11.5.2024 | Svátek má Svatava


Diskuse k článku

ÚSTAVA: Prezident versus vláda

Při příležitosti podpisu koaliční smlouvy jen zopakuji a shrnu vše, co jsem již dříve psal i na tomto blogu, ale zatím nikdy ne v jediném celku.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Wagner 10.1.2014 7:51

Odpověď p. Hasenkopfa

Nepočítá, bylo by to stejné, jako nyní s Rusnokovou. Pokud by nezískala důvěru, musela by povinně podat demisi (kdyby to neudělala, prezident by byl povinen ji odvolat). Tato vláda by pak buď dál vládla v demisi stejně, jako ta nynější, nebo by byla jmenována nějaká nová vláda rovnou (to by byl druhý pokus). Pokud by pak proběhly volby (Sněmovna by se opět sama "rozpustila"), byla by vláda č. 2 povinna podat demisi - důvodem jejího odchodu by bylo zvolení nové Sněmovny. (Každá vláda musí po volbách odstoupit.) Pokud by po volbách stále vládla vláda č. 1 v demisi, demisi by nepodávala, protože by v ní už byla (tak, jako je tomu u Rusnokovy vlády). Po každých volbách se začíná od jedničky. (Kromě toho se od jedničky začíná vždy, když vláda podá demisi i během volebního období, ať už z jakéhokoli důvodu.)

Jmenováním Sobotky začne první pokus. Neúspěšně skončí teprve v okamžiku, když nedostane důvěru. Kdyby to ovšem Sobotka zabalil ještě před hlasováním o důvěře a místo něj byl jmenován někdo jiný, jednalo by se stále o první pokus.

Hlavní důvod (kromě textu Ústavy) je ten, že smyslem třetího pokusu je sebrat prezidentovi volnost ve výběru premiéra poté, co se prezident 2x za sebou ukázal jako neschopný vybrat premiéra a vládu, které by prošly Sněmovnou - v ten moment má dle Ústavy zasáhnout Sněmovna, konkrétně tedy její předseda (to, že to má být předseda, je divné ustanovení, já bych byl pro návrh Sněmovny jako celku; zřejmě se tiše předpokládá, že předseda Sněmovny se se Sněmovnou nejdřív poradí kolegiálně poradí).

Ještě zajímavější situace by nastala, kdyby prezident návrhu předsedy Sněmovny nevyhověl a vyžádal si jiný návrh (tady je podobnost s nevyhověním návrhu premiéra na jmenování někoho ministrem). Ale toho by snad nebyl schopen ani Miloš Zeman. Pokud by takový návrh podávala Sněmovna jako celek, pak bych dokonce tvrdil, že prezident vyhovět musí (důvodem je rovnocenost prezidenta a Sněmovny zmíněná v posledním odstavci mého článku)

O. Slavík 10.1.2014 6:47

Pošuk Hasenkopf zplodil fantasmagorie

Divím se, že tyto fabulace NP publikuje.

H. Grúbr 10.1.2014 6:18

No konečně to tady někdo napsal

na plnou "hubu". Takže Zeman je naprosto v mezích zákona. Ostatní bezmozci mohou jen držet ústa a šoupat nohama.

J. Vyhnalík 10.1.2014 3:14

Re: Kolik pokusů?

Odpověď: Nepočítá. Proč? Protože mezi tím byly volby a byla zvolena nová PS.

Z. Jaromír 10.1.2014 3:01

Ema má mámu -

Eman má mandát....

Když už se to takhle zamotalo, bylo by rozhodně vhod, aby se mocí parlamentu vyškrtl z ústavy buď prezident, nebo premiér...

J. Vozábalová 10.1.2014 1:33

No nevím!

S tvrzením "prezident není povinen vyhovět návrhu premiéra" bych si dovolila polemizovat, byť nejsem právník, natož pak ústavní. Nicméně je psáno "prezident jmenuje na návrh premiéra", nikoli "prezident může jmenovat na návrh premiéra" - takže podle mého skromného názoru prezident jmenovat musí - nic mu ovšem nebrání premiéra přesvědčovat, že jeho návrh není to pravé ořechové a není mu dán žádný termín, do kdy musí jmenovat - už to samo o sobě jistě zaručuje, že prezident není automat na podpisy.

Ostatně se domnívám, že právě proto, aby si pozici posílil, dosud MZ premiéra nejmenoval - pokud by se mu některý návrh tak význačně nelíbil, prostě by nejmenoval premiéra a počkal, až "sestavovač vlády" přijde s něčím lepším. Pokud by byl přesvědčen, že nemusí jmenovat na premiérův návrh, neměl by pro odkládání jmenování premiéra nejmenší důvod.

Ještě k tomu "může X musí" - ve všech zákonech je to vždycky tak, že je-li psáno, že někdo něco učiní, ten dotyčný orgán to učinit musí - tedy samozřejmě nastanou-li ty okolnosti, které zákon předpokládá. Pokud má na výběr, je tam vždy psáno, že učinit může - může navrhnout, může uložit pokutu, může vyslovit zákaz činnosti, apod. Nechci se hádat, možná jsou zákony vyšší právní síly - třeba ústava - kde to neplatí.

J. Horálek 10.1.2014 0:24

Kolik pokusů?

Dotaz: Počítá se jmenování vlády, které Sněmovna nevysloví důvěru, do "tří pokusů", pokud před dalším jmenováním vlády proběhnou volby? Pokud ne, tak proč?

(Současná aplikace: Vyčerpá při ohlášeném jmenování B. Sobotky prezident svůj první nebo druhý pokus?)

L. Krajíček 10.1.2014 0:22

A to bylo řečí,

že prý je prezident jen "kladeč věnců". A jak se tady dočítám, tak při každodenním ranním čaji nebo pivku, si může s vládou roztočit doslova ruletu. Na koho padne kulička, má padáka.

Večer místo rulety může hrát třeba flašku.