Úterý 17. června 2025, svátek má Adolf
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

LITERATURA: magazín Fantasy & Science Fiction 1/2006

Jan Pechanec
diskuse (8)
F&SF obálka českého vydáníPo osmi letech se do České republiky vrací legenda fantastiky v podobě amerického magazínu Fantasy & Science Fiction, tedy jeho českého vydání. Pod hlavičkou nakladatelství Triton a píle Martina Šusta, jakožto editora, se zaplňuje prázdné místo literární fantastiky na stánkařských pultech. Ryze literární povídkový časopis, jak řekl sám editor "napůl antologie", nám bude přinášet to nejzajímavější z angloamerické tvorby.

Za celkem přijatelných 125 Kč (lamentace ohledně recenzí Ikarie by zde nebyly na místě) dostaneme do rukou 144 stránek textu, s minimem reklam, abychom se plni očekávání mohli ponořit do jiných světů. A že naše očekávání budou naplněna, Vás, snad přesvědčí následující řádky...

Vcelku líbivá obálka (Cory & Catska Ench, F&SF srpen 2004 - Vol. 107, No. 2) nás vybízí k nahlédnutí, nikterak nevybočuje ze standardu originálu (z něhož vychází) a vztahuje se přímo k nosné novele magazínu. Po přehledném obsahu, tiráži a informacích o zvýhodněném předplatném, následuje Slovo úvodem Martina Šusta, aby nás seznamil se splněným snem jednoho hocha, mnohaleté tradici originálu (F&SF začal vycházet v roce 1949) a vizemi budoucnosti. Za sebe, čtenáře mladší generace, který si aktivně nezažil devadesátá léta minulého století, mohu pouze podotknout a doufat, ať se domácí milovníci žánrů SFFH poučí z neslavných konců některých periodik a vzpomněli si na své výtky vůči jedné časopisecké stálici. Fantasy & Science Fiction patří k jinému typu počteníčka, než-li současní "konkurenti". Vždyť právě pro nás remcaly a hnidopichy je tento skvost určen. Pojďme už na věc ;-)

F&SF originální předlohaBez zbytečných cavyků a skurpulí nás přivítá první povídka současné australské špičky Gartha Nixe, krátká hříčka, Pod hladinou jezera (Under the Like, F&SF únor 2001, překlad Milan Žáček). Podle slov autora se jedná o povídku na motivy artušovských legend, které ho vždy zajímaly, nicméně mu neodpovídaly na stěžejní otázky. V této povídce se dozvíme něco o Paní jezera a vzniku Excaliburu a Svatého grálu. Klasické vypravování v ich formě na čtenáře zapůsobí nejenom sugestivním stylem, ale také všeobecně známou legendou o rytířích Kulatého stolu, kterou vkusně rozšiřuje.

Dříve než se probereme a začneme hodnotit toto netradiční fantasy, těžící z klasického mýtu, čeká nás první literární rozbor Fenoménu Lukjaněnko, k mé potěše, přímo z pera překladatele Libora Dvořáka. Překladatel nás přístupnou formou seznamuje s životem a dílem tohoto úspěšného ruského spisovatele, aby se pečlivěji soustředil na jeho prozatím nejznámější trilogii Noční/Šerá/Denní hlídka: "Osobně si troufám Lukjaněnkovu „hlídkovou“ x-logii označit za celkem slušné čtivo, po němž může ve chvílích volna, v nichž zrovna není chuť na meditace nad Joycem či Proustem, sáhnout i čtenáři, který jinak není vyznavačem tohoto druhu čtení." (str. 13)

Následuje výborná sci-fi detektivka Kanaďana Matthewa Hughese Chytrák hlupákem (Mastermindless, F&SF březen 2004, překlad Jana a Jan Jam Oščádalovi). Od dob Asimovových rádobydetektivních příběhů, Poeových povídek a Doylova Sherlocka Holmese jsem se s tímto žánrem příliš neseznámil, proto jsem byl mile překvapen. Slovutný a geniální vyšetřovatel Henghis Hapthorn se jednoho rána probudí a zjistí, že jeho analytická mysl, stejně jako příjemný vzhled vzal za své. Po konzultaci se svým Integrátorem (jednoduchá UI) zjistí, že přišel také o své peníze na účtech a brzy zjišťuje, že jsou tak postiženi všichni bohatí, krásní a inteligentní muži v celém městečku Olkney. S neskutečnou lehkostí si pak tvůrce/detektiv pokládá otázky, porovnává a sklubuje nedostatečná fakta, aby pomalu namaloval obraz, v němž nalezne řešení podivného případu. Humorná povídka se nese v duchu viktoriánské lehkosti a nadhledu, skrze technickou budoucnost a parodii současnosti. Ryze deduktivní skládání střípků informací vás neustále nutí k dalšímu čtení až k překvapivému, zábavnému, přesto trochu lacinému závěru a rozřešení. Neustálý pocit něčeho známého bude pronásledovat právě ty čtenáře, kteří kdysi četli neuvěřitelné příběhy Sherlocka Holmese, pouze Watsona nahradil kus chytrého "železa".

Na řadě je kvalitní rozbor Asherova románu V pavučině. Svůj názor na knihu tak neprezentuje nikdo menší, než-li Miroslav Žamboch. Tyto komplexní drobnohledy knih mé sobecké maličkosti dost chybí a recenzní Ramax jsem bohužel neměl tu čest poznat, rozhodně je to však značné zpestření proti stručným notickám jinde. Z absence kvalitních kritik mě občas vytrhává Pagi na Sardenu, což je docela málo, nemyslíte? Kniha V pavučině se tak rázem dostala do zorného úhlu mého zájmu. Děkuji za tip.

Zlatý hřeb magazínu, novela Alberta E. Cowdreye Kmeny z Běly (The Tribes of Bela, F&SF srpen 2004, překlad Jiří Engliš), byl letos nominován na cenu Nebula. V podobě deníků z vyšetřování četných vražd na vzdálené těžební planetě Běla (kosmoplavec Majakovský - Průzkumník tisíce světů ji pojmenoval podle barvy kruté zimy, která na planetě vládla) se seznamujeme s vyšetřováním plukovníka Bezpečnostních sil Roberta R. Kohna a sem tam s výtahy z deníků dalších jednajících postav. Komplexnost, drsnost, znalost, napětí a vyváženost - tak bych novelu charakterizoval. Ačkoli si několikrát vzdáleně vybavíte známé Vetřelce, což je bezesporu vytříbená klasika, pak autor dokázal zakomponovat do provařené story mnohem větší hloubku, příběh vyvážil a přesně nadávkoval. První třetinu přicházíme na kloub záhadným úmrtím a hledáme společně s plukovníkem Kohnem mnohonásobného vraha. Když už ho objevíme, tak jsme překvapeni (čtenář možná více než pkl. Kohn) a snažíme se zabijáka chytit, dokonce s ním musíme bojovat, abychom v poslední části čekali na nevyhnutelné a drsné drama boje o život.
Deníková forma, více aktérů příběhu, to vše navozje plastickou děsivost, protože názory, city a vztahy postav jsou vždy čistě osobní a nebohého čtenáře Cowdrey nutí k pohledu na mnohá fakta různýma očima. Již dlouho jsem nečetl tak kvalitní dlouhou povídku, v níž nechybí napětí hustější, než mlha před rybníčkem Brčálníkem, společenské vztahy, provázanější než zmije při páření a akce, za níž by se nemusel stydět ani režisér James Cameron, kdyby se rozhodl Vetřelce přetočit. Kladně musím hodnotit, že mě jasná analogie s Vetřelci napadla až při psaní této "recenze". Už jen kvůli Kmenům z Běly stojí za to magazín si koupit. A to jsem ani nenaznačil, o jaké kmeny se v novele jedná.

Další rozbor literárního díla patří Priestově románu Nežádoucí efekt Petra Kotrleho. Nikdy bych neřekl, že se u této knihy setkám s takovou chválou a zároveň s takovým zklamáním (narážím na recenzi Pavla Vinického a hodnocení Vlada Ríši v březnové Ikarii). Po Pagiho recenzi, pak názoru pana Vinického, jsem byl rozpolcen. Proto jsem rád, že se velice objektivně o knize zmínil také pan Kotrle, který se do knihy obul velmi profesionálně a nechal prostor také člověku, který předchozí dva recenzenty nezná (ačkoliv zde Pagimu zbytečně křivdím) a kniha by se mu mohla líbit. Osobně jsem si u ní udělal vykřičník a poznámku: Rozhodně přečíst.

Pusťte hodiny (Start the Clock, F&SF srpen 2004, překlad Petr Kotrle) Benjamina Rosenbauma mě přes veškerou snahu vyzněly jako nejslabší práce tohoto vydání F&SF, přestože v sobě skrývá největší imaginační potenciál. Tato soft sci-fi se věnuje pozemské společnosti, kde problémem nebudou fundamentalisté, ale věčné děti, přesněji řečeno, vyspělé genetické inženýrství, které dokáže zamezit stárnutí. V provázaných rodinných skupinkách tak spolu žijí dítka ve věkovém rozmezí od školního věku do puberty, užívající si nezkaženosti stáří. Technika a různé implantáty jim umožňují bezstarostný asexuální život her a zábavy. Problém vyvstává ve chvíli, kdy se jeden z členů takové skupiny rozhodne, že si chce "pustit hodiny". Veškerá diskriminace a pohled skrz prsty je vtěsnán do vnímání devítileté (pardon devítky) Suze, jež nedokáže pochopit, že by někdo chtěl začít stárnout a nedej bůh, někdy mít vlastní děti. Druhou stránku mince tvoří "zrůdičky", které byly zastaveny v předškolním věku. Jednání a popis snad dvouleté Carly ve mně vyvolalo nepříjemné mrazení. Ačkoli Suze jedná čistě racionálně, její chování je dětsky sobecké a až v konfrontaci s dospělými a rozhodnutím malé Abby zjistí, že svět, jak ho zná, není univerzální vizí pro každého.
Přestože jsem povídku hodnotil jako nejslabší, jedná se o čistě subjektivní názor. Možná to způsobuje ona děsivost neskutečné vize, něčeho, čeho se osobně už nikdy nebudu moci účastnit.

Rozsáhlý článek o komiksu Dobrodružství Luthera Arkwrighta Bryana Talbota se všude pěje samá chvála, Vladimír Moravec se ve stejnojmenném článku připojil k mnoha dalším komiksofilům, kteří jednohlasně tvrdí: "Tohle vám ve sbírce chybět nesmí!"
Výsledný dojem je tak nejen strhující, ale i monumentálně komplexní. ... Ve světové premiéře má tak český čtenář možnost vychutnat si nevšední dílo, které je jednou z přesvědčivých ukázek, co komiks dokáže. (str. 121)

Poslední "mastrpís" a labutí píseň prvního vydání F&SF patří Johnu Morressymu a povídce Vlna zločinnosti na hradu Malveillant (The Unpleasantness at Le Chateau Malveillant, F&SF duben 2004, překlad Petr Caha). Čaroděj Kedrigern nemusí být zcela neznámým hrdinou, stačí se podívat sem nebo sem. Bohužel jsem se s ním osobně doposud nesetkal, ale dojem ve mně zanechal rozhodně příjemný a jako tečka v magazínu také nebyl úplně nejhorší, řekněme, že zábavný průměr. Detektivní zápletka patří k těm povrchnějším a autor si vychutnává slovní a situační humor. Kedrigern totiž přijme zakázku krále Rathreena, sice nerad, ale copak může odmítnout žádostem své milované Princezny? Schopný Rathreen se ocitl v politicky ožehavé situaci, protože se chystá sjednotit rozdrobená království, ale někdo mu tuto počestnou činnost chce překazit bohapustou vraždou. Povídka nejspíš neoslní novátorstvím, ale skvěle pobaví, nic víc v ní hledat nemusíme. Dokonce narazíme na postavičku Smrtě, což mě poněkud zmátlo, protože ho mám zafixovaného pouze s Pratchettovou Zeměplochou, vlastně proč ne, vždyť Smrť je všudypřítomný.

Legenda se do tuzemska vrátila se vší pompou a gráciemy. Záleží už jen na vřelosti, s jakou ji přijmete, vy, čtenáři. Myslím si, že po tomto čísle rozhodně zklamáni nebudete a věřte, že bude ještě lépe ;-) Pět nadprůměrných zahraničních povídek, to se jen tak nevidí, važme si toho.

Aston Ondřej Neff
17. 6. 2025

V pondělí představili Piráti svůj program.

Jan Ferenc
17. 6. 2025

Současný tarifní systém je složitý a hlavně zastaralý.

Gita Zbavitelová
17. 6. 2025

Mnoho Íránců se z útoků raduje a doufá, že režim padne.

Petr Kolman
17. 6. 2025

Když vás v devět nepustí do hospody, která zavírá v deset.

Ivo Fencl
17. 6. 2025

Lucie Hášová Truhelková: Příběhy čtvrtí.

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Přesouvání operačních sálů do podzemí, cvičení zdravotníků či pořizování neprůstřelných vest a...

kh Kateřina Havlická
16. 6. 2025

Jakkoliv jsou prvotní údery izraelské armády na íránský jaderný program úspěšné, uplynulé dny...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gluško v pátek převzal kopie pověřovacích listin od...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Slovenský vládní speciál dopravil v pondělí z Ammánu do Bratislavy 73 evakuovaných lidí, včetně 14...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Ve věku 92 let zemřel historik a někdejší disident Jan Tesař, kterého komunistický režim opakovaně...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz