4.5.2024 | Svátek má Květoslav


SYSTÉM: Bída zastupitelské demokracie

2.8.2023

Ke článku pana M. Hamerského „Středověk neskončil, středověk trvá na Neviditelém psu 28.7.

Autor se v článku podivuje nad tím, že populaci, která je z velké části (mezi 2/3 a 3/4) liberální vládnou konzervativci, kteří na to dostávají od voličů (i těch liberálních) hlasy.

Onen jev je více-méně dán zastupitelskou demokracií, v níž občané nemají možnost hlasovat o jednotlivých konkrétních návrzích, ale o balících takových návrhů, předkládaných jednotlivými stranami. A v těchto balících jsou pochopitelně návrhy či programové body, které jsou vnímány voliči pozitivně, ale i takové, které jsou vnímány více či méně (případně absolutně) negativně. A volič nemá naprosto žádnou možnost se vyjádřit, co by tedy podpořil, a co ne, a proto je nucen onen balík buď zcela komplet přijmout, nebo naopak zavrhnout.

Spojení liberalismu s progresivismem
Tedy, ano, podporuji manželství pro G a L páry. Podporuji i adopci dětí těmito páry. S tím nemám nejmenší problém, a pokud by ohledně zavedení těchto opatření bylo vypsáno referendum, zcela jistě bych hlasoval PRO.
Nicméně, pokud se podívám na „programové balíky“ stran, které se označují za liberální a které +- výše uvedené body ve svém programovém portfoliu mají, nastává těžký problém:
Hlasováním pro uvedené strany bych „schválil“ řadu programových bodů, o jejichž realizaci absolutně nestojím, respektive ji s veškerou možnou vehemencí zamítám.
Hlasoval bych např. pro volné pole otevřené různým pochybným aktivistům, chodícím na školy a přesvědčujícím žáky mladšího školního věku, že jsou vlastně trans osoby (tedy mají opačné pohlaví než biologické) a pokud neuspějí, tak alespoň přesvědčující (mnohdy ještě předpubertální) chlapce, že jsou vlastně gayové a stejně staré dívky, že jsou lesbičky.
Takové „vzdělání“ pochopitelně zcela zákonitě řadu dětí poškodí. Děti jsou vysoce sugestibilní a dají si nakukat mnohé, co by dospělý se smíchem či pohrdáním odmítl. Může u nich vyvolat nejrůznější příznaky depresí a dalších psychických poruch, které jsou posléze těmi samými nebo navazujícími aktivisty vydávány za důkaz jejich odlišné sexuální orientace či identity.
Dále bych „schválil“ daleko vyšší tlak na odborníky v oblasti sexuologie, aby v rozporu se všemi vědecky podloženými fakty „řešili“ takovéto fiktivní či uměle vyvolané problémy ještě v dětském věku, přestože jak sexuální orientace tak i sexuální identita se fyziologicky usazují až na samém konci puberty; pro významnou část naší populace je i věk 18 let ještě příliš nízký.
Nastal by i další tlak na zrušení zákona, podle něhož je možné trans přeměnu provést pouze v souvislosti s chirurgickou kastrací s jasným vysvětlením pacientovi, že se jedná o naprosto nevratný jev. Aktivisté prosazují „chemické kastrace“, které sice ponechají příslušné žlázy v těle, ale znefunkční je (s trochou zjednodušení), což je děj ve vysokém procentu také nevratný. Platí to zejména tehdy, když je tento zákrok proveden někdy v první polovině puberty (nebo dokonce před ní), na což je aktivisty velice tlačeno, protože v takovém případě je znemožněn další vývoj těchto orgánů, který už se zpravidla následně nastartovat nepodaří a výsledkem je doživotní zdravotní, a často i psychické, poškození. Jako „bonus“ je zde i nezanedbatelné zvýšení rizika některých chorob u takto „ošetřených“ osob.
Schválil bych tedy v oblasti sexuality zavedení „kastračního průmyslu“, který v některých „západních“ státech nabyl naprosto děsivého rozsahu.
Pochopitelně, schválil bych i šíření bludů o antropogenní klimatické změně a „nutnosti boje“ proti ní. Velice často jde o postupy, které fakticky zvyšují tvorbu skleníkových plynů, od rušení jaderných elektráren přes elektromobily (pokud není v energetické soustavě alespoň 80 procent stabilních bezuhlíkových zdrojů, tedy jaderných elektráren, vyprodukuje elektromobil víc skleníkových plynů než auto na benzín nebo naftu), až po OZE produkující tak velká množství superskleníkového hexafluoridu sírového, jehož emise patrně vyváží „ušetření“ produkce oxidu uhličitého uhelnými elektrárnami, které by produkovaly elektřinu místo oněch OZE. Pokud se navíc zohlední množství energie z těchto zdrojů, která se musí draze likvidovat, protože ji nelze ani využít ani uložit (fyzikálně, chemicky a ekonomicky schůdný způsob skladování velkých množství elektřiny, tj. na úrovni 24 hodinové spotřeby ČR, prostě neexistuje a ani se nerýsuje na úrovni laboratorního výzkumu), pak výše uvedené platí stoprocentně.
Dovolím si v této souvislosti parafrázovat vtip, kolující po internetu:


20. 7. 1983, teplota 40,2 stupňů Celsia: Socialističtí kombajnéři statečně bojují v bitvě o zrno
20. 8. 2012, teplota 40,3 stupňů Celsia: Příznivé počasí naplnilo všechna koupaliště
15. 7. 2023, teplota 38,6 stupňů Celsia: Katastrofální antropogenní globální oteplení, v jehož důsledku, podle předních světových vědců, umělců i slečny Grety, zahyneme my všichni, i celá planeta


EU se sice chystá SF6 zakázat, ale pokud si někdo myslí, že jeho náhrada bude něco ještě horšího, nebudu s ním ve sporu, protože se obávám téhož.
S liberálními programy bych schválil rovněž programovou pauperizaci celé společnosti, likvidaci mobility, a tedy znemožnění řadě lidí dojíždět do zaměstnání, zejména bydlících ve venkovských a příměstských oblastech, znedostupnění zboží z dovozu (patrně na ještě horší úrovni, než jaká tu byla před rokem 1989) a mnoho dalšího negativního, co by nám liberálové velice rádi přinesli.

Obávám se, že právě toto je důvodem, proč nakonec raději řada jinak liberálně zaměřená (alespoň co se týká manželství L a G osob a adopcí dětí těmito páry) „to hodí“ nějaké konzervativní straně jako menšímu zlu. Protože nijak netouží otevřít Pandořinu skříňku se zly, které absenci oněch manželství a adopcí daleko převyšují.