Úvodem tohoto článku bych rád poznamenal, že není mým úmyslem recenzovat život a dosavadní dílo známého amerického autora (to již mnohokrát, i v češtině, učinili jiní). Mým cílem je pokusit se na základě osobní zkušenosti obeznámit čtenáře s tou částí tvorby pana Stephensona, s kterou se zatím není možné v českém překladu setkat.

Neal Stephenson je v současné době na našem knižním trhu velmi dobře etablovaným a prodejným autorem (to mi sdělil můj knihkupec) a český čtenář má momentálně k dispozici tato jeho díla Snow Crash (1992, č. Sníh, Talpress 2000), The Diamond Age (1995, č. Diamantový věk, Talpress 2001), The Big U (1984, č. Velké U, Talpress 2003) a Cryptonomicon (1999, č. Kryptonomikon, Talpress 2006).

Autor těchto řádek zakoupil a přečetl první tři výše zmíněná Stephensonova díla ihned po jejich českém vydání a velmi se mu zalíbila – a to včetně The Big U, které je jako prvotina obvykle shledáváno nepříliš populárním.

Tehdejší čtenářský zážitek podnítil můj zájem, a proto jsem neváhal a postupně zakoupil a přečetl, kromě jednoho, všechna hlavní Stephensonova fiction díla v originále. Pro možnost porovnání s již česky vydanými knihami přidávám své osobní orientační hodnocení ve stupnici do deseti: Sníh (9/10), Diamantový věk (8/10), Velké U (5/10), Kryptonomikon (angl. originál 10/10)

Pokud originální knihy seřadím chronologicky, bude seznam následující:

Zodiac (1988, nemá nic společného s krimifilmem Zodiac, který by měl mít premiéru v českých kinech v dubnu 2007) - ekologický thriller odehrávající se v současnosti, hlavním hrdinou je ekologický aktivista Sangamon Taylor, který řeší komplikovanou situaci toxického znečišťování životního prostředí a vod v USA, jedná se velice čtivý a akční román se zajímavou a výborně vykreslenou zápletkou, s mnoha popkulturními odkazy, jedná se o pěkný příspěvek k paranoidnímu vnímání světa ovládaného korporacemi. Obávám se, že díky minimálnímu podílu scifi či jiných fantastických prvků se jeho vydání v češtině spíše nedočkáme. Mimochodem, slovo zodiac se jistě do češtiny překládá jako zodiak (zvěrokruh), v daném případě se však jedná o existující značku výrobce nafukovacích člunů s přívěsným motorem - typu, který i suchozemci znají z filmů jako tradiční vybavení ekologů, speciálních jednotek či zločinců. (8/10)

Interface (1994, spolu s J. F. Georgem, v prvním vydání pod pseudonymem Stephen Bury) – o politický thriller zabývající se zákulisním politickým bojem a možností ovlivnění výsledku voleb v USA za pomoci technologie. Jedná se o napínavý román, zabývající se patriotismem, politickou a osobní svobodou i etikou lékařských zásahů do mozku člověka. Na knižním trhu jsou desítky autorů různých kvalit, které podobná témata bez problémů živí. (4/10)

The Cobweb (1996 – opět spolu s J. F. Georgem) – podle anotací se jedná o politický thriller z doby války v Zálivu, paralelní linie děje se odehrávají v USA a oblasti Perského zálivu (nehodnoceno, zatím jsem nečetl).

The Baroque Cycle (2003-2004) – trojdílný historický opus, který brilantně mixuje skutečné historické postavy a události s fiktivními (pro čtenáře Kryptonomikonu budou známá jména Waterhouse, Shaftoe či Qwghlm překvapením), postihuje celosvětový historický vývoj v období přibližně od poloviny 17. století do druhého desetiletí století osmnáctého. V tomto období dějin, v době válek, revolucí, kvasu rozvíjející se vědy, technologie a alchymie, i počátků globální ekonomiky, jsou hlavní hrdinové hybateli jednotlivých událostí a podílí se na vzestupech a pádech vládnoucích rodů, osudech bitev a válek i na nové distribuci bohatství v tehdejším světě. Stephensonův dar pro vybudování komplikované zápletky a využití zdánlivě nevýznamných událostí z průběhu děje pro závěrečné rozuzlení dostupuje v Barokním cyklu vrcholu. (trilogie jako celek „jen“ 8/10 protože autorova záliba v mnohastránkových detailních popisech podružných situací i dějových linií je v některých případech i pro velmi trpělivého čtenáře jen obtížně stravitelná, ostatně cyklus se sestává ze tří devítisetstránkových „fošen“ s opravdu malým fontem)

Jednotlivé díly The Baroque Cycle:

Quicksilver (2003) – děj prvního dílu se odehrává převážně v Anglii a na starém kontinentu a v rámci sledování politických, náboženských i osobních intrik se lze setkat s osudy skutečných postav jako byli např. Newton, Hooke, Leibnitz či Wren, jejichž dopad do celého příběhu je srovnatelný s vlivem hlavních fiktivních hrdinů, i s dějinami evropských královských a šlechtických rodů. Již od počátku je zřejmé, že kniha a celý cyklus bude veden v několika dějových osách, které se navzájem ovlivňují a dotýkají v mnoha styčných bodech. V případě prvního dílu jde zejména o linii „vědeckou“, reprezentovanou představitelem puritánské rodiny Waterhousů – začínajícím učencem Danielem a vznikem Královské vědecké společnosti, a o linii „dobrodružnou“, jejímž lídrem je Jack Shaftoe, dítě londýnské periferie, který se jako obratný vagabond (válečný vysloužilec, pobuda, nájemný ozbrojenec – kterých byla v té době Evropa plná) protlouká Evropou, zdevastovanou třicetiletou válkou. (7/10)

The Confusion (2004) – jednoznačně nejčtivější a nejzábavnější svazek celé trilogie. „Klidnější“ dějová linka je komtesou Elizou de la Zeur (z Qwghlmu) vedena prostředím dvorských a ekonomických intrik, dotýká se životů králů (zejména Ludvíka XIV. a Viléma III. Oranžského) i jejich šlechty a nechybí v ní ani skutečné válečné šarvátky či vražedná spiknutí – přesto jsou tato dobrodružství jen stínem dech beroucích zážitků Jacka Shaftoe, nyní již nekorunovaného krále vagabondů. Ten se na své pouti ze zajetí u alžírských pirátů stává v čele skupiny dobrodruhů aktérem „zločinu století“, drzé krádeže Šalamounova zlata, a po mnoha eskapádách doputuje přes dramatické návštěvy Egypta, Indie, Japonska i Latinské Ameriky zpět do Evropy, kde dojde k velmi překvapivému dějovému zvratu. (11/10, ano není to překlep, dal jsem 11 z deseti!)

The System of the World (2004) – zatímco první dva díly zabíraly každý období několika let, tato kniha skokem přenese čtenáře z roku 1702 (konec The Confusion) do roku 1714, a ten také neopustí. Závěrečný opus trilogie překvapivě postrádá výraznou dualitu předchozích dílů, jedná se spíše o propletenec mnoho dějových linek, jehož se účastní všechny významné postavy, které dokázaly přežít dosavadní děj. Nejvíce jednotícím prvkem je postava Daniela Waterhouse, jenž se jako takřka 70letý vrací do Evropy z kolonie Massachusetts a na pozadí boje o anglický trůn sleduje politický, ekonomický a technologický pokrok ve společnosti. Jako s významným hráčem na mocenské scéně počátku 18. století se setkáváme také s Ruskem a jeho carem Petrem Velikým. Děj čtenáře zavede, mimo jiné, na okamžik, stejně jako v Quicksilver, na území jakési Bohemie. Ze zklidněného závěru vyrůstá začátek nového technologického věku – píše se rok 1714 a pan Newcomen (ano, Thomas Newcomen, v učebnicích předchůdce Jamese Watta) začíná za pomoci parního stroje, který je také pokládán za podmínku pro vznik mechanického počítacího stroje, úspěšně odčerpávat vodu ze zatopených anglických dolů. (8/10).

Snad vás předchozích pár stručných odstavců alespoň částečně inspirovalo k zájmu o další tvorbu Neala Stephensona a k podpoře nakladatelů, aby tato díla mohli zařadit do svých edičních plánů.

Na závěr přece jen stručná biografická data N.S.: narozen 1959 ve Fort Meade, Maryland, vystudoval geografii a fyziku na Bostonské univerzitě, jeho bibliografie v současné čítá cca 20 hlavních románů, novel, povídek a esejí – zhruba třetina jeho díla spadá do kategorie non-fiction.