M. Košařová 19.10.2017 9:45

Kdo jsou pidistrany?

Další rada pro voliče na téma "volte pouze strany, které znáte z televizní obrazovky". Ale před volbami přece nikdo neví, kolik procent kdo vlastně získá. Poslední zveřejněný "předvolební průzkum" pro jistotu neukázal, které strany se pohybují kolem 5%. Byly tam zahrnuty pouze strany již známé a osvědčené. Cítím z toho strach, že by tzv. pidistrany mohly získat víc voličů, než ty strany, které nám teď vládnou. Takže do poslední chvíle apelují tzv "rozumní" , abychom hlavně volili tváře známé z televizní obrazovky, aby se nám tam proboha nedostali nějací noví, do toho našeho parlamentu, ve kterém sedíme už 20 let.

Já za sebe říkám: já chci změnu. Ti staří a osvědčení politici nám nevládnou dobře a chci dát šanci jiným. A proto si nenechám radit ve stylu, že mám volit strategicky, tzv najistotu. To bych se té změny nikdy nedočkala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Morava 19.10.2017 9:26

Piráti jsou levicový liberalismus

A i když se nám snaží namluvit něco jiného, zdá se, že dost levicový a promigrační:

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/FOTO-ktere-muze-zasadne-ovlivnit-kampan-Sef-Piratu-Bartos-tam-stoji-v-hodne-zvlastni-spolecnosti-508511

Ono, ale není nutno projíždět celý internet. Stačí poslouchat instinkty a podívat se na pana Bartoše. Já mu jeho image neberu a přeju, jen, že šaty dělají člověka a pan Bartoš působí, vypadá a jedná jako levicový liberal. Jestli je upřímný, křivý nebo dobrý je jiná věc, to z jeho vzhledu a nedostatečné známosti netroufám hádat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 19.10.2017 8:30

Zlatá slova pane Chrastino.

Český volič není žádný hlupák a proto si o víkendu zvolí estébáka, referendového Pitomia a Martičku Sekernici Semelovou k tomu. Čau.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Přibyl 19.10.2017 8:28

volební system

Řešit volební systém dva dny před volbama ? Škoda místa na psu.Podpora onoho obchodníka s deštěm?-marnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rudolf 19.10.2017 6:49

Ten čas

kdy do toho můžeme (bez jakéhokoliv rizika) mluvit, nastal už před 28-mi lety. Že jste si toho autore všiml až teď přesně odpovítá tomu, s jakým přehledem své články píšete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 19.10.2017 5:45

Paradox minimálního počtu křesel

Osobně vidím paradox především v tom, že minimální počet křesel je větší než 1 - na jednu stranu tvrdíme, že každý z 200 poslanců může hlasovat individuálně a tento počet je potřebný, na druhou stranu vyžadujeme, aby křesel pro jednu stranu bylo více.

A když si k tomu připočteme nemožnost prázdného hlasu - že hlasy propadlé z důvodu min. počtu by prostě nebyly reprezentovány (a ony skutečně nejsou reprezentovány, mnohdy jsou dokonce přičteny zcela opačnému názorovému spektru), pak se nemohu zbavit dojmu, že tato situace vyhovuje především velkým, (polo)anonymním stranám, které schválně chtějí udržovate svou nečitelnost a tím slibovat defacto cokoliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 19.10.2017 1:46

Chtělo by to možnost náhradního hlasu

Je to opravdu na hlavu, když se hlasy velkého množství lidí, kteří volili některou z menších stran, rozdělí třeba mezi strany na úplně opačném konci politického spektra. Takže v zastupitelské demokracii velká spousta lidí své zastoupení prostě nemá. A to často některé strany neprojdou jen proto, že se lidé bojí, aby jejich hlas nepropadl.

Chtělo by to přidat možnost náhradního hlasu. Každý by měl jeden hlavní a jeden náhradní hlas. Takže by mohl hlavní hodit straně svého srdce, a záložní nějaké jiné, pro něho ještě snesitelné, na jistotu. Napřed by se samozřejmě sečetly hlavní hlasy, a u lidí, kterí by volili nějakou ze stran co neprošla, by se uplatnily náhradní hlasy. Pokud svou stranu opravdu chci, tak bych samozřejmě mohl dát oba hasy jí, a tím zvednout šanci, že aspoň ve druhém sčítání by prošla.

Bylo by to celkem jednoduché, a (podle mě) mnohem spravedlivější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Labaj 19.10.2017 1:37

C

• reagovat
• nahlásit příspěvek