Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
INTERVIEW: K výročí revoluce s Františkou Vrbenskou
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Paranoid 18.11.2009 19:20Je to zajímavé Procházím si tak výpovědi všelijakejch pamětníku dob před 20 a více lety. Všichni byli děsně utlačováni a nesvobodni i ve frontě na banány stáli. Ale furt jsou to jen nějací intelektuálové. Nějak mi tam ale scházejí lidi co se živí manuální prací a bouchají celý týden. Ti se o svoji svobodu dřít za pakatel pro někoho (KSČ, nebo kapitalistu) tak moc neobávali. Dříve aspoň tolik nebyly z práce vyhazováni. Tak jak to je? Největší svobody dosáhli darebáci, zloději, kriminálníci, pasáci a jim podobní nemakačenkové. |
|
|
Jan Pechanec 18.11.2009 20:10Re: Je to zajímavé Nu, myslím, že se zde na Sardenu dočkáte, ještě máme pár rozhovorů v zásobě. Nicméně si nemyslím, že bychom zde představovali odpovědi intelektuálů, ale spíše inteligentních a vzdělaných lidí, kteří dokázali i přes své povolání dávat něco i ostatním v podobě nezapomenutelných dobrodružství. Dočkáte se tedy ještě odpovědí Iva Fencla, Zdeňka Rampase, Martina Zhoufa a dalších. |
|
|
Anna Š. 19.11.2009 8:12Re: Je to zajímavé Nebude-li ten výskyt intelektuálů také způsoben dvacetiletým odstupem? Například Františku si lze v té době docela dobře představit jako mladou mámu od dětí, dálkově studující, pracující, shánčlivou a starostlivou, počítající korunky, aby bylo co do hrnce a ještě stihla vystát fronty... Možná byste leccos objevil i v minulosti jiných. Když se jim dostalo možnosti, šli za svými sny. Naopak někdo zůstal u bouchání celý týden, sedřený a utahaný, doklepal to k důchodu a smířil se s tím, jak je zapadlý. Znám takovou paní, jen se školou práce a základkou, ale svého času by setřela i lecjakého filosofického študáka, blábolícího o hnutích světa. Pro ni bylo pozdě a rozhodla se už dávno před sametem nevyčnívat. Nejdůležitější ze všeho je u ženské přece skvěle udělaná svíčková a dům jako klícka. |
|
|
Anna Šochová 18.11.2009 6:30Važme si Františky, važme si každého jejího slova. Během těch dvyceti roků popírala všechny nepříjemnosti, o kterých mluvila. Nedostatek času, únavu, přecházení lecčeho ve prospěch setkávání s přáteli a radosti z průvodcovství světy, do kterých nás zavedla každá její přednáška. Všechyn byly originální a teprve nedávno jsme si začali uvědomovat, že nejsou zaznamenané a zmizely s daným okamžikem. |
