tt 1.10.2009 19:54

ach jo

Jen by mě zajímalo, kdy autor Jeseníky navštívil, že tvrdí, že přirozené zmlazení není kvůli zvěři. I ve vrcholových partiích je zmlazení a je schopné odrůstat vlivu zvěře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LS 30.9.2009 10:07

ekologisti

Je u nás  potok, kde byly perlorodky a vesele prosperovaly. Pak přišel slavný ekolog samozvanec a prohlásil, že bez zde žijících pstruhů to půjde lépe, protože žerou potěr a pomocí agregátu a stejných ekologů všechny pstruhy vylovili. Dále zajistili zákaz pstruhů na povodí. Dnes je nejmladší perlorodce cca15 let a populace vesele vymírá. Hádejte proč?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 28.9.2009 11:50

Tak mně napadá

ještě jedna věc, uvádí se, že když populace nějakých vzácných zvířat klesne pod 300 jedinců, je už ohrožena, protože i kdyby se začali rozmnožovat a jejich počet se zvyšovat, dojde k velkému příbuzenskému křížení.  Pokud se počet těch kamzíků pohybuje už 100 let v počtu 100 - 300 kusů a během této doby nebyla importem nových kamzíků "obnovována krev" , jsou jeseničtí kamzíci určitě mnohonásobně příbuzensky pokříženi a tudíž jejich zdravotní stav asi nebude nic moc. Nebo naopak, jak docházelo v přírodním drsném horském prostředí k eliminaci jedinců se špatným zdravotním stavem, špatné geny tedy vymizely a potom jesenická populace bude geneticky kvalitní a taky vzácně geneticky stejnorodá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

lesník 28.9.2009 9:33

blbost rádobyochránců

Ten "spisovatel" co napsal tuto agitku by si měl ověřit některá fakta. Třeba že po vystěhování kozy bezoárové velcí ochránci zjistili že jimi rádoby chráněné roslinné společenstvo zarůstá "bezceným  plevelem". A tak zavedli pastvu domácím zvířectvem - ovšem za peníze nás všech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

figura 27.9.2009 21:41

Šmarjá...

...vždyť my jsme také nepůvodní druh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

huhu 27.9.2009 18:11

především vystřílet ekoteroristy

• reagovat
• nahlásit příspěvek

brok 27.9.2009 16:45

autor toho mele mnoho dohromady

Nevím, jestli je kleč původním porostem v Jeseníkách, ale charakter těchto hor, klimatické podmínky a členitost terénu charakteru kleče odpovídají. Na druhé straně výsev smrků vždy a všude je nešvar, kterého by se měli "lesní hospodáři" co nejrychleji zbavit. Nejen proto, že to neodpovídá charakteru většiny lokalit, ale hlavně proto, že monokultury obecně a monokultury nevhodných rostlin zvláště, ohrožují celé okolí. Podél většiny českých a moravských řek byl původně lužní les, který zadržuje vláhu ve vysoké vrstvě tlejícího listí a účinně tak zmírňuje záplavy. Objem vody, který nasaje tlející listí lužních lesů nemůže nikdy zachytit netlející vrstva jehličí. Smrkové monokultury jsou tak (nikoliv jedinou) příčinou záplav při krátkých přívalových deštích. Dnes každý "moudrý" úředník ví, kolik a jakých stromů má majitel lesa vysadit a jakým způsobem. Nikdy takový byrokrat nedokáže respektovat charakter lesa a jeho potřeby. Starý a nejkvalitnější způsob zalesňování pasek tím, že se ponechalo několik zdravých vzrostlých stromů různých druhů k vysemenění je přímo zakázan "moudrým" úředníkem, který možná ani les nikdy neviděl. Ponechme lesákům (těm kvalitním, kterých je stále ještě dost), aby o způsobu výsevu rozhodovali na základě místních znalostí a ne na základě "fermanu". Kamzíci jsou v Jeseníkách již prakticky 100 let. To je doba dostačující k tomu, aby si zvířata a rostliny na sebe zvykli. Nezasahovat do přírody pokud to není naprosto nezbytné, je věc zdravého rozumu. Větru a dešti jsme již poroučeli a víme, jak to dopadlo. Pokud je kamzík přemnožený, udělejme to stejně jak to navrhují ti rozumnější na Slovensku s medvědy. Ano, ale v počtu odpovídajícímu lokalitě. To by ovšem ten., kdo rozhoduje o tom musel aspoň něco málo vědět. A to neví. Ani úředník na Ministerstvu zemědělství, ani ekologický fanatik. Jak ministerský úředník tak "ekolog" je koryto a ne profese, či dokonce poslání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

berg 27.9.2009 16:01

to je blábol

lži prokládané polopravdami, potom se můžete divit, že když se řekne ekolog, zelený, ochránce apod. tak to evokuje myšlenku "hůl do ruky"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dhimmi 27.9.2009 13:26

Daleko větší pohromou pro české hory

než kamzíci jsou myslivci,jezedáci,houbaři,sběrači borůvek a sváteční turisté.Zatímco myslivci s oblibou střílejí nesmírně vzácné a zákonem chráněné šelmy a ještě se tím na mysliveckých zábavách,kde se vždycky ožerou,porvou a poblijou ,chlubí.Ti ostatní zamořují hory chemikáliemi,pet láhvemi,krabičkami od cigaret,obaly všeho možného a pak mají ještě tu drzost ohrnovat nos nad cigány,kteří sice dělají totéž,ale před svými baráky.Ten bordel na horách dělají čeští Pepíci,kteří jsou ale jinak velkými "vlastenci" a u fotbalu řvou :"kdo neskáče není Čech",vyhazovat odpadky v českých horách ale těmto prasákům vůbec nevadí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. A. 27.9.2009 10:15

Nemáte co na práci?

