Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Čas říci pravdu o národním parku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 7.2.2017 12:15Re: Prosím všechny, Dík za příklad nepochopení rozdílů slov agitace a argumentace. |
|
M. Prokop 7.2.2017 12:57Re: Prosím všechny, Až začnete argumentovat, ne agitovat různými vylhanými odkazy, tak to můžeme probrat. |
|
|
P. Rada 7.2.2017 14:23Re: Prosím všechny, Dobrá zkusím komentovat věcně další autorův odklon k polopravdám který se chvástá údajným říkáním pravdy o NP. Tvrdí: ..."kůrovec nezná hranice a množí se neskutečnou rychlostí" ... Prvá polovina je pravdivá. Kůrovec je skutečně latentně přítomen všude ve smrkových porostech už 65milionů let a dokládají to jeho chodbičky ve zkamenělinách. Druhá část je naopak diskutabilní. Rychle se množí jen někdy a naopak může rychle zaniknout. Rychlost předně určuje teplota a tedy počet jeho generačních cyklů. Skutečností je i to, že smrk je zde a za celé ty miliony let zjevně nevyhynul. Nejedná se tedy o klasickou epidemii likvidující celý druh ale naopak o formu symbiozy která vykazuje dnes poruchy zejména tam, kde do vývoje neuvážlivě zasáhnul člověk. Běžný lesní porost proto využívá kůrovce jako jakousi svou bílou krvinku. Ta se při onemocnění namnoží a urychleně likviduje nemocnou tkán spolu s kterou posléze sama odumírá. Růst výskytu kůrovce tedy primárně odpovídá zdravotnímu stavu porostu a jeho schopnost rychle se množit právě takovým náhlým změnám jako jsou polomové stavy po vychřicích tedy plomech. Vstoupíli do toho člověk výsadbou monokultury, změnou klimatu ... může dojít k opravdu lavinovitému šíření kdy přemnožený kůrovec napadá i stromy mladé, kde se běžně nevyskytuje. Ještě rychlejší jak kůrovec může být těžba nebo dokonce požár. Odtěžením drřenní hmoty ale roste v místě kyselost půdy zhruba dvojnásobně a to na už tak překyseleném podkladě kyselými dešti může být hřebíček do rakve i všem dalším dřevním porostům nehlede na erozi větrnou, tepelné šoky a nedostatek vláhy kterými se holiny vyznačují. Proto je lepší v některých partiích vůbec kácením nezasahovat. Poslední kůrovcová kalamita však na Š. zkončila ještě rychleji jak jakýkoli těžební zásah. I kůrovec má totiž své slabiny a tou je např citlivost na pro něj patogení houbu kterou si zdravý smrk zas symbioticky hýčká ale může ji využít jen při chladném a deštivém počasí. To se také stalo a autor o tom mlčí. |
|
|
M. Prokop 7.2.2017 14:41Re: Prosím všechny, To už je o něco lepší. Takže dotaz, místo těch monokultur, jak se vytvoří smíšený les? Cíleně výsadbou, nebo tak nějak, mezi uschlými stromy? Klimka se mění neustále. Nikdy nebylo klima "nafurt". |
|
P. Khail 7.2.2017 14:52Re: Prosím všechny, Ano, vytvoří se sám, jak vidno v Krušných horách, vytváří se i na Šumavě (viděl jsem na vlastní oči), není to ovšem za pětiletku. Šumava byla postižena kalamitami i v dobách kdy ještě nikdo o NP Šumava ani nesnil, jak možno číst na př. zde: http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/ |
|
|
P. Rada 7.2.2017 10:30V čem má autor pravdu a v čem lže? Bývá pravidelně na pováženou každé tvrzení jednotlivce o sobě, že jen on zná pravdu a to tuplovaně pokud se takových "pravd" vyslovuje hodně a navíc protichůdných. Autor toho napsal mnoho což pravděpodobně svědččí o tom, že toho má hodně v žaludku. Hned v úvodu celému článku píše nejspíše pravdivě o sobě - tedy že je lesním inženýrem jehož povoláním i zájmem předně bylo těžit dřevo a proto, že si zamiloval Šumavu joko ..."lesy plné dřevní hmoty". Další ověřitelnou informaci uvedl také hned na začátku - totiž pravdivou zprávu o vychřici 1868 která doslova pokosila taní lesy. Po tomto roce však nastalio nové hromadné zalesnování a v celém prakticky stoletém období od superkalamitního roku 1868 tam proto nebylo co těžit - o tom ale už ani zmínka. Takové lesy zřejmě autor pro nedostatek dřevní hmoty na těžbu nemiluje - chápu - profesní deformace a s tou právě dostává "pravdivost" mnohých tvrzení nafrak. Podstatné a autorem nezohledněný fakt je rozdíl mezi NP kde je chráněno vše živé a produkčními lesy, kde je především chráněna jejich výtěžnost. Další zavádějící informací je autorova mystifikace, že kúrovec je jen někde. Ve smyslu kalamity má pravdu - ve smyslu rozšíření lže (pokud pravdu zná). Kůrovec je totiž nekalamitně rozšířen všude a po celé miliony let co zde smrkové porosty jsou. Dalším fenoménem je intenzita tohoto nekalamitního rozšíření, která s rostoucí teplotou a klesající vláhou nabývá na intenzitě a tím snadněji může přejít v kalamitní stav a zejména v lesnické pěstební monokultuře. Toto se dnes týká celého pásu planety kde se smrky vyskytují a tedy zdaleka nejen té Šumavy kde to po kalamitě v nedávné době v konečně dorostlém a lesnicky už využitelném prostoru kalamitně "bouchlo". Ilustrativní pro pohkledy autrora je i to, že pana Stráského líčí autor jak milovníka přírody - zatímco Stráský sám se vyslovil: ..."přiroda je bestie se kterou je třeba bojovat"... A že nešlo jen o slova doložil použitím chemie proti všemu živému v prvých zonách NP! |
|
|
V. Kotas 7.2.2017 11:44Re: V čem má autor pravdu a v čem lže? Od toho Šumava byla minimálně po dvě staletí = těžit velmi kvalitní dřevo. A to nejenom pro místní potřebu, Prahu, ale i pro Vídeň, Hamburk, adt.. A byla stále zelená, i po kalamitě, v předminulém století a nepotřebovala k tomu být NP. |
|
K. Wágner 7.2.2017 9:54Zelená politika Nejsmutnější na tom je, že se za ekology vydávají dnešní ekoteroristé, které obhajují Zelení, s jejichž "zelenou" politikou má už skutečná ekologie jen velmi málo společného. A jejich "odbornost", jako absolventů genderových studií, je se skutečnou odborností či kvalifikací na štíru. |
|
|
P. Rada 7.2.2017 10:47Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Mám za to, že kalíte vodu. Kdo je to ekoterorista a kdo ekolog? Pro mě je ekoterorista člověk, který terorizuje přírodu s cílem osobního zisku na úkor společnosti s které vzešel. Takto si ale spíše počínají lesníci v NP. Pro ty je naopak ekoterorista člověk který je připravuje o jejich zisk páchaný však po loupežnicku např.v prvých zonách NP které však ze zákona mají zůstat pro těžbu tabu! Ekologie popisuje všechny vztahy v živé přírodě a tedy i interakci s člověkem - a i to se mnohým lidem právě nezamlouvá. Odbornost je také třeba specifikovat. Lesník je odborníkem na maximalizaci těžby s hektaru - ekolog naopak třeba na maximalizaci tamní biodiverzity. Zelená politika je pak jako mnohé politiky vágnost sama o sobě což lze doložit spoustou protichůdných tvrzení různých politiků. Jestli ani to nechápete tak jste s odborností příznačně nejspíše právě Vy "na štíru". |
|
K. Frauknecht 7.2.2017 10:51Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Ekoterorista jste např. Vy. Viz Vaše manipulace s daty ohledně likvidace kůrovce v Bavorském lese. |
|
|
P. Rada 7.2.2017 11:05Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Asi překlep - žádná data o Bavorském lesejsem neudával - autor ano. Nebo záměr mě pošpinit ? Takže spíš pěkně ilustrujete jak snadno mnozí zneužívají slovo "ekoterorista" k osobním účelům. Děkuji. |
|
|
K. Frauknecht 7.2.2017 12:21Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Nevztekejte se :-). Mám spoustu špatných vlastností (jsem hubatej a chudej, když je něco černý, neříkam, že je to bílý...), ale nejhorší je, že si skoro všechno pamatuju. Pokud na tom budete trvat, najdu Váš příspěvek, ve kterém jste naprosto převrátil znění článku (Lesnická práce) o zakládání bavorského NP. |
|
|
P. Rada 7.2.2017 12:28Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Najděte ho! A zkustze to bez vztekání ... Mám taky spoustu špatných vlastností. Možná i tu, že si troufám zkusit někoho vyvést s omylu a přitom zároven vím, jak lidský svět žije rád v sebeklamu. Třeba zjistíte, že k němu patříte. |
|
|
K. Frauknecht 7.2.2017 13:31Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Inu, možné je všechno :-). Našel jsem: ŠUMAVA: B2B - od Bursíka k Brabcovi, Datum: 18.1.2017 12:08 No Němci prostě "bezzásahově" těžili :-)). http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-91-2012/lesnicka-prace-c-7-12/narodni-park-bavorsky-les-lesy-lesy-stare-lesy Vaše reakce i moje douška následuje. |
|
|
P. Rada 7.2.2017 20:39Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Dík za věcnou reakci. Považuji ji za ilustrativní pro to, že u Vás je možné "všechno" - konkrétně "převracení". Citaci s článku na který Vy sám jste upozornil, jsem přeci uverdl doslovně - a Vy to popisujete ..."naprosto převrátil znění článku". Kdo chce múže si ho znovu přečíst. Pro ty co nemají čas zas cituji ještě větu ze závěru: ...."To, co působilo jako přírodní katastrofa, podle všeho vede k obnově pralesovitých struktur"... |
|
|
V. Kotas 7.2.2017 11:49Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Zajímavé je, že když se o lesy na Šumavě staral lesní/hajný, tak ty byly zelené, plné zvěře. Od doby, kdy se začal starat " ekolog ", začíná být Šumava bez lesů, zvěře, ale plná bezohledných turistů ( těch pár slušných to nezachrání ). |
|
|
P. Chládek 7.2.2017 14:04Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? O Šumavu se lesní nebo hajní staral nejlépe když ještě patřila Schwarzenberkovi... |
|
|
V. Pavelka 7.2.2017 17:42Re: Zelená politika - nebo jde síše o kalení vody? Hajní žijí v hajovnách a mají na starosti les , Ekoteroristi tam nebydlí a nepracují !bb, zmizeli Zajíci , bažanti , vrabci atp.Ale zásluhou fořtů, myslivců máme nadstavy vysoké , a černé zvěře )Říkame tomu lesní dobytek (tisíce tun masa ročně pro privilegovanou vrstvu maníků s flintama, napříč politickým spektrem . Zákonem chráněných pytláků , nebot ze zákona zvěř nikomu v lesích nepatří. |
|
|
P. Selinger 7.2.2017 9:44Možnou nápravou je velké rušení Zrušit Ministerstvo životního prostředí, zrušit Šumavský národní park, zrušit ekoteroristické organizace. Je to nereálné, takže pro Šumavu není záchrana. |
|
|
P. Rada 7.2.2017 11:01Re: Možnou nápravou? Toto rušení všeho co je na straně arbitrů přírodního prostředí bzpochyby lze na podmaněné planetě realizovat. Vždyt máme prostředky i k jejímu mnohonásobnému jadernému zničení. Odbouráním MŽP a dalších zastánců ponechání alespon procenta co možná nedotčené přírody by se tak nejspíše urychlilo vytěžení příslušného prostoru s maximalizací momentálního zisku ... Dřevní hmoty ve vlastnictví státu - nikoli soukromém! - je tam po víc jak stoletém růstu víc než kde jinde a takje taková velká privatizace zas lákavá. Ve vrcholových partiích je navíc velmi zajímavá sorta neobvykle kvalitního vzláště ceněného ale pomalu rostoucího ozvučnicového dřeva.... - kdyby alespon prošlo to - že? Obyčejného kalamitního dřeva je totiž ted plná republika. A po nás potopa?! - O to Vám jde? |
|
|
V. Kotas 7.2.2017 11:51Re: Možnou nápravou? Kalamitního dřeva je plná republika. A proto při letošním průběhu zimy, není k sehnání, nebo jen za nekřesťanské ceny. |
|
|
P. Selinger 7.2.2017 17:34Re: Možnou nápravou? Ale pane Rado, pokud vím, lesy na Šumavě patří státu. Myslíte, že by stát měl chuť maximalizovat momentální zisk ? Pokud by se těžily pouze kůrovcem napadené stromy , a to ve všech částech Šumavy, nedocházelo by k tak velkým škodám, jako dochází v bezzásahových zonách po přemnožení kůrovce.... |
|
|
V. Pavelka 7.2.2017 18:26Re: Možnou nápravou je velké rušení Zrušit Hloupé zbohatlíky z votlačenou prdelí vod žigulíků ,! |
|
|
K. Novák 7.2.2017 9:28Pořád dokola, pořád dokola, pořád dokola. Sázím a pěstuji smrky, až vyrostou, pořežu je, naskládám do metrů nebo na hromady klád a budou prodány. Nic jiného neumím, neumím, neumím. Co je to národní park nechápu, nechápu, nechápu. Chápu jen to, co je to dřevní hmota a finanční prospěch nebo ztráty z prodaného nebo neprodaného dřeva. Že účelem národního parku je něco jiného než produkce dřevní hmoty nepochopím, nepochopím, nepochopím. |
|
|
M. Prokop 7.2.2017 9:38Re: Pořád dokola, Tak to vás lituji. Škoda, že je vás tolik, že to Šumava odnese. |
|
|
P. Lenc 7.2.2017 9:55Re: Pořád dokola, Ono jich tolik ani není, ale dovedou řvát, řvát, řvát.A na hodně řevu se bohužel slyší. |
|
|
V. Kotas 7.2.2017 11:53Re: Pořád dokola, Při té podpoře médií, se nelze ani divit, že překřičí všechny ostatní. |
|
|
J. Hanzal 7.2.2017 10:32Re: Pořád dokola, To musíte, pane Nováku, zvednout alespoň jednu nohu, aby jste si příliž nestál na vedení. Pak možná pochopíte text pana znalce. Ale jak píši MOŽNÁ. |
|
|
M. Valenta 7.2.2017 8:59Ohraný dřevařský evergreen, který ani na vteřinu nepřipustí, že příroda si je schopna (mnohokrát na Šumavě i v jiných lokalitách prokázáno) v docela krátkém čase poradit sama. |
|
|
O. Dvořák 7.2.2017 9:08Re: Ohraný dřevařský evergreen, No on spíš argumentuje proč není. |
