J. Pokoutný 31.7.2020 12:09

Plná pravda. Navštívil jsem před pár lety bojiště u Arrasu, ale nějak tam ekologičtí Frantíci olovo netěží, a že ho tam byly spotřebovány stovky tun. Auto to bere správně - pokud "olověný" náboj ráže 9x19 (Luger) stojé 5-6 Kč a bezolovnatý cca 25+, se kterým se asi při stejné výplatě naučím lépe bránit střelbou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sedlář 31.7.2020 12:08

Přečetl jste opravdu málo. Můžete mi prosím vysvětlit, proč má vyjimku z bezolovnatého pájení vše pro armádu, vesmír a zdravotnictví ? Děkuji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 31.7.2020 12:02

Je to tak, hlavne výdrž pripojenia výkonových prvkov dostala zabrať, nie že by to nebol problém už predtým, ale ak sa pájka poriadne zahriala, tak sa nedialo to, čo dnes. Vydrží to sotva povinné dva roky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 31.7.2020 11:57

b) je správně, bohužel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 31.7.2020 11:44

Autore, olověné potrubí dlouhá desetiletí používalo pro rozvody pitné vody a v mnohých domech jej najdeme dodnes, ale je uvnitř pocínované, takže olovo nepřichází s vodo udo kontaktu. Převážně jde o spojky, když ve starých domech části stoupaček nenavazují na sebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 31.7.2020 11:09

Na rozhraní mědi a cínu vznikají za i za studena sloučeniny těchto kovů, které jsou křehké a praskající. Za mírně zvýšené teploty plošného spoje dostatečně silná vrstva, která potom praská a vytváří studený spoj, vznikne za rok až dva roky. Vytváření těch sloučenin bránilo právě olovo v cínové pájce.

Dnes se to řeši povlakováním měděných vývodů elektronických součástek místo galvanického cínu třeba galvanickým niklem. Zase součástky s galvanickým niklem se musí zapájet, i když jsou optimálně skladované, do půl roku od výroby. A musí se pájet, na rozdíl od olovnatých pájek, v inertní atmosféře, třeba v dusíku. Jinak stoupá poruchovost elektroniky kvůli špatnému pájení nebo kvůli nutnosti používat agresívnější tavidla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Donát 31.7.2020 11:05

Pájené spoje při používání bezolovnaté pájky se skutečně staly méně spolehlivými. Pracuji ve firmě, kde se opravuje elektronika ve velkém (řádově desítky tisíc kusů měsíčně) a naši technici z toho věru nadšeni nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 31.7.2020 11:02

Nesouhlasili, protože museli hledat jiná řešení. Ale vypořádali se s tím.

Kromě toho je obrovský rozdíl, pokud to olovo končí v životním prostředí rozptýlené ve sloučeninách, jako tomu bylo u olova z benzínu, v pásu do 5 až takových 30 metrů od silnic a když končí jako prakticky v prostředí nereagující broky nebo rybářská závažíčka. Nebo nakonec jako závaží pro vyvažování pneumatik, ty olověná byla zakázána už o hodně dřív.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 31.7.2020 11:02

Tak jsem si něco málo přečetl a hlavní přechod na bezolovnaté pájení byl před patnácti lety. Nezdá se, že by se svět elektroniky od té doby zhroutil nebo se stal nějak výrazně nespolehlivý, naopak používání elektroniky od té doby výrazně vzrostlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 31.7.2020 10:56

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 31.7.2020 10:16

Pane Šejno dle autorovy logiky by se měl svět vrátit k pájce s obsahem olova. A bylo by to jen dobře. Nejen pro nás ale i pro ekologii. Aneb bylo to myšleno dobře ale dopadlo to jako vždy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 31.7.2020 9:50

Třeba během druhé světové války se po povrchu zemském roztrousilo určitě několikanásobně víc olova než za všechny následující roky a nikde jsem nečetl nic o tom, že by to nějak škodilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 31.7.2020 9:44

a el. proud vyrábět třením ebenové tyče liščím ohonem - jinak za 1*** a

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 31.7.2020 9:36

Elektroinženýr jsem i když pravda, už 25 let z oboru takže můj názor je už jen laický. Sleduji to jako spotřebitel a za svůj život jsem opravoval studený spoj jen jednou, v tzv tranzistorovém rádiu, kdo si na to dnes vzpomene, vyrobeném zaručeně ještě v době kdy se olovo používalo. Pokud mi odešel nějaký spotřebič tak vesměs na jiné příčiny (pád telefonu, přerušená šňůra ohybem u žehličky, vypálení komutátoru u motoru pračky protože jsem neměnil uhlíky a dvacet let provozu se pračce zdálo dost).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 31.7.2020 9:31

No výrobci automobilů s vámi před přechodem na bezolovnatý benzín nesouhlasili. protože olovo mimo jiné chránilo sedla ventilů a bylo třeba hledat jiná řešení. Jinými slovy, vždy je něco za něco. Pokud jste lovec tak to teď možná nemáte tak jednoduché jako před tím a je třeba se zvěři více přiblížit a lépe mířit. nedivím se, že vás to frustruje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Uživatel 31.7.2020 9:13

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Uživatel 31.7.2020 9:10

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 31.7.2020 9:06

Cheche

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 31.7.2020 9:05

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 31.7.2020 8:56

Šejno, evidentně jste zase něco nepochopil.

Bezolovnatý benzín nemá negativní vliv na vlastnosti benzínu.

Bezolovnaté střelivo má zcela jiné vlastnosti, než olovnaté. Kromě křečovitého odůvodnění gretovským "životním prostředím" má ocelové (dřevěné, vatové) střelivo převážně negativní vlastnosti.

U rybářů bych zakázal i používat ocelová závaží. Té energie se solárů a větrníků, které bude třeba na jejich výrobu! Zavedl bych provrtané kameny. Vrtání by se provádělo klacíkem a brusným prachem, nejlíp pískem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kmoníček 31.7.2020 8:45

Pane Klapale, původně jsem myslel, že článek bude o lháři z Hradu, Janě Buzkové a Bambergu. Podle titulku samozřejmě. Ale i tak je Vaše zamyšlení zajímavé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 31.7.2020 8:45

Podle autorovy logiky bychom tedy mohli zas povolit i používání olovnatého benzínu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 31.7.2020 8:01

Na místě dnešních "mladých ekologů" bych olovo nezakazoval. Do budoucna by tak mohli přijít o jedno ze zdůvodnění, proč jsou duševně zdegenerovaní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 31.7.2020 7:48

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 31.7.2020 7:46

Olovo se samo pasivuje, čili obalí oxidem a je inertní. I olověné potrubí pitné vody se uvnitř pokryje vápencem a je věčné. Olovo se ale rozpouští v kyselém prostředí. Římané se otravovali pitím vína slazeného nějakou solí olova, rozpustnou. No "mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy". Rotchildovy pracha a tyhle starosti na mou hlavu! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 31.7.2020 7:43

102222171

Vlezte mi na hrb, cenzoři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Pávek 31.7.2020 7:35

Stejně toxické a jedovaté jsou ty kecy co tady na PSU trousíte Nováku. No roztrušujte dál. Miliardy olověných kulek někde zapadlo bez následků, stejně zapadnou i vaše kecy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 31.7.2020 7:33

Pane Kurzi, v jakých laufech? S měděnými nákružky na Grizzliho? Jo, Canada střelců ráj. "Tridó" a ta sufražetka (jméno si nepamatuji), udělali pěkný zbraňový bordel, ale je to jejich věc.

Jinak pane Kurzi, pokud se chcete nazvat blbem, je to vaše rozhodnutí. Jinak, Pb (plumbum) se obaluje svými oxidy, takže svoji toxicitu v přírodě utlumí. Víte ale, co ocelový projektil, byť ve vodícím plastu dovede napáchat? Viz. náš S-Ball plastic, odražený a svlíknutý z košilky, ocel skákavá. Roztříská Vám šindele (na rozdíl od olova) na Vaší ekologické kanadské střeše, Vy historický mudrlante.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Kurz 31.7.2020 4:59

A v Kanadě se používá ocel namísto olova už skoro 30 let

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 31.7.2020 4:50

"Tento návrh je pro mě důkazem, že jsme měli pravdu my všichni, kteří jsme varovali, že „protizbraňová směrnice“ je jen prvním odříznutým kolečkem salámové metody, jak odzbrojit Evropany. "

Zajímavé, že v Californii, což rozhodně není Evropa autore a rozhodně tam občané nejsou "odzbrojeni", zákaz olova v loveckém střelivu platí už od roku 2013.

• reagovat
• nahlásit příspěvek