přežívá dodnes. Stalin dokonce vymyslel celou teorii „sociálního fašismu", podle níž každé socialistické hnutí nebo strana odchylující se od „mezinárodního socialismu" jsou „objektivně fašistické" (podle tohoto kánonu se tak stal třeba Trockij „vůdcem fašistického puče", později se se stejnou potázal třeba Tito v Jugoslávii a poválečné politické monstrprocesy ve východní Evropě byly jen důsledky Stalinovy zmíněné obludné teorie).

J. Štrobl 25.9.2011 10:33

Re: Viděl bych to trochu jinak

Stejně jako italští fašisté i němečtí nacisté byli socialisty. Jejich hlavní ideolog G. Straser např. prohlásil: „Jsme nepřátelé, úhlavní nepřátelé dnešního kapitalistického hospodářského systému s jeho vykořisťováním ekonomicky slabých, s jeho nespravedlivým platovým systémem, s jeho nemorálním způsobem posuzování hodnoty lidských bytostí podle jejich bohatství, jejich peněz." Nacistická strana ve svém programu požadovala jistotu pracovních míst, „zrušení bezpracných příjmů", znárodnění všech velkých obchodních společností a koncernů, podíl na zisku v průmyslových podnicích, zvýšení starobních důchodů, převzetí velkých obchodních domů vládou, zákaz dětské práce a mnoho dalších „pokrokových" reforem.

S. Netzer 24.9.2011 16:37

Článek mě zaujal,

ale nemohu bezpodmínečně souhlasit se všemi thésemi, a ke 2 mám zásadní výhrady. Především pokládám autorovo dělení za šablonovité, neřku-li, za černobílé.

Existuje mnoho témat, kdy se množiny pozic tzv. levice a pravice protínají. Snad právě nejvýrazněji v tom, co autor nazývá obranou západní civilizace, kterou pokládá za výsadu "pravice". Snad nejlepším protiargumentem je Helmut Schmidt.

Zrovna tak nemůže nikdo, kdo se pokládá za demokrata, považovat Pinocheta za "pravicového" politika, byť "autoritativního". Jeho jmenování jedním dechem s demokraticky zvolenými státníky, je jejich zneuctění.

I to je důkazem ideového odtržení od Západu, nejenom paranoidní žvásty Adama B. Bartoše, nebo jiných panoptikálních figurek, požehnaných placetem pana prezidenta, které se prohlásily za pravicově smýšlející.

B. Rybák 26.9.2011 11:43

Re: Článek mě zaujal,

Pinochet byl voják, jeho vláda byla vojenskou vládou která byla vyhlášena pouze na dobu dokud bude zemi hrozit občanská, ze socialistického totalitního zahraničí rozdmychávaná válka. To Pinochet (jako jeden z mála v dějinách) splnil, vládu dobrovolně předal systému tamních politických stran. Za to mu samozřejmě patří dík rozumných demokratů. Pochopitelně, že ti kteří se snažili "zakroutit buržoazii krkem" ho nikdy chválit nebudou (jistě s nimi nezacházel "v rukavičkách"). Zacházel s nimi ale určitě lépe, než by oni zacházeli (po sovětském nebo čínském vzoru) s poraženými demokraty. Poučná je i zběsilost jeho pozdních politických soudců (demokratů?).

PS. Mladíkovi, který r. 82 př. n. l. lál L.C. Sullovi za proscripce, kterých se v roli římského diktátora dopustil Sulla řekl: Mladý muži, ty způsobíš, že se již nikdy žádný diktátor nevzdá dobrovolně své moci (Pinochetovi soudci to nevědí, nebo na to kašlou?).

B. Rybák 24.9.2011 12:57

A kdo je krajní pravice?

Protože podstatnou součástí pravicovosti je faktická, pouze hranicemi (křesťanské) morálky ohraničená nezávislost (individualismus), je pro krajního "pravičáka" těžko myslitelné, aby se podřizoval požadavkům členství v nějaké politické organizaci. V aktivní politice ho tedy neuvidíme. Do krajní pravice tedy patří např. živnostník, plně se realizující ve své živnosti (krajní liberál), hluboce věřící člověk, plně se realizující ve svém dialogu s Bohem (krajní konzervativec), ...

