Sobota 14. června 2025, svátek má Roland
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

LIDÉ+LITERATURA: Dveře do SF: Stanislaw Lem

pagi
diskuse (3)
 

Stanisław Lem 1Vzpomínky mají nepříjemnou tendenci se vytrácet - a také modifikovat - v čase. A to hned ze dvou důvodů: pamětníci postupně zapomínají a umírají - a mladí nemohli prožít to, co se odehrálo před tím, než se narodili nebo začali číst. Pro několik generací čtenářů byla díla Stanislawa Lema dveřmi do okouzlujícího světa SF, a většina dnešních fanů, kterým je pod třicet let, se už setkávají s takovým množstvím literatury, že nemají potřebu vracet se ke kořenům žánru.

V padesátých a šedesátých letech bylo jen několik autorů SF&F, jejichž díla byla u nás vydávána pravidelně. Z ohromující zásobárny angloamerických autorů to bylo jen několik jmen - Edgar Alan Poe, Ray Bradbury, Isaac Asimov, z východních pak bratři Strugačtí, Ivan Jefremov, z našich Josef Nesvadba, František Běhounek a Ludvík Souček - a také Stanislaw Lem.

V roce 1956 - tedy před padesáti lety - vyšly v češtině hned dva Lemovy romány. Podělila se o ně dvě nakladatelství, jejichž doménou byly děti a mládež. K mrakům Magellanovým vydalo nakladatelství Mladá Fronta, Astronauty pak SNDK - tehdy Státní nakladatelství dětské knihy, později přejmenované na Albatros. Obě knihy však měly jednu věc společnou - úžasné ilustrace Teodora Rotrekla. Děj obou dvou románů mi po desítkách let splývá, zůstalo mi v paměti několik útržků - třeba ona bajka o Turingovi a jeho stroji, ale hlavně a především tyto knihy patřily k mým prvním úlovkům z moře SF, a na to se nezapomíná.

Na tyhle spíše mládežnické příběhy pak navázaly další Lemovy knihy - ať již ty „vážné“, jako Solaris, nebo ony nádherné krátké příběhy Ijona Tichého (dlouho jsem jeho jméno četl jako Iljon...), ale v paměti mi zůstaly i další knihy. Planeta Eden, i když patří spíše k průměru Lemovy tvorby, patřila do první fáze mého seznamování s tímto autorem, a tak na ni dodnes vzpomínám, podobně i Nepřemožitelný. Ale vůbec nejsilněji na mne zapůsobil Návrat z hvězd.

Příběh kosmonautů, kteří se po mnohaleté drsné pouti vracejí na Zemi a lidstvo nacházejí od základu změněné betrizací - umělým potlačením agresivity, je koncentrátem úvah, proč lidé jsou objeviteli, proč se snažíme dobývat Vesmír, proč toužíme odhalovat tajemství neznámých světů - mimo nás i v nás. Tím hnacím motorem je agresivita v nás, která může nabývat velmi odlišných forem - od násilí v jeho nejrůznějších podobách až po soutěž v podnikání a objevitelské cesty. Společnost se přitom snaží vytvářet různé regulativy - morální i právní - ztěžující onu společensky „nevhodnou“ formu agresivity a podporující „kultivované“ formy agrese. Lemem vykreslená společnost si našla jednoduchý způsob, jak onu „špatnou“ agresi zregulovat, avšak nedomyslela nutný důsledek plošného zrušení agresivity - ztratila tím motor, který nese lidstvo k rozvoji a objevům všeho druhu. Lem tu velmi kultivovaně varoval před snahami sociálního inženýrství plošně měnit lidskou povahu, tak kultivovaně, že kniha prošla i přes tehdejší tiskové dozory. 

(O síle této knihy svědčí i to, že po desítkách let na ni navázal Marek Oramus povídkou Místo na Zemi - česky vyšla v antologii Polská ruleta 2. Zatímco Stanislaw Lem odpovídal na otázku, jaké důsledky má zavedení betrizace, Marek Oramus tu odpovídá na otázku, komu se hodilo zavést betrizaci.)

Kyberiáda a příběhy Ijona Tichého jsou groteskními anekdotami, jakých v žánru najdete velmi málo. Přitom do řady z nich dokázal Lem vnést i filozofické prvky, pointy často vytváří z kontrastu reality na jedné straně a na straně druhé symbolů a zjednodušení, kterými jsme ji nahradili. Tohle jsem si ale mohl vychutnat až po letech, jako -náctiletý jsem se nechal unášet hravými vlnkami Lemových textů a královsky jsem se bavil. Pokud jste se nesetkali s Trurlem a Klapáciem, přišli jste o hodně.

Stanislaw Lem tak je jedním z několika spisovatelů, kteří českým a slovenským čtenářům otevřeli dveře do světa SF literatury. První vešli - a ti další se už mnohdy narodili uvnitř. Kdesi v dáli za nimi svítí okraje obdélníku, jimiž do jejich kouzelného světa dopadá stín Dveřníka. Ohlédněme se čas od času, potěžkejme v rukou klíče, kterými nám odemkl vstup do nekonečných chodeb zámku Fantazie,  prohlédněme si je, připomeňme si je - a poděkujme mu.

Jan Kovanic
14. 6. 2025

Kdo chodí spát s raketami, nesmí se divit, když se ráno neprobudí.

Gita Zbavitelová
14. 6. 2025

Izrael v noci na pátek podnikl dlouho očekávaný útok.

Aston Ondřej Neff
14. 6. 2025

Izrael udeřil, protože jeho zájmy jsou ohroženy.

Jan Bartoň
14. 6. 2025

Izrael zasáhl cíle, které souvisí s výrobou jaderné zbraně.

Lidovky.cz, ČTK
14. 6. 2025

Při íránském útoku na Izrael zemřeli v noci na sobotu tři lidé. Zraněných je několik desítek....

Jakub Pokorný
14. 6. 2025

Když už Česká televize zbohatne díky novým plátcům televizních poplatků, kteří musejí platit za...

jla Jiří Lacina
14. 6. 2025

Nízkonákladová letecká společnost Ryanair se rozhodla zpřísnit pravidla pro nezvladatelné...

Lidovky.cz, ČTK
14. 6. 2025

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu...

Lidovky.cz, ČTK
14. 6. 2025

Americký prezident Donald Trump zveřejnil své první majetkové přiznání v novém funkčním období....

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz