Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Prave kvuli tomu

ze hlupaci vidi reseni v utlumu vladniho bujeni, zadne reseni neni, nebude a ani nemuze byt, leda tak ve fantazii tech hlupaku,

"Řešením by obecně mělo být snižování státních výdajů a příjmů, tedy daní"

Jedine reseni by byl prechod na plne soukromy system (tedy nikoli jen to dnesni nesmele koketovani s nim) - plne soukromym skolstvim, zdravotnictvim pocinaje a soukromou menou konce. Lide musi dospet nejen fyzicky, ale i myslenim, aby prohledli, ze stat, vlada je vsude kde se lidem mele do jejich aktivit, zaba na prameni. Stat ma jen a pouze dohlizet, aby vse probihalo nekriminalnim zpusobem, kdy co je kriminalni a co neni je urceno objektivne.

Autor clanku, ac zjevne uz neni zadne dite, jeho mysleni zustava detske - nedokaze uvazovat systemove, v principech, takze kdyz se deje neco spatneho, je schopny videt reseni jen v umensovani problemu na uroven snesitelnosti. Ze neco takoveho je ale z rise snu blazinku, nebo malych deti, nechape a zrejme uz nikdy nepochopi.

Nenápadný půvab státního rozpočtu

pro státní úředníky i politiky spočívá také v tom, že co si prosadí do rozpočtu jako výdajovou položku to se utratí, vždyť je to zákon, že ?, dodávají lstivě a "zkušeně". Na straně rozpočtových příjmů jsou odhady, které nemusí vyjít a zpravidla nevyjdou, to je pochopitelné. Ale není nástroj, chuť ani vůle, která by zavedla praxi,že když 1/ jsou nižší příjmy rozpočtu, automaticky se krátí výdaje

2/ když jsou vyšší příjmy, rozdíl jde do rezervy, nebo na př. fondu budoucnosti apod. Další půvab SR, teď jen pro ministra financí je zajímavá položka " všeobecná pokladní správa". Představuje 10-15 % rozpočtu na straně výdajů ! S tím si jde pěkně vyhrát.

Výsledek této praxe je pravidelná sekera rozpočtu. Banky jsou nadšeny,nepotřebují peníze střadatelů, mají je od státu. Potom vystoupí analytik, expert, nebo ministr a řeknou, že to není žádný problém, jsme dobří, jinde je to horší.

Představte si rodinu s měsičním netto přímem 40 tis. Kč, která si pravidelně měsíčně půjčuje 4 tisíce. To by dlouho nešlo, že ? Ale u státu je to "standardní".

Dzp.

Doufejme, že se mýlím!

Celé toto je známé. Jen pan Rambousek seřadil obráceně aktéry tohoto druhu rozpočtování. Na první místo bych já umístil státní administrativu, protože je to právě ona, která stmeluje zaběhnutý systém a nic ji neohrozí v její činnosti. Politické vedení ministerstev a lobby, čili klientela, jdou až následně za možností a v podstatě nutností.

Státní administrativa se po dlouhá desetiletí vytvářela k obrazu dnešnímu. I přes politické zvraty, přes Sametovou revoluci, přes padání a znovunavolení vlád, se udržovala a rostla. Dnes je obrovským molochem, který diktuje podmínky přežití politikům i udržení klientelismu v hospodářském systému. Tento stav není ani kapitalismem, protože o vlastnění majetku, výrobních prostředků a velkokapitálu do burz putujícího, rozhoduje státně administrativní kolektivismus.

V kolektivismu, jak známo, je anonymita jedince zaručena a odpovědnost za rozhodování je kolektivně jištěna. Rozhodně nehrozí, že by odpovědní byli trestaní. Tedy pokud se v kolektivu neprojeví jedincova nekolektivnost. Kolektiv i zachrání svého druha v případě jemu hrozícímu sociálnímu propadu. Bude "vykopnut" na bezpečnější a zpravidla vyšší místo, nebo místo s líbivějším příjmem.

Toto, jen těžce zrušitelné korupční prostředí, má v demokracii pevnou pozici. Žel ukázkou toho je v historii příklad fašistické diktatury, kdy Mussoliny po nástupu k moci, vymýtil korupci na úřadech státu a obcí. V demokratickém státě taková možnost v krátkém časovém úseku není myslitelná.

A tak je na úvahu, kdy si občané vynutí změnu z demokracie na diktaturu. Politici všech stran si toto patrně nechtějí uvědomovat, protože jednoduše drží basu spolu se státní administrativou v klientelistickém duchu. Pohřbí naší svobodu s pomocí naší svobodné volby. No a v diktatuře je opět nalezneme na vrcholu moci. Fatální a doufejme, že se mýlím.

Velmi výstižné

Jen ten závěr je z říše pohádek. Ti, co utrácejí (a rozkrádají) peníze sebrané pracujícím lidem, jsou skálopevně přesvědčeni, že tento pracující lid má vlastnosti pohádkového oslíčka a že ním stačí jen patřičně zatřást a penízky se budou sypat donekonečna. Před časem to řekla jistá paní (chtělo by se říct krá..., ale nebudu urážet ty inteligentní a užitečné čtvernožce), jinak třikrát otitulovaná ekonomka a vysokoskolská pedagožka, že problém státních financí není na straně výdajové, ale na straně příjmové. Takže se nedá čekat, že by se tihle lidé probrali dřív, než se to celé generálně pos&éře ...