Způsob diskursu o blížící se volbě prezidenta je nejviditelnějším důkazem krize naší politiky i mediální krajiny. Krizi politiky potvrzují nejen sami uchazeči o post prezidenta, za kterými často nestojí žádný mimořádný výkon, který by vzbuzoval úctu nejen doma, ale i v zahraničí, jejich chaotické a nepřesvědčivé rétorické výkony a někdy i zdůvodnění, proč o tuto funkci usilují, ale i přístup politiků k přípravě zákona.