Tak či onak, příslušníkem krajní pravice určitě není žádný fašista, protože fašismus byl relativně zdařilým pokusem o "třetí cestu" mezi socialismem (levicí) a kapitalismem (pravicí). Není jím pochopitelně žádný socialista, tedy ani ten nacionální. Mezi levicovým (populistickým) nacionalizmem a pravicovým (křeťanským) vlastenectvím je naprosto zásadní rozdíl. Vlastenectví je láska k vlastnímu národu (která nevylučuje obdiv k jinému národu obdobně, jako láska k jedné ženě nevylučuje obdiv k jiné ženě). Podstatou levicového, tedy obvykle ideologicky definovaného nacionalizmu je nenávist k jiným národům (např. jakobínský nacionalismus nenávidějící křesťanky orientované národy).

M. Novák 24.9.2011 11:26

doplnění

První charakteristika pravice je na můj vkus nekonkrétní. O která morální pravidla jde? Třeba o to, že člověk by neměl být nevěrný svému partnerovi? Měl by pečovat o děti? Ctít rodiče? Rozlišování na pravici a levici se týká politiky. Tedy představ o uspořádání společnosti. Morálka je téma navýsost soukromé.

Třetí charakteristika je nedomyšlená a zjednodušená. Názory na obranu se přeci líše v tom, zda se demokracie a svoboda mají BRÁNIT nebo taky ŠÍŘIT. Kritika současné americké obranné politiky spočívá právě v pochybnostech, že je účelné a oprávněné pokoušet se demokracii vnutit jiným silou. Takové šíření jsme viděli u válek v Kosovu, v Iráku nebo teď v Libyi.

Roman Joch popisuje PROJEVY pravice a levice, ale míjí jádro rozdílu. Podstata dělení na pravici a levici spočívá v rozdílu mezi individualismem a kolektivismem. V přesvědčení a předpokladu, že hybatelem světa jsou více činy jednotlivých lidí (pravice), či více regulace a organizování společnosti (levice). Pravice "věří" v sílu lidských schopností, zodpovědnost a v tvůrčí potenciál. Nevěří naopak sociálnímu inženýrství, v to, že by mohlo být dlouhodobě účinné. Levice reguluje lidské konání (omezuje a přikazuje), protože nevěří, že lidé jsou bez takových regulací schopni existovat a prosperovat.

Tato víra v hybatele má svůj řekněme "pozitivní" odraz. Pozitivní ve smyslu úvah o tom, jakou provádět politiku.

"Negativní" odraz se pak ukazuje tehdy, když se pokoušíme vysvětlit původ negativních jevů. Hospodářských krizí, válek, terorismu, atd. A tady by se možná dala definovat i čtvrtá charakteristika levice. Tou charakteristikou je inklinace ke konspiračním teoriím. Konspirační teorie jsou ve své podstatě levicové, protože představy o spiknutí přisuzují tu hybatelskou moc úzké skupině lidí. Bilderbergu, Pentagonu, miliardářům, pravdoláskařům nebo zednářům. A, když se zanícený konspiračník rozparádí, i židům či Židům.

P. Fiala 24.9.2011 10:54

Pravice a levice v ČR v parlamentní demokracii

Běžný, obyčený člověk (asi tak 80% obyvatel) i ti ostatní musí vnímat, jak se společně vytvářené bohatství přerozděluje uvnitř a uchraňuje před uchvatiteli ze zahraničí (stačí letmý vhled do dějin našich národů). Ekonomiky jsou základem, politiky jsou reflexí stavu ekonomik a přerozdělování jejich výsledků, lidé a uroveň jejich vědění hrají rozhodující role.

K řízení přezozdělování výsledků ekonomik (majitele, byznysmeni, manbažeři, zaměstnanci) mám zásadní poznámku. Státní sféra (vládní krajská obecní administrativa, poslanci, soudci, policie, armáda, zdravotnictví, školství, kultury) mají dány příjmy ze zákona! Dostanou je i když ekonomiky nemají růst, či dokonce výkon díky obtížným obchodům klesá. Neuvedl jsem důchodce, neb ti mají podíl na dříve vytvářeném bohatství bez rozdílu zda pracovali v "základně" či v "nadstavbě", či dnes v ziskové či neziskové sféře.

Tento "moloch" státních výplat "dle zákona" zkrátka "nedýchá" s realitou a to se mi jeví jako základní problém v řízení státu jako je ČR. A je velmi pravděpodobné, že mnoho dalších států řízených na základě parlamentní demokracie, která je takovým zákonným způsobem uplatňována, bude řešit tuto "fatální" nespravedlnost.

Pravice i levice je reflexí stavu přerozdělování společně vytvářeného bohatství státu. Lídři velkých politických stran jsou docela chytří lidé a jsou ve shodě. Uzákonili si příjmy přes nejvyšší politickou moc ve státě - poslaneckou sněmovnu. A vygenerovali si volební spolehlivou sílu: ve vládní-krajské-obecní administrativě, u soudců a právníkůi, u policie a armády, ve zdravotnictví, ve školství, v kulturní obci částečně, t.j. zavázali si v uvedených sférách působící lidi tím, že dostávají příjmy ze zákona!, bez ohledu na výkonnost ekonomik, "nedýchají" s lidmi působích v ekonomikách.

elektorár politickou základnu v administrativě, Kupodivu lídři pravic i levic si přes parlamentní demokracie velmi dobře žijí neb si v parlamentu uzákonili výši příjmů bez ohledu na stav výkonu ekonomik.

P. Fiala 24.9.2011 10:58

Omluva: poslední odstavec v textu nemá být, díky za pochopení

K. Křivan 24.9.2011 9:25

Další jednoduchá kriteria.

Když je pravičák vegetarian, nejí maso.

Když je levičák vegetarian, organizuje demonstrace proti pěstování a zabíjení zvířat.

Když je pravičák "buzna", užívá si v klidu a v soukromí svého života.

Když je levičák "buzna,  tak se předvádí na Love Parade a řve o sexuální diskriminaci.

J. Ráž 24.9.2011 16:22

Re: Další jednoduchá kriteria.

Jednoduché a velice trefné! To se mi líbí!

M. Trhlík 25.9.2011 14:32

Re: Další jednoduchá kriteria.

Pane Ráži,ja si myslím,že toto dělení je jenom velmi jednoduché.Kdo je přesvědčen,že je to tak ve skutečnosti?

J. Kanioková 24.9.2011 22:13

:)))))

I. Schlägel 24.9.2011 8:57

Srozumitelně napsané.

"...že nacismus, stejně jako komunismus, byl totalitním, radikálně levicovým revolučním hnutím,...!    Pane Jochu, mohl byste zavolat do televize, až někteří potřeštění komentátoři budou ve zprávách národu hlásat, jak stoupenci "krajní pravice " ubližují na severu Čech menšinám? Děkuji a pěkné dny.

J. Heincl 25.9.2011 6:41

Re: Srozumitelně napsané.

Já jsem jednou zavolal do diskusního pořadu ČRo o zrušení Dělnické strany, ve kterém hovořil moderátor s advokátem a bývalým ministrem spravedlnosti Tomášem Sokolem. Podivil jsem se, proč je DS nazývána krajní pravicí, kdyyž si stačí přečíst jejich stanovy a každému musí být jasné, že se jedná o jasnou levici. Zdálo se mi, že dotazu moc nerozuměli a zmohli se jen na výrok, že se jedná o názor posluchače, na který má právo.

K. Janyška 24.9.2011 8:50

Pravice je ten. kdo je ochotem být zodpovědný za sebe a svoji rodinu a nepožaduje od nikoho pomoc. Tu si pro případ potřeby předplácí nebo zaplatí... Dzp.

K. Křivan 24.9.2011 0:16

Já mám na to jednodužší kriterium.

Když  pravičák nemá rád zbraně, tak si je nekoupí.

Když  levičák   nemá rád zbraně, tak je chce zakázat.

Tak je to i s jinými věcmi.

J. Kanioková 24.9.2011 3:38

Přesně, to je ono.

Pravičák, když něco nechce a nemá moc možností to změnit, zatne zuby a brání se. Levičák ne, ten by hned rád málem barikády, jestliže to někdo nezakáže či aspoň nezreguluje VŠEM. A ještě nejraději na cizí účet.. Zářnými příklady jsou odbory, nebo nápad třeba MHD zdarma..

M. Trhlík 25.9.2011 14:36

Re: Přesně, to je ono.

Paní Kanioková,nejpozurohodnější je,že to nevadí ani levičákům ani pravičákům.Nebo si myslíte,že pravičák  řekne,že nechce MHD zadarmo? To co  říkáte je pouze představa,jak by to mělo vypadat,ale skutečnost je poněkud jiná.