Jděte sekat bolševník, toho je v Jeseníkách taky dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Venkovan 27.9.2009 9:47

Náš problém je..

Přemnožení blbců´! Jesníky nejsou v Čechách, ale v České republice! V Čechách si z kamzíky dělejte co chcete, ale u nás Česku, respektive v Jeseníkách musíme kamzíky a jiné, před takovými blbci chránit.!Takoví chytráci, co neví jak se jmenuje naše republika, budou kecát a být za nejchytřejší, pan Bůh nás ochraňuj!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hrad 27.9.2009 9:26

Co už s tím.

Zde se již desetiletí vrací a vrací a vrací, rací ací a cíííí, což se pomalu mění ve zvracení. Někteří lidé si z toho zvracení udělali dokonce živnost. Mnohdy imaginární, ale o to peprněji vyšperkovanou ideologickými žvásty.  Sniví pamětníci, jinak obyčejní geronti, kteří vědomi si toho, že díky věku jsou obyčejné h.no v trávě jen dští jednou plameno výzvu za druhou jednou na myslivce, podruhé na ekology, a přitom si jenom ulevují od svého stařeckého nasrání. V Jeseníkách jsem byl mockrát. Kemzíka jsem tam neviděl. Žijí poměrně skrytě. Na jiných místech jsem měl více štěstí. Třeba v severní muldě Plačlivého Roháče, nebo v Gaderské dolině ve Velké Fatře, nebo Necpalské dolině pod Kriváněm.  Kamzičí bobky mi na Velkém Dědu nevadí, ale vadí lidské exkrementy kolem cesty z Šeráku na Skřítek. Proč to píšu? No, abych si zavzpomínal na budoucnost. Jedu se na kamzíky podívat pozítří na Brnčálovu chatu(U Zeleného plesa). Na Jahňacom štítě určitě nějakého potkám. Určitě si však ná žádnou z těch kastrovaných hovězin, které jsem zde teď ráno potkal, nevzpomenu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 27.9.2009 9:07

proč tam před 100 lety ty kamzíky vysadili

Je třeba taky vzít v úvahu, proč tam před 100 lety ty kamzíky vysadili.  Tehdy byly takové na střední Evropu klimaticky extrémní oblasti vnímány jako neužitečná pustina. Bydlet ani pěstovat něco vhodného pro lidi se tam nedalo, letní ani zimní turistický ruch neexistoval, studování výskytu rostlin na takových lokalitách bylo záležitostí  maximálně pár akademických učenců, pro veškeré ostatní byly ty rostliny absolutně okrajové věci bez jakéhokoliv významu pro lidi.  Potřeba nějaké čisté oblasti taky nikoho nezajímala, protože tehdy byly čisté oblasti prakticky všude kromě bezprostředního okolí tehdejších továren. Horská divočina jakožto zdroj divoce rostoucích plodin s přirozenými zdravými vitamíny a dalšími složkami taky nikoho nezajímala, protože podobně zdravé ovoce plodily tehdy všechy sady a zahrady, navíc v sadech a zahradách tehdejší plody byly už proti divokým vyšlechtěné, větší a chutnější, ale ještě nebyly tak přešlechtěné jako většina dnešních. Snad kromě borůvek, ty se tehdy v horách hromadně sbíraly stejně jako dnes, ovšem tehdy je sbírali pro výdělek místní.

Majitelé tedy vlastnili kus divočiny, ze které tehdy neměli vůbec žádné příjmy, přitom ji museli spravovat a nějak udržovat a možné z té plochy i platit do Vídně daně. Je tedy jen logické, že se pokusili získat z té pustiny nějaké příjmy vysazením kamzíků. Pravděpodobně  pozvali nějakého hospodáře či myslivce z Alp, aby to území nejdřív prošel a posoudil. Neznám biologii kamzíků, nicméně zpráva toho odborníka mohla být taková, že na těch kamenech by se populace mohla namnožit na 100 -300 kamzíků a potom by se mohlo každý rok odstřelit 10 - 30 kamzíků. Nejlepší jako trofeje tehdejším papalášům, dobré trofeje různým známým a jako ozdoba tehdejších třeba mysliveckých a podobných plesů a podřadné a churavé kusy jako pracovní odstřely mysliveckého personálu a jako běžná zvěřina doplněk k srnčí a jelení zvěřině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek