Z angličtiny přeložila Daniela Theinová

Dá-li se mluvit o ženském protipólu Cormaca McCarthyho v současné americké literatuře, pak je jím Marilynne Robinsonová, českým čtenářům dosud zcela neznámá.

První román Marilynne Robinsonové Ztrácení (Housekeeping, 1981), považovaný za klasické dílo americké literatury a jeden z nejlepších románů vůbec, vznikl díky náhodě, a působí jako nečekaný objev. Během práce na své disertaci hledala odreagování v psaní rozvinutých, navzájem nesouvisejících metafor. Když se k nim pak po čase vrátila, uvědomila si, že dohromady dávají základ příběhu. Inspirací jí byly buď matné vzpomínky z dětství, nebo vyprávění tradovaná v rodině. Jako první vytanul obraz hodinek nalezených na břehu jezera, pak prádla na šňůře nadouvaného větrem v babiččině zahradě. A přestože vzpomíná, že její dědeček v mládí skutečně procestoval hory vlakem, „spektakulární“ železniční neštěstí, při němž vlak vprostřed noci a nikým nepozorován sjede z mostu do temných, prehistorických hlubin jezera, je už čistě plodem její představivosti.

Román vypráví o velice nekonvenčním dospívání malé Ruth a její sestry Lucille. Poté, co je maminka bez rozloučení vysadí na verandě domu své matky, vyrůstají postupně pod dohledem kompetentní, ale poněkud letargické babičky, dvou dojemně komických, zcela nekompetentních tetiček, až nakonec zůstanou ve velmi problematické péči tajemné a nepraktické tety Sylvie.

Hlavním tématem románu je však moment zrodu básnického jazyka a imaginace. Ruth, která v normálním životě téměř nemluví, zde hovoří jazykem, jenž působí jako zjevení, fascinuje svou neokoukaností. Robinsonová nezapírá svůj obdiv ke klasickým americkým autorům 19. století a jejich práci s jazykem a podobenstvím.

Robinsonová při psaní Ztrácení nepočítala s tím, že je někdo vydá, a dokonce se „bavila tím, jak nepublikovatelný text píše“. Chtěla se pokusit napsat takovou knihu, jakou by si sama ráda přečetla, aniž by o ní měla dopředu konkrétní představu.

Ztrácení nakonec v mnoha ohledech předčilo její očekávání. Vyšlo v prestižním newyorském nakladatelství Farrar, Straus and Giroux a záhy si získalo nadšený zájem kritiky, stvrzený udělením PEN/Hemingway Award a nominací na Pulitzerovu cenu. Recenzenti řadili Robinsonovou po bok Melvilla, Hawthorna, Poea, Thoreaua a Dickinsonové, její román byl přirovnán k Waldenu, Moby Dickovi, Huckleberry Finnovi a Velkému Gatsbymu. V literární anketě New York Times z počátku roku 2006 figurovalo Ztrácení mezi nejlepšími americkými romány posledního čtvrt století a trvající ohlas, posílený Pulitzerovou cenou za rok 2005 pro dlouho očekávaný druhý román Robinsonové Gilead, naznačuje, že Ztrácení se zařadí mezi klasická díla americké literatury.

Kritika většinou vyzdvihuje především mistrovskou práci s jazykem, ale román byl komentován i z pohledu nejrůznějších kritických a teoretických směrů. Nesčetné feministické interpretace si Ztrácení nárokují na základě absence mužských postav a dominantních motivů vody a temnoty, označovaných pro svou neuchopitelnost za typicky ženské obrazy. Volba tulácké existence mimo rodinnou sféru a mantinely právního světa bývá interpretována jako alternativa ke společenským normám ženskosti. Proměnlivá identita hledající Ruth, snové obrazy a prosakující hranice mezi přáním a realitou inspirovala sémiotická čtení románu. Základní poloha smutku a terapeutická dimenze vyprávění jsou klíčovými pojmy v argumentaci psychoanalytických studií.

Marilynne Robinsonová (1947) se narodila v Sandpointu v severním Idahu. Studovala anglickou literaturu na Brown University v Providence, doktorát získala na University of Washington. Po románu Ztrácení vydala kontroverzní titul Vlast: Británie, sociální stát a nukleární znečištění (Mother Country: Britain, the Welfare State and Nuclear Pollution,1989), v němž odhalila bezohledné a skandální nakládání s radioaktivním odpadem v Sellafieldské zpracovně. V roce 1998 vydala sbírku esejů Smrt Adamova: Eseje o moderním myšlení (The Death of Adam: Essays on Modern Thought) analyzujících kulturní a duchovní východiska americké společnosti i její současný stav poznamenaný posedlostí trhem a kumulací kapitálu. Kritikou opěvovaný druhý román Robinsonové Gileád (Gilead, 2004) získal Pulitzerovu cenu (2005) a National Book Critics Circle Award (2004). V září 2008 vychází román Domov (Home). Marilynne Robinsonová žije v Iowa City a učí tvůrčí psaní na University of Iowa.