Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SYSTÉM: Kam kráčí český výzkum, vývoj a inovace
|
I. Orisek 22.6.2024 1:01Vážení, To co zde autor popisuje je přímým důkazem toho, proč ve vzdělané a pracovité České republice nebyl udělán žádný podstatný vynález nebo objev za posledních několik dekád. Cituji: "Ve své minulé úvaze jsem upozornil na problémy s formulací poslání vědy a na něj navazujících principů financování výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Systém, který v současné době v ČR existuje, považuje většina členů akademické obce za (v podstatě) správný, jen těch peněz, kdyby bylo více .....! a nebo "V oblasti transferu znalostí a technologií působím více než 30 let a za tu dobu se jistě mnohé změnilo (povětšinou k lepšímu). Vytvořily se formální struktury, které mají tuto agendu zajišťovat (technologické kanceláře na VŠ a VÚ, CzechInvest), vytvořily se systémy jejího financování (TA ČR) napojené na obdobné systémy EU, vznikl (nyní diskutovaný) její právní rámec a mnoho lidí se v této oblasti dobře živí. Co však chybí, jsou výsledky". Tak já zde mohu místopřísežně prohlásit, že v popisovaném socialistickém a byrokratickém systému organizace a provádění vědeckého výzkumu ty výsledky prostě nikdy nebudou. U nás je většina objevů a vynálezů udělána lidmi v soukromých společnostech a to bez jakýchkoliv nároků na financování státem, kteří se navíc snaží vynález co nerychleji "zpenežit", neboli uvést do praktického použití. TRANSFER ZNALOSTÍ A TECHNOLOGIÍ? O čem to mluvíte? Transfer kým a komu? To je tedy fraška! Ale hodně lidí se tím dobře živí jak říkáte! ZVLÁŠTNÍ POZNÁMKA: Samozřejmě, že zde máme dostatek podvodníků na universitách, jejichž smyslem života je požádat a dokonce získat "research grants" a živit se tím místo vyučování. Jenomže ty výsledky, že ano? |
|
|
I. Orisek 22.6.2024 1:01Příkladem je dnes "climate research" kde se universitním podvodníkům podařilo zblbnout veřejnost a ty co dělají rozhodnutí do té míry, že je možné se živit podvodným výzkumem klimatu po několik let. Myslíte, že přeháním? Nikoliv! Najděte si na Google podvodnou křivku ve tvaru hokejky (CO2) z Ústavu pro výzkum klimatu na Universitě East Anglia. Jiný příklad: Manželka zařídila príbuznému, pracoval v jednom ústavu Akademie věd, interview na amerikém velvyslanectví v Praze za účelem žádosti o americký "research grant". Nic z toho nebylo a příbuzný "vědec" byl zklamán: Oni ti oškliví Američané chtěli vědět, jaké by z toho byly možné výsledky pro americké danˇové poplatníky. Je mi také jasné, že slovo "zpeněžit" je v socialistické České republice sprosté slovo. To je jenom proto, že u vás existuje naprosté nepochopení toho proč se výzkum vlastně dělá: Nikoliv proto aby se uspokojila něčí touha po "základním výzkumu" ale proto, aby se vymyslelo něco užitečného pro použití v běžném životě pro zlepšení života lidí. CAPIŠ? ZÁVĚREČNÁ ZVLÁŠTNÍ POZNÁMKA: Omlouvám se za to, že když nazývám Česko socialistickou republikou tak to vypadá jako když pomlouvám rodnou zemi. Vůbec ne! Je to pouze následkem realizace, že Česko 34 roky po vyhnání komunistů (ono to zase takovým vyháním nebylo když si dobří čeští voliči opětovně volí bývale komunisty za prezidenty) se nemůže zbavit svých socialistických návyků a myšlení. A to je ten hlavní důvod, vzpomenˇme rovněž Tatru a JAWU, proč 34 roky po pádu komunismu má vzdělaná, pracovitá a průmyslová Česká republika životní úrovenˇ která je pouhých 60 procent americké životní úrovně. A to mne ohromně mrzí. |
|
|
I. Orisek 21.6.2024 18:20Hlavní problém vědeckého výzkumu jak vČesku tak ve Spojených státech spocívá v následujícím: Součástí vědeckého výzkumu jsou následující komponenty: 1. Formulování hypotézy 2. Navržení výzkumného úkolu, který má za výsledek statisticky významný soubor vědeckých dat, která potom mohou potvrdít nebo zamítnout vyslovenou hypotézu s vysokou mírou pravěpodobnosti jako například 95 procent. 3. Provedení výzkumného úkolu a pokusu. 4. Formulace výzkumné zprávy obsahující jak vědecké výsledky tak popis použitých metod. Problém je v tom, že "odborníci" a "vědci" neudělají nic jiného než, že vysloví neověřenou hypotézu a začnou o ní publikovat a nadšeně ji propagovat bez jakéhokoliv dalšího ověření. Proto se v Americe předpokládá, že 80 procent publikovaných výzkumných zpráv a klinických studií je neplatných. Ani slovutný Harvard, který má v Česku větší renomé než si zaslouží, není proti tomu imuní. Nádavkem dochází k tomu, že "výzkumník" zamění součsaně se vyskytující faktory za příčinu a následek. "Výzkumník" na Harvardu prohlasil, že vyšší výskyt rakoviny žaludku byl způsoben pálivými paprikami, které Mexičané jedí aby se potili a tím snižují teplotu těla. Ukázalo se však, že důvodem byla bakterie v pitné vodě, která napadá stěny žaludku. |
|
|
I. Orisek 21.6.2024 18:26Podobně mi řekl lékař v Ústavu pro matku a dítě v Praze-Podolí (Mnoho lékařů má chybnou představu, že jsou to vědci. Je to chybná představa proto, že lékařské školy žádné metody vědeckého výzkumu neučí a dokonce je ignorují): "Vůbec nezáleží na tom jestli ověříte moji hypotézu metodami matematické statistiky protože já o tom stejně budu mluvit na té konferenci." Pán Bůh s námi a zlé pryč! Je typické a obvyklé, že nevzdělaný lékař dá kontroverzní a neoveřené léčivo - jako na příklad Ivernmectin v případě Covid-19 - smrtelně nemocnému pacientovi a pacient se uzdraví. Lékař s tím hned běží na lékařskou konferenci kde tvrdí, že potvrdil effectivnost Ivermectinu. V čem je jeho chyba? Chyba je v tom, že lékař používá statistický výběr velikosti jedna, coz je statisticky nevýznamné číslo. Proč? Protože je možné, že v klinické studii statisticky významného výběru velikosti 1,000 může být 999 případů, které zamítnou vyslovenou hypotézu ale lékař o tom vůbec neví. Já tomu říkám "Metoda doc Martin": Jeho 35ti letá manželka otěhotněla a o s tím hned běžel na lékařskou konferenci kde tvrdil že dokázal, že "geriatrické ženy" mohou otěhotnět. Chyba nebyla v tom, že jeho 35ti letá manželka otěhotněla (moje matka byl 37 a 39 let stará když jsme se já a můj bratr narodili), ale v tom, že doc Martin "dokazoval" svoji hypotézu na statistické výběru velikosti jedna. |
|
|
I. Orisek 21.6.2024 18:51TAKOVÝCH PŘÍKLADŮ EXISTUJE MNOHO V MNOHA RŮZNÝCH OBORECH LIDSKÉ ČINNOSTI JAKO JE EKONOMIE, PŘÍRODNÍ VĚDY, POLITIKA, VOJENSTVÍ ATD. Zde je jeden za všechny z oboru vojenství: V roce 1941 velitelství bombardovacího letectva Americké armády rozhodlo, že B-17 Flying Fortresses a B-24 Liberators byly tak dobře vyzbrojeny, že se mohly snadno ubránit nacistickým stíhačkám jestliže letěly v úzce organizovaných skupinách 12ti bombardérů. Také tam bylo politické zaujetí, neboli rivaliate mezi velitelstvím bobardérů a velitelství stíhaček, která vedla ke katostrofálním následkům této neověřené hypotézy. Výsledkem byly tisíce setřelených amerických bombardérů a desetitisíce členů amerických posádek zabitých nebo v zajateckých táborech. Vroce 1943 muselo velení bobardování zastavit aby si promysleli co dělat. Mustang P-51 byl k dispozici již v roce 1941. Byl však velitelstvím odmítnut a byl používán jenom pro průzkumné lety v Indii a Burmě. Mustang P-51 byl totiž nejlepší stihačkou Druhé světové valky dokud se neobjevil v prosinci 1944 ve větším množství dovumotorový tryskový Messerschmidt 262 "Schwalbe". Mustang P-51 měl takový dolet, že mohl doprovázet bombardéry až do Berlína a zpět. A tak konečně americké letectvo dosáhlo úplné převahy nad Luftwaffe potom co dostalo dodavku prvních 55 Mustangů v roce 1943. Toto diletantství a jednání na základě neověřené hypotézy stalo zbytečně desetitisíce amerických (a českých) životú. |
|
|
I. Orisek 21.6.2024 19:22V čem bylo chyba? Velitelství bobardovacího letectva si mělo ověřit tuto hypotézu v poušti Arizony s fotokulomety jako to bylo uděláno se slavným zaměřovačem bomb Norden. To je rovněž důkazem toho že termín "vojenská inteligence" je v angličtině tak zvaný "oxymoron". Já to musím vědet. Byl jsem odveden po vystudování ČVUT k počítačům na Genštáb v Dejvicích. V té době se na Genštábu říkalo, že v případě nějakého konfliktu se Západem jsme měli být za čtyři dny na řece Rýn. A ono by to bývalo tak dopadlo protože Američané neměli v Evropě žádné větší jednotky proti dvou milionům vojáků Varšavské dohody. Jenom my jsme měli v té době 400,000 v ozbrojených silách. Proto se také říkalo "co Čech to podplukovník nebo výzkumník". Ještě zajímavější je to, že moje manželka, která se po celou válku skrývala u různých příbuzných protože otec bojoval v anglické armádě proti Rommelovi v Severní Africe a matka byla v ilegalite, byla svědkem jak bombardování "Fantovky" v Pardubicích, kde zahynulo 300 lidí, americkými bombardéry z Itálie, které doprovázely stíhačky "Žluté ocasy", tak bombardování pražského ČKD o Velikonocích 1945 (aby se vyhnuli civilním obětem). Olga si myslí, že je doprovázely "Rudé ocasy" což by byli velmi úspěšní černoští piloti skupiny Tuskegee Airman. Jisté je to, že jeden byl tak nízko, že shodil Olze tabulku americké čokolády na kterou jí bohužel babička nedovolila sáhnout nebotˇnevědely co to bylo. Jisté je také to, že Američané při té příležitosti sestřelili tryskový Messerschmidt 262 "Schwalbe", který potom havaroval u Zoologické zahrady v Troji. Američané se bombardováním Prahy příliš nevyznamenali. Jak v říjnu 1944 tak v únoru 1945 (72 bobardérů B-17 Flying Fortress) bombardovali rezidenční ctvrti Prahy kdy zahynuly stovky lidí. Jsou to sporné a nevysvětlené události do dnešního dne. |
|
|
I. Orisek 22.6.2024 1:15Jeden z těch 72 pilotů byl Čech......... |
|
|
M. Pivoda 20.6.2024 16:09Cituji závěr, což by mělo být shrnutí hlavních myšlenek: "... Nelze proto než uzavřít, že náš výzkum, vývoj a inovace kráčejí špatným směrem. A že pouhé zvyšování dalších výdajů ze státního rozpočtu ke zvrácení tohoto nepříznivého trendu nepovede." Komentář Ke zvrácení nepříznivého trendu nepovede ani publikace takových obecných článků. No to je nevýhra! |
|
D. Polanský 20.6.2024 13:19Bohužel je jasné, že z mnoha ústavů a VŠ nic zatím nevypadlo, a také že v budoucnu nevypadne, ale love na výzkum kvůli pořádku dostanou. A utratí je. |
|
|
P. Brich 20.6.2024 15:26Nahradí to výzkumy politologické, gender a boje proti klimatickým změnám ... |
|
L. Král 20.6.2024 10:02Nebojíme se! Nastoupí nová EK a EP a součástí jejich nástupu bude jistě i další akční plán, který nastartuje procesy, vedoucí k dosažení plánovaných výsledků. A těmi je, že EU se stane lídrem inovací, pokrokovych technologií a EU povede svět k vědeckotechnickému pokroku. Za posledních 25 let, minimálně, takové prohlášení měli všechny EK a EP.... |
|
|
V. Němec 20.6.2024 13:57Matně pamatuji, že byla deklarace, že v roce 2010 se EU stane nejvýkonnější ekonomikou světa. |
|
|
L. Král 20.6.2024 14:48Oni toho mají hodně. Doporučuji i další hesla... https://www.consilium.europa.eu/cs/search/?FormatFilters=PAGE&keyword=Inovace |
|
|
P. Kubáč 21.6.2024 11:55Předposlední globální technologie vzešlá z Evropy byly GSM telefnony patentované v roce 1991 a poslední Evropská / Německá globální technologie byly MP3 písničky patentované v roce 1993 - od té doby nic, včetně Česka - kde skupiny badatelnů, "kteří se spolu baví" inovují za státní prachy a skutek utek. |
|
L. Písařík 20.6.2024 8:37Čemu se divíte, v EU a potažmo i ČR je první na pořadu GD a kdo nevyje se zelenými vlky, je utlučen a znemožněn. Když je ideologie na prvním místě, pak jsou vždy výsledky výzkumu tristní. Chcete příklad? ČSR před 50ti lety - namlich totéž. |
|
|
V. Mokrý 20.6.2024 11:09
|
|
|
R. Langer 20.6.2024 11:20
|
|
|
P. Brich 20.6.2024 15:22
|
|
|
V. Bartoš 20.6.2024 7:35Nejsme přeci troškaři. Kosmonauta za miliardu, ať po nás zbyde alespoň pomník. |
|
|
J. Lukavsky 20.6.2024 7:30"výsledky badatelského výzkumu" ve světě jsou desítky měst, která mají více nebo skoro stejně obyvatel jako celá Česká republika. A nikdo nikdy o nich neslyšel. Nemyslím, že bychom na tom byli tak špatně, v kultuře, vědě, sportu..... V historii i současnosti. Ty pořadníky by měly brát do úvahy i ekonomickou a lidskou kapacitu dotyčných států. Těch mimořádných jedinců je vždy jen promile na jednom konci Gaussovy křivky, s tím nic nenaděláme. Spíš než množství peněz bych ale viděl problém v neustálém utužování byrokratických "chlívečků a termínů a plnění...". Ouředník má splněno když vyplodí nový formulář, vědátor může začít bádat až když vyplní všechny formuláře a splní všechny požadavky a parametry grantu. Takže mu to užírá čas a sílu. Každý systém hodnocení vědy má určité nedostatky a ten nový bude mít zase jiné nedostatky a tak pořád dokola. V základním výzkumu se zásadní objevy dějí náhodně a vždy se setkávají s neporozuměním ba přímo s odporem "zavedených" kapacit. Když se ptali A.Holého "jak to dokázal" říkal, že hlavně tím, že vytrval 20 let a dokázal obhájit existenci a pokračování svého tématu. Jeho oddělení mělo být zrušeno, pro neperspektivnost. Tak bádejte, bádejte!!! (Rudolf II.). J.L. end |
|
|
M. Kocián 20.6.2024 8:07
|
|
|
M. Pivoda 20.6.2024 16:20Všiml jsem si, jak mnoho zcela nových myšlenek v historii lidstva, bylo oficiálními institucemi nejdříve prohlášeno za úplnou "hovadinu". Připomenu, že první osobní počítač vznikl v garáži (viz úsilí Steve Jobse), teprve pak vznikl IBM-PC. A dodnes nebylo ani zjištěno, zda ta "vynalézací" garáž Steva Jobse byla vůbec akreditovaná garáž! "No to je nevýhra!" |
|
L. Žaloudek 20.6.2024 17:30Firma IBM úplně vynechala období disketových počítačů CP/M. Když si uvědomili, jaký to bude kšeft, objednali si u Gatese (v garáži) MS-DOS a postavili IBM PC. A převzali na čas kompletní iniciativu, načež všichni kromě Apple začali stavět klony PC. |
|
|
M. Pivoda 20.6.2024 20:29Příběh ohledně PC je složitější. Pro Ministerstvo pro výzkum/vědu, vývoj a inovace v ČR by mohl ale být zajímavý postup komercializace inovace (kterou kdysi byl PC), od Billa Gatese: Bill totiž "slepil" vše dohromady a prodával svůj software zákazníkům-studentům, kteří byli citliví na cenu a bylo jich přitom celkem více, než kolik bylo solventních zákazníků firmy IBM. Firma IBM měla sice vše lepší (jak software tak hardware), ale také dražší. Navíc, Bill Gates jednal velmi bezohledně vůči firmě IBM, tehdy svému obchodnímu partnerovi. Obecně: Technologická výhoda je jen jedena z více faktorů, které jsou ve hře při komercializaci inovací. Docela složité téma. Vyložená historická chyba: Bill Gates nikdy nepracoval v garáži. Odešel z Harvardské Univerzity, aby nepropásl byznys příležitost v PC. V byznysu měl mimořádně velké štěstí. O úspěchu Billa Gatese rozhodlo štěstí, nikoliv jeho byznys plán. Závěr: - Bill je opravdu velmi chytrý a dokáže se bleskově rozhodovat (i ve vážných věcech). Bohužel, Bill dokáže ale být i nadměrně bezohledný. - Inovace sice dokáží vydělat opravdu velké peníze, ale je to složité téma. Určitě nevhodné téma pro politiky. - Koncepci IBM-PC koupila Čína, za 2 miliardy dolarů, a dnes prodává jako počítače Lenovo. |
|
R. Holub 21.6.2024 5:02P. J.L. ma pravdu; atomova bomba byla zhotovena jakz takz vcas, diky tomu ze Oppenheimer et al., vyborne vybrani jednotlivci, dostali bianko sek na asi $30 miliard, mohli delat co sami uznali za nutne, a byrokrati se jim do toho nepletli. Jeden z mych skolitelu pracoval na Manhattan project. Byrokrati se k nim chovali velmi uctive. Jo, kde jsou ty doby! |
|
|
J. Lukavsky 21.6.2024 7:27"Byrokrati se k nim chovali velmi uctive." Ale celému projektu Manhattan velel generál, jméno jsem zapomněl a vzpomínal, že to bylo "velmi jiné...". No tenkrát 30 miliard byl peníz. Ta židofobie a xenofobie se Vůdci holt nevyplatila. J.L. end |
|
|
M. Pivoda 21.6.2024 10:10Diskutující R. Holub chce obecně říci, že: Dokud nenastane skutečně kritická situace, jede se podle starých pravidel. Teprve když "už není co ztratit", přechází se na pravidla nová. A účastníci té situace se mohou jen modlit, že to tentokrát (podle nových pravidel) snad vyjde. Lidová moudrost takovou situaci zachytila rčením: "Ještě není tak zle, aby nemohlo být hůř!" |
|
|
F. Navrátil 20.6.2024 7:17Výzkum je odrazem společnosti a vývoje ekonomiky. Peníze a výhody neputují k těm, kdo představují špičku a tvoří přínosné hodnoty, ale k těm, kdo si je pomocí známostí a politické oddanosti dokáží ukořistit. |
|
S. Ševeček 20.6.2024 7:06všem lidem ve výzkumu chybí peníze. /společnosti chybí výsledky. rozumím tomu správně ? |
|
|
M. Kocián 20.6.2024 8:10Ve výzkumu budou peníze chybět vždycky, což ale neznamená, že se tam nemají dávat. A záleží na tom, jaké výsledky "společnost" očekává - stačí se zamyslet nad tím, jaký pokrok se od začátku technické revoluce - a tím i vědeckého výzkumu - udělal, a jestli bychom se chtěli vrátit do dob před tím. |
