T. Zlesa 24.11.2021 9:43

Váš výklad je možný. To přiznávám. Ale, dle mého, není správný. Snad to někdy potvrdí ten ústavní soud. Mějte se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 8:48

Máte pravdu, pokud se na věc díváme z pozice významu českého textu. Naše ústava ovšem není psána jazykem českým, ale jazykem právnickým, které se od sebe silně liší. Nemohu se zbavit dojmu, že naše ústava je záměrně formulována tak, aby její jednotlivé články byly co nejméně jednoznačné a aby je tak bylo nutno (podle pořeby) neustále všelijak vykládat "experty", závislými na politických stranách. A jsme zase u toho čl. 5 ústavy, který by v ní vůbec neměl být. Od samého začátku totiž zcela ničí jakoukoliv funkčnost celého nejvyššího zákona země.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 23.11.2021 13:17

Ústava ČR je psána česky.

A začíná se mi líbit. Minimálně z toho důvodu, že se nelíbí Pirátům a Kyselovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 8:57

tato vláda nebude mít dlouhého trvánía pokud by toto prezident udělal, spolupodílel by se na konečném stavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 23.11.2021 8:32

Je to jednoznačne, jen mnozí neumí česky. Navrhovat- podávat nápad k posouzení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 8:55

Česky neumí zejména právníci, kteří se neustále snaží něco vykládat. Je pravdou, že se snaží různě vykládat i články, které jednoznačné jsou, opět podle potřeby vládnoucích, ale i opozičních politických stran. Ti neustále zasahují i třeba do čl 62, odst. a, který kupodivu jednoznačný je, odvolávajíce se na nějaké ústavní zvyklosti či dokonce ústavní duchy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 23.11.2021 9:00

Mně to připadá jednoznačné, kdo byl kdy v nějaké firmě firmě jmenován, tomu je jasné, že rozhodující slovo má ten, kdo ho jmenuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 9:10

Podívejte se třeba na čl. 63 ústavy. Ten je plný prezidentských "pravomocí", ke kterým je ovšem potřeba spolupodpisy někoho jiného. To ovšem nejsou pravomoci. Pravomoc někoho je totiž to, do čeho mu nikdo jiný nemá co kecat. A o tom je celá naše ústava. Nikdo nemá žádnou jednoznačnou pravomoc ( s výjimkou čl. 62, odst. a), všichni do všeho kecají, moc zákonodárná je nadřízena moci výkonné a moc soudní nefunguje. To jsou důsledky formulace naší ústavy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 23.11.2021 9:52

Já myslím, že je to tak v pořádku. Pokud je v ústavě, že ke svému rozhodnutí potřebuje potvrzení jiným, je to tam explicitně zmíněno. U jmenování ministra nic takového zmíněno není. Zároveň je jasné, že nemůže jmenovat nikoho jiného, než koho mu navrhne premiér. Já v tom složitost a nejasnost nevidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 15:59

Pane Nevrklo, prezident jmenuje předsedu vlády. Všude jinde ten jmenovaný člověk je tomu kdo jej jmenoval podřízen. Přímo či nepřímo. Přdseda vlády je tedy podřízen prezidentovi republiky. Skutečnost, že celá vláda vč. jejího předsedy (moc výkonná) je navíc podřízena poslanecké sněmovně (moc zákonodárná) je dalším ukazatelem systému "chytré" horákyně. Systému, který nefunguje a nikdy fungovat nebude. nebo snad myslíte, že některá vláda od toku 1993 u nás fungovala? Já tedy ne. Zatím se s jednou výjimkou, která potvrzuje pravidlo, všechny rozpadly. Podřízenost předsedy vlády prezidentovi je dána také tím, že prezident může předsedu vlády kdykoliv odvolat z funkce. Odvolání z funkce předsedy vlády řeší v ústavě jen čl. 62, odst.a. Nikde jinde není o tom v ústavě ani zmínka. Prezident nemůže odvolat vládu, jejího předsedu však ano. A podobné to je i u poslanecké sněmovny. Ta může vyslovit nedůvěru (v podstatě odvolat) vládě, nikoliv však jejímu předsedovi. A takových podobných hloupostí je naše ústava plná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 23.11.2021 16:49

Kdyby to mělo být jenom na premiérovi, nebyl by tam prezident zmíněn. Premiér by si mohl najmenovat za ministry třeba členy své rodiny. Proto ta logická pojistka, prezident posoudí nápad a pak jmenuje, je to nejvyšší ústavní činitel. A zastupuje stát navenek. V případě ministra zahraničí je jeho starost namístě, stejně jako u velvyslanců, bez jeho jmenování se jimi nestanou. Mně to přijde logické a správné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 19:14

Já v tom také žádnou složitost, kterou by bylo třeba vykládat nějakými ústavními soudci nevidím. Prostě prezident nemůže jmenovat někoho jiného než toho, koho mu navrhne předseda vlády. Neznamená to ovšem, že musí jmenovat toho, koho mu premiér navrhne. Protože jmenuje členy vlády n a n á v r h a ne p o d l e n á v r h u znamená že navrženého jmenovat nemusí. Tady totiž nejde o nic jiného než o význam českého textu čl. 68, odst. 2 ústavy. Takový význam českého textu nemůže vykládat a vysvětlovat žádný ústavní expert, ale jen odborně vzdělaný člověk na český jazyk, nejlépe někdo z Ústavu pro jazyk český.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 23.11.2021 23:35

Český významový slovník: navrhovat - předkládat nápad k posouzení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 8:19

Není třeba se zbavovat prezidenta. Třeba ovšem je zbavit se špatné ústavy a nechat občany schválit novou. Konkrétně takovou, jejíž jednotlivé články budou naprosto česky jednoznačné a nepřipouštějící právnické výklady. Ústavu, jejíž články nebudou mezi sebou vzájemně v rozporu. Vypustit z ní zbytečné články, které jen konstatují známé skutečnosti a ústavu tak jen zaplevelují. Při formulaci článků se nebát pojmů "musí", "nesmí" a zásadně se vyhýbat pojmům "může", "je třeba" a pod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 23.11.2021 9:04

Neřekl bych. Postrádám v něm totiž jedno zcela zásadní. Konstataci, že naše ústava je právnický paskvil. Něco tak neskutečně špatného, podle čeho nelze rozumně postupovat. Naši ústavu není třeba měnit. Tu je třeba zahodit a vypracovat zcela novou, jinou a česky jednoznačně formulovanou. Její návrh je posléze nutno nechat schválit občanům v referendu. Takovou potom již ovšem nebude možno všelijak , jinak zcela zbytečnými ústavními právníky, vykládat. A o to snad jde, či ